Vynalézání venkova v ČR po roce 1989 PDF
Preview Vynalézání venkova v ČR po roce 1989
Sociologická rada Pavel Pospěch a kol. VYNALÉZÁNÍ VENKOVA V ČR PO ROCE 1989 y r u ult k a e ci a r k o m e d m u di u st o pr m u ntr e C Centrum pro studium demokracie a kultury SOCIOLOGICKÁ ŘADA svazek č. 14 v y n a l é z a n í v e n k o v a V ČR PO ROCE 1989 Pavel Pospěch a kol. CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Pospěch, Pavel Vynalézání venkova v ČR po roce 1989 / Pavel Pospěch a kol. - 1. vyd. - Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2014. - 177 s. Anglické resumé ISBN 978-80-7325-353-0 316.334.55 * 332.055.2(1-22) * 316.42 * 316.733+304.44 * 316.72:323.174 * 332.146 * (437.3) • venkov - Česko - od 1989 • rozvoj venkova - Česko - od 1989 • sociální změna - Česko - od 1989 • kulturní změna - Česko - od 1989 • sociologie venkova • regionální identita • teritoriální marketing • kolektivní monografie 316.33 - Ekonomická sociologie. Sociologie institucí, lidských sídel a komunit [18] Publikace byla vydána za finanční podpory Grantové agentury České republiky na základě řešení grantového projektu GAČR 13-40212S Vynalézání venkova v ČR po roce 1989. © Pavel Pospěch, Miloš Delín, Tomáš Doucha, Jan Drlík, František Nohel a Daniela Spěšná, 2014 © Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2014 © Centrum pro studium demokracie a kultury, 2014 ISBN 978-80-7325-353-0 PŘEDMLUVA Kniha Vynalézání venkova je výsledkem řešení dvouletého grantové ho projektu. V českém prostředí nemají takové publikace vždy nejlepší pověst, neboť jde o předem přislíbené knihy, které vyjít „musely". Snažili jsme se přispět svým dílem k napravení této reputace a napsat knihu, která bude pro čtenáře zajímavá a nabídne mu nové způsoby přemýšlení o venkově a jeho roli v současné české společnosti. Kniha je souhrnem výsledků projektu, které dohromady váže téma promě ny venkova a hledání jeho identity v porevoluční české společnosti. Některé z dílčích výsledků již byly publikovány samostatně v českých a zahraničních časopisech, jako jsou Journal of Rural Studies, European Countryside a další. Tato kniha je čtenáři nabízí v úplnosti. V úplném rozsahu však zdaleka nepopisuje všechna témata, která proces promě ny venkova a jeho společenského vynalézání zahrnuje. Naším přáním proto je, aby závěry, které kniha nabízí, v čtenáři vyvolaly nové otázky. Pochopení některých dílčích procesů spjatých s proměnou venkova po roce 1989 by mělo přitáhnout pozornost k dalším problémům, které se na stránky této knihy nevešly, a podnítit jejich další výzkum. Pokud se to podaří, bude to pro nás znamením, že tato kniha opravdu není knihou, která vyjít musela, ale knihou, která vyjít měla. Kniha je výsledkem práce autorského kolektivu ve složení Pavel Pospěch, Miloš Delín, Tomáš Doucha, Jan Drlík, František Nohel a Da niela Spěšná. Členové týmu na jejím psaní úzce spolupracovali, a je proto obtížné jednoznačně rozlišit autorství jednotlivých částí. Pavel Pospěch se jako hlavní autor knihy podílel na všech jejích částech a je autorem úvodní a závěrečné kapitoly. Druhá kapitola věnovaná rurální sociologii je z největší části dílem Miloše Delína. Na textu třetí kapi toly se vedle Pavla Pospěcha podíleli především Tomáš Doucha a Jan Drlík. Metodologicky svébytná čtvrtá kapitola je z největší části prací Františka Nohela. Na páté, nej delší kapitole se podíleli všichni autoři, zejména Pavel Pospěch (podkapitola 5.1), Miloš Delín (podkapitola 5.2) a Daniela Spěšná (podkapitola 5.3). 