The Ontology of Alain Badiou

312 Pages·2012·1.14 MB·Czech

Univerzita Karlova v Praze
Filozofická fakulta
Ústav filozofie a religionistiky
Obor filozofie
Tomáš Pivoda
Disertační práce
Mnohost bytí: Ontologie Alaina Badioua
The Multiplicity of Being:
The Ontology of Alain Badiou
Školitel: Prof. Miroslav Petříček, Dr.
Konzultant: Mgr. Josef Fulka, PhD.
2012

Prohlašuji, že jsem disertační práci napsal samostatně s využitím pouze uvedených a řádně
citovaných pramenů a literatury a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či
k získání jiného nebo stejného titulu.
Tomáš Pivoda

Obsah
1 Úvod 7
1.1 AlainBadiouafilosofie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
1.2 Badiouvamyšlenkovávýchodiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
1.2.1 Deˇdictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
1.2.2 Matematika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1.2.3 Axiomatickérozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
1.3 Ontologiejakosituace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
1.3.1 Cˇíslaaveˇci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
1.3.2 Jednoamnohé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
1.3.3 Apriornípodmínkyontologiejakosituace . . . . . . . . . . 29
1.4 Kontext . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
1.4.1 Spekulativnírealismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
1.4.2 QuentinMeillassoux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
2 Idea první - cˇirá mnohost 37
2.1 Mnohostmnožin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
2.1.1 Heidegger,Platón,Badiou . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
2.1.2 Mnohostimnohostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
2.1.3 Absencedefinice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
2.1.4 Ontologiemnožin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54
2.1.5 Bytíjednoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
3
Obsah
2.1.6 Terminologickéuchopení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
2.1.7 VelkénutkáníaVnuknutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
2.1.8 Shrnutí(Ontologiejakopˇrevrácenílogiky) . . . . . . . . . 65
3 Teorie množin 69
3.1 Definiceversusaxiomatika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71
3.2 Nicprázdnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
3.3 Ontologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
3.4 Základníaxiomy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87
3.5 Neˇcoversusnic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94
3.6 Excesbytí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
4 Konkretizace abstrakce 105
4.1 L’état ametastrukturareprezentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
4.2 Nepolitickýstát-l’état . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
4.3 Pˇríroda,pˇrirozenost,fýsis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
4.4 Aktuálnínekonecˇno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
5 Idea druhá - Událost 141
5.1 Místoudálosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141
5.2 Mathémaudálosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145
5.3 Deˇjiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150
5.4 Intervence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156
5.5 Axiomvýbeˇru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166
5.6 Veˇrnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173
6 Ontologická situace. Matematika jako myšlení. 181
6.1 Dedukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181
6.2 Hypotetickýrozum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185
6.3 Adabsurdum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
4
Obsah
6.4 Kvantita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190
6.5 Orientacemyšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199
6.6 Cojematematika? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204
7 Idea trˇetí - Pravdy a generická orientace 213
7.1 Krásakonstruktivismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213
7.2 Bytívpravdeˇ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217
7.3 Generickáprocedura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222
7.4 Pravdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226
