Plný text práce

161 Pages·2016·0.71 MB·English

by  Martin Hapla

Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Teorie práva
Katedra právní teorie
Disertační práce
Zdůvodnění lidských práv v postmoderní době
Martin Hapla
2015/2016
1
„Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma: Zdůvodnění lidských práv v
postmoderní době zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které
jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou
uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
2
Na tomto místě bych rád poděkoval řadě svých kolegyň a kolegů za jejich cenné
rady a podněty, které mi byly inspirací po celý průběh mého doktorského studia
a významně obohatily mou vědeckou práci. Velký dík patří jmenovitě prof. JUDr.
PhDr. Miloši Večeřovi, CSc., doc. PhDr. Tatianě Machalové, CSc., JUDr. Lukáši
Hlouchovi, Ph.D. a JUDr. Tomáši Sobkovi, Ph.D.
3
Abstrakt
Tato práce se věnuje problematice zdůvodnění lidských práv v postmoderní
době. Její klíčovou otázkou je, zda jsou tato práva nevyhnutelně metafyzickým
nebo náboženským konceptem, který je v kontextu naší současnosti již obtížně
obhajitelný. Autor nejprve rozebírá pojmy lidských práv, jejich legitimity a
zdůvodnění. Velký prostor přitom vyčleňuje problému jejich univerzality a
vymezení různých metodologických přístupů ke zkoumání jejich ospravedlnění.
Následně rozebírá různé způsoby zdůvodnění těchto práv, mimo jiné pojetí
Michaela J. Perryho a Alana Gewirtha, které vykazují nejsilnější metafyzické
konotace. Práci uzavírá kapitola o postojích Richarda Rortyho coby příklad
přístupu, který usiluje o vymanění se z metafyziky.
Klíčová slova
Lidská práva; univerzalita; legitimita; zdůvodnění; postmoderna.
Abstract
This thesis is dedicated to issues of the justification of human rights in the
postmodern age. Its key question is whether those rights are an inevitable
metaphysical or religious concept which is hardly defensible in our
contemporary world. At first the author analyzes concepts of human rights,
their legitamacy and justification. The main attention is dedicated to the
problem of their universality and the specification of several different
methodological attitudes to examining their justification. Afterwards he
examines different forms of justification of these rights, including conceptions of
Michael J. Perry and Alan Gewirth because they have the strongest
metaphysical connotations. The last chapter of the thesis deals with the
conception of Richard Rorty as the example of an attitude that seeks an
emancipation of the metaphysics.
Key words
Human rights; universality; legitimacy; justification; postmodernity.
4
Obsah disertační práce
Úvod ................................................................................................. 8
1 Postmoderní doba a její vztah k metafyzice ...............................13
1.1 Pojem postmoderny a její vztah k moderně ......................................14
1.2 Idea plurality a její kritika .....................…....................................... 17
1.3 Bělohradského pojetí postmoderního obratu a odklon od metafyziky ..19
1.4 Nejistota jako atributy postmoderní doby a její souvislosti .................22
1.5 Časový rámec a relevance postmoderního obratu .............................23
2 Pojem lidských práv ..................................................................... 26
2.1 Otázka jedné správné definice lidských práv .................................... 27
2.2 Pluralistický a multidiciplinární přístup k lidským právům ...................28
2.3 Negativní vymezení lidských práv ....................................................32
2.3.1 Pojem subjektivního práva ...........................................................33
2.3.2 Přirozená práva ...........................................................................36
2.3.3 Základní práva ............................................................................38
2.3.4 Práva člověka a občanská práva ...................................................39
2.3.5 Přirozená, lidská, nebo základní práva? .........................................40
2.4 Klíčové charakteristiky lidských práv ................................................42
2.5 Praktická ilustrace teoretických problémů: Jsou sociální práva lidskými
právy? ................................................................................................ 43
2.5.1 Poválečná kritika sociálních práv a její hlavní argumenty ................43
2.5.2 Univerzalismus sociálních práv a jeho postmoderní chápání ............46
2.5.3 Struktura sociálních práv a její specifika ........................................47
2.5.4 Otázka limitace a nákladů sociálních práv ......................................49
2.5.5 Vztah státu k sociálním právům a postmoderní paradigma ............. 51
2.5.6 Několik poznámek k možnému dalšímu vývoji státu a sociálních
práv ................................................................................................... 53
2.6 Univerzalita lidských práv ............................................................... 54
2.6.1 Několik obecných poznámek o univerzalitě lidských práv ................55
5
2.6.2 Obecné vymezení relativní univerzality lidských práv ......................58
2.6.3 Konceptuální a substantivní univerzalita ........................................60
2.6.4 Antropologická univerzalita .......................................................... 61
