Výroba zboží pomocí zboží: Úvod ke kritice ekonomické teorie

193 Pages·1970·2.007 MB·Czech

by  Piero Sraffa

výroba zboží
pomocí zboží
Pierro Sraffa
(Úvod ke kritice
ekonomické teorie)
Nakladatelství
Svoboda
Praha”70
(D Piero Sraffo1960
Translation © ing.A.Klvoč1969
Předmluva k českému vydání
Dílo,které českému čtenáři předkládáme. je považováno za
jednu z nejvýznamnějších prací teoretické ekonomie dvacátého
století. Někteří autoři se dokonce domnívají, že jde o rozhodující
mezník ve vývojiekonomického myšlení.
Z hlediska svého předmětu jeSraffova „Výroba zbožípomocí
zboží“ věnována obecné teorii ceny a hodnoty.ŠProblém determi­
nace relativních cen v podmínkách dokonalé konkurence patří'
k nejzajímavějším, ale současně nejkomplikovanějšlm partlím ab­
straktní ekonomickéteorie. Od svéhovznikuseekonomie pokouší
na tento problém podat definitivníodpověď. Specifickýcharakter
této odpovědi také ekonomii rozštěpil na různé proudy a školy.
Na tomto místěse nelzezabývat meritornlmi otázkami věci.
Jevšak nutné jižzde zdůraznit, žeSraffa ktomuto tradičnímu té­
matu přistoupil..netradičně“. Srafł'ovaanalýza jeovšemnetradiční
jen v určitém slova smyslu.Chce být výslovnou alternativou tra­
dičnímu pojetí, které stále ovládá podstatnou část soudobé ne­
marxistícké teorie. Toto pojetí lzenejstručněji nazvat marginální
teorií hodnoty. P.Sraffa vesvémdíledůsledně odvrhl většinuana­
lytickéhoaparátu marginální teorie hodnoty a rozdělování.
Sraña se ovšem tradice jako takové nezříká. Naopak, jeho
cílemje nejen na určitou tradici navázat, ale dokonce ji rehabili­
tovat. Podlouhém období „vlády“ marginalismu v nemarxistícké
ekonomii představuje tato kniha prvou významnou teoretickou
práci, jež vychází z tradice klasické politické ekonomie a na­
vazuje na ni.
“u ~I
7;; Nemůže nás proto ani překvapit, že publikace Sraffovadíla
vyvolala mimořádný ohlas. Od svého vydání je předmětem mnoha
diskusía polemik, které se vedou na stránkách odborného tisku.
Srafíova práce se těší mimořádnému respektu jak umarxistických,
tak inemarxistických ekonomů.
.lezřejmé, že „Výroba zboží pomocí zboží“ má zvláštní vý­
znam zejména pro marxistické ekonomy. M. Dobb ji označilza
epochální dílo.l Nyníjiž také víme, ževelkou důležitost jivposledŠ
ních letech života připisovalO. Lange.2V souvislosti steoretickými
otázkami hodnoty a ceny za socialismu věnoval pozornost Sraf­
fově knize i akademik V.S.Němčinov.3
Přičtení Sraffovy práce vzniká učtenáře dojem, že mávruce
text zobdobí klasické politické ekonomie. Bylojižřečeno,žespoji­
tost Srany s klasickou (především Ricardovskou) tradicí není ná­
hodná. Je tomu právě naopak. Dále bude ukázáno, že tato
spojitost dává vývoji Sraffovy teorie důrazně jasnou logiku._łe_
známo, že krystalízacełjeho názorů' je spj'atg s ediční prací na
Ricardových sebraných spisech; P. Sraífa- se v průběhu třicátých
let a čtyřicátých let zabýval pečlivou redakcí všech známých pt;
jednání D. Ricarda.4 Sám také objevil či spoluobjevil celou řadu
dosud neznámých studií. Výsledkem tohoto jeho úsilí bylovydání
deseti dílů sebraných spisů Ricarda.
Bezprostřednězde začíná souvislost s naším tématem. Sr a
napsal kRicardovýmsebraným spisům proslulou předmluvu.Vtéto
předmluvěpodal velmi originální interpretaci Ricardo-vrteorie.
Skutečnývýznam a teoretický přínos předmluvyse aleukázala!
po publikaci „Výroby zboží pomocí zboží“. Všimněme si, že zde
I
M.Dobb. AnEpoch-Making Book. Labour Monthly, říjen1961.
' SW.Předmluvu kedici íra °
~ . 9mm***leho nedoko č
Ekonomiepolityana' tom u. Warszawa. 1966 n enéhodíla.O. Lange,
' V. S. Němč' ' ' '
