Princ Anton Radziwill, skladby pro Goethova Fausta

35 Pages·2011·0.69 MB·Czech

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ
Hudební fakulta
Katedra zpěvu
Zpěv

Anthony Henry Radziwill – opera “Faust”:
Návrat do Běloruska

Bakalářská práce

Autor práce: Pavel Katsiushyn

Vedoucí práce: Mgr. et MgA. Monika Holá, Ph.D
Oponent práce: PhDr. Alena Borková

Brno 2011
Bibliografický záznam

Katsiushyn, Pavel. Anthony Henry Radziwill – opera “Faust”: návrat do Běloruska
[Anthony Henry Radziwill – opera “Faust”: návrat do Běloruska]. Brno: Janáčkova
akademie múzických umění v Brně, Hudební Fakulta, Katedra Zpěvu, 2011. 30 s.
Vedoucí diplomové práce: Mgr. et MgA. Monika Holá, Ph.D

Anotace

Bakalarská práce je zaměřena na operu “Faust” od Anthony Henry Radziwilla – první
operní dílo podle tragedie J.W. Goetheho. Práce obsahuje chrakteristiku postavy
Fausta v literárním a hudebním zpracování a také životopis skladatele, historii
vzniku opery a její děj a dále také její místo v dějinách hudby. Práce dále popisuje

historii návratu opery “Faust” A.H.Radziwilla do Běloruska a její premiéru v Minsku.

Annotation

Bachelor diploma work is focused on A.H.Radziwill’s opera “Faust” – the first opera
created upon J.W.Goethe’s famous tragedy. This work contains characteristics of
Faust’s image in literature and music, biography of opera’s composer as well as the
history of creation of this opera, its content and its place in the history of music.
Diploma work also contains description of return of opera “Faust” to Belarus and its
first performance in Minsk.

Klíčová slova
Radziwill, Faust, opera , Skorobogatov, Belarus, Goethe

Keywords
Radziwill, Faust, opera, Skorobogatov , Belarus, Goethe
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jen uvedené
prameny a literaturu.
V Brně 5. května 2011 Pavel Katsiushyn
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval Mgr. et MgA. Monice Hole, Ph.D a prof. Viktoru
Skorobogatovu, za jejich pomoc a cené rady a připomínky při vypracování
bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval MgA. Zdeňkovi Šmukařovi za pomoc při
překladu mé práce.
Obsah

Úvod 1
1. Anthony Henry Radziwill (1775 - 1833) 3
2. Legenda o doktoru Faustovi 6
3. Obraz Fausta v literatuře 8
4. Johann Wolfgang von Goethe (1749–1832) 12
5. Opera “Faust” Anthony Henry Radziwilla 14
Historie vzniku a produkce první opery "Faust" 14
Inovace Radziwilla 15
6. Obsah opery “Faust” 17
7. Místo "Fausta" Radziwilla v dějinách opery 21
8. Premiéra opery "Faust" v Minsku 23
9. Návrat "Fausta" do Běloruska 25
Z rozhovoru s Viktorem Skorobogatovym 26
Běloruský "Faust" a mystika 27
Závěr 29
Informační zdroje 30
Úvod

