Vyhrňme si rukávy, než se kola zastaví! : Dělníci a státní socialismus v Československu 1945–1968

74 Pages·2006·6.901 MB·Czech

by  Peter Heumos

Ustav pro soudobé dějiny AV CR
Peter Heumos
si rukávy,
"Vyhrňme
než se kola zastaví!"
Dělníci a státní socialismus
v Československu
1945-1968
ČESKÁ SPOLEČNOST PO ROCE 1945
si rukávy,
"Vyhrňme
než se kola zastaví!"
a státní socialismus
Dělníci
v Československu 1945-1968
Peter Heumos
Knihovna UK PF
~1I111111
11111 U
3125070823
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Praha 2006
,I
Práce vznikla v rámci výzkumného projektu Grantové agentury , Obsah
'i .
České republiky "Dějiny české společnosti v letech 1945-1989" '~
:i \
(reg. Č. 409/03/0237). \
I
'I
Úvod .................................................... 5
I I
I ) Stalinismus v Československu. Stav výzkumu
a sociálněhistorické poznámky na přľkladu
I průmyslového dělnictva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 13
Peter Heumos:
"Leťs roll up the sleeves, before the wheels stand still!" Meze socialistického produktivismu:
Workers and State socialism in Czechoslovakia, 1945-1968 pracovní iniciativy a pracovní vztahy
v československých průmyslových závodech
Česká společnost po roce 1945, vol. 2 v padesátých letech ........................................ 41
K problematice pracovních konfliktů
II v československém průmyslu v letech 1945-1968 ................. 61
Phlohy .................................................. 92
;
r~ I Seznam zkratek .......................................... 140
i
.... • __ 1
~ IZL
) Résumé ................................................ 142
.
~-i
I':
I
I
,I
, .
© Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2006 II': ,
I·
ISBN 80-7285-075-X . I i
'-
Úvod
Pro výzkum dějin komunistických systémů se nabízí několik konceptů.
Je obecně známo, že zhroucení státního socialismu v Sovětském svazu
a státech střední a jihovýchodní Evropy vyvolalo nejprve konjunkturu teo
rie modernizace. Triumfální postoJ vůči zaniklému reálnému socialismu se
zakládá především na nesporné skutečnosti dalekosáhlého předstihu kapita
listických průmyslových společností na Západě, především v technickoeko
nomické oblasti. Pouhé zjištění tohoto rozdílu však nestačí. Obtížnější bude
vysvětlení, ponecháme-li stranou kvantifikovatelný vědeckotechnický a eko
nomický rozdíl a začneme-li se ptát, jak se modernizační zaostalost podílela
na kolapsu státního socialismu. Zde si to bádání velice usnadňuje. Protože při
srovnávání západních průmyslových společností se společnostmi státně soci a
listickými chybí tertium comparationis, jednoduše se - podle schématu "soutě­
žení společenských systémů" - prohlásí rozdíl ve vývojové úrovni mezi oběma
systémy za archimédovský bod: zhroucení státního socialismu má být podle
toho již per se dostačující odpovědí na to, která strana si může dělat nárok na
via regia modernizace, a tím na recepty pro úspěšný vývoj společnosti vůbec.
V tomto smyslu ztrácejí ovšem kategorie teorie modernizace charakter heu
ristických prostředků. Nenacházejí žádné řešení, nýbrž určují normy.!
Výhrady proti teorii modernizace jsou namístě i proto, že realita mezitím již
předstihla její explikační možnosti. Před třiceti lety se dalo v rámci této teo
rie ukázat, že "západní" průmyslové společnosti modernizovaly i strukturální
konflikt mezi kapitálem a prací. Protože fakta tuto teorii podporovala, bylo
možné psát bez rozpaků o "modernizaci pracovního boje".2 Vzhledem ke glo
bální ofenzívě kapitálu a jejím ničivým účinkům pro organizaci pracovních
konfliktů však tento komplex otázek zřejmě uvázl teoretikům v hrdle. Coun-
Zavede-li se například jako kritérium modernity tržní hospodářství, pluralistická demokracie
a právní státní zřízení Uak to většina teoretiků modernizace činO, není zapotřebí žádné ana
lýzy, abychom kvalifikovali státní socialismus jako "antimoderní".
2 Jedním z přI' kladů je VOLKMANN, Heinrich: Modernisierung des Arbeitskampfes? Zum
Fonnwandel von Streik und Aussperrung in Deutschland 1864-1975. In: KAELBLE, Hartmut
- MATZERATH, Horst - RUPIEPER, Hennann-Josef - STEINBACH, Peter - VOLKMANN,
Heinrich: Probleme der Modemisierung in Deutschland: Sozialhistorische Studien zum 19_ und
20. Jahrhundert. (Schriften des Zentralinstituts fiir sozialwissenschaftliche Forschung der
Freien Universitat Berlin 27), Opladen 1978, s. 110-170.
5
tervailing powers tohoto systému byly mlčky z teorie extrapolovány a v nej Žádná z těchto kategorií neztrácí generalizací svůj historicky a situačně pod
lepším případě se berou na vědomí jenom jako "rušivé symptomy', které sig míněný obsah.6 Teorie modernizace, původně svázaná s konkrétní konfigura
nalizují potíže "přizpůsobování". cí sociálních strukturních příznaků americké společnosti padesátých let 20.