2.6.5 Funkční univerzalita a otázka západního původu lidských práv ........61
2.6.6 Mezinárodně právní univerzalita ................................................... 63
2.6.7 Univerzalita překrývajícího se konsenzu ........................................ 64
2.6.8 Ontologická univerzalita ...............................................................65
2.6.9 Vztah univerzálního a relativního ..................................................66
2.6.10 Univerzalita a legitimita ..............................................................69
2.6.11 Stručná poznámka k pragmatickému přístupu k lidským právům ...71
2.6.12 Univerzalita a lidská práva: souhrnné hodnocení ..........................72
3 Legitimita a lidská práva ..............................................................74
3.1 Definice a druhy legitimity .............................................................. 75
3.2 Deskriptivní a normativní přístup k legitimitě ....................................77
3.2.1 Deskriptivní přístup k legitimitě a její pojetí u Maxe Webera ........... 78
3.2.2 Několik poznámek k normativnímu přístupu k legitimitě ................. 80
3.3 Postmoderní přístup k legitimitě a otázka (velkých) vyprávění ........... 81
3.4 Pojem delegitimizace ......................................................................83
3.5 Legitimita lidských práv a její specifika ............................................ 86
3.6 Kategorizace možných přístupů ke zkoumání zdůvodnění lidských práv a
otázka vědeckosti ................................................................................88
3.6.1 Deskriptivní přístupy ke zkoumání zdůvodnění lidských práv ...........88
3.6.2 Normativní přístupy ke zkoumání zdůvodnění lidských práv ............89
4 Způsoby zdůvodnění lidských práv ..............................................93
4.1 Kategorizace způsobů zdůvodnění lidských práv ...............................93
4.1.1 Stručná poznámka k pluralitě zdůvodnění a legitimit ......................97
4.2 Moc a účinnost jako prvky legitimizace a zdůvodnění ........................98
4.3 Konsenzuální a welfaristická zdůvodnění ..........................................99
4.3.1 Politická zdůvodnění a idea překrývajícího se konsenzu ..................99
4.3.2 Welfaristická zdůvodnění ..............................................................103
4.4 Náboženské zdůvodnění .................................................................104
6
4.5 Zdůvodnění lidských práv a otázka lidské přirozenosti .......................109
4.6 Fundacionalismus .......................................................................... 112
4.6.1 Fundacionalismus Alana Gewirtha .................................................113
4.6.2 Fundacionalismus Jamese Griffina ................................................115
4.7 Lidská práva a idea důstojnosti ....................................................... 117
4.7.1 Pojem důstojnosti v právním myšlení ............................................ 118
4.7.2 Kritika ideje lidské důstojnosti ...................................................... 120
4.7.3 Souhrnné hodnocení vztahu lidských práv a důstojnosti ................. 125
5 Richard Rorty a odmítnutí úsilí o zdůvodnění lidských práv ......126
5.1 Richard Rorty – pragmatista nebo postmodernista? .......................... 127
5.2 Základní teze Richarda Rortyho o lidských právech ...........................129
5.3 Rortyho popření základu lidských práv a jeho souvislosti ...................130
5.4 Rortyho úvahy o lidské přirozenosti a pojem sentimental education ... 132
5.5 Kritika pojmu sentimental education ze strany Patricka Haydena ....... 134
5.6 Filosofický charakter Rortyho přístupu a jeho představy o lidskoprávním
diskurzu ..............................................................................................137
5.7 Souhrnné hodnocení Rortyho přístupu .............................................139
Závěr ................................................................................................ 140
Summary ..........................................................................................143
Seznam použitých pramenů ............................................................146
7
Úvod
„Po Buddhově smrti ještě po staletí ukazovali v jedné jeskyni jeho stín, –
strašlivý, příšerný stín. Bůh je mrtev: ale jak je mezi lidmi zvykem, budou snad
ještě po tisíciletí existovat jeskyně, kde bude ukazován jeho stín. – A my – my
musíme zvítězit ještě i nad jeho stínem!“1
Friedrich Nietzsche
Když jsem si před časem četl tento aforismus v Nietzscheho Radostné
vědě, nemohl jsem se ubránit myšlence, zda i lidská práva ve svém současném
chápání nejsou jen takovým stínem. Jestli nevyhnutelně nestojí na
předpokladech, které jsou náboženské, nebo alespoň metafyzické, což by
ostatně z Nietzscheho hlediska nebyl tak zásadní rozdíl, protože metafyzika v
jeho očích představovala pokračování teologie. Již první stručný pohled do
odborné literatury, jak se zdálo, potvrzoval tuto domněnku – Robert Alexy v
jednom ze svých textů uvedl, že „lidská práva nejsou možná bez racionální a
univerzální metafyziky“2 a Michael J. Perry dokonce neváhal tvrdit, že klíčový
prvek těchto práv představuje idea posvátnosti lidské bytosti, jejíž jediná
srozumitelná verze je náboženská.3 Uznáme-li však takové teze za pravdivé,
stojíme hned před několika paradoxy.