Každý národ má minulost. Historie – to jsou lidé a události, o kterých se
dozvídají současníci. Oživení historie, zejména dějin hudby je věcí celostátního
významu. Dnes je těžko si představit, že ještě v XVIII. století na území současného
Běloruska bylo 26 operních a baletních divadel, šest baletních škol, zatímco v celé
Francii jen jedna. Mariinské divadlo se stalo známou dnes “Mariinkou“ až poté, co
tam odjela Šklovská herecká skupina. A Varšavská herecká skupina se stala slavnou
poté, co se k ní připojily baletní skupiny z Postav a Slonimu. Vývoj baletního žánru
také probíhal na území Běloruska - právě tady nejdůležitější francouzští baletní
mistři převáděli tradiční balet do „baletu v akci“. Stejný příběh byl s operou: 26
divadel – je to obrovské číslo1.
V Mogilevu v XVIII-XIX. stoletích byly čtyři operní domy, v Nesvižu - dva,
Slonimské divadlo je srovnatelné se známým "La Scala". Divadlo knížete Michaila
Kasimira Oginského v Slonimu mělo místa pro 2,5 tisíce diváků. Pro srovnání:
moderní Běloruské státní divadlo opery a baletu (jediné v Bělorusku) má kapacitu
1150 diváků. A sedadla v divadle Slonimu nikdy nebyla prázdná: milovníci hudby se
tam sjížděli z okolních panství, a na premiéru přijížděli diváci dokonce z Varšavy a
Berlína.
V každé encyklopedii – anglické nebo německé – je možné najit jméno
Anthony Henry Radziwilla, v historii prvního autora opery "Faust". Nicméně, až do
nedávné doby nebylo možné Radziwillova Fausta slyšet. Opera byla provedena jen
jednou - v roce 1835. Kdo dnes slyšel něco o skladateli Radziwillovi?
Kdo dnes ví, že Radziwill byl současníkem Goetheho? Kdo ví, že žil v Berlíně,
mluvil německy, a proto dobře chápal hluboký význam "Fausta"? Kdo ví, že Goethe
na radu Zeltera, se kterým si dopisoval během mnoha let, poslouchal úryvky ze
skladby Radziwilla, a že se mu tato hudba líbila? A je v životopisu Goetheho
informace o tom, že napsal i libreto pro operu Radziwilla? Takové otázky dává

1 А.Анцелевич. «История в гармонии созвучий». – «Народная газета», 25.10.2006.

1
čtenářům knihy o opeře "Faust" bývalá ředitelka Goethe-Institutu v Minsku
boronesa Karin von Wrangell2.
K mé hanbě musím říci, že i já jsem donedávna také nevěděl, že první opera
na text tragédie "Faust" od Goetheho byla napsána mým krajanem knížetem
Anthonym Henrym Radziwillem. O tom jsem se dozvěděl od zpěváka, sólisty
běloruské opery, pedagoga a hudebního vědce Viktora Skorobogatova, se kterým
jsem se poznal během mého studia na Běloruské státní akademii hudby. Díky úsilí
Viktora Skorobogatova se opera "Faust" poprvé ve dvacátém století stala přístupná
posluchačům v Minsku v roce 1996 a premiéra na operním jevišti se konala v roce
1999 na počest 250. výročí narození Goetheho. Viktor Skorobogatov mi daroval
svou knihu o opeře "Faust" A. Radziwilla a klavírní výtah, který mimochodem nelze
koupit v žádném hudebním obchodě v Minsku. Rozhodl jsem se zaměřit svou
diplomovou práci na tuto vynikající skladbu a na historii jejího vzniku.

2 В.Скоробогатов. «Фауст. Опера А.Г.Радзивилла на либретто И.В.Гёте». Пер. либретто с
нем. В.Сёмуха. – Мн.: Технология, 1999. – str. 7.

2
1. Anthony Henry Radziwill (1775 - 1833)

"Návštěva knížete Radziwilla vzbudila naději, že tato brilantní impulzivní skladba
bude ukázána na jevišti. Kníže je posledním trubadúrem epochy.”
Johann Wolfgang von Goethe, 1814.

