sociální recepce kolektivizace venkova v horním polabí

285 Pages·2015·2.33 MB·Czech

Filozofická fakulta Univerzity Pardubice
Ústav historických věd

SOCIÁLNÍ RECEPCE KOLEKTIVIZACE VENKOVA
V HORNÍM POLABÍ

D i s e r t a č n í p r á c e

2015 Jiří Urban
UNIVERZITA PARDUBICE
FILOZOFICKÁ FAKULTA
ÚSTAV HISTORICKÝCH VĚD

SOCIÁLNÍ RECEPCE KOLEKTIVIZACE VENKOVA
V HORNÍM POLABÍ
Od fenoménů k aktérům a jejich motivacím

D i s e r t a č n í p r á c e

AUTOR PRÁCE: Mgr. Jiří Urban
VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PhDr. Václav Veber

2015
UNIVERSITY OF PARDUBICE
FACULTY OF PHILOSOPHY
Institute of Historical Sciences

SOCIAL RECEPTION OF COLLECTIVISATION
OF THE COUNTRYSIDE
IN THE UPPER ELBE REGION
From phenomenon to actors and their motivation

D i s s e r t a t i o n

AUTHOR: Mgr. Jiří Urban
SUPERVISOR: Doc. PhDr. Václav Veber

2015
Bibliografický záznam

URBAN, Jiří. Sociální recepce kolektivizace venkova v horním Polabí: od fenoménů
k aktérům a jejich motivacím. Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Ústav
historických věd, 2015. 277 s. Školitel Doc. PhDr. Václav Veber.

Anotace

Disertační práce zpracovává téma kolektivizace venkova v regionálním rozměru
horního Polabí. V odpovědi na základní otázku sociální recepce autor orientuje
výzkum na fenomén odporu, fenomén spolupráce a fenomén dobrovolnosti. Téma
nahlíží ze sociohistorického hlediska společenských struktur a z mikrohistorické
perspektivy. V řešení otázek výzkumu postupuje od fenoménů přes projevy
k aktérům a jejich motivacím. Analyzuje, jakým způsobem byla myšlenka
kolektivizace v letech 1949-1953 ve společnosti přijímána, jaké reakce
kolektivizační úsilí vyvolávalo, jaké pohnutky, motivace a okolnosti rozhodování
stály za těmito reakcemi a jaké sociální souvislosti, vazby, vztahy a vzorce chování
se skrývaly za konkrétním jednáním aktérů zkoumaných jevů.

Klíčová slova
kolektivizace venkova – 1949-1953 – Polabí – sociální recepce – mikrohistorie

Annotation

The dissertation elaborates the topic of collectivisation of the countryside in the
regional dimension of the Upper Elbe region. In response to the basic question of
social reception author’s research focuses on the phenomenon of resistance, the
phenomenon of collaboration and the phenomenon of voluntariness. The author
discusses his topic from the socio-historical perspective of social structures and in
the micro-historical perspective. Addressing issues of the research the author
progresses from phenomena through its expressions to actors and their motivations.
In the period of 1949-1953, author analyzes how the idea of collectivisation was
perceived in society, what reactions the collectivisation effort provoked, what
motives, motivation and circumstances were behind these reactions, what social
context, ties, relationships and behaviour patterns were hiding behind the particular
behaviour of the members of village society, of those actors of the examined
phenomena.

Keywords
Collectivisation of the countryside - 1949-1953 – Elbe region - social reception -
micro history
Prohlašuji, že jsem předloženou disertační práci Sociální recepce kolektivizace
venkova v horním Polabí vypracoval samostatně s využitím pouze uvedených a řádně
citovaných pramenů a literatury. Veškeré využité prameny a literatura jsou uvedeny
v Seznamu pramenů a literatury.

Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně Univerzity
Pardubice.

