Půlstoletí bojů za zájmy dělnické třídy a národů Československa. Teze k 50. výročí založení KSČ PDF
Preview Půlstoletí bojů za zájmy dělnické třídy a národů Československa. Teze k 50. výročí založení KSČ
JN 2229 A5 P9 Půl století bojů zájmydělnické třídy za a národů Československa . ccc INDIANA UNIVERSITY LIBRARY JN g 229 59 KSČ Půlstoletí bojů za zájmy dělnické třídy národů Československa Teze k 50. výročí založení KSČ Pul století toj za zájmy dělnické trady a národů Československa TEZE K 50. VÝROČÍ ZALOŽENÍ KSČ NAKLADATELSTVÍ SVOBODA SR JN g229 .A5 P Půl století bojů za zájmy dělnické třídy a národů Československa TEZE ķ 50. VÝROČÍ ZALOŽENÍ KSČ Obálku navrhl František Kraus. Vydání 1. Praha 1971. Vydalo nakladatelství Svoboda jako svou 3121. publikaci. Odpovědná redaktorka Anna Sed lářová. Technický redaktor L. Svášek. Vytisklo Rudé právo, tiskařské závody, Praha. AA 1,69, VA 1,86. Náklad 50000. Tematická skupina 00/10. Cena kart. výt. 1,-- Kčs. 66/202-21---8.6 25 - 058 - 71 Kčs 1, INDIANA UNIVERSITY LIBRARY 2 7 - 9 2 - 2 1 Komunistická strana Československa a spolu s ní všechen náš pracující lid vzpomíná letos 50. výročí svého založení. Padesát let, jež uplynulo od jejího zrodu, bylo naplněno těžkým, obětiplným, ale vítězným zápasem za osvobození dělnické třídy a pracujících z kapitalistického vykořisťování, z národnostního a so ciálního útlaku, za socialistický rozvoj naší vlasti. Vítězství socialismu v Československu je výsledkem dlouholetého boje naší dělnické třídy a KSČ, která jako její revoluční avantgarda dokázala vypracovat správnou strategii a taktiku boje za likvidaci kapitalismu a vybudování socialismu a zformovat k jejímu uskuteč nění svazek společenských sil v čele s dělnickou třídou, neúnavně organizovat a vést třídní zápasy. KSC mohla dosáhnout úspěchu proto, že se řídila idejemi marxis mu-leninismu a usilovala o jejich tvořivé uplatňování, že byla věrna ideám proletářského internacionalismu, přátelství a spolupráce s Komunistickou stranou Sovětského svazu; že se ve svém vnitřním životě a činnosti řídila leninskými principy a vedla nesmiřitelný boj proti oportunismu, revizionismu a sektářství; že vždy usilovala o nejtěsnější spojení s nejširšími vrstvami pracujících a za nejvyšší zákon své činnosti považovala službu dělnické třídě a národům naší země. Oslavy 50. výročí založení KSČ spadají v jedno s konáním XIV. sjezdu strany. Očista strany a veřejného života od pravicově oportu nistických a antisocialistických sil spolu s dosaženými výsledky konsolidace umožňují na tomto sjezdu vytyčit další program rozvoje naší společnosti, upevňování strany a jejího svazku s pracujícími. V této chvíli se naše strana obrací ke své 50leté historii jako ke zdroji nenahraditelných zkušeností a poučení. Hrdě se přihlašuje k tradicím a výsledkům, k objektivní pravdě a smyslu dějinného zá pasu a spatřuje svůj úkol v tom, aby plně obnovila své revoluční vlastnosti a rysy, jednotu, principiálnost, obětavost a věrnost idejím marxismu-leninismu a těsný svazek s lidem, které byly vždy zdrojem síly a zárukou vítězství strany. S úctou přitom vzpomínáme obětavé práce tisíců členů a funkcio nářú strany, kteří zasvětili boji za vítězství dělnické třídy své schop nosii a síly. S úctou se skláníme před památkou těch, kdo jí obětovali své životy. S vděčností vzpomínáme podpory a důvěry, kterou po skytly straně a její politice milióny příslušníků naší dělnické třídy a ostatních pracujících, bez nichž by nemohla dosáhnout vítězství. Odkaz 50 let dějin naší strany nás zavazuje vynaložit všechny síly, abychom dále postupovali leninskou cestou k rozvoji socialismu v naší vlasti. 