1 Křesťanská Strategie ÚVODNÍ SLOVO. Tato brožurka s názvem “Křesťanská strategie" byla sepsána za tím účelem, aby ukázala na skutečnost, že každý křesťan může mít životní podíl na evangelisaci celého světa. Často se toto “pole světa" jeví tak veliké, že i dokonce mladí lidé plní nadšení se tím nechají odradit a zdá se jim jakoby “vítr rozráželi" (1. Kor. 9, 26). Jiní by opět chtěli dělat mimořádné úkoly, na které později nestačí. Když čteme Boží Slovo a studujeme životopisy Božích lidí, zapsaných na stránkách Bible, přicházíme k závěru, že Bůh připravoval pro svůj lid zvláštní, specifické úkoly. Bůh chce skrze svůj lid dokončit dílo, které nevykonal od doby prvního století, kdy následovníci té Cesty ohlásili Radostnou Zvěst celému tehdy známému světu. Autor této bro žurky je přesvědčen, že Bůh může použít kaž dého jednotlivce k evangelisaci. A to buď k evangelisaci města, okresu, země a dokonce celého světa, když se Jemu zalíbí tak učinit. Autor rovněž věří, že Bůh to učiní v tomto poko lení, aby byla uskutečněna evangelisace světa. A tomu je možno pomoci, budou-li uskutečněny zásady uvedené v Bibli a promítnuty do každo denního života. V dnešní době Bůh hledá takové muže jako byl Jábes, který prosil Boha o “rozšíření hranic jeho služby". A protože Bůh je Ten, který dává, dostal Jábes to, o co prosil (1. Paral. 4,10). 2 VÝZVA Téměř dva tisíce roků minulo od doby, kdy Pán Ježíš řekl: “Jděte!" Dnes, více než dva tisíce jazykových skupin lidstva, nezasažených evan geliem, úpěnlivě prosí: “Přijďte!" V době, kdy více než polovina světa ještě nepoznala evangelium a kdy existuje tolik poli tických, jazykových a hmotných překážek, křes ťan má právo se ptát: “Jakým způsobem mů žeme dnešnímu světu přinést čisté evange lium?" Pro ty kdo znají svého Pána jako všemo houcího Boha, je veliká naděje. Ti, kdo hlouběji nahlédli do možností probuzeneckého světa dnešní doby, zvolají s W. Cameron Townsen- dem, zakladatelem a ředitelem “Wiclefovy spo lečnosti překladatelů Bible" - "To se stane!" SLIB - ZASLÍBENÍ "A budete mi svědkové... až do posledních končin země!" (Sk. 1, 8). V tomto příkazu vyjá dřil Pán Ježíš přání, aby svět byl evangeliso- ván. Pisatelé Starého zákona často připomínají Izraelitům, že cílem Božím bylo uvést ve zná most jméno Páně všem národům (5. Moj. 28,10; Abak. 2, 14). Pavel byl přesvědčen, že jediným nástrojem, pomocí kterého chce Bůh ukázat lidstvu svého Syna, je křesťanská církev. Ve Skut. 13, 47, cituje ap. Pavel slova Pána Ježíše, ze kterých jasně vyplývá, že On užije svých věřících k dokončení evangelisace celého světa. Dokončení tohoto díla bylo Božím přá 3 ním v každém pokolení. První pokolení křes ťanů rozšířilo známost Jeho Slova mezi všemi lidmi tehdejší doby. Ale když minulo první sto letí křesťanské doby, církev zanedbala své pos lání ve značné míře. Pán chce, aby každý člo věk uslyšel o Jeho lásce. Kristus pověřil své učedníky k hlásání evangelia - radostné zvěsti o spasení dokonaném skrze Pána a nám v Jeho jménu darovaném — každému jednot livci, všemu stvoření (Mar. 16, 15). Zjevení sv. Jana nám zobrazuje zástup spasených, po cházejících z každého pokolení, jazyka a ná roda (Zjev. 5, 9). Petr napsal, že Bůh “nechce aby kteří zahynuli" (2. Petr. 3, 9). Starostí Stvo řitele je odhalení Jeho Dobré Zvěsti celé zemi. Tato skutečnost podnítila ap. Pavla k hlásání evangelia tam, kde dosud “jmenován nebyl Kristus" (Řím. 15, 20). Věříš tomu, že Pán má moc dokončit toto dílo? Věříš tomu, že to usku teční? Aby tohoto cíle dosáhl, Bůh nehledá lidi zvláštního charakteru, inteligence nebo lidi bo haté. On hledá takové lidi, kteří věří, že Pán dokoná svůj největší