V Praze o Velikonočním pondělí 6. 4. 2015
Poděkování

Na tomto místě chci poděkovat těm, jejichž pomoc a podpora byla pro vznik
disertační práce v její předložené podobě významná. Je mou příjemnou povinností
poděkovat školiteli doc. Václavu Veberovi, a to především za podnětné diskuse a
dlouholetou motivaci. Mé další poděkování patří pracovníkům archivů, knihoven a
některých dalších institucí, z jejichž dokumentů jsem při práci vycházel a o jejichž
rady a pomoc jsem se mohl opřít. Děkuji Jitce Bílkové, Xenii Penížkové, Haně
Rottové, Michaele Kolouchové, Vladimíru Lejtnarovi, Světlaně Ptáčníkové a Janě
Slaběňákové z Archivu Bezpečnostních složek, děkuji Aleně Šimánkové, Vlastě
Měšťánkové, Františku Štverákovi Vladimírovi Waagemu a paní Buriánkové
z Národního archivu, děkuji Marii Skopalové ze Státního oblastního archivu
v Zámrsku, za ochotné zpřístupnění množství nezpracovaných archivních fondů
děkuji Romanu Reilovi ze Státního okresního archivu v Trutnově, Radkovi
Pokornému ze Státního okresního archivu v Hradci Králové a Jiřímu Topinkovi ze
Státního okresního archivu v Berouně, za dlouholetou spolupráci děkuji odborným
pracovníkům ze Státního okresního archivu v Hradci Králové Janu Koškovi a
Martinu Landsmannovi, děkuji Marcele Smetanové z Krajského soudu v Hradci
Králové, děkuji Zlatě Šámalové ze státního podniku Povodí Labe, děkuji Martě
Harasimowiczové z Oddělení referenčních a meziknihovních služeb Národní
knihovny, děkuji Jiřímu Málkovi z Konfederace politických vězňů, děkuji Janu
Srbovi z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Za pomoc s
ověřením dílčích informací děkuji Jaroslavu Pejšovi ze Státního okresního archivu
v Kolíně, Ivo Šulcovi ze Státního okresního archivu v Chrudimi, Aleně Benešové ze
Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi, Robertu Filipovi ze Státního
okresního archivu v Liberci, Michaele Balášové ze Státního okresního archivu
Chomutov se sídlem v Kadani a Jaroslavě Vanclové, starostce obce Dolní Kalná.
Zvláštní poděkování si zaslouží kronikáři a pamětníci – děkuji Otto Kučerovi ze
Stěžer, Zdence Posové z Trubína a Gertrudě Svobodové z Trubína. Za kritické čtení
částí rukopisu a podnětné připomínky děkuji Jaroslavovi Rokoskému, Tomáši
Bursíkovi a Janu Cholínskému. Za podporu děkuji Milanu Bártovi, svému
vedoucímu ve výzkumném oddělení Ústavu pro studium totalitních režimů. Za
zprostředkování některých titulů německé historiografie a za pomoc s porozuměním
jim děkuji kolegovi a kamarádovi Paulu Weigeltovi. Své ženě Martině děkuji za
dlouholetou podporu a trpělivost, ale také za povzbuzení, kterého se mi od ní
dostávalo ve chvílích, kdy jsem jej nejvíce potřeboval.
OBSAH

