vYCHOV AK UCTE KE STARI

185 Pages·2012·10.64 MB·Slovak

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
FILOZOFICKA F AKULT A
KATEDRA PEDAGOGIKY
Rigorozni pnice
vYCHOVA K UCTE KE STARI
A
Mgr. Dana K LEV E T 0 V
Vedouci pnice - doc. PhDr. Jifi Pelikan, CSc.
2005
Prohlasuji, ze jsem rigor6zni praci na tema "Vychova k ucte ke stafi" vypracovala
samostatne a pouzila jen pramenu, ktere cituji a uvcidim v pfilozene bibliografii.
V Praze dne 30. 6. 2005
Mgr. Dana Klevetovci
2
Dekuji doc. PhDr. Jifimu Peliktmovi, esc., za ochotnou a odbornou pomoc pri
vedeni me rigor6zni prace. Dekuji take svemu manzelovi a svym detem, zvlaste sve
dcefi, za socialni oporu a podporu pri vytvareni podminek pro psani me prace.
3
Motto:
Ptal se jednou vnuk sveho prapraotce:
"Dedo, co to znamena by-t blahoslaveny?"
Stary muz se zamyslel a pravil:
,,Blahoslaveni iste vsichni, ktefi mate pochopeni pro mou pomalou chuzi a roztresene
ruce a nesykate netrpelive, kdyz se belham a neumim uz hezky jist.
Blahoslaveni iste, ktefi vidite, ze me ucho se musi namahat, abych porozumel, a
mluvite se mnou pomalu a zretelne.
Blahoslaveni isle, ktefi vidite, ze me oCi jsou zkaleny, me myslenky jsou smutne, a
taktne mi pomuzete, v cern prave pomoci potrebuji.
Blahoslaveni iste, ktefi se u mne zastavite s pfivetivym usmevem a mate trochu casu si
se mnou popovidat. A nedelate to se shovivavou ironii.
Blahoslaveniiste, kteri nerikate, ze jsem stary popleta, protoze poritd neco zapominam
a ztracim.
Blahoslaveni iste, kteri umite ve mne vzbudit vzpominky na zasle easy a trpelive mne
vyslechnete, kdyz si zavzpominam na to, jakjsem byl mlad.
Blahoslaveni iste, kteri davate najevo, ze nejsem jeste odepsan a nejsem tak docela
sam.
Blahoslaveni jste vy vsichni, kteri mi nejak ulehcujete dny stafi, ktere mi jeste zbyvaji
ujit po ceste do vecneho domova. AZ tam dojdu, budu 0 vas vypravet."
4
OBSAH
UVOD 7
1. STARf 9
1. 1. Definice stari 9
1. 2. Demograficka situace seniorske populace 12
1. 3. Dlouhovekost a kreativita ve vyssim veku 16
1. 4. Zmeny ve stari 17
1. 4. 1. Biologicke starnuti 17
1. 4. 2. Psychosocialni starnuti 19
2. STARf A vYCHOVA 24
2.1. Stai'i a vychova oCima minulosti 24
2. 2. Ce1ozivotni vzdelavani v dUe 1. A. Komenskeho (1592 - 1670) 29
2.3. Osvicenectvi a vychovne nazory 1. Locka (1632 -1704) 31
2. 4. Pedagogicke hodnoty v dile Jean-Jacquese Rousseaua (1712 - 1778) 34
2. 5. Vybrane vychovne nazory 20. stoleti 34
2. 6. Stari a spolecnost v soucasnosti 37
3. RODINA 47
3. 1. Definice, typy, funkce a zivotni faze rodiny 47
3. 2. Mezigeneracni souziti 55
3. 3. Rodina a stary clovek 57
3.4. Zakonna uprava rodinnych vztahu 59
3. 5. Vychovne styly v rodinach 61
3. 6. Ukoly rodicu pri vychove 65
4. SENIORSKE VZDELAvANf V CESKE REPUBLICE 71
4. 1. Schopnost uceni ve stari 74
4.2. Vzdelavani pracovniku pro peCi 0 seniory 75
5. LASKA, TRADICE A VYCHOVA 78
5. 1. Vychova a ki'est'anstvi 79
5. 2. Vychova k prosocialnimu chovani 81