Druhým přístupem při výzkumu komunistických systémů je teorie systé století, "otupěla" při aplikaci na odlehlejší objekty; jak se ukázalo například
mů, jejíž terminologie se od kategorií teorie modernizace zásadně neodlišuje v diskusi o "dependencii", a musela proto své pojmové instrumentárium mo
a která spočívá rovněž převážně na konceptu sociálněvědeckého funkciona difikovat.7 Při použití teorie systémů pro státně socialistické systémy ve vý
lismu. Přednosti teorie systémů by neměly být v žádném případě podceňová­ chodní Evropě stojíme před toutéž nezbytností. To je třeba blíže osvětlit, při­
ny - žádnému jinému typu teorie se nedaří tak dokonale popisovat komplexní čemž se stane zřejmým, že podceňování prvě zmíněného "subjektivního fak
sociální systémy v názorné konkrétní celistvosti a jednotě. Dokládají to i dů­ toru" zbavuje teorii systémů ve velké míře explikační schopnosti.
myslné analýzy státních socialismů v zemích střední, východní a jihovýchod Politická třída v československé republice mezi světovými válkami muse
ní Evropy.3 la při organizaci průmyslového konfliktu přihlížet k prekérní zahraničněpo­
Nebudeme-li přihlížet k otázce, co je pro tu či onu sociální skupinu funkci litické situaci a k explozivnímu potenciálu národnostního problému a zabrá
onální, resp. dysfunkcionální, spočívá nejzávažnější výhrada proti teorii sys nit dalšímu zatěžování společenské integrace příliš vysokou agregací třídního
témů v tom, že všeobecné schéma vývoje (rostoucí funkcionální diferencia konfliktu.8 V souvislosti s tím byla značně omezena brizantní síla průmyslo­
ce systému vede ke zvyšování kapacity při řešení jeho problémů) naráží na vého konfliktu v důsledku extrémně partikulárních organizačních forem od
zásadní překážku, když se toto schéma přenáší na vývoj představo světě, tj. borů a systému tarifních smluv přizpůsobených místním poměrům: Vzhledem
na to, co mají lidé "v hlavě".4 Tento fundamentální nedostatek obchází teorie k vysoké vývojové úrovni průmyslu v zemi to mohlo fungovat jenom tak, že
tím, že pojímá belief-systems jako pouhé reflexy sociálněstrukturálních pro pro efektivní průběh pracovních bojů musely být k dispozici "elastické" sub
cesů diferenciace - tedy stejně tak, jako vulgární marxistická strategie, která stituty. K tomu patřila paternalistická sociální morálka politické třídy a podni
odvozuje představy o světě přímo z hmotných poměrů-společnosti. 5 Přes ne katelů a široce rozhozená síť neformálních regulací v podobě osobního vyjed
dostatky v mých znalostech teorie systémů nacházím mnoho opěrných bodů návání při řešení konfliktů, které bylo všeobecným zjevem i v agrární oblasti. 9
pro následující tezi: teorie systémů zachází s problémy identity jako s problé Obojí bylo dělníky široce akceptováno. Lze to vyčíst z rozsáhlé a samozřej­
my řízení. To ovšem tuto teorii v její schopnosti výkladu a explikace značně mé praxe dělnických delegací, které byly při pracovních konfliktech vysílány
omezuje. k vlivným zástupcům politické třídy; z toho, že dělníci v organizačních posto
Kategorie sociálněvědeckého funkcionalismu převládající především v so jích preferovali komunikaciface to face a že tvrdošíjně trvali na maloprostoro
ciologii a politických vědách ať už v podobě teorie modernizace nebo teo vě organizovaných odborech, které umožňovaly právě tento druh komunika-
rie systémů - jsou závislé na sebepoznání průmyslově vyspělých společností.
6 Srov. MILLS, Charles Wright: Kritik der soziologLschen DenkweLse. Neuwied 1963, obzvláště
3 Jako vynikající příklad v tematické souvislosti s články otištěnými v tomto svazku musí být s. 192 n.
jmenován BOYER, Christoph: Sozialgeschichte der Arbeiterschaft und staatssozialistische 7 Přehled o dějinách proměn teorie modernizace dává LEPSIUS, M. Rainer: Soziologische The
Entwicklungspfade: konzeptionelle Uberlegungen und eine Erkliirungsskizze. In: Arbeiter oreme iiber die Sozialstruktur der "Modeme" und die "Modernisierung". In: lnteressen, ldeen
im StaatssozialLsmus: Ideologischer Anspruch und soziale Wirklichkeit. Vyd. Peter Hiibner, und lnstitutionen. Vyd. týž. Opladen 1990, s. 211·231.
Christoph K1eBmann, Klaus Tenfelde (Zeithistorische Studien 31. Herausgegeben vom Zem· 8 K následujícímu viz HEUMOS, Peter: Die Arbeiterschaft in der Ersten Tschechoslowakischen
rum fiir Zeithistorische Forschnung Potsdam). Kóln·Weimar·Wien 2005 , s. 71·86. Republik. Elemente der Sozialstruktur, organisatorischen Verfassung und politischen Kultur.
4 Srov. OOBERT, Rainer: Systemtheorie und die Entwicklung religii:iser Deutungsmuster: Zur Lo ln: Bohemia, 29 (1988), s. 50-72. - Týž: Konfliktregelung und soziale Imegration. Zur Struk·
gik des sozialwissenschaftlichen Funktionalismus. Frankfurt/M. 1973. tur der Ersten Tschechoslowakischen Republik. In: Bohemia, 30 (1989), s. 52·70.