KAPITOLA 1. Úvod ...............................................................................................1
1.1 Členění práce ...................................................................................................1
KAPITOLA 2. Teoreticko-metodologické ukotvení ..............................................4
2.1 Dosavadní historiografické přístupy k tématu ..................................................4
2.1.1 Sovětologická historiografická produkce ...................................................4
2.1.2 Východoasijská studia ............................................................................. 12
2.1.3 Československá historiografie ................................................................. 14
2.1.4. Zpracování tématu kolektivizace v Česku ............................................... 22
2.1.4.1 Česká historiografie protikomunistického odboje a odpor proti kolektivizaci . 31
2.1.5 Zpracování tématu kolektivizace na Slovensku........................................ 35
2.1.6 Kolektivizace v Polsku ............................................................................ 37
2.1.7 Kolektivizace ve východním Německu .................................................... 38
2.1.8 Kolektivizace v Maďarsku ...................................................................... 39
2.1.9 Kolektivizace v Rumunsku ...................................................................... 39
2.1.10 Kolektivizace v Pobaltí ......................................................................... 40
2.1.11 Kolektivizace v komparativních pohledech ........................................... 42
2.2 Výzkumné otázky .......................................................................................... 45
2.3 Charakteristika metod výzkumu a využitých pramenů ................................... 47
2.4 Termíny užívané v práci ................................................................................ 55
KAPITOLA 3. Charakteristika horního Polabí .................................................. 58
KAPITOLA 4. Fenomén odporu .......................................................................... 62
4.1 Okres Vrchlabí .............................................................................................. 62
4.2 Dolní Lánov: utváření nového lokálního společenství .................................... 64
4.3 Výsledky počáteční kolektivizační kampaně .................................................. 73
4.4 Odpor proti kolektivizaci v Dolním Lánově ................................................... 80
4.4.1 Od pasivního odporu… ........................................................................... 80
4.4.2 K aktivní rezistenci ................................................................................. 87
4.4.3 Osudové pochybení ................................................................................. 98
4.5 Prosazení JZD ............................................................................................. 103
4.5.1 Státní soud Praha ve Vrchlabí ................................................................ 105
4.5.2 „Kulacký“ cejch a akce „K“ v okrese Vrchlabí ...................................... 109
4.6 Postupný krach vynuceného JZD ................................................................. 115
4.7 Ověření a shrnutí charakteristických rysů .................................................... 122
1
KAPITOLA 5. Mezi kolaborací, rezistencí a spoluprací ................................... 125
5.1 Kolaborace? ................................................................................................ 126
5.2 Retribuce ..................................................................................................... 130
5.3 Rezistence?.................................................................................................. 135
5.4 Spolupráce? ................................................................................................. 138
5.5 Perzekuce .................................................................................................... 142
5.6 Rehabilitace ................................................................................................. 147
5.7 Sumarizace .................................................................................................. 149
KAPITOLA 6. Fenomén spolupráce .................................................................. 150
6.1 Předpoklady využívání tajných spolupracovníků proti odpůrcům kolektivizace ..... 151
6.2 Karel Liesler neboli „Karel Glaser“ ............................................................. 155
6.3 Bedřich Hrdlička neboli „Sedlák“ ................................................................ 166
6.4 Josef Čermák neboli „Jindřich“.................................................................... 186
6.5 Souhrn hledisek a znaků .............................................................................. 195
KAPITOLA 7. Fenomén dobrovolnosti ............................................................. 201
7.1 Družstevní dispozice v obci Stěžery ............................................................. 201
7.2 Zemědělské výrobní družstvo ve Stěžerách .................................................. 203
7.3 Přerod ZVD v JZD ...................................................................................... 210
7.4 Nový kurz .................................................................................................... 214
7.5 Antonín Zápotocký ve Stěžerách ................................................................. 219
7.6 Vyznění a ohlasy stěžerského projevu .......................................................... 224
KAPITOLA 8. Závěr .......................................................................................... 229
Seznam zkratek ..................................................................................................... 242
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY .......................................................... 244
Prameny archivní .............................................................................................. 244
Pramenné edice ................................................................................................. 248
Prameny tištěné ................................................................................................. 249
Další prameny ................................................................................................... 249
Literatura........................................................................................................... 249
Nepublikované práce ......................................................................................... 275
Texty, interview a dokumenty publikované na internetu .................................... 276
Kinematografie.................................................................................................. 277

