Velká kniha o domácí výrobě lihových nápoju PDF
Preview Velká kniha o domácí výrobě lihových nápoju
lihoviny 20.2.2007 9:30 Stránka 1 V EELLKKÁÁ KKNNIIHHAA OO DDOOMMÁÁCCÍÍ VVÝÝRROOBBĚĚ LLIIHHOOVVÝÝCCHH NNÁÁPPOOJJŮŮ lihoviny 20.2.2007 9:30 Stránka 2 lihoviny 20.2.2007 9:30 Stránka 3 V EELLKKÁÁ KKNNIIHHAA OO DDOOMMÁÁCCÍÍ VVÝÝRROOBBĚĚ LLIIHHOOVVÝÝCCHH NNÁÁPPOOJJŮŮ lliikkéérryy,, vvíínnaa,, ppiivvaa,, mmeeddoovviinnyy zz llééččiivvýýcchh rroossttlliinn,, oovvooccee aa zzeelleenniinnyy lihoviny 20.2.2007 9:30 Stránka 4 Andrzej Sarwa VVEELLKKÁÁ KKNNIIHHAA OO DDOOMMÁÁCCÍÍ VVÝÝRROOBBĚĚ LLIIHHOOVVÝÝCCHH NNÁÁPPOOJJŮŮ vydalo nakladatelství GEN, spol. s r.o. Ing. Pavel Pirkl roku 2007 jako svou 71. publikaci první vydání 334 stran Grafická úprava a sazba František Bałon 2005 Obálka © František Bałon 2005 Copyright © Andrzej Sarwa 2005 © Translated by nakladatelství GEN, spol. s r. o., Z polského originálu „Wielka księga nalewek“ přeložil Jiří Maršík COPYRIGHT © GEN, spol. s r. o. 2005 Vytiskla tiskárna IRBIS POLYGRAF nakladatelství GEN, spol. s r. o. 463 11 Liberec 30, Donska 959 www.gen-knihy.cz ISBN 80-86681-71-8 lihoviny 20.2.2007 9:30 Stránka 5 ÚÚ VVOODDNNÍÍ SSLLOOVVOO AAUUTTOORRAA Už starověcí obyvatelé tzv. úrodného půlměsíce, čili Egyp- ťané, Mezopotámci a Syřané se naučili pěstovat a produkovat víno a díky jim a jejich umění to také dokázali i příslušníci dalších národů. Pivo vynalezli Němci – Germánci. Medoviny a produkty z medu – to patří Slovanům, Galům a lidu baltic- kému… Ale kdo opravdu kdy a kde vytvořil poprvé alkoholic- ký nápoj, asi navždy zůstane tajemstvím. Můžeme možná při- pustit, že k tomu došlo náhodou a možná i najednou v mnoha částech naší zeměkoule. Starověké národy znaly výlučně nízkoprocentní alkoholické nápoje (vína, piva, medoviny). Jako první destilaci alkoholu z vína provedli egyptští mniši a to nejpravděpodobněji v 5. sto- letí před naším letopočtem. O sto let později destilace už ne- byla cizí Řekům a následně také Římanům. Bohužel jako i řa- da jiných věcí ve starověku, s pádem a úpadkem císařství a obsazením těchto území barbarskými kmeny upadlo toto v zapomnění. Ke znovuobjevení došlo v 8. století našeho letopočtu a to zásluhou arabských alchymistů. Výsledný produkt se již na- zýval alkoholem, kdežto obyvatelé křesťanské Evropy jej na- zývali – voda života (aquavital – z toho potom vznikl i staro- polský název okowita). Proces výroby alkoholu byl obestřen řadou tajemství a Arabové měli monopol na výrobu této nezvykle cenné te- kutiny, na bázi které rovněž vyráběli léky. Ztratili však svoji výjimečnost, když v roce 1296 Arnold de Villenueva, španěl- 5 lihoviny 20.2.2007 9:30 Stránka 6 ský alchymista a profesor francouzské univerzity v Montpe- llier, poprvé popsal způsob „pálení vína“ – jak byl tento pro- ces nazýván. A potom? Potom již přestal být alkohol výlučně lékem a stal se rovněž i pochutinou k užívání. Ve 13. století Irové začali pálit whisky z ječmene. Zakrátko šli v jejich stopách i Skotové. XV/XVI století objevuje armagnac a rum. Ve XII. století se pije první koňak. Rovněž kořalka čili vodka se objevuje v Polsku a celé Evropě a to již před rokem 1550. Kořalka ji- nak zvaná okowita je pálená z obilí. V Polsku je obilí nadby- tek a navíc dokáže obilím zaplavovat i západní Evropu. K to- mu můžeme přiřadit ještě obilnici Evropy – Ukrajinu.Takže je z čeho pálit, a pálí se ve velkém množství. Tato pálenka má ale jednu velmi zásadní vadu – má špatnou chuť. Protože dří- ve nebyla známa takzvaná opakovaná destilace lihu – rektifi- kace, bylo pití „čistých vodek“ z důvodů tzv. „přiboudlinové chutě“ nemožné. Aby se chuť vylepšila, byla vyzkoušena celá řada různých způsobů. Prvním, poměrně úspěšným, bylo „le- žákování“ vodky. Zabíralo ale hodně času a tak se hledalo, jak chuť spravit lépe a rychleji. Tak se také pomalu došlo k tomu, že se začal líh nebo vodka obohacovat různými chutěmi a vů- němi ovoce, plodů, bylin, medu, kořenů atd. Není potřeba do- dávat, že to přineslo vynikající efekt! Ne pouze pro vynikají- cí chuť a vůni, ale i pro léčivé účinky, které dodaly různé přídavky do