O neoliberalismu a radikální kritice1 / Chandra Talpade Mohanty

13 Pages·2016·0.15 MB·English

STATI / ARTICLES
Transnacionální feministické přechody:
O neoliberalismu a radikální kritice1 /
Chandra Talpade Mohanty
Transnational Feminist Crossings: On Neoliberalism and Radical Critique
Abstract: The article is a reflection on the neoliberal knowledge economy, the traffic in antiracist feminist theory, and
the way my work has been read (lost or found in translation) and has crossed geopolitical and racial/cultural borders. It
comments as well on the development of my intellectual project in relation to my location in the US academy and the
intellectual and political communities that have made the work possible. The larger frame I seek to examine using responses
to my work in three sites – Sweden, Mexico, and Palestine – is the way feminist, postcolonial, and antiracist theory emerges
from a particular geopolitical, intellectual space; the way it enacts crossings; and the way it is trafficked, consumed, and
understood in different geographies. Given the global and domestic shifts in social movements and transnational feminist
scholarly projects over the past three decades, my major concern pertains to the depoliticization of antiracist feminist/
women-of-color/transnational feminist intellectual projects in neoliberal, national-security-driven geopolitical landscapes.
Key words: C. T. Mohanty, transnational feminist theory, neoliberalism
Mohanty, Chandra Talpade. 2015. „Transnacionální feministické přechody: O neoliberalismu a radikální kritice.“ Gender,
rovné příležitosti, výzkum, Vol. 16, No. 2: 4–16. DOI: http://dx.doi.org/10.13060/12130028.2015.127.2.216
Co se děje s feministickou vědou a teorií v naší neoliberální vější eseji (Mohanty 2003b) jsem odpověděla na nepřesný
akademické kultuře? Odpolitizovaly globální a domácí pro- výklad mé práce, která má být údajně namířena proti všem
měny sociálních hnutí a feministických akademických pro- formám zobecnění. Zde se věnuji souvisejícímu problému,
jektů protirasistické a transnacionální feministické inte- totiž příkrému odmítání systémových analýz institucionál-
lektuální projekty a intelektuální projekty barevných žen? ních procesů na základě toho, že jsou nutně redukcionistic-
V tomto textu se zamýšlím nad tím, jak moje vlastní prá- ké a totalizující (někdy se také používá výraz modernistic-
ce cestovala a co se ztratilo (a našlo) v překladu do různých ký). Ohrazuji se rovněž proti tvrzení, že systémové analýzy
kontextů. Díky tomu budu moci nabídnout několik úvah nemohou vzít v potaz interní konflikty, které narušují kaž-
nad dopady neoliberální geopolitiky poháněné národní bez- dý systém, každé fungování moci. V následujícím textu chci
pečností a nad postmoderním intelektuálním rámováním ukázat, že tato konkrétní postmoderní pozice má mnoho
transnacionální, intersekcionální feministické teoretické společného s nárůstem odpolitizovaných mnohočetností,
a solidární práce. Konkrétně tvrdím, že způsob, jakým byla které jsou znakem neoliberální intelektuální krajiny. Hro-
moje práce adaptována a rozvíjena v několika marginalizo- zí tak nebezpečí, že intelektuální kultura, která se tím vy-
vaných akademických a aktivistických komunitách, nabízí tváří, v důsledku přijme mocenské rozdíly a přetaví systé-
cennou lekci nám všem, kdo se považujeme za feministky mové projekty odporu do komodifikovaných, soukromých
v univerzitním prostředí. Zdůrazňuje totiž limity postmo- aktů revolty.
derních feministických projektů v neoliberálním akademic- Během nedávné návštěvy okupovaných palestinských
kém prostředí. území, která byla součástí Solidární delegace domorodých
V průběhu let se moje práce obecně soustřeďovala na de- a barevných žen, jsem narazila na limity a možnosti femini-
kolonizaci, zejména dekolonizaci feministické vědy a teo- stické kritiky napříč hranicemi (viz Abdulhadi et al. 2011).