5 Jako autoři knihy bychom rádi poděkovali těm, kdo přímo či ne přímo přispěli k jejímu vzniku. Poděkování patří vedení Ústavu země dělských informací a ekonomiky za to, že nás podporovalo v našem dvouletém exkurzu do světa základního výzkumu, který přitom nepatří k hlavní pracovní náplni ústavu. Dále děkujeme Věře Majerové, která se s kritičností a nadhledem sobě vlastním ujala recenzování knihy. Za cenné rady a konzultace děkujeme Haně Librové, Michalu Lošťákovi a Filipu Chvátalovi. Za výbornou společnost a inspirativní myšlenky bychom chtěli poděkovat kolegům, se kterými jsme trávili čas na kongresech Evropské společnosti pro rurální sociologii, zejména Janě Lindbloom, Elisabete Figueiredo a László Kulcsárovi. Poděkování patří všem respondentům z výzkumu MAS Moravský kras, kteří ochotně věnovali čas našim otázkám. Konečně patří náš dík Zdeňku Granátoví a jeho kolegům z Centra pro studium demokracie a kultury, kteří se postarali o to, že tuto knihu dnes fyzicky držíte v rukou. 6 1 ÚVOD: PŘÍBĚH ČESKÉHO VENKOVA Tato kniha vypráví příběh českého venkova v jednom období jeho trvání. Vypráví jej z určitého hlediska, místy nesouvisle, některé prvky zdůrazňuje a o jiných hovoří jenom okrajově - tak jak to u příběhů bývá. Sociologická perspektiva přitom není a priori perspektivou příběhovou. Naopak, hledat sociologická vysvětlení znamená rozbíjet ustálené příběhy, zpochybňovat jednoduché zápletky a vnášet nejistotu do důvěrně známých světů. Řídit se tímto imperativem při zkoumání českého venkova znamená studovat celou řadu vlivů a faktorů, které venkovu propůjčují tvář. Znamená to psát o geografii venkova, o jeho demografickém vývoji, jeho ekonomice, o politických rozhodnutích, která venkov poznamenávají, o kulturních artefaktech, které jsou na venkově vytvářeny, o hodnotách, které venkov v našich očích zhodno cují či devalvují, a o řadě dalších proměnných. Podoba venkova, jeho význam a hodnota ve společnosti jsou tedy výsledky sítě vlivů, jejíž komplexita nám znemožňuje popsat tyto vlivy v jejich úplnosti. Přesto je naší povinností hledat obecné principy. V síti aktérů, předmětů, poj mů, symbolů a jejich vztahů se opakují určité prvky a tyto prvky mají podobu příběhu, kterým český venkov v období transformace prošel. Tento příběh je viditelný z určité teoretické a metodologické perspek tivy a není vyloučeno, že z jiné perspektivy se bude jevit jinak. Právě v tom však spočívá hodnota paradigmatické vědy: různost perspektiv stimuluje kritické myšlení, objevuje pro něj nové horizonty a nenechá jej ustrnout na zažitých pravdách. Budeme rádi, pokud se příběhu čes kého venkova, který v této knize vyprávíme, podaří k tomuto procesu přispět. Příběh, o němž zde hovoříme, se týká významu venkova v naší společnosti a hodnot, které venkovu připisujeme. Ukážeme v něm, jak se význam venkova měnil v souvislosti s proměnami společenského uspořádání a jaká očekávání společnost na venkov kladla. Je přitom zřejmé, že od konce druhé světové války prošla tato očekávání řadou změn, jejichž vliv je na venkově viditelný dodnes. Od vysídlení němec 7 ky mluvící populace a následného dosídlování pohraničních oblastí, přes trauma násilné kolektivizace a úplné rozrušení sociálního řádu venkova, po byrokratické rozparcelování venkova skrze zavedení střediskové soustavy obcí, prošel československý venkov řadou otřesů, které jej dalece vzdálily od idylického mýtu „tradičního venkova". Na konci 80. let pozorujeme venkov, jehož role ve společnosti je zcela zá vislá na zemědělské výrobě: rozvoj venkova je veden snahou udržet zde kvalifikované zemědělské pracovníky, politika sbližování města a ven kova se pokouší na venkov vnášet aktuální inovace z oblasti bydlení a spotřeby. Centrálně plánovaná ekonomika připisuje venkovu funkce a úkoly, které z největší části souvisí se zemědělstvím, a hierarchizuje vesnice podle jejich plánovaného rozvoje. Rok 1989 přináší prudkou změnu. Zemědělství ztrácí svou pozici strategicky důležitého odvětví a jeho produkce prudce klesá, země dělská družstva prodělávají významné změny, některá se rozpadají