První z nich můžeme označit jako paradox sekularizace. Nikdo
nezpochybňuje, že nárůst významu lidských práv je v době po druhé světové
válce obrovský a že jen málo charakteristik může být s naší dobou tak úzce
1 NIETZSCHE, Friedrich. Radostná věda: ["la gaya scienza"]. Vyd. 2., ve Votobii 1. Olomouc:
Votobia, 1996, 285 s. ISBN 80-7198-080-3. S. 109.
2 ALEXY, Robert. Menschenrechte ohne Metaphysik? Deutsche Zeitschrift für Philosophie.
2004, vol. 52, no. 1, s. 15-24. ISSN 0012-1045. S. 24. Český překlad uvedeného Alexyho
výroku citován podle HOLLÄNDER, Pavel. Základy všeobecné státovědy. 3. vyd. Plzeň:
Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, 2012, 429 s. ISBN 978-80-7380-395-7. S. 161.
3 PERRY, Michael J. The Idea of Human Rights. Four Inquiries. New York, Oxford: Oxford
University Press, 1998, 162 s. ISBN 0-19-511636-4. S. 11. Dále též PERRY, Michael J. Are
Human Rights Universal? The Relativist Challenge and Related Matters. Human Rights
Quarterly. 1997, vol. 19, no. 3, pp. 461-509. ISSN 0275-0392. S. 462.
8
spojováno jako právě tato.4 Jistě ne náhodou hovoří Norberto Bobbio o naší
současnosti jako o věku lidských práv5 a Milan Kundera z nich činí jedno z témat
svých románů.6 Jestliže je však původ těchto práv spatřován v západním
civilizačním okruhu,7 koreluje jejich rozmach s jeho postupující sekularizací. Jak
se za této okolnosti může úspěšně rozvíjet koncept, který má mít metafyzický,
ne-li přímo náboženský, základ?
Druhý paradox tkví v rozporu mezi světy teorie a praxe. Zmíněný nárůst
významu lidských práv je totiž pociťován výlučně v druhé z uvedených oblastí.
O těchto právech se diskutuje více než kdykoliv dřív, jsou v centru mediální
pozornosti, na jejich dodržování dohlíží spousta nevládních organizací, stejně
jako institucí soudního typu. Když se ale zeptáme po jejich základech, po jejich
teoretickém zdůvodnění, narazíme na velkou nejistotu.8 Jejich doktrína není a
podle názoru mnohých autorů ani nemůže být teoreticky založena.9 Odkrývá se
zde tedy propast, která dělí úspěšnou lidskoprávní praxi od jejich nejisté,
zdráhající se a rozepře budící teoretické reflexe.10 Tento nesoulad je přitom
dobře zřetelný již v době krátce po druhé světové válce, kdy na něj upozorňoval
4 Srovnej např. MACHALOVÁ, Tatiana. Kant a Habermas: dva pokusy o zdůvodnění práva jako
systému práv. Perspektivy racionalistické teorie lidských práv. In: MACHALOVÁ, Tatiana (ed.).
Právně filosofický odkaz I. Kanta a současné právní myšlení: sborník z mezinárodní
konference konané ve dnech 4.-5. března 2004 v Brně, Právnická fakulta MU Brno. Vyd. 1.
Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 95-118. ISBN 80-210-3508-0. S. 95.
5 BOBBIO, Norberto. The Age of Rights. Cambridge: Polity Press, 1996, 168 s. ISBN 0-7456-
1384-5. S. 32. Srovnej též ARSLAN, Zühtü. Taking Rights Less Seriously: Postmodernism and
Human Rights. Res Publica. 1999, vol. 5, no. 2, pp. 195-215. ISSN 1356-4765. S. 196.
6 Srovnej např. KUNDERA, Milan. Nesmrtelnost. 3. vydání. Brno: Atlantis, 2006, 383 s. ISBN
978-80-7108-276-7. S. 141-144.
7 GRIFFIN, James. On Human Rights. 1st ed. Oxford: Oxford University Press, 2008, xiii, 339
s. ISBN 978-0-19-923878-1. S. 133. LI, Xiarong. "Asian Values" and the Universality of
Human Rights. Philosophy and Public Policy Quarterly. 1996, vol. 16, no. 2, pp. 18-23. ISSN
2334-5586. S. 23. PAGDEN, Anthony. Human Rights, Natural Rights, and Europe's Imperial
Legacy. Political Theory. 2003, vol. 31, no. 2, pp. 171-199. ISSN 0090-5917. S. 172.