2
KAPITOLA 1. Úvod

Dříve než se budeme zabývat členěním práce, rád bych věnoval několik slov
důvodům a motivacím, které mě vedly k výběru tématu a způsobu zpracování.
Proces přeměny venkova skrze kolektivizaci zemědělské výroby považuji za
nejradikálnější socioprofesní a následkem toho i sociokulturní transformaci, která se
během téměř dva a čtyřiceti let monopolního mocenského diktátu KSČ
v Československu udála. Společenská transformace, jíž český venkov procházel
v období kolektivizace, nabízí přirozeně značný prostor pro historické zpracování.
Tématu kolektivizace venkova jsem se rozhodl věnovat již při zpracovávání
své bakalářské práce. Tehdy jsem se zaměřil především na represivní charakter
centrálně diktovaného prosazování kolektivizace a s ním související perzekuci
samostatně hospodařících zemědělců. V diplomové práci jsem pomocí historického
mikroskopu nahlédnul na spříznění dvou rodů ve vesnici Svatojanský Újezd. Na
jejich rodinné historii, vylíčené od příchodu do obce před Velkou válkou až do
restitucí v devadesátých letech 20. století, jsem analyzoval kořeny a důsledky role,
která byla spřízněné rodině přiřčena v průběhu kolektivizační dekády. V disertační
práci jsem se rozhodl soustředit na vybrané kolektivizační fenomény a přitom zůstat
věrný mikrohistorickému pohledu, a tak se dobrovolně vzdát případné generalizace
výzkumu. Výběr nahlížených fenoménů jsem podřídil základní výzkumné otázce, a
to otázce recepce, tedy příjímání kolektivizační myšlenky. Z takto položené otázky
pak vyvstává zaměření výzkumu na fenomén dobrovolnosti, fenomén odporu a
fenomén spolupráce.

1.1 Členění práce

Domnívám se, že autor by měl být svému čtenáři dobrým průvodcem po
celém textu, pokusím se tedy na tomto úvodním místě věnovat dostatečnou péči
poučení o logice výkladu. Předkládanou disertační práci lze rozčlenit do tří částí,
z nichž každá obsahuje několik tematických (pod)kapitol. Jedná se o část teoreticko-
metodologickou, část analytickou a část interpretační. Je však třeba poukázat na fakt,
že toto základní členění v prvé řadě reflektuje proces výzkumu, ve struktuře práce
1
plní do jisté míry toliko orientační funkci, neboť především analytické a interpretační
části se často přirozeně prolínají bez striktního vymezení do individuálních kapitol.
Část zahrnující teoreticko-metodologické problémy celou práci uvádí. Skládá
se z postupně řazených kapitol pojednávajících o historiografii, o výzkumných
otázkách, o metodologii a pramenech a o terminologii.
Kapitola věnovaná odborné literatuře je v podstatě kritickou rešerší hodnotící
přístupy, přínosy i omezení dosavadní historiografické produkce vztahující se ke
kolektivizaci zemědělství. Mou snahou bylo předložit přehled o dosavadním stavu,
proudech a cílech historického výzkumu nejen v české a československé
historiografii, ale také i ve významných a nejednou inspirativních dílech světové
sovětologie a východoasijských studií vztahujících se k venkovu a jeho kolektivizaci.
Domnívám se, že pro českého čtenáře bude zajímavé získat také alespoň základní
přehled o zpracování tématu v sousedních i některých dalších postkomunistických
zemích, proto jsem se samostatně věnoval také jednotlivým národním
historiografiím.
V návaznosti na pojednání o dosavadním stavu historického výzkumu, o jeho
úspěších i desideratech, řadím kapitolu, v níž vymezuji výzkumné otázky, na které se
v následujících částech práce, tedy v analytické a interpretační části, snažím nalézat
odpovědi, byť ne vždy úplné a vyčerpávající.
Teprve v momentě, kdy je čtenář plně obeznámen s látkovým i
časoprostorovým vymezením, nechávám jej nahlédnout do historikovy „kuchyně“.
V této kapitole objasňuji, s pomocí kterých metod jsem výzkum uchopil, jaké
metody byly při hledání odpovědí na vymezené otázky inspirativní, aplikovatelné, či
nutné, kde jsem se naopak setkal s jejich limity. V navazující části věnované
charakteristice pramenů osvětluji hloubku a zaměření podniknutého výzkumu a
poukazuji na některá úskalí, s nimiž bylo třeba se při zpracovávání problematiky
vyrovnávat.
V souvislosti s představením metodologických východisek a práce s prameny
považuji za vhodné věnovat náležitý prostor charakteristice užívaných termínů a
některým jazykovým nástrahám vyplývajícím ze specifik představených pramenů.
V této kapitole se uchyluji k úvaze nad označením kolektivizace zemědělství a
kolektivizace venkova a objasňuji své chápání jednotných zemědělských družstev
jako pseudodružstev. Zároveň čtenáře seznamuji se svým postojem k užívání
2