5. 3. Vychovne principy v dUe M. Cipra (1918 - dosud) 86
6. UCTA 88
6. 1. Etika ucty k zivotu v dile Alberta Schweitzera (1875 - 1965) 89
6.2. Hodnotovy system 91
5
6. 3. Vzdelavani jako hodnota 92
7. vYZKUMNY UKOL 95
8. PRACOVNIHYPOTEZY 96
9. METODIKA vYZKUMU 97
9.1. Metodicky postup 97
9.2. Vyzkumny soubor 98
10. vYSLEDKY vYZKUMU 99
10.1. Sociodemograficka charakteristika 99
10.2. Prikladne chovani rodicu, oboustranna reflexe a vyuka na zakladni skole 105
10.3. Vychova k ucte ke stari a zmeny moralnich mezilidskych vztahu 113
11. DISKUSE 116
12. ZAVER 127
13. SHRNUTI/SUMMARY 135
14. SEZNAM POUZITE LlTERATURY 139
15. KLlCOvA SLOVAIKEYWORDS 144
16. PRILOHY 145
6
UVOD
Slozeni lidske populace se v soucasne doM meni. Na celem svete pribyva starsich lidi. S
prodluzujici se delkou zivota se stale vice lidi doziva vysokeho veku. Podle statistickych
progn6z ma bYt 21. stoleti stoletim senioru, alespoii v prvnich padesati letech. Behem 50 let
bude poprve v historii lidstva zit na zemi vice lidi starsich 60 let nez osob mladsich 15 let. Jiz
nyni stoup a pocet osob nad 80 let a tato skupina bude narustat.
Z dosavadni temer dvacetilete prace autorky se seniory vyplynul poznatek, ze situace
senioru je velmi znepokojiva. Stary clovek je casto prehlizen, odsouvan, neni mu dostatecne
projevovana ucta a respekt. Mnozi senioti jsou velmi zavisli na peCi sve rodiny, ktera ji v
mnoha ptipadech odmita a presouva ji na instituce zdravotni a socialni. Je take podceiiovan
fakt, ze mnoho deti nasich senioru j sou sami senioti.
Stale casteji selhavaji i profesionalove, kteri leci a osetfuji seniory ve zdravotnickych a
socialnich zarizenich. Prestavaji chapat zmenene potreby senioru nebo jsou vycerpani fyzicky
i psychicky a nedokazi pojmenovat syndrom vyhoreni.
Jedna z cest reseni je nauCit se chapat zmeny starnouciho Cloveka a respektovat jeho
potreby, jednat s nim jako s plnohodnotnym obcanem teto zeme. Zaclt pestovat skutecne
lidske hodnoty a naucit se vychovavat sam sebe ke spravnemu chap ani smyslu sveho byti.
Vychova je celozivotni proces, probiha v kazdem okamziku nejake Cinnosti. Vychova k
ucte ke stari musi zacit od narozeni, je ukolem predevsim pro rodinu. Situace je vsak takova,
ze mnoho rodin neplni svou funkci, a tak je nutne smerovat vychovu take k tem, kteri se 0
seniory staraji.
Prace je rozdelena do sedmi casti. Tematem prvni casti je Clovek - starnouci jednotlivec.
Autorka zde definuje zakladni pojmy, se kterymi dale pracuje: starnuti, stari, stary clovek.
ZabYva se starnutim z pohledu demografickeho, biologickeho, psychosocialniho.
Ve druM casti prace nahlizi pohledem minulosti na nektere postoje a nazory na vychovu a
vztahy ke starsi generaci. Soucasne vybira a zmiiiuje ohrofujici jevy dnesni civilizace, ktere
pusobi na vzajemne mezigeneracni souziti.
Ve treti casti prace specifikuje vyvoj a vyznam rodiny. Popisuje typy a funkce rodiny a
postaveni stareho cloveka v rodine. Venuje se vlivum, ktere pusobi na mezigeneracni souziti.