7.5 Nerozlišitelné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232
8 Idea cˇtvrtá - Subjekt 253
8.1 Náhoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256
8.2 Forcing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260
8.3 VyústeˇníBadiouvyteorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272
8.4 PojmováosobaDescartes/Lacan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274
9 Filosofie a láska 279
9.1 Cojefilosofie? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279
9.2 Láska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290
Literatura 304
5
Obsah
6
1 Úvod
1.1 Alain Badiou a filosofie
KdyžseGillesDeleuzeaFélixGuattarivroce1991vesvéposledníspolecˇnéknize
zabývali otázkou „Co je filozofie?“, bylo to nejen proto, že podle nich pro tuto
otázku „nadešel cˇas,“1 ale pˇredevším proto, že takovou otázku lze „klást teprve
pozdeˇji, pˇrichází-li stáˇrí a okamžik, kdy je tˇreba mluvit konkrétneˇ.“2 Autoˇri na ni
podávají negativní i pozitivní odpoveˇd’: filozofie není kontemplací, reflexí ani ko-
munikací, je nepˇretržitou tvorbou stále nových pojmu˚. Jakožto kontinuální proces
produkce pojmu˚ má filosofie neˇkolik složek: pojem „pˇrichází na sveˇt“ za pomoci
tzv. pojmových osob a sám má podobu urcˇitého virtuálního teritoria, jež se dyna-
micky formuje (reteritorializuje) na pu˚vodnírovineˇ deˇní (rovineˇ imanence). Pojmy
nejsou abstraktními entitami, jejich složky jsou naopak variacemi fenomenologic-
kého podkladu, jejž modulují do specifické formy. „Pojem je neteˇlesnost, i když se
zteˇlesnˇuje cˇi uskutecˇnˇuje v teˇlese,“3 ˇríkají autoˇri, nemá tedy cˇasoprostorové sou-
ˇradnice, ale souˇradnice intenzivní, proto napˇríklad pojem ptáka není nadˇrazenou
kategorií rodu, pod niž daný exempláˇr spadá, nýbrž spocˇívá „v kompozici jeho po-
stoju˚, barev a zpeˇvu,“4 je heterogenním uspoˇrádáním svých „složek“, vposled tedy
urcˇitým výsekem skutecˇnosti. Vyjádˇreno ontologickou terminologií je filozofie v
1Deleuze–Guattari(2001,str.8).
2Deleuze–Guattari(2001,str.7).
3Deleuze–Guattari(2001,str.23).
4Tamtéž.
7
1 Úvod
pojetí Deleuze a Guattariho myšlením bytí (ve smyslu bergsonovského deˇní) jako
podkladu „zjevujícího se“ jsoucna, jež ovšem od tohoto bytí (a deˇní) není nijak
oddeˇleno5.
Je otázkou, zda dnes, kdy slovo „filozofie“ zažívá boom v mediální sféˇre a dovolá-
vají se jej ru˚zní veˇrejní cˇinitelé od politiku˚ pˇres vrcholné manažery až po fotbalové
trenéry, má ješteˇ vu˚bec smysl se zamýšlet nad tím, cˇím filosofie jest. Zda vu˚bec v
dnešní materiálneˇ nasycené dobeˇ ješteˇ vu˚bec neˇcˇím je, pokud se ukazuje, že mu˚že
býtvposledvším.Zdasetedy,pokudchcemeklástotázkupofilosofii,nemámespíše
ptát,cˇímbyla.
Jedním z teˇch, kdo na poli soucˇasné filozofie podobneˇ pesimistické myšlenky ne-
sdílí a je naopak veˇrný Deleuzoveˇ a Guattariho formálnímu pojetí filozofie jako
tvorby pojmu˚ 6, je francouzský filozof a soucˇasník obou autoru˚ Alain Badiou. Jeho
vztah k myšlenkovému aparátu obou myslitelu˚ (obzvlášteˇ Gillesa Deleuze) prošel
jakýmsi „obloukovým“ vývojem od odmítání jejich „ideologie“ až po urcˇité usmí-
ˇrení s Deleuzem po jeho smrti, které Badiou projevil ve své monografii o tomto
mysliteli7. Na druhou stranu sami Deleuze s Guattarim veˇnovali ve své knize o fi-
lozofii Badiouovi jeden ze tˇrinácti pˇríkladu˚-exkurzu˚, kterými svu˚j výklad doplnˇují
(a nejednou zamlžují). Konkrétneˇ je Badiouva ontologická koncepce v knize Co
je filozofie? pˇredstavena jako „velmi zajímavý pokus“, který se dle autoru˚ knihy
sicesnaží„uspoˇrádatˇradufaktoru˚,pˇrecházejícíchodfunkcíkpojmu˚m“,navracíse
však nakonec k pojetí jakési „svrchované filozofie pod pˇrevlekem mnohosti“8. Již
vzhledem ke skutecˇnosti, že Deleuzem a Guattarim shrnutá myšlenková kostra Ba-
diouova komplexního systému zabírá necelé dveˇ stránky knihy a zanechává spíše
5DeleuzeaGuattarisejednotlivýmsložkámpojmuijehoodlišeníodjeho„simulaker“cˇikonku-
rentu˚ podrobneˇ veˇnujívceléknize,danéstrucˇnéstrhnutíjetedypˇrirozenésilneˇ zjednodušující.
Podrobneˇjijsemsetomutotématuveˇnovalvesvédiplomovépráci.
6Což neznamená, že toto pojetí (stejneˇ jako celý myšlenkový systém autoru˚) musí bezvýhradneˇ
zastávatanásledovatjej.
7ProinterpretaciDeleuzovyfilosofieveliceinspirativnídílovizBadiou(1997).
8Deleuze–Guattari(2001,str.132-133).
8