5 Také pro Luhmanna jsou představy o světě "následky rostoucí společenské diferenciace", kte 9 Srov. týž: Die Entwicklung organisierter agrarischer Interessen in den bóhmischen Liindern
ré lze "na podkladě teorie systémů rekonstruovat". Srov. HABERMAS, Jiirgen/ LUHMANN, und in der ČSR. Zur Entstehung und Machtstellung der Agrarpartei 1873-1938. ln : Die Erste
Niklas: Theorie der Gesellschaft oder Sozialtechnologie - Was leLstet die Systemforschung? TschechoslowakLsche Republik als multinationaler Parteienstaat. Vyd.: Kari Bosi (Bad Wiesseer
Frankfurt/M. 1971, s. 375. Tagungen des Collegium Carolinum). Miinchen-Wien 1979, s. 323·376.
6 7
ce; konečně z toho, že očekávali sociální vrchnostenskou morálku, což se pro padě malou "plasticitu" sociálního jednání, které nemohlo být rozloženo do
jevovalo i v jejich chování ve stávkách: průmyslové konflikty byly protestem, většího počtu vždy autonomně působících sociálních rolí, pro systém funkč­
který v sobě současně zahrnoval apel na sociální morálku vládnoucí třídy. ně žádoucích. Široce koncipované sociálněvědecké návrhy teorie systémů na
Založením československých jednotných odborů (1945) mělo být celé toto makromodel politického vývoje Evropy, které se zabývají otázkami vzniku
interakční a organizační tkanivo zničeno a nahrazeno novým způsobem soci států a národů, demokratizací a souvislostmi mezi sociálním a in,stitučním,
ální a politickoorganizační integrace dělníků do společnosti. Tento postup lze resp. organizačním vývojem, samy doznávají, že se jejich konce1pJt y pro vý
sice interpretovat v rámci teorie systémů, neboť přizpůsobení odborové or chodní Evropu nedají použít a omezují se jen na Evropu západní. Jiné kon
ganizace průmyslovému sektoru, který se zestáměním stal také jednomým, cepty "řeší" tento problém prostě a jednoduše nonnativní rigiditou: co se ve
odpovídal hlediskům funkční nezbytnosti, avšak KSČ vycházela ze zásadně východní Evropě nedá umístit do globálního procesu racionalizace veškerých
mylné domněnky, že fonnální organizace je zaklínadlem, které by bylo s to životních poměrů, zdá se jim být "regresí" anebo "iracionální odchylkou".
změnit to, co měli dělníci v hlavě: po roce 1948 si odbory opakovaně stěžova­ V tom případě je teorie systémů "strašným zjednodušením": sociální jednání
14
ly na to, že organizační struktury ROH pronikají mezi průmyslové dělnictvo se připouští jenom jako jednání adaptivní.
jen v omezené míře, a v roce 1968, dvacet let po převzetí moci komunisty, se S ohledem na teorii systémů a sociálněvědecký funkcionalismus byl dost
ukázalo, že většina průmyslových dělníků chce zavést jako oficiálně závazné často vyzve dáván požadavek, že by se teorie měla ve své výstavbě a struktuře
staré vzory ,své sociální integ~ace, na nichž za reálněsocialistických podmí svých pojmů přizpůsobit předmětu výzkumu, že by se její fundamenty měly
nek Ipěli.lO Ustřední výbor KSC popsal situaci průmyslového dělnictva na jaře jistým způsobem opírat o realitu, a tím by se stala zdůvodnitelnou.1s Tento
1968 jako dalekosáhlé uvolnění jejich vazeb na organizační a zájmově-poli­ problém se ještě vyostřuje tím, že teorie systémů není podle vlastního do
tické struktury republikyll, jako stav "loose coupling", jak by řekli teoretici sys znání teorií, která by se vztahovala na nějakou specifickou oblast. Její pojmy
jsou, jak známo, tak silně fonnalizovány, že je možné pod ně shrnout jak svoz
témů.
"Organizace" podle toho nebyla pro dělníky fonnální povahy, nýbrž byla in komunálního odpadu, tak i antiautoritářskou školku nebo státní byrokracii.
tegrační součástí jejich sociálního života a jejich systému norem, o to více, že Tato teorie tudíž není s to vyzískat sama ze sebe všechna data, která zpraco-
- jak výše naznačeno - byly v Československu poměry v organizování dělníků
co nejúžeji spjaty s podmínkami stabilizace celého systému. Proto narážela
"funkční diferenciace", jak ji teorie systémů postuluje jako všeobecný základ
ní model společenského vývoje,12 na sotva překonatelný odpor, což poukazuje
13 ROKKAN, Stein: Staat, Nation und Demokratie in Europa: Die Theorie Stein Rokkans aus
současně na to, že společenské poměry ve východní Evropě mohou teorii sys seinen gesammelten Werken rekonstruiert und eingeleitet von Peter Flora (suhrkamp
témů nabídnout jenom poměrně nižší stupeň "vstřícné reality", v daném pří- taschenbuch wissenschaft 1473). Frankfurt 2000.