rie. Argumentovala jsem proti povýšeneckému vědeckému Jak jsem se dozvídala o koloniálních technologiích okupa-
pohledu, který s despektem pohlíží na marginalizované ko- ce, o spletitých genderovaných a rasových výkonech moci
munity žen na globálním Jihu a Severu. Místo toho jsem se ze strany izraelského státu, více než kdy jindy jsem se utvr-
zasazovala o to, aby se pozornost soustředila na historická zovala v tom, že je potřeba teorie, která odpoví na základní
a kulturní specifika v chápání komplexního aktérství těchto otázky systémové moci a nerovnosti a která rozvine femi-
žen jako situovaných subjektů. Od raných 90. let 20. stole- nistickou, protirasistickou analýzu neoliberalismu, milita-
tí moje práce stále více zdůrazňovaly potřebu systémových rismu a heterosexismu jako projektů budování národních
analýz, které by umožnily zkoumat širší vzorce a struktury států. Zpět v neoliberální, akademické a politické kultu-
nadvlády a vykořisťování. A bylo to v tomto kontextu vo- ře Spojených států amerických, kde je všechno „postněco“,
lání po systémových analýzách, kdy jsem obhajovala nut- však stojím tváří v tvář diskursivním posunům, které pod-
nost budování odporu a solidarity napříč hranicemi. V dří- mínky v Palestině zamlžují. Postmodernismus by hovořil
GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 16, ČÍSLO 2/2015 | 4
STATI / ARTICLES
o fluiditě (a mobilitě) identit a subjektů osvobození, kte- teorií. Množství feministického poznání se věnuje gende-
ré odbourávají potřebu systémové kritiky útlaku. Postfemi- rovým omezením a nebezpečím nacionalismu (což nesmí
nistické a postrasové diskursy by naznačovaly, že Izraelci být zaměňováno s národním osvobozením). Jak ale ukazu-
(a Palestinci?) se posunuli za diskriminaci na základě gen- je palestinský kontext, postmodernistická kritika, která je
deru a rasy. Postintersekcionalita a některá postkoloniální, skeptická vůči systémové analýze institucionalizované moci
poststrukturalistická teoretická paradigmata by poukazo- a vůči dekolonizujícím metodologiím, které do středu bojů
vala na nerelevantnost analýz systémových propojení insti- za spravedlnost staví marginalizované zkušenosti (episte-
tucionalizovaných procesů rasismu, (hetero)sexismu, naci- mologii barevných žen), je velmi zavádějící. Vysvětlení sys-
onalismu a třídního vykořisťování v koloniálním projektu témové povahy moci přece neznamená nepozornost vůči
izraelské okupace. Žádný z těchto „post“ rámců ale není lokálním rozporům nebo kontextům boje. Právě naopak, ta-
užitečný, když hledáme vysvětlení násilí, útlaku a věznění, kové sociálně-politické vysvětlení umožní rozpoznat trhliny
které tvoří každodenní život Palestinců na územích v hrani- a možnosti, které kontrahegemonní hnutí mohou využívat
cích z roku 1948 a na okupovaném Západním břehu. Ana- k tomu, aby budovala solidaritu napříč hranicemi.
lýza genderového, rasového, kapitalistického, koloniálního Souběh těchto kritik s normalizovanými neoliberálními
projektu izraelského státu, mocně podporovaného americ- racionalitami pozdně 20. a raně 21. století vyžaduje nové
kou ekonomickou a vojenskou pomocí, musí zůstat v cent- posouzení. Existuje zde práh zapomínání, jak ho definuje
ru jakéhokoli palestinského feministického boje a v centru Michel Foucault (1969, česky 2002), bod, kde jsou diskur-
emancipační znalosti a teorií feministické solidarity.2 Toto sivní formace transformovány? Kelly Coogan-Gehr (2011)
uznání omezení (a nebezpečí) „post“ v Palestině a ve Spoje- ve své pronikavé analýze tvrdí, že vznik kategorií ženy tře-
ných státech amerických je klíčem k argumentům předklá- tího světa a barevné ženy v 80. letech 20. století vedl k vy-
daným v tomto článku. místění a marginalizaci vědění afroamerických žen, což vy-
Zbývá nám tedy v Palestině pouze modernistický (čti za- tváří práh zapomínání ve feministické teorii.
staralý) feministický emancipační projekt? Článek Minoo V tomto článku chci vznést stejnou otázku. Vymezu-
Moallem (2006) je příkladem feministické kritiky, kterou je postmodernismus spojený s neoliberálními znalostními
shledávám pozoruhodně tvořivou. Reprezentuje postmo- ekonomikami práh zapomínání, kdy je jeden konceptuál-
dernistickou pozici, která přivádí teoretičky feminismu, kri- ní rámec (systémový a intersekcionální) tiše začleněn nebo
tických rasových studií a intersekcionalismu pod jednu stře- nahrazen jiným vynořujícím se rámcem, který zakrývá dů-
chu s protirasistickými, transnacionálními feministickými ležité vztahy moci? Zkoumám zde sblížení neoliberalismu
teoretičkami. Je to ale také pozice hluboce znepokojující. a postmodernismu, které depolitizuje radikální teorii (po-
Moallem shrnuje několik feministických textů, včetně Glo- vstaleckou znalost, jak ji raději nazývám já). Pro následují-
bal Critical Race Feminism (Wing 2000) a Feminism without cí úvahy je relevantní analýza Coogan-Gehr, která zkoumá
Borders (Mohanty 2003a), a tvrdí, že „modernistická femi- napětí mezi politikou teritoriality (lokace a identity) a poli-
nistická mezinárodní agenda“ (Moallem 2006: 345) je pro- tikou mobility (Foucaultův pojem kapilární politiky) ve fe-
blematická ze dvou důvodů. Předpokládá druhé, totiž unifi- ministickém teoretizování o rase v USA.