záměr. Někteří ze sou časníků Pána Ježíše, chtějíce vědět, co Bůh od nich žádá, přišli k Pánu s touto otázkou: “Co máme činit, abychom konali dílo Boží?" Zcela neočekávaně obdrželi následující odpověď: “Toť jest to dílo Boží (služba Bohu) abyste věřili v Toho, kterého On poslal (Jan. 6, 28-29). Abyste se uchopili Toho, důvěřovali a uvěřili v Toho, kterého On poslal. Člověk se obrací ke Kristu skrze víru, že Spasitel zemřel a vstal z mrtvých pro něho a skrze úplné odevzdání se Pánu na základě této víry. Setrvání ve službě zase znamená víru, že On dokoná své dílo, které započal. Křesťan nemůže být lehkovážný ve věci poslušnosti. Když nebudeme poslušní, Bůh přestane vyslýchat naše prosby a naše víra bude otřesena. Žádný člověk není schopen delší dobu doufat, že Bůh vykoná veliké věci, jestli absolutně není poslušný každého slova, které mu Duch svátý zjevuje. Pavel zaplatil za tuto poslušnost odřeknutím se živnosti, oděvu, i radosti mít rodinu. Jan Křtitel měl málo zemského majetku. Mladý bohatý kníže (Mar. 10, 17—22) se nemohl vyrovnat s vážnými požadavky Kristovými. A my nyní vlastníme určitě daleko více časných hodnot, než spoluobčané mladého knížete. To v jistém smyslu připomíná podobnou situaci. Kristova výzva platí i pro nás, a to v daleko větší míře, než si lidé obvykle připouštějí. Kristova slova činí mezi lidmi výrazné rozdíly. Některé učed níky Pán Ježíš varuje těmito slovy: “Tak zajisté, kdož se neodřekne všech věcí, kterými vládne, nemůže býti mým učedníkem" (Luk. 14, 33). On chce být naším jediným vlastnict vím (ňím. 10, 9). Cas krise staví před lidi zvláštní požadavky. Lidé opouštějí dům, rodinu, pohodlí a dokonce mnoho takových věcí, které jindy jsou nevyhnutně potřebné. My dnes ži jeme v takové krisi. Miliony lidí ještě nikdy 5 neslyšeli o jediné naději lidstva. Každý haléř, každá modlitba a každý člověk pomáhají dosáh nout duše, jestliže jsou zasvěceny této službě. Pavel řekl, že naší výsadou je nejen věřit v Krista, ale pro Něho i trpět (Fil.1,29; fiím.8,18). Na počátku křesťanské doby, neměli věřící k disposici rádio, duchovní literaturu nebo ma teriální zajištění misionářů. Proto také první křesťané nemohli ze svých finančních pros tředků udělovat tolik pro práci Páně a rozšíření evangelia, jak to můžeme činit dnes my. Činili co mohli v mezích svých možností, aby pomohli bídou postiženým bližním. Se sebezapřením Uriáše Hetejského (2. Sam. 11, 11) vydávali své jmění a zemské majetky, aby se plně soustředili na úkol, který byl u nich na prvém místě (Skut. 2,45; 4,34). My máme dnes možnost udílet pomoc v oblasti ještě důležitější, než je pomoc v přímé bídě, i když ani tento úkol nesmí být zanedbán. Můžeme přispět z našich materiálních možností k tomu, abychom podali duchovní lék hynou címu lidstvu. Jako křesťané vyhlašujeme na př. že evangelium Janovo je nám dražší než různý luxus či dokonce tak zvané životní nut nosti. Tvrdíme, že milujeme své bližní tak, jako sami sebe. Z toho tedy vyplývá, že bychom raději chtěli, aby naši bližní na celém světě měli aspoň malou částku Božího Slova, než abychom sami sobecky užívali novodobých zařízení a výhod. A přece více než polovina lidstva ještě nikdy neměla dokonce ani jednoho verše Božího Slova, nemluvě již o celém evan geliu. V současné době jiná náboženství vydá vají mnohem více peněz na tisk své literatury, než to činí probuzení křesťané. Na světě je mnoho literatury politického charakteru. Mů žeme tedy bezstarostně stát nečinně stranou? Když prvotní křesťané dokázali pracovat s tako vou obětavostí, o co více jsme povinni s radostí podávat svým bližním Boží Slovo. Kolik chceš obětovat ty, aby jiní mohli slyšet