14 Zde se odvolávám na diskuse v rámci zasedání Centra pro výzkum novodobých dějin [Zentrum
fiir Zeithistorische Forschung] v Postupimi v červenci 2005 na téma síťových V2tahŮ ve
státním socialismu, které se točily mimochodem i kolem otázky, zda by srovnávací historický
výzkum komunismu neměl V2hledem k poměrům ve střední, východní a jihovýchodní Evropě
10 Srov. týž: Aspekte des sozialen Milieus der Industriearbeiterschaft in der Tschechoslowakei své kategorie revidovat a modifikovat. V mém souhlasném stanovisku, které jsem ilustroval
vom Ende des Zweiten Weltkrieges bis zur Reformbewegung der sechziger Jahre. In: Bohemia, poukazem na vysloveně hédOIúcky-anarchistické chování českých průmyslových dělníků
4212 (2001), s. 323-362. při stávkách v padesátých letech, které s "moderním" chováním stávkujících v západních
11 Srov. k tomu edici pramenů: VONDROVÁ, Jitka - NAVRÁTIL, Jaromír - MORAVEC, Jan: Ko průmyslových společnostech nemá téměř níc' společného, větřili někteří adepti teorie
munistická strana Československa. Pokus o reformu (říjen 1967 - květen 1968) (Prameny modernizace a teorie systémů pokus udělat ,,raně-industrializaČfií regrese" zase vhodnými
k dějinám československé krize 1967-1970. Díl 9, 1N. 1), Praha-Brno 1999, dokument č. 68. pro vědecké diskuse. Abychom zabránili nedorozuměním, budiž řečeno, že vědecko-teoretické
12 V diskusi o příčinách zhroucení komunistických systémů je připisován rozhodující význam spektrum pracovníků postupimského institutu je daleko širší, než kam sahá úzce kanalizovaný
skutečnosti, že komunistické systémy nebyly, nebo jen v malé míře, funkčně diferencovány. pohled teoretiků systémů. Právě s ohledem na dějiny dělnictva srov. k tomu publikaci Arbeiter
Srov. k tomu KOHLI, Martin. Die DDR als Arbeirsgesellschaft? Arbeit, Lebenslauf und soziale im Staatssozia/ismus ... , vydanou porsdamskýrn institutem a citovanou v pozn. 3.
Differenzierung. In: Sozia/geschichte der DDR. Vyd. Hartmut Kaelble, Jiirgen Kocka, Hartmur 15 Srov. např. THOMPSON, Edward P.: Das Elend der Theorie. Zur Produktion geschichtlicher
Zwahr. Stuttgart 1994, s. 31-61. Erfahrung. Einleitung von Michael Vester. Frankfurt/M.-New York 1980, zvl. s. 123-128.
9
8
vého trhu. Stávky ve Francii koncem roku 1995 se týkaly národních otázek
vává. Jako teorie s nárokem na univerzálnost je závislá na přísun informací,
(mzdy, důchody, nezaměstnanost), stejnou měrou však byly namířeny proti
které jí nabízejí jiné vědecké koncepty.
neoliberálním strategiím privatizace, která projekt kapitalistické globalizace
Vidíme-li nedostatky teorie systémů především v tom, že zkoumá reproduk
16
ci společenského života jenom v dimenzi pragmaticky úspěšných procesů při­ všude doprovází.
***
způsobení a vůbec se systematicky nezajímá o otázky identity, evoluce pově­
Články shrnuté v tomto svazku byly nejprve zveřejněny v němčině.17 Vznikly
domí a sebepoznání sociálních skupin, mohou být sociální dějiny v mnohém
v rámci výzkumného projektu k sociálním dějinám průmyslového dělnictva
ohledu pravým opakem. Zahrnují kolektivní zkušenosti, které se příčí před­
v Československu v letech 1945-1968, který byl podporován nadací VW-Stif
stavě, že integrace společnosti může být dostatečně zajištěna tím, že otázky
tung a prováděn v letech 1998-2001 v Collegiu Carolinu (Mnichov).18 Na
politické praxe jsou už předem definovány jako technické a účelově racionál
projektu se podílelo pět českých vědců: Lenka Kalinová, Karel Kaplan, Květa
ní otázky. Teorie systémů se při této nové interpretaci může odvolávat na to,
Jechová Jiří Pokorný a Eva Hošková. Jim patří za jejich angažmá při badatel
že už zřejmě neexistuje žádný ekvivalent pro funkci rozpadajících se interpre
ské prác'i, za nesčetné vysoce informativní diskuse a za spousty samostatných
tačních systémů, která by jim zajišťovala identitu, nebo že tyto interpretační
systémy jsou natolik subjektivizovány, že už je nelze učinit společensko-poli­ příspěvků můj výslovný dík.
Dokumenty otištěné v polohách jsou uvedeny v plném znění. Aby nebyly
ticky užitečnými. Pak by musela ovšem také přiznat, že systémový imperativ
přetěžovány textově kritickými poznámkami, byly překlepy a pravopisné chy
sociální integrace spočívá na hodnotách, které jsou sociálním skupinám zven
čí vnucovány. 1Yto hodnotové orientace se skutečně rázem rozpadají, jsou-li by originálu bez komentáře opraveny.
nacvičené mechanismy nucené průmyslové integrace načas přerušeny. To se
stává zřejmým i v dějinách průmyslového dělnictva v Československu v le
tech 1945-1968; ty zároveň ukazují, že socialistické a komunistické tradici
vnímat dělníky v politicko-sociální praxi především z hlediska jejich discipli 16 'TYto dva příklady (a mnoho dalších) mohou být považová~y za ~epřím~ důka~, že už nelze
zaujmout stanovisko, které by se nacházelo mimo rámec pusobem globahzace, Jak tomu bylo
nace ("výchovná diktatura") bylo souzeno také jen Ip.álo štěstí.