1. VYTVÁŘENÍ KSČ JAKO VEDOUCÍ SÍLY DĚLNICKÉ TŘÍDY A JEJÍ BOJ ZA OSVOBOZENÍ PRACUJÍCÍCH OD VYKOŘISTOVÁNÍ (1921–1938) 1. Vývoj dělnického hnutí v Čechách a na Slovensku zákonitě směřoval k vytvoření revoluční strany jako politického předvoje proletariátu. Sociálně demokratická strana vlivem oportunismu a revizonismu v rozhodujících chvílích selhala. Její ideová a politická zrada v zápase o charakter československého státu po roce 1918 nutně vyústily v ideový a organizační rozchod revolučního dělnictva s touto stranou. Boj pracujících a utlačovaných národů proti habsburské monarchii rozhodujícím způsobem ovlivnila Velká říjnová socialistická revolu ce. Příklad Leninovy strany pomohl našemu revolučnímu dělnické mu hnutí skoncovat se sociálně demokratickým oportunismem a vytvořit novou, leninskou revoluční stranu budovanou na zásadách marxismu-leninismu. K pochopení nutnosti rozchodu s reformismem velmi významně přispělo založení Komunistické internacionály a pomoc, kterou po skytovala-marxistické levici v Československé sociálně demokratic ké straně při formování v komunistickou stranu. 21 podmínek, které vyhlásila Komunistická internacionála jako předpoklad pro přijetí do jejích řad, vedlo k ujasnění revoluční povahy komunistické stra ny. Výrazně napomohlo diferenciaci v našem dělnickém hnutí, izo laci pravice a přechodu naprosté většiny revolučních sil dělnické třídy na pozice levice. V říjnu 1919 vznikla v československé sociální demokracii marxis tická levice jako samostatný ideově politický směr. Dne 16. ledna 1921 se na sjezdu levice sociální demokracie v Ľubochni sjednotili revoluční dělníci Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny a manifestačně se přihlásili ke Komunistické internacionále. 12. března 1921 se üstavilo německé oddělení KSČ sekce Komunistické internacio nály a přijalo bez výhrad 21 podmínek. Celostátní sjezd levice sociální demokracie, který se sešel 14.-16. května 1921 v Praze, se stal ustavujícím sjezdem Komunistické strany Československa. Ve dnech 30. 10.-4. 11. 1921 došlo za pomoci Komunistické internacio nály a osobně V. I. Lenina ke sloučení všech národníchoddílů ko munistického hnutí v jednotnou, internacionální Komunistickou stranu Československa. Zrada vedoucí garnitury sociální demokracie, nezkušenost a'ne připravenost dělnické třídy, především neexistence marxisticko-le ninské strany způsobily, že po roce 1918 nebyly využity reálné his torické možnosti pro uskutečnění socialistické revoluce. V prosin 4 covém střetnutí v roce 1920 se podařilo čs. buržoazii porazit s pomocí pravice v sociální demokracii nástup revolučního dělnictva a zajistit si v novém státě třídnínadvládu. Ze své porážky však vytěžil revo luční proletariát poznání o nezbytnosti komunistické strany jako rozhodující podmínky, aby se spolu s masami pracujících osvobodil od kapitalistického vykořisťování. Je historickou zásluhou vůdčích představitelů levice, jichž s úctou vzpomínáme, soudruhů B. Šmerala, A. Zápotockého, M. Čulena, K. Kreibicha a dalších, že KSČ byla za ložena jako internacionální strana, která byla od počátku těsně spja ta s širokými masami dělnické třídy a všemi vrstvami pracujících, a navazovala na nejpokrokovější tradice dělnického hnutí a našich národü. 2. Vývoj po založení KSČ ukázal, že bylo třeba, aby strana prošla ostrýin vnitřním zápasem, ve kterém se revoluční snahy střetávaly se zátěží sociálně demokratických tradic a názorů. Jedině v těchto ideových a politických diskusích a bojích si mohla osvojit ideje le ninismu a zkušenosti KSSS, které zobecňovaly hlavní podmínky úspěšného a vítězného nástupu proletariátu v období imperialismu a všeobecné krize kapitalismu. Byl to boj za bolševizaci strany, za stranu marxisticko-leninského typu. Byl to dlouhodobý a složitý proces, který odrážel poznání a zkušenosti z revolučních bojů i porážek revolučního dělnického hnu tí v té době i vliv sociálně demokratického oportunismu. Jestliže měly komunistické strany vést úspěšně boj proti kapitalis mu, kterému se podařilo po odražení revoluční vlny přechodně