kovaný subjekt, který buď musí být zachráněn, nebo který
musí být postaven do centra analýzy. A předpokládá také, Neoliberální krajiny a depolitizace protirasistického
že lokální a globální mohou být uzavřeny v kontranarati- feministického myšlení
vu antikapitalismu (nebo antiglobalizace), spíše než by se Neoliberalismus proměnil materiální a ideologické podmín-
k nim přistupovalo jako k nesystémovým trhlinám a dis- ky, což má zásadní implikace pro radikální kritiku a povsta-
kontinuitám.3 lecké poznání. Neoliberalismus v raném 21. století je po-
Tato kritika naznačuje, že metodologie, které zahrnu- znamenán praktikami vládnutí, které jsou založené na trhu
jí institucionální a systémovou analýzu moci, ukotvenou (privatizace, komodifikace a nárůst rozdílů) na straně jedné
ve zkušenostech podřízenosti a odporu nejvíce marginali- a na straně druhé na autoritářských praktikách vězeňského
zovaných komunit žen, mohou být (jsou?) esencialistické státu poháněného národní bezpečností. Zatímco tedy neo-
a redukcionistické (nejsou postmodernistické, a tudíž jsou liberální státy umožňují mobilitu a kosmopolitismus (ces-
modernistické).4 Tato specifická postmoderní kritika není tování napříč hranicemi) některým ekonomicky privilego-
v několika zcela zjevných ohledech dostačující. Není to- vaným komunitám, je to na účet kriminalizace a uvěznění
tiž schopná vypořádat se s politikou kolonialismu a začle- (držení na místě) zbídačených komunit.5
nit boj za národní osvobození a za sociální a ekonomickou Předcházející dekáda byla svědkem dramatických škrtů
spravedlnost, která tvoří podstatu palestinského feminis- ve veřejném financování vzdělání a pokračující privatizace
tického organizování a analýz současnosti. Tvrzení o mo- vysokého školství na celém světě (viz Hanhardt et al. 2010;
dernismu a redukcionismu totiž nepokrývají vše, co lze říci Ayers, Ayers 2011). Julia Sudbury a Margo Okazawa-Rey
o bojích za emancipaci a osvobození od systémového ko- (2009) argumentují, že neoliberální restrukturalizace vyso-
loniálního útlaku. Zjevně existuje pluralita protirasistic- kého školství si ochočila radikální znalost. Jak tvrdím výše,
kých, postkoloniálních, transnacionálních feministických neoliberální intelektuální kultura může opravdu představo-
GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 16, ČÍSLO 2/2015 | 5
STATI / ARTICLES
vat práh zapomínání pro feministické, protirasistické myš- oddělené od moci a politické ekonomie vládnutí. Epistemo-
lení, které je ukotveno v radikálních sociálních hnutích 20. logické a metodologické nároky feministického a protirasi-
století. Radikální teorie se může skutečně stát komoditou stického myšlení jsou přetaveny do privatizované politiky
ke spotřebě, která již nebude vnímána jako výsledek aktivi- reprezentace, odstřižené od systematické kritiky a materi-
stického poznání, případně nebude spojována s emancipač- alistické historie kolonialismu, kapitalismu a heteropatri-
ní znalostí, ale může cirkulovat jako značka prestiže v eliti- archátu (to, co Coogan-Gehr [2011] nazývá politikou teri-
stické neoliberální krajině. toriality). Tato reprezentační, diskursivní politika genderu,
Aby bylo možné vysledovat práh zapomínání protirasis- rasy, třídy, sexuality a národa, odpojená od svého materi-
tického feministického myšlení, potřebujeme rozbor neoli- álního ukotvení, tak může být v institucionálních prosto-
beralismu a znalostní ekonomiky. Takový rozbor musí zfor- rech konzumována jednodušeji. Komplexní zaměření poli-
mulovat kritiku korporátní racionality a pracovních praktik tické ekonomie (zdůrazňující moc a hierarchii) velké většiny
v univerzitním prostředí a ve fungování státních a transna- feministické, protirasistické teorie je například reduková-
cionálních institucí vládnutí a zároveň se také věnovat do- no na politiku reprezentace/přítomnosti/multikulturalis-
padu neoliberalismu na sociální hnutí. Neoliberální systémy mu nebo je viděno jako irelevantní v kontextu takzvané po-
vládnutí diskursivně konstruují veřejnou doménu zbave- strasové/postfeministické společnosti. Proto jsou závazky
nou moci a historie útlaku, kde tržní racionalita nově de- týkající se rasové a genderové spravedlnosti, mezi jinými,
finuje demokracii a kde se kolektivní odpovědnost zužuje na neoliberálních univerzitách překódovány jako politiky
na individuální vlastnosti (Giroux 2003). Taková normativ- přítomnosti (nebo neškodné reprezentace různých rozdílů).
ní chápání veřejné sféry, kde je rozpoznatelné pouze osobní Podobné přivlastnění si feminismu v rozpínajícím se neo-
a individuální a politické již není předmětem polemik, jsou liberálním projektu je vidět také v odpolitizovaném poje-
skutečně v srdci „post“ (feministických/rasových) diskursů. tí odlišnosti, které mobilizují neoliberální státní režimy.