ještě před více jak 20 lety u Habennase (Theorie des kommu.nikativen ~andel~s). _E~an_cl~
V důsledku změn ve výrobních procesech je dnes vedoucí role průmyslo­ pační hnutí musí proto začínat na půdě globalizace. K perspektivám, ktere emanclpacne mem
vé práce ve svých základech otřesena; na její místo nastoupily komunikativ funkci globalizace víz HARDT, Michael - NEGR!, Antonio: Empire: Die neue Weltordnung.
ní, kooperativní a nehmotné formy práce. Mohlo by tudíž vzniknout nedoro Frankfurt-New York 2003.
17 Studie Stalinismus v Československu. Stav výzkumu a sociálněhistorické poznámky
zumění, že historiografické studium tovární práce je spojeno s nostalgií pro na přndadu průmyslového dělnictva" vyšla nejprve pod titulem "Stalinismus in. d.er
belle époque starších forem moci a že myšlenka emancipace se vztahuje na Tschechoslowakei. Forschungslage und sozialgeschichtliche Anmerkungen am Belsplel
lokalistické pozice, které - chápány jako zároveň "přirozené" a sebeurčující der Industriearbeiterschaft" in: Joumal oj Modem European History, vol. 2/1 (2004),
uspořádání - by měly chránit společenské poměry a identity ve smyslu dife s. 82-109. _ Studie "Meze socialistického produktivismu: pracovní iniciativy a pracovní
vztahy v československých průmyslových závodech v padesátých letech" vyš~a pod názve~
rence a heterogenity proti stejnorodému světu globalizace. O to nejde. Starší Grenzen des sozialistischen Produktivismus: Arbeitsinitiativen und Arbeltsverhalten ln
mocenské struktury tvoří s těmi moderními kontinuum panství a vykořisťo­ ~schechoslowakischen Industriebetrieben in den fiinfziger Jahren" in: Arbeit im Sozialismus
vání, a proto obrat zpět nemá žádný smysl. Navíc, vzhledem k deteritoriali _ Arbeit im Postsozialismus. Erkundungen zum Arbeitsleben im ostlichen Europa. Vyd. Klaus
začním proudům kapitálu, se v současnosti už nedá jednoznačně lokalizovat Roth (Freiburger Sozialanthropologische Studien 1). Miinster 2004, s. 199-217. - Příspěvek
"K problematice pracovních konfliktů v českóslovenském průmyslu v letech 1945-1958':
místo vykořisťování. Sociální zápasy a sociální emancipace jsou konfrontová byl nejprve zveřejněn pod názvem "Zum industriellen Konflikt in der Tschechoslow~kel
ny s - nazvěme to - "bezmístím" světové produkce, a bylo by předčasné je 1945-1968" v publikaci: Arbeiter im Staatssozialismus: Ideologischer ~s~ruc~ und sozl~le
jich šance na úspěch vázat na obhajobu lokalistických zájmů. Ve velkých po Wirklichkeit. Vyd. Peter Hiibner, Christoph KleBmann, Klaus Tenfelde (Zelthlstonsche Studlen
31. Vyd. Zentrum fiir Zeithistorische Forschung Potsdam). Kóln-WeimaT-Wien 2005, s. 473~
vstáních a stávkách posledních let se nadto ukázalo, že lokální zájmy mohou
497. Nakladatelství C. H. Beck (Mnichov), nakladatelství LIT (Miinster) a nakladatelstvl
být jen stěží vyčleněny z jejich propojení s celosvětovými souvislostmi. Roku Bóhlau (Kolín nad Rýnem) děkuji za laskavé svolení k publikaci textů v českém překladu. .
1994 započatá vzpoura zapatistů v Chiapas vzplála kvůli lokálním problé 18 K závěrečné zprávě o projektu srov. HEUMOS, Peter: Industriearbeiter in der Tschechoslowakel
mům, přerostla však velice rychle v boj proti regionálnímu uspořádání světo- 1945-1968. Ergebnisse eines Forschungsprojekts. In: Bohemia, 44/1 (2003), s. 146-171.
II
10
Za titul této publikace jsou zvolena pro první léta výstavby socialismu pro
Stalinismus v Československu
gramatick~ slova refrénu ~udovatelské písně Václava Dobiáše Budujeme na
.. text Frantrska Halase, ktera v roce 1946 zvítězila v soutěži Melantricha o no Stav výzkumu a sociálněhistorické poznámky
vo~ masovou píseň a dlouhá léta patřila k nejhranějším masovým písním na příkladu průmyslového dělnictva
v Ceskoslovenském rozhlase. . -
Ústavu pro soudobé dějiny ajeho řediteli dr. Oldřichu Tůmovi děkuji za las
kavou ochotu zveřejnit malou část výzkumných výsledků v ediční řadě Česká Je zjevné, že koncepty výzkumu stalinismu, odvozené z ruských sovětských dě­
společnost po roce 1945.