8 K tomu srovnej např. FREEMAN, Michael. The Problem of Secularism in Human Rights
Theory. Human Rights Quarterly. 2004, vol. 26, no. 2, pp. 375-400. ISSN 0275-0392. S. 392.
Dále viz též MacIntyreho výrok, že „žádný pokus o dobré zdůvodnění existence těchto práv
neuspěl.“ MACINTYRE, Alasdair. Ztráta ctnosti. K morální krizi současnosti. 1. vydání. Praha:
Oikoymenh, 2004. 332 s. ISBN 80-7298-082-3. S. 89.
9 FREEMAN, Michael. The Philosophical Foundations of Human Rights. Human Rights
Quarterly. 1994, vol. 16, no. 3, pp. 491-514. ISSN 0275-0392. S. 500.
10 Velmi dobře též popisuje tento problém Charles R. Beitz. K tomu viz BEITZ, Charles R. The
Idea of Human Rights. Oxford: Oxford University Press, 2009, xiii, 235 p. ISBN
9780199572458. S. xi.
9
francouzský katolický filosof Jacques Maritain.11 Avšak spolu s tím, jak se
praktický význam lidských práv od poloviny dvacátého století stále a stále
zvětšuje, narůstá i tento rozpor, který se tak stává čím dál zřetelnějším. Nabízí
se přitom otázka, zda není vyvolán právě narůstající nedůvěrou intelektuálních
kruhů k metafyzickému způsobu myšlení.12
Abychom mohli nastíněné paradoxy uspokojivě vysvětlit, můžeme si
pomoci důsledným rozlišením různých rovin tohoto problému. Něco jiného totiž
je převládající trend v oblasti vědy a umění, od něhož se následně odvíjejí
postoje intelektuálních elit, a způsob, jak lidská práva chápe a operuje s nimi
společnost jakožto celek, nebo alespoň podstatná většina populace. Není totiž
vůbec vyloučeno, že i když přední vědci a umělci usilují o nemetafyzický způsob
uvažování, většina lidí se bez metafyziky ve svých každodenních životech
neobejde, popřípadě přinejmenším jedná tak, jako by ji brala vážně, ačkoliv o ní
explicitně vůbec neuvažuje, netematizuje jí. Tím může být osvětlena úspěšnost
lidských práv coby praktického konceptu a potíže s jeho teoterickým
uchopením, jakož i rozpor se sekulárním charakterem západní civilizace. Přese
všechno by se totiž jednalo o přesun k méně explicitní metafyzické či
náboženské koncepci oproti původnímu pojetí boha chápaného jako garanta
morálního řádu společnosti, jehož by byla náhražkou.13 To jsou ovšem pouhé
hypotézy, které by měly být teprve prokázány.
Ve spojitosti s metafyzickým charakterem lidských práv tak před námi
11 Viz např. FREEMAN, 2004, op. cit., s. 376.
12 Jistě není náhoda, že dokonce i moderní úvahy o přirozeném právu opouští ideu jeho
transcendentního založení coby práva ležícího mimo dějiny a společnost. K tomu srovnej
např. některé zajímavé úvahy Jiřího Přibáně. PŘIBÁŇ, Jiří. Společenská smlouva: legitimující
předpoklad moderních sociálních řádů. Sociologický časopis. 1993, roč. 29, č. 4, s. 459-470.
ISSN 0038-0288. S. 465.
13 Lze například vyslovit domněnku, že představa, že usilujeme o dodržování lidských práv, nám
umožňuje myslet si, že jsme morální, že tudíž víme, co máme činit, abychom žili v dobrém,
neodsouzení hodném světě. Nemůže víra v lidská práva v tomto smyslu uspokojovat naši
touhu po obecně platném morálním řádu společnosti a Všeobecná deklarace lidských práv
tak být náhražkou dekalogu jako obecně akceptovaného morálního kodexu? Kolik lidí by si
dnes trouflo říct, že je některé z lidských práv morálně indiferentní, ne-li přímo nemorální? K
tomu srovnej i Beitzovu poznámku o tom, že pokud má veřejný diskurz dnešní v míru žijící
globální společnosti nějaký společný morální jazyk, tak jím jsou lidská práva. BEITZ, 2009,
op. cit., s. 1. Zajímavý je v této souvislosti také Perryho názor, že lidská práva představují ne
sice celou, avšak přece jen fundamentální část morálky. Pro ty, kdo akceptují jejich ideu, jsou
základním morálním limitem toho, jak žít své životy. PERRY, 1998, op. cit., s. 5.
10