Rod Radziwillů dal Bělorusku nejen slavné politiky, vojenské vůdce, zástupce
vyššího duchovenstva, ale i galaxii umělců - filozofů, básníků, umělců a hudebníků.
Jeden z členů tohoto rodu byl Anthony Henry Radziwill - amatérský skladatel,
zpěvák, filantrop a zakladatel berlínské linie Radziwillů.
Otec knížete, Michal Heron Radziwill, dostal dobré vzdělání doma, včetně
hudebního. Matka, Helena Pshezdzetska, byla také velmi vzdělanou ženou, která
ovládala tři cizí jazyky, dobře tančila, hrála na klavír a varhany, měla překrásný
kontraalt.
Kníže Anthony se narodil ve Vilniusu. Počátečního vzdělávání se mu dostalo
doma, ve svých mladších letech byl Anthony znám jako dobrý violoncellista, velmi
rád také maloval a kreslil. V roce 1792 začal Anthony studovat na univerzitě
Göttingenu v Německu. Obeznámenost s kulturním životem v Evropě měla pozitivní
vliv na rozvoj jeho kompozičního talentu. V roce 1794 se Anthony Radziwill stěhoval
do Berlína, kde si o dva roky později vzal Louisu Frederick, princeznu
Branderburgskou, neteř krále Pruska.
Mladí se usadili v paláci, který jim daroval otec Anthonyho a od té doby se
kníže plně věnoval hudbě. Do domu Radziwillů zavítaly známé osobnosti hudebního
světa: Ludwig van Beethoven, Felix Mendelssohn, Maria Shimanskaya a jiní, stejně
jako kulturní a divadelní umělci a slavní politici. Tento palác v Berlíně začali nazývat
“palácem na Vilhelmsstrase”. Každé dva týdny se tam konávaly večírky, hrály se
kvartety Haydna, Mozarta, Beethovena a dalších skladatelů. Kníže sám hrál na cello.
Osobní seznámení a přátelství spojovalo hudebníka s mnoha celebritami. Svá díla
mu věnovali Beethoven ("Skotské písně", op. 108), Chopin (Trio g-moll, op. 8),
Mendelssohn (Klavírní kvartet, op.1), atd.
V letech 1814-1815 se ve Vídni Antony Radziwill zúčastnil jednoaktové idyly
"Velký den v zámku, aneb Scény trubačů v roce 1148”. Kníže napsal hudbu pro dvě
3
čísla (jedním z jeho spoluautorů byl Antonio Salieri), a také ztvárnil jednu z hlavních
rolí (tenor).
Postupně se Anthony Radziwill zdokonaloval ve své vlastní kompoziční
činnosti a začal psát hudbu, která definovala funkci a talent. Kníže Radziwill spojil ve
své osobnosti rysy romantického skladatele a vzdělaného aristokrata - milovníka
hudby. Jeho kompoziční příprava stavěla na různých zkušenostech hudebníka a
výkonného umělce (violoncellisty, kytaristy, zpěváka), a na hlubokých znalostech
hudby mistrů minulosti, současných výtvarníků a hudebních skladatelů.
Doba, ve které pracuje skladatel - první třetina XIX. století – je obdobím
končícího klasicismu, nukleace sentimentalizmu a vítězství romantismu ve všech
uměních. Všechny tyto umělecké směry vyjádřil ve svých skladbách Anthony
Radziwill. Zanechal po sobě asi třicet vokálních komorních děl. Zvláště pozoruhodné
jsou čtyři písně na básně od neznámých německých básníků. Ale největším
produktem Anthony Radziwilla je opera “Faust“ na text J. W. Goetheho.
Vzhledem ke svému původu a postavení ve společnosti byl kníže nucen
zapojit se do politiky a tím pádem se nemohl na plno věnovat hudbě. Snad z tohoto
důvodu napsal malé množství skladeb. Přesto, umění Anthony Radziwilla dosáhlo
takového ohlasu, že se stal i během života poměrně dobře známým skladatelem –
tak ho vnímali například J. W. Goethe, K. Zelter a C. Levay, F. Chopin, R. Schumann,
Liszt, o něco později W. Odojevs a mnoho dalších příznivců talentu autora první
opery „Faust“.

“Máš tušení, jak mi tam bylo dobře, zůstal bych tam dokud by mě nevyhnali ... Víš,
jak moc miluje hudbu. Ukázal mi svou operu “Faust” a našel jsem v ní tolik věcí, tak
dobře koncipovaných, dokonce geniálních, že to není tak, jak jsem mohl očekávat od
královského zástupce”. 3
Frederic Chopin (Z dopisu Titu Vaytsehovskemu, říjen 1824)

3 В.Скоробогатов. «Фауст. Опера А.Г.Радзивилла на либретто И.В.Гёте». Пер. либретто с
нем. В.Сёмуха. – Мн.: Технология, 1999. – str. 9

4
“Kníže Radziwill nebyl pouhý diletant v hudbě, ale významný skladatel. Jeho krásná
hudba k "Faustu", která vyšla před mnoha lety, i teď se hraje každou zimu v
Berlínské akademii zpěvu. Jeho hluboké spříznění s pocity doby vytvoření první části
této básně, zdá se nám lepší než jiné podobné současné úsilí”. 4
Franz Liszt (Z knihy "Chopin", 1850)

4 В.Скоробогатов. «Фауст. Опера А.Г.Радзивилла на либретто И.В.Гёте». Пер. либретто с
нем. В.Сёмуха. – Мн.: Технология, 1999. – str. 11

5