jin, "sedí" při aplikaci pro výzkum států střední a jihovýchodní Evropy Jenom za
určitých podmínek. Pokud tyto koncepty - a platí to bez výjimky - zahrnují his
. Peter Beumos
torické předpoklady stalinismu, tj. osobitost ruské politické kultury, absenci civil
Moosburg, srpen 2006
society, dominantní roli státu, problémy enomuú socioekonoIIŮcké zaostalosti
a zrychleného tempa industrializace, krátce: pokud tematizují to, jak to "bylo dří­
ve",l poskytují pro výzlrum zemí střední a jihovýchodní Evropy jenom slabou zá
kladnu, i když byla vývojová úroveň jejich společností značně rozdílná a alespoň
jihovýchodní agrární státy by se pro model urychlené industrializace a civilizační
modernizace za podmínek vývojové diktatury mohly zdát "vhodné".2 Proto sesta
vilo bádání pro "vrchohrý stalinismus" ve východoevropských lidových demokra
ciích zvláštní, od teorie totalitarismu přejatý katalog příznaků. Mature Stalinism
se podle toho vyznačuje "enforced irrůtation of soviet political, administrative,
and cultural institutions; absolute obedience to Soviet directives and even runts;
administrative supervision by Soviet personnel; bureaucratic arbitrariness; poli
ce terror uncontrolled even by the local party; econoIIŮC deprivation while pur
suing overambitious industrial investrnent prograrns and undercapitalized agri
cultural collectivization drives ('lunar econoIIŮcs'); colonial-like foreign-trade de
pendence on the Soviet Union; isolation from the non-Communist world and to
some extent even from the other people ' s democracies; synthetic Russomania;
a mindless cult of Stalin adulation; and resultant widespread social anoIIŮe, in
tellectual stagnation, and ideological sterility".3
Většina starší literatury, ale i literatury postkomunistické, těžící ze zpřístup­
nění archivů, se shoduje v tom, že stalinismus jako etapa ve výstavbě česko­
slovenského státního socialismu sovětské provenience spadá zhruba do let
K tomu zásadně TUCKER, Robert c.: Stalinism as Revolution from Above. In: Stalinism:
Essays in Historical lnterpretation. Vyd. Thcker, Robert c., New York 1977, s. 77·108.
2 Srov. Autoritiire Regime in Ostmitteleuropa 1919-1944. Vyd. Oberliinder, Erwin et al., Mainz
1995.
3 Cit. podle: ROTHSCHILD, Joseph: Return to Diversity: A Political History of East Central
Europe since World War II. New York -Oxford 1989, s. 145.
12
13
1948-1954. Tyto publikace se podobají i v tom, že se koncepčně a při výběru 1. Výsledky bádání a jeho deziderata
témati~ drží interpretačního vzoru, který ilustruje citovaný katalog přízna­
ků stalinismu. Ponecháme-li stranou pozoruhodnou produktivnost zejména Stalinismus v Československu jako dějiny násilí a státně policejního teroru,~­
českého a slovenského výzkumu komunismu v minulém desetiletí4, lze proti kož i "mašinérie", která represi organizačně trvale zaručovala, je bezpochyby
tomuto přístupu - a tím i proti interpretačním vzorům totalitární teorie - na ústředním témat~m výzkumu první poloviny padesátých let. Závažné místo
mítnout, že kvalita jeho zobrazení historické skutečnosti je omezená. Tento při tom zaujímají bádání a dokumentace politických procesu proti domnělým
přístup vyžaduje, aby dějiny oněch let byly nejdříve interpretovány jako dě­ anebo skutečným odpůrcům režimu:, které byly v letech 1949-1954 vedeny
jiny vysoké politiky, mocenských aparátů, systému institucí, oficiální ideolo většinou veřejně, a v mnohých případech jako monstrprocesy doprovázené
gie, osobního kultu. Převaha a moc politiky údajně ochromily společnost, jak propagandistickými kampaněmi obrovského rozsahu. Byly namířeny proti
sugeruje spojení Stalinova kultu a sociální anomie v katalogu příznaků stali řadovým občanům, kteří byli postaveni převážně před Státní soud v Praze
nismu. Na následujících stránkách budou nejprve popsány fenomény, které se
nebo Brně (existující do roku 1952); proti reprezentantům nekomunistických
za komunistické vlády v Československu dají definovat jako "stalinistické". 5 stran, především Demokratické strany; proti národním socialistům a sociální
Zadruhé je třeba - zčásti ve volné návaznosti na onen katalog příznaků sta demokracii; proti vysokým důstojníkům a bývalým partyzánům; proti trockis
linismu - na základě několika příkladů poukázat kritikou dosavadního his tům a interbrigadistům; proti hodnostářům katolické církve a příslušníkům
toriografického main stream na prospěšnost komplexů sociálněhistorických nižšího duchovenstva; proti významným hospodářským expertům, a konečně
otázek, a tím na řadu dosud nedotčených výzkumných problémů. Nejde při proti vysokým a nejvyšším funkcionářům Komunistické strany Českosloven­
tom jednoduše o to postavit proti sobě politickohistorický "stalinismus sho ska - jako vrchol teroristické čistky ve vedení strany v procesu s antisemit
ra" a sociálněhistorický "stalinismus zdola" v naději, že se tyto heterogenní skými tendencemi proti "protistátnímu spikleneckém~ centru" kolem gene
přístupy a cíle už nějakým způsobem prostoupí. Sociálněhistorické momenty rálního tajemníka strany Rudolfa Slánského (1952).7 Ze teror tohoto druhu
nabízejí v mnoha případech, jak bude třeba ještě ukázat, daleko širší interpre byl zčásti "importován" (aniž bychom zde chtěli pokračovat v debatě o jeho
tační, horizont pro procesy na politické úrovni, než dosud běžné interpretační vnitřním a vnějším, tj. moskevském původu), ukazují mj. analýzy činnosti so
vzory, i když předběžně se dá tato souvislost jen stěží systematizovat.6 větských poradců.B Objevily se první přehledné práce k dílčím oblastem re
presivního aparátu, například k vývoji Státní bezpečnosti od poválečných let
do Pražského jara,9 k politickému soudnictví pro celou komunistickou éru10
a k organizaci vězeňství a sociální situaci vězňů od konce druhé světové vál-
4 Středisky tohoto výzkumu jsou v Praze Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České
republiky a v Bratislavě Historický ústav Slovenské akademie věd.