či ukončují činnost. S úpadkem zemědělství se z venkova vytrácí hlavní zdroj jeho legitimity a jeho významu pro státní politiku. Na úrovni samotných venkovských sídel navíc dochází k diferenciaci. Se ztrátou „zemědělského monopolu" začínáme hovořit o venkově suburbánním, o venkově odlehlém nebo rekreačním. Akademické kruhy hledají nové definice venkova a sestavují typologie diferencujícího se venkovského území. Státní politika ve stejné době hledá nový základ pro svou legi timitu: jaký nový význam venkovu připsat? Co má být leitmotivem vztahu společnosti k venkovu? Objevují se vlivné figury „obnovy ven kova" či „multifunkčního venkova", jejichž obsah je předmětem diskusí v decizní či akademické sféře. Do těchto diskusí promlouvají i zájmové a lobbystické organizace. Otázka „co je to venkov" se klade i na úrovni laického diskurzu, v produktech masové kultury a v oblasti trhu: ven- kovskost se stává tržním atributem, který nabízenému zboží propůjču je auru tradice, poctivosti a autenticity. Výsledky soutěže Vesnice roku každoročně přinášejí do médií obrazy venkovské idyly a pozitivních hodnot, které jsou s venkovem spjaty. Se vstupem země do EU a s přípravami na něj nabývá venkov no vých významů, které plynou ze společného rámce evropské politiky. Venkovské oblasti se definují prostřednictvím nových kritérií a jejich problémy jsou artikulovány v novém jazyce. Vize o venkovu jako no 8 siteli celospolečenské funkce jsou nahrazeny důrazem na rozvoj zdola, na základě iniciativy a spolupráce venkovských aktérů samotných. Modelovým příkladem tohoto rozvoje je program LEADER, v jehož rámci venkovské oblasti definují své hranice, svou identitu, své tradice a své hodnoty Více než cokoliv jiného je právě LEADER symbolem procesu vynalezení venkova, který dal název celé této knize. Venkov v tomto procesu není vynalezen ex nihilo, ale stává se nositelem vý znamů, které jsme dříve neznali. Co vlastně označuje pojem venkov? Jaké jsou problémy a potřeby venkova? Jaký je jeho potenciál? Jak lze venkov zhodnotit na trhu? Co musí pro venkov udělat stát? Co venkov nabízí obyvatelům velkých měst? Odpověď na všechny tyto otázky se za poslední čtvrt století změnila - a to máme na mysli, když mluvíme o vynalezení venkova. Společnost pro sebe venkov objevuje, vynalézá jej a přetváří jej, tak jako přetváří samu sebe. Abychom pochopili procesy, jejichž hlavními proměnnými jsou význam, hodnoty, očekávání či funkce, musíme zvolit teoretickou perspektivu, která je vůči těmto proměnným citlivá. V této knize kom binujeme řadu teoretických a metodologických přístupů, na prvním místě mezi nimi je však přístup konstruktivistický, který přistupuje k venkovu jako k něčemu, co se vytváří (tedy ne k něčemu, co je). Ven kov je utvářen, definován, zvýznamňován a vynalézán. Tento přístup, stejně jako další přístupy ke studiu venkova, představíme v kapitole 2, která se bude zabývat různými tradicemi v oblasti sociologie venkova, jejich vývojem a vzájemnou interakcí. Představíme zde deskriptivní, funkcionální, politicko-ekonomické a další přístupy ke studiu venkova apoukážeme najejich vývoj ajejich teoretický dosah. Zvýšenou pozor nost budeme věnovat přístupům kulturálním a konstruktivistickým, které, jak již bylo řečeno, z velké části utváří teoretické pozadí této analýzy. Ve třetí kapitole se zaměříme na český venkov z hlediska jeho vývo je. Načrtneme v hrubých obrysech poválečný vývoj venkova s důrazem na vnější zásahy do jeho fungování. Detailněji se zaměříme na období konce 80. let, tedy období, které bezprostředně předcházelo změně režimu a společenské transformaci. Budeme sledovat vztahy venko va a měst a politické pokusy o jejich „sbližování", zdokumentujeme a vysvětlíme vazbu mezi venkovem a zemědělstvím a poukážeme na 9
The list of books you might like