Zabyva se zakonnymi upravami rodinnych vztahu. Priblizuje vychovne styly v rodinach
vcetne extremnich a patoplastickych. Rozebira jednotlive ukoly rodicu pti vychove z pohledu
vyvojovych potreb autoru Pesso - Boyden.
7
Ctvrta cast prace je venovana seniorskemu vzdelavani a jeho soucasnym moznostem v
Ceske republice. Pfiblizuje proces uceni ve stari. Blize se zabyva odbornym vzdelavanim pro
socialni pracovniky v peCi seniory.
0
V pate casti uvadi pohledy kfest'anstvi na vychovu mladeze, vybira a definuje pojeti lasky
ve vychove svateho lana Boska. Objasiiuje pojem a vyznam vychovy k prosocialnimu
chovani. Pfiblizuje vychovne principy z dila Miroslava Cipra.
V seste casti se zamysli nad etikou zivota v dile Alberta Schweitzera. A take analyzuje
pojem hodnotoveho systemu v souvislosti s prioritni hodnotou vzdelavani v socialnim
prostredi cloveka.
V sedme casti uvadi vysledky vlastni vyzkumne prace zamerene na zhodnoceni
nezavislych pohledu mlade a starsi generace na soucasne mezigeneracni vztahy. Cilem
autorky bude zjistit nazory na ubytek moralnich vztahu ve spolecnosti a vychovy ucty ke stafi
u vysokoskolskych studentu a soucasne u samotnych starych lidi. DalSim vyzkumnym
ukolem bude ziskani informaci 0 vyuce problematiky stari. Ziskana data bude zpracovavat
matematicko-statistickymi metodami. V zaveru prace nastini moznosti vyuziti svych zjisteni a
vysledku v praxi.
Ve sve praci bude autorka vychazet z textu domacich a zahranicnich odbornikU, kteri se
zabyvali a zabyvaji problematikou, ktera je v praci obsazena. Tato prace nepodava
vycerpavajici vyklad, autorka ji poklada za pilotni sondu pfiblizujici nazory starsi a mlade
generace na ubytek moralnich vztahu v soucasne spolecnosti a hledani cest ke vzajemnemu
porozumeni a vychove k ucte ke stari.
8
1. STAR!
"Krasni mladi fide jsou hlickou plirody, ale krasni stafi fide jsou umeleckCt dila. "
J W Goethe
" Veda, jak zestarnout, to je mistrovske dilo moudrosti a jedna z nejditleiitejsich kapitol
velkeho umeni iit. " Henri Amiel
1. 1. Definice starf
Za poslednich 100 let se vek prodlouzil na dvojmisobek. Stoleti ditete se zmenilo na
stoleti stafi. V kvetnu 1957 byl ve Vidni II. mezinarodni kongres socialni hygieny, kde byl
jednim z bodu jednani take problem stafi. V roce 1960 jiz na tento jev upozonlovallekaf
Frantisek Blaha ve sve knize "Prodlouzeni lidskeho veku".
Pokusu 0 definovani starnuti a stari uz bylo ucineno mnoho, avsak zadna z definic neni
absolutni a konecna. Rada autoru uvadi, ze starnuti je specifickym, nevratnym a
neopakovatelnym biologickym procesem, ktery je univerzalni pro celou pfirodu a jehoz
prubeh je nazyvan zivotem. DeIka zivota je pfitom geneticky determinovana a pro kazdy
pfirodni druh specificka.
Tvaroh hovofi 0 starnuti jako 0 pochodu, ktery obecne vede k ubytku sil, ke zpomaleni az
uhasnuti zivotnich pochodu a jeho zakoncenim j e pfirozena smrt.