lihu. I jedna nebo dvě malé sklenky po obědě ne- bo před večeří, to byla nejenom rozkoš v ústech na patře, ale zároveň něco, co jako lék povzbuzovalo organismus. A časem se objevily – tisíce!!! – originálních předpisů na různé likéry a také pro polské obyvatelstvo typické „nalewki“, které se liší od likérů – jednoduše řečeno – obsahem alkoho- lu a cukru. Jejich výroba byla v podstatě jednoduchá a při zá- kladních znalostech bylo možné je vyrábět v domácích pod- 6 lihoviny 20.2.2007 9:30 Stránka 7 mínkách nejen podle zavedených předpisů, ale i podle vlast- ní fantazie. Brzy se staly typické nejen pro polské šlechtické dvory, vesnické fary nebo měšťanské salony. Módní vlna na- lewek přišla potom i do německy mluvících zemí i do Skan- dinávie. Škoda, že obecný život a hledání nových kulinář- ských požitků v posledních letech ustoupilo na úkor kupování hotových produktů v obchodech i v supermarketech a poma- lu vytlačuje z našich domovů výrobu vlastních likérů nabíd- kou různých truňků v pěkných lahvích oblepených více či méně vkusnými etiketami. V této knize, kterou držíš v ruce, se vážený čtenáři dočteš o různých alkoholických nápojích, díky kterým můžeš prožít i chvíle příjemné a v mnoha případech i pocítit účinky léči- vé. Pokud jsme již hovořili o nalevkách a likérech, tak vzpo- meňme nyní na vína, medoviny a piva. Krátce a jednoduše; víno – to je fermentovaná šťáva z hroznového vína. Pouze takovému nápoji přísluší název: víno. Alkoholické nápoje z ovocných šťáv (časem i jiných např. břízové, palmo- vé, javorové …), které se rovněž nazývají víny, ve skutečnosti víny nejsou. Medovina je v podstatě zfermentovaný med ro- zředěný vodou. A pivo? To je zfermentovaný ječmenový slad (někdy i části jiných rostlin) doupravený dodaným chmelem a někdy i jinými kořenícími přísadami. Tato knížka obsahuje rozmanité receptury domácích likérů, vín, medovin, piv a kořalek. Některé z nich mají navíc i léči- vé účinky, ale zároveň musí být i příjemné k pití. Ale ještě než přejdeme konečně k věci..... 7 lihoviny 20.2.2007 9:30 Stránka 8 PP ÁÁRR UUŽŽIITTEEČČNNÝÝCCHH RRAADD AA PPOOZZNNÁÁMMEEKK OODD NNAAKKLLAADDAATTEELLEE Některé výrazy nebo pojmy překladatel ponechal ve stej- ném znění jako v polském originále (např. soli – dalo by se nahradit výrazem látky), stejně tak bylo ponecháno i váhové označení dkg (1dkg–10g). V uvedených receptůrách je použit líh – podle našich infor- mací lze tento koupit bez problémů v lékárnách s příslušným naředěním. Na základě osobní konzultace s autorem lze líh úspěšně na- hradit čistou vodkou (bez příchuti). Přesto, že se v těchto re- ceptech nejedná o pálení lihovin, dovolujeme si upozornit na zákon č. 61 ze dne 6. března roku 1997 Sb. (zákon o lihu). 8 lihoviny 20.2.2007 9:30 Stránka 9 DD RROOŽŽDDÍÍ NNEEBBOO KKVVAASSIINNKKYY Je pravda, že už naše babičky připravovaly dobrá vína bez jakéhokoliv použití ušlechtilých vinných kvasinek, nanejvýš přidávaly obyčejné pekařské droždí. V této publikaci, při striktním dodržení překladu najdete v receptech název “drož- dí”, které však lze úspěšně nahradit právě kvasinkami, které lze zakoupit v našich obchodech. Běžně prodávané, ušlechti- lé druhy vinných kvasinek se totiž získávají výběrem a roz- množením jen vynikajících, osvědčených kultur z vinařských oblastí. V obchodech kupujte kvasinky vždy mladší dvou měsíců. Ušlechtilé kvasinky usměrňují (v mezích svých možností) chuť a vůni hotového vína, způsobují zvýšení jeho jakosti (hlavně jablečného a rybízového), pro zkvašení je možno pou- žít více cukru a přitom dosáhnout rychlejšího vyčištění. Čisté kvasinky jsou v mnoha druzích a mají specifické vlast- nosti. Do obchodu přicházejí ušlechtilé druhy vinných kvasi- nek v suchém stavu (sáčky) nebo ve formě tekuté (lahvičky o obsahu 10 ml.). Ještě před několika lety prodávali prodejci i ucelenou řadu sušených kvasinek – Bordeaux, Burgundské, Madeira, Malaga, Derlopéna, Sherry, Steinberské, Tokajské. Poslední dobou je téměř vždy k dostání universální směsná sušená kultura vinných kvasinek pod obchodním názvem „Vínka“. 9
Description:The list of books you might like