sta bilizovat své panství, bylo třeba zvýšit politickou, organizační a ideo logickou úroveň členů strany. Neboť jen taková strana, která se řídí učením marxismu-leninismu, zásadami demokratického centralismu a proletářského internacionalismu, může splnit úlohu předvoje. Překážkou budování marxisticko-leninské strany byly pravicově oportunistické tendence, které se postupně vyhrotily v pravicově oportunistický směr. Proti tomuto směru se zformoval levicový proud, vedený Klementem Gottwaldem. Stanovisko levice v KSČ podpořil v roce 1929 otevřený dopis exekutivy Komunistické inter nacionály Od oportunistické pasivity k bolševické aktivitě. Rozpory uvnitř strany se vyhrotily v roce 1929 a vyústily ve svolání V. sjezdu KSČ. V. sjezd strany znamenal rozhodující krok k přeměně KSČ v oprav dovou revoluční stranu nového typu v organizačním, ideovém a po litickém smyslu. Vytyčil novou generální linii strany v boji proti vládě buržoazie. Orientací na upevňování jednoty dělnické třídy, svazku s pracujícím rolnictvem a drobnou buržoazií a programem spravedlivého řešení národnostní otázky formoval politické síly za splnění tohoto úkolu. 5 Na V. sjezdu se strana rozešla s oportunisty, revizionisty a likvi dátory. Současně odmítla skupinu pseudorevolučních frázistů, kteří ohrožovali jednotu a akceschopnost strany levičáckou netrpělivostí. V duchu leninských principů výstavby strany přistoupila k budo vání organizací na závodech, aby mohla řídit boj proletariátu. Zá sadní obrat v organizační práci byl spojen i s obratem v ideologické práci strany. V. sjezdem Komunistické strany Československa vstupovala do období své politické zralosti. S novým marxisticko-leninským vede ním nastoupila cestu, jež ji dovedla do čela našich národů a k vítěz ství socialismu. Nebylo proto náhodou, že pravicové a antisocialis tické síly vynaložily v roce 1968 mnoho úsilí k tomu, aby dějinný význam V. sjezdu pomluvily a zdiskreditovaly. Další vývoj dokázal, že tento sjezd byl důležitým mezníkem vítězné cesty ke svržení ka pitalismu a vybudování socialismu v naší zemi. 3. Porážka oportunistických sil a přechod k odhodlanému revo lučnímu boji proti třídnímu a nacionálnímu útlaku vládnoucí buržoa zie vytvořily předpoklad, aby se KSČ v nadcházejících třídních bit vách probojovala do čela dělnické třídy a pracujících. Gottwaldov ské heslo Čelem k masám se stalo trvale platnou zásadou činnosti KSČ. Vývoj kapitalistického Československa prokazoval od jeho vzniku, že třídní omezenost zájmů vládnoucí buržoazie znemožňuje uspoko jivě řešit životní zájmy lidových mas. Ani v době poválečné konjunk tury nevymizely bída a nezaměstnanost a národnostní útlak. Světová hospodářská krize v počátku 30. let,největší a nejničivěj ší, kterou do té doby kapitalistický svět zažil, zachvátila i česko slovenskou ekonomiku s mimořádnou silou. Její důsledky těžce do lehly zejména na dělnickou třídu a drobné rolníky a způsobily prud ké snížení životní úrovně proletariátu a ostatních vrstev pracujících, vyvolaly nové viny vystěhovalectví, masovou nezaměstnanost, která postihla zejména mladou generaci, zostření všech základních rozpo rů kapitalistické společnosti. Strana se postavila rozhodně do čela masových zápasů proti sna hám vládnoucí buržoazie svalit důsledky krize na bedra pracujících. Pod heslem Za proletářské východisko z krize organizovala hnutí nezaměstnaných, které spojovala s bojem zaměstnaného dělnictva. Komunisté vedli boj v průmyslových centrech i zemědělských oblas tech za chléb a práci, proti snižování mezd a propouštění, za každo denní zájmy dělníků, drobných rolníků, pracující inteligence, ma lých živnostníků, drobných státních zaměstnanců, mládeže a neza městnaných, utlačovaných národnostních menšin. Tak strana v praxi uváděla v život heslo Čelem k masám, na praktických zkušenostech 6
The list of books you might like