5 Více než stručný přehled není v omezeném rámci tohoto příspěvku možný. Obsáhlá analýza
by také předpokládala stav výzkumu, který by již překračoval hranice tematické oblasti,
konvenčně identifikované se "stalinismem"; napřI' klad dosud neexistuje žádný výzkum pro
oblast školství a vzdělání, které jsou ústředním komplexem pro společenskou reprodukci, ani předpoklady sociálních systémů jako veličin, které jsou nezávislé na historicky proměnlivém
nemluvě o výzkumu vývoje jednotlivých sociálních tříd a skupin s ohleqem na jejich příslušný kulturním sebeuvědomění individuí, nelze smysluplně konceptualizovat. Kromě toho pro
vztah ke komunistickému režimu. Na druhé straně se zřejmě ani pokročilejšímu výzkumu sociální systémy platí, že mohou své existenční předpoklady samy manipulovat; i proto nelze
stalinismu v Sovětském svazu dosud nepodařilo vypracovat specifikum jeho výzkumného v těchto předpokladech spatřovat nezávislé údaje.
předmětu a stalinismus jasně vyčlenit z jeho předcházejících a následujících dějin. Srov. 7 Z rozsáhlé literatury se zde odkazuje jenom na: KAPLAN, Karel: Die politischen Prozesse in
PLAGGENBORG, Stefan: Die wichtigsten Herangehensweisen an den Stalinismus in der der Tschechoslowakei 1948-1954. Mnichov 1986. K nejdůležitějším dokumentacím patři
westlichen Forschung. In: Stalinismus: Neue Forschungen und Konzepte. Vyd. Plaggenborg, rovněž Karlem Kaplanem vydaná sbírka pramenů k činnosti rehabilitační ko~ise z .,roku
Stefan. Berlin 1998, s. 13·33.
1968: K politickým procesům v Československu 1948-1954: Dokumentace komise lN KSC pro
6 Plaggenborg si stěžuje, že se sociálněhistorický výzkum stalinismu ještě nedopracoval
rehabilitaci 1968. Praha 1994.
k obsáhlejší teorii. Srov. PLAGGENBORG, Stefan: Die wichtigsten Herangehensweisen ... , 8 KAPLAN, Karel: Sovětktí poradci v Československu 1949-1956. Praha 1993.
s. 25. To je poněkud prostoduché, neboť pokud by bylo stalinistické období chápáno také 9 KOUDELKA, František: Státní bezpečnost v letech 1946-1968: Základní údaje. Praha 1993.
jako sociální systém (za což se Plaggenborg, pokud to správně chápu, staví), trpěl by 10 GEBAUER, František et a!.: Soudní perzekuce politické povahy v Československu 1948-1989:
sociálně historický výzkum stalinismu všeobecnými metodologickými nesnázemi: existenční Statistický přehled. Praha 1993.
14
15
ky do poloviny padesátých let. Poměrně pokročilý je výzkum táborů nuce
II být pro "dělnickou politiku" KSČ vysoce instruktivní líčení a dokumentace ne
né práce zřízených v letech 1948-1954. Vedle přehledných publikací pro celé
pokojů v Brně v listopadu 1951.17
státní území existují výzkumné práce o jednotlivých táborech, například pro
Za takových metodických předpokladů se nedá zodpovědět otázka, jak hlu
uranové doly na Jáchymovsku a pro vojenskou variantu nucené práce, tzv.