1969. mov.Obščestvennaja stejimosť l planovaja cenłq,Moskvc
° 0d r. 1948seSrallou spolupracoval M.Dobb.
(dodatek D) Sraífa poukazuje na základní zdroje své inspirace.
Tytoodkazy na literaturu spoluspředmluvoukRicardovadíluposkytují
klíčkpochopení vývojeSraíl'ovamyšlení.
Při interpretačních úvahách Sraířa zdůraznil rozhodující
význampočátečních prací Ricardo.Na základě těchto studií Srafľa
nalezlcestu kinterpretaci „Zásad politické ekonomieazdanění“.
V období před vydáním „Zásad“ byl Ricardo velmi silně
ovlivněn A. Smithem. P. Sraffovi se podařilo ukázat. že v těchto
počátečních studiích si Ricardo vypracoval velmi zajímavý teore­
tickýmodel (tzv. obilnářské ekonomiky).
Nejvýrazněji byltento modelformulován ve stati „Essay on
the lnfluenceofa LowPriceofCorn on the ProfitsofStock“. která
sedatuje doúnora roku 1815.lToto pojednání Srafla začalnazývat
..Essayon Profits“.
..Essayon ProTits“má z několika důvodů mimořádné posta­
vení v dnešní ricardovské literatuře. Na základě její podrobné
analýzy Sraffa provedl rekonstrukcí Ricardova díla.. Zde Sraffa
nalezl i logiku vývoje Ricardova myšlení. Vdaném kontextu není
tato logika bezvýznamná, protože ..Výroba zboží“ na ni bezpro­
středněnavazuje. Dále uvidíme.žeSraí'fazačíná tam. kde Ricardo
skončH­
Zastavme se proto velmi stručně u Rícardovy obilnářské
ekonomiky a soustředme se najejí podstatné rysy.
Rícardovu obilnářskou ekonomiku můžeme pro stručnost
nazývatRicardií. Nejlépe siji představíme. budeme-li předpoklá­
dat. žesev ní vyrábí pouzejednozboží- řekněmeobilí.Za svou
práci získávají mzdu vyjádřenou v jednotkách obilí. Prostřednic­
' Tato stat bylastimulována tehdejší diskusío obilníchzákonech. .lak
űiámo. Ricardobylodhodlanýmzastáncem volnéhodovozuobilía63556?­
cemobilníchzákonůqVtéto stati Ricardo mimojinépolemizovalsdvěma
Malthusovy'mi studiemi. v kterých bylo vyloženo opačné stanovisko.
Odhládname-li od táto politickádiskuse.zjišťujeme.žecentrem pozor­
nosti Ricardovystátě je rozbor pojednávajici o obilnářskéekonomice.
9
tvím záloh obilísetak ..vyráběji“, aby sami vyráběli obilí. Ricardo
na řadě míst předpokládal, že výše této reálné mzdy je určena
vice či méně technicky (či lépe řečeno biologicky). Jde o mzdu.
která dělníky udržuje v práceschopném stavu - zajišťuje jejich
reprodukci. Vytváří také určitý mechanismus, jenž ji udržuje
konstantní.
Model Ricardie se vyznačuje jedním kritickým rysem. LR;­
cardii neexistuje fixní kapitá|._ Výroba si vyžaduje pouze zálohy
oběžného kapitálu. Oběžným kapitálem jsou mzdové náklady vy­
naložené na zaměstnání dělníků - tedy obilí. Kapitál zde'ríahí
nicjiného než mzdový fond.
Takto sestavený model se vyznačuje jednou velmi důležitou
vlastnosti. Míra ziskuje určena pouze technologií - nezávislena
jakýchkoliv hodnotových jednotkách. V tomto modelu ji můžeme'
definovat jako poměr mezi (čistou)_úrodou obilí a zálohou obilí.
Zjištěný závěr lze velmijednoduše dokázat. Definujeme nej­
prve kapitál Ricardie
K= wL= yL, (1)
kde K značí kapitál. Lzaměstnanost. w reálnou mzdu a y biolo­
gicky'koeficient. jenž udává spotřebu obilí nutnou k reprodukci
dělnlka. V rovnici (1) se jíž předpokládá, že hospodářství je ve
stavu ricardovské rovnováhy (tzn. reálná mzda-se shoduje s bicí--~
logickým koeficientem). '
Čistý roční produkt se dělí na mzdy (wL)a zisky
> " Q=wL+rK, (2)
l
kde jeěioer produkt obilí a r míra zisku. Dosazením (1) do (2)
apo upravě získáváme vztah pro míru zisku'.
' Vtomto vztahu sepředpokládá.žedélka výrobní dobyčiníjeden rok
Jo vlak zře'mé, že n j .
specifikovat.. e" ““1“ VYľOĎMdobu ve vztahu (3) obecně