(136)
Pacovsky rozlisuje fyziologicky typ starnuti, kdy starnuti je normalni soucasti zivota,
zakonitou epochou jeho ontogeneze. Dale pak hovofi 0 patologickem starnut~ kterym muze
bYt napfiklad starnuti pfedcasne. Za patologicke starnuti pak povazuje starnuti u osob, jejichz
\,
kalendarni vek je nizsi nez vek funkcni. Stafi chape jako zaverecnou etapu ontogenetickeho
vyvoje, ktera rna stejne jako jina vyvojova stadia sve specificke znaky odlisujici ji od jinych
zivotnich etap. Starnuti je podle nej vlastne cestou do stari, pfechodnym vyvojovYm obdobim
mezi dospelosti a stafim. Tvrdi, ze oba jevy jsou geneticky dany, ze podlehaji formativnim
vlivum prostfedi a vznikle zmeny j sou neopakovatelne a nezvratne.
(92)
Podle Haskovcove je stafi pfirozenym obdobim lidskeho zivota a Je vztahovano k
zivotnimu obdobi detstvi, mladi a k dobe zralosti. Uvadi, ze oznaceni stary clovek se zaklada
pfedevsim na spolecenske konvenci, ktera rna pfevazne ekonomicke duvody.
Soucasna spolecnost povazuje za stareho Cloveka toho, kteremu vznikl narok na starobni
duchod.
(35)
9
Oznacovani cloveka prozivajiciho obdobi stari je ruznorode a rozmanite. Odboma
literatura casto pracuje s pojmem geront, ktery vsak evokuje spiSe nesobestacneho cloveka a
mnohdy v samotnych starych lidem vzbuzuje pocit hanliveho oznaceni. Take pojem
ditchodce je nevyhovujici, protoze oznacuje pouze Cloveka pobirajiciho duchod. Za nevhodne
lze rovnez pokladat oznaceni senescent, jehoz pouziti je zastarale. Jako nejvhodnejsi se tak
ustalil termin senior, ktery v soM nema zadny emocionalni nadech a oznacuje cloveka v
celem vekovem obdobi stari Je to vyznamove neutralni pojem, ktery nahrazuje specificke
oznaceni stareho cloveka z pohledu ruznych vedeckych disciplin (napr. medicina,
psychologie, sociologie). Pojem senior se vsak nemusi vazat pouze k veku, nybr.z muze
vyjadfovat take vazenou funkci bez ohledu na vek. Muzeme take chap at stareho cloveka jako
obcana, ktery zije dele nez ostatni a rna vice zkusenosti nez ostatni.
Periodizace lidskeho veku
Cesky psycholog Prihoda rozdeluje lidsky vek nasledovne: do 15 let clovek biologicky,
psychicky a sexualne dozraje, od 15 do 30 let zraje predevsim socialne, doba vrcholu
psychicke a fyzicke zralosti trva dalsich 15 let, obdobi 45 - 60 let je typicke svou stabilitou,
ale jiz take skrytymi pocatky prichazejici involuce. Vek 60 - 75 let povafuje Prihoda za
senescenci (stari) a od 75 let za senectus (kmetstvi). (108)
Stuart-Hamilton rozlisuje vek chronologickf; (podle data narozeni) a vek sociillni
(vztahuje se ke spolecenskemu ocekavani, chovani primerenemu urCitemu biologickemu
veku). Zmiiiuje se take 0 veku biologickem (posuzuje se podle telesnych znamek sUtmuti) a
psychologickem (zduraziiuji se dusevni stranky stamuti). (31)
Pacovskyvymezuje vek kalendafni a vekjunkcni, ktery odpovida skutecnemu funkcnimu
potencionalu Cloveka a zahmuje charakteristiky biologicke, psychologicke a socialni. Pro
ucely ekonomicke klasifikace zavadi tzv. produkcni a poprodukcni vek. Zmiiiuje se take 0
veku socialnim, kterym oznacuje menici se zivotni styl, jeho znaky a vztahy v prubehu zivota
jedince. (92)
Svetova zdravotnicka organizace navrhla v 60. letech 20. stoleti rozdeleni lidskeho zivota
na obdobi detstvi, dospivani, dospelosti a stari. Stafi je vymezeno touto vekovou hranici:
1) 60 - 74 ranne staN,
2) 75 - 89 vlastni stali,
3) 90 a vyse oznaCila jako dlouhovekost.
Americka geriatricka spolecnost (American Geriatric Society) posunula hranici stari:
1) 65 - 74 let young old, mladi senioh
10