boko pronikl stranou rozpoutaný teror do nitra společnosti a jakým způso­
pomocné technické prapory, do nichž byli od roku 1950 posíláni "nespoleh
liví vojáci". 12 bem ovlivnil chování obyvatelstva. Vyjasnění této otázky se nehýbá z místa
především proto, že výzkum implicitně operuje s pojmem nulového součtu
Naproti tomu s výzkumem dějin společenského převratu v "zakladatel
moci (moc jedné strany se rovná bezmoci strany druhé) a kromě toho mlč­
ských letech" československé lidové demokracie ani s výzkúmem jejího spo
ky identifikuje mocenskopolitické záměry KSČ s jejím skutečným a všudepří­
lečenského vývoje se dosud téměř nezačalo. Několik časově a věcně omeze
tomným disponováním společností. lB Doklady pro neomezenol:l moc strany
ných příspěvků k průmyslovému vývoji,13 jedna výzkumná práce k sociálním
následkům měnové reformy z 30. května 195314 ajedna studie o kolektivizaci a asymetrické rozdělení moci mezi ní a společností nejsou, což je příznačné,
získány průzkumem "hloubky proniknutí" komunistické politiky do společ­
zemědělstvíl5 dokládají přece jen počínající, třebaže ne pro gramaticky formu
nosti, nýbrž z příslušných výroků stranických funkcionářů, jako v hodnoce
lovaný souhlas s tím, že nepostačuje líčit stalinismus jenom jako formu moci,
ní prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného, který roku 1954 v Mosk
že stalinismus musí být naopak posuzován také jako specifická sociální a eko
vě prohlásil, že strana masy nepotřebuje, masy jsou naproti tomu na stranu
nomická struktura. Výzkumné práce s tímto zaměřením však v žádném přípa­
odkázány.19 Kvantitativní dimenze teroru let 1948-1954 je rozsáhlá: víc jak
dě nepřekračují rámec sociálně kontextualizovaných politických dějin a ne
100000 osob se stalo obětí politických procesů20, (odhadovaný) počet pl Deci
dají se označit za sociální dějiny v běžném slova smyslu. Platí to pro všechny
sledovaných v povolání a sociální sféře dosáhl tři čtvrtě milionu21, v t<Íbl)lech
pokusy v oblasti společenských dějin: buď předkládají analýzy politicky in
nucené práce se nacházelo 25 000 a v pomocných technických táboreelJ ko
dukovaných dlouhodobých změn sociálních makrostruktur české a slovenské lem 60 000 osob22. Podle toho bylo 8% obyvatelstva (vycházeje přit.orn i po
společnosti (přičemž je zpravidla zpracováván rozsáhlý statistický materi
čtu obyvatelstva z roku 1950) postiženo různými formami politické perzeku
á!),16 nebo ilustrují primát politiky způsobem, že do zorného pole připouštějí
ce, sociální depravace a deklasace. Teror měl tedy nesporně masový charakter
sociální třídy, resp. skupiny jenom jako oběti útlaku, příkladem čehož může
a společenská atmosféra první poloviny padesátých let je pak popisována jako
atmosféra strachu, apatie a přizpůsobení vynuceného zastrašovánÍm.23
II Vězeňské systémy v Československu a ve střední Evropě 1945-1955: Sborník z mezinárodní
konference konané ve dnech 28.-29.11.2001 v Praze. Opava 2001. _
12 Poukázat je třeba mj. na následující práce: BORÁK, Mečislav - JANÁK, Dušan: Tábory 17 PERNES, Jiří: Brno 1951: Příspěvek k dějinám protikomunistického odporu na Moravě. Praha
1997.
n~cené práce, v ČSR 19~8-1954. Šenov 1996; PETRÁŠOVÁ, Ludmila: Vězeňské tábory
v Jáchymovský~h uranovych dolech 1949-1961. In: Sbomík archivních prací, 44/1 (1994), 18 Srov. HEUMOS, Peter: Metodické aspekty sociálních dějin československého průil}yslového
s. 335-445; BlLEK, Jiří: Pomocné technické prapory 1950-1954: Vznik, vývoj, organizace dělnictva v padesátých a šedesátých letech. Rukopis, pracovní podklady pro Ustav pro
a činnost. Praha 1992. soudobé dějiny. Praha.
13 Na tomto místě budou uvedeny jenom příklady, které jsou pro zpracování této oblasti 19 Podle J. Madryho: MADRY, Jindřich: Entscheidungsfindung in der Tschechoslowakei nach
Stalins Tod. In: Entstalinisierungskrise in Ostmitteleuropa 1953-1956: Vom 17. Juni bis zum
reprezentativní: JIRÁSEK, Zdeněk: Hospodářský vývoj průmyslových óblastí Čech v letech
ungarischen Volksaufstand. Politische, militiirische, soziale und nationale Dimensionen. Vyd.
1949-1953. In: Slezský sbomľk, 88/2 (1990), s. 114-130; BEINHAUEROVÁ, Anna
Foitzik, Jan. Paderborn -Miinchen -Wien 2001, s. 215-238.
- SOMMER, Karel: K problematice pracovních sil a jejich zdrojů ve vybraných odvětvích
20 KAPLAN, Karel: Die politischen Prozesse ... , s. 207.
českých ze~í v letech 1949-1960. In: Slezský sbom{/c, 89/1 (1991), s. 17-30.
21 Týž: Politische Persekution in der Tschechoslowakei 1948-1972. Kóln 1983, s. 27.
14 MUSILOVA, Dana: Měnová reforma 1953 ajejľ sociální důsledky: Studie a dokumenty. Praha
1994. 22 BORÁK, Mečislav - JANÁK, Dušan: Tábory nucené práce ... , s. 77.
15 JECH, Karel: Soumrak selského stavu 1945-1960. Praha 2001. 23 Srovnej k tomu příspěvek Karla Bartoška o střední a jihovýchodní Evropě. In: Das Schwarzbuch
des Kommunismus: Unterdriickung, Verbrechen und Terror. Hg. Stephan Courtois et al. Aus
16 Jenom jeden ph1dad: KALINOVÁ, Lenka et aJ.: K proměnám sociálnľ struktury v Československu
1918-1968. Praha 1993. dem Franzósichen von Irmela Amsperger. Mit dem Kapitel "Die Aufarbeitung des Sozialismus
in der DOR" von Joachim Gauck und Erhard Neubert. Miinchen -Ziirich 1998, s. 430-504.
16
17