Dobrou Zvěst? POVRCHNÍ PŘEKÁŽKY. Tajemství evangelisace světa a to, zda se tato práce uskuteční v našem pokolení, nezáleží v skličujícím faktu,že přes 2000 různých nářečí je třeba uvést do spisovné formy a přeložit do nich Boží Slovo. V období uplynulých 25 let, křes ťanští jazykoví znalci (především při Wiclefově společnosti překladatelů Bible) se připravili ke vzdělání ochotných spolupracovníků. A to hlavně proto, aby se tito pak mohli věnovat odpovídajícím jazykovým skupinám a podat jim zvěst o Ježíši Kristu v jejich vlastní řeči. Po době asi dvou let,strávené mezi takovým kme nem, může již pracovník začít se samostatným překladem prvého Evangelia. Ale i když pra covník nemůže získat pomoc těchto jazykových znalců, Bůh může šířit své Slovo skrze pokorné nástroje. Bratr Townsend neměl tuto pomoc, která je nám nyní k disposici, když přeložil Nový zákon do jazyku indiánského kmene Cak- 7 chiquel. A přece tisíce věřících tohoto kmene vydávají dnes radostné svědectví o tom, jak Boží moc překonává jazykové překážky. Jiný misionář, Dick Hillis, přišel k jednomu kmeni, jehož řeč má čtyři základní zvuky, které nemohl zpočátku od sebe rozlišit. Za pomoci Boží - jak o tom svědčí jeho domorodí čínští přátelé — ovládal tento jazyk jako rozený člen kmene. Také nic nezmění skutečnost, že do mnoha zemí je možno se dostat teprve po mnoha měsících namáhavé cesty. V moderní době umožňují letadla misionářům dostat se za několik hodin tam, kam se dříve cestovalo měsíce. Rádio zase umožňuje takovému prů kopníkovi zachování spojení a pomoc v případě potřeby. K vydávání se do nových, zanedbaných oblastí nás ještě více povzbudilo lékařství. Také i možnosti tisku úžasně rozmnožily mož nosti a okruh působení pracovníků v naší době. Bývají i jiné překážky. Když v roce 1930 se vydal bratr Townsend hlásat evangelium milo vaným Indiánům, vláda mu v tom zabránila. A přece tatáž vláda Mexika o několik roků poz ději sama pomáhá vydržovat některé jeho spo lupracovníky. Před třemi roky se tři mladí lidé vydali na modlitbě Bohu. Prosili, aby mohli pra covat na evangelisaci Mexika. I když v Mexiku bylo hlásané evangelium mnoha různým sku pinám, oni věděli, že většina Španělsky mluví cího obyvatelstva vůbec neznala evangelium. 8 Překážky, které se jim stavěli do cesty, byly mnohé. Nesměli rozdávat traktáty, vysílat evan gelium rozhlasem, a veřejně kázat Boží Slovo. A přece se později mohli radovat z toho, že jim Pán umožnil, aby dostali povoleni k službě evangelia rozhlasem, aby směli veřejně kázat Boží Slovo v mnoha důležitých střediscích a aby mohli bez překážek rozdávat traktáty a to dokonce i samotným policistům. Další možnosti práce v této zemi, jsou výzvou pro ty, kteří by se posvětili pro práci v této oblasti. A tak to, co se stalo v Mexiku, je výmluvným svědectvím o tom, že v Boží moci je možno překonat všechny překážky. Ti, kteří jsou znechuceni tím, že někde jsou zavřené dvéře pro zvěst evan gelia, by měli upřít pozornost na otevřené dvéře, kterými ještě nikdo nevešel. Po skon čení druhé světové války se stalo Japonsko přístupným pro evangelium. A přece v této zemi zůstávají celé veliké oblasti, ve kterých Slovo Boží ještě nebylo zvěstováno. Podobně je tomu s africkým kontinentem. Ten je rovněž z většiny otevřeným terénem pro misijní práci. Podle britského zákona všechny země, nachá zející se nad desátým stupněm severní šířky a ovládané muslimy, jsou křesťanským misio nářům nepřístupny. Z tohoto hlediska by měla být severní Nigerie oblastí uzavřenou pro evan gelium. Ale roku 1940, představitel nigerijské admirality, který byl křesťanem, věnoval Su- dánské vnitřní misii větší peněžní dar — právě 9