Co se například stane s klíčovým feministickým konstruk- Donna F. Murdock (2003) ukazuje, jak neoliberální stát zá-
tem „osobní je politické“, když politické (kolektivní veřejná visí na feministických nevládních organizacích (NNO) a je-
doména politiky) je zredukováno na osobní? Je totiž obtížné jich teoriích genderu bez feministické kritiky mocenských
nastolovat otázky útlaku a vykořisťování jako kolektivních, vztahů. Takové odpolitizování feministické teorie je zákla-
systematických procesů a institucí vládnutí, které jsou gen- dem rétorických závazků k genderové spravedlnosti, kte-
derované a rasové, když neoliberální narativy znevýznamňu- ré aktivně vymazávají odpovídající závazky ke společenské
jí kolektivní zkušenost nebo redefinují tuto zkušenost jako proměně. Murdock přesvědčivě argumentuje, že neoliberál-
komoditu určenou ke spotřebě. Pokud je veškerá zkušenost ní stát využívá diskursu genderu a rozvoje k tomu, aby se
pouze individuální a sociální je vždy omezeno na osobní, fe- pojistil proti radikální feministické kritice, čímž tuto poli-
ministická kritika a radikální teorie se jeví jako irelevant- tiku delegitimizuje a ochočuje. Stát se tak stává postfemi-
ní, pokud tedy nekonfrontují právě tyto diskursivní posuny. nistickým ještě předtím, než feministky dosáhly gendero-
Neoliberální diskursivní krajiny v akademickém prostředí vé spravedlnosti!
a ve státních a nadnárodních praktikách vládnutí jsou cha- Privatizace a odpolitizování závazků sociální sprave-
rakterizovány privatizací závazků sociální spravedlnosti ra- dlnosti prostřednictvím politiky reprezentace v neolibe-
dikálních sociálních hnutí od 60. let dál a související povsta- rálních krajinách vyžaduje zásadní zploštění odlišnosti.
lecké znalosti (původně institucionalizované v ženských Bronwyn Davies a Peter Bansal (2010) argumentují, že neo-
a genderových studiích, studiích rasy a etnicity atd.). Pri- liberální systém vládnutí vytváří generické instituce a ge-
vatizace závazků rasové, třídní a genderové spravedlnosti nerické subjekty a zároveň systematicky odbourává vůli ke
vyžaduje, aby byla z veřejné domény odstraněna společen- kritice. Znalostní projekty jsou odstřiženy od svého lokál-
ská důležitost rasismu, třídního útlaku a (hetero)sexismu ního a historického ukotvení a jsou nově napojeny na glo-
jako institucionalizovaných systémů moci a nerovnosti a ty bální trh. Díky tomu se „toto místo“ stává „jakýmkoli jiným
aby byly nahrazeny individuálními předsudky a psycholo- místem“ a „tento subjekt“ se stává „jakýmkoli dalším sub-
gickými dispozicemi nebo výrazem „nenávisti“. Toto je vy- jektem“ (Davies, Bansal 2010: 14). A je to přesně toto zploš-
nikající příklad diskursivního posunu, prahu zapomínání, tění odlišnosti v neoliberální znalostní ekonomice, které by
kde jsou kritické feministické epistemologické nároky týka- nás všechny mělo zajímat. Transformace závazku gendero-
jící se zkušenosti, jako „osobní je politické“, transformová- vé a rasové spravedlnosti do diskursů reprezentace a prak-
ny do privatizovaného pojetí individuální zkušenosti. Poli- tik diverzity a multikulturalismu v akademickém prostře-
tické aktérství samo je zde předefinováno jako akt spotřeby dí USA je skvělým příkladem. Pokud si mají feministické
a já bych argumentovala, že s teorií – feministickou a/nebo badatelky uchovat svoje závazky k genderové, rasové a se-
protirasistickou – je obchodováno jako s komoditou oddě- xuální spravedlnosti (středobod radikálních, systémových,
lenou od svého aktivistického ukotvení a závazků sociální intersekcionálních, protirasistických feministických projek-
spravedlnosti (Giroux 2003). tů), musejí se/musíme se plně soustředit na pojetí diverzity,
Provázané procesy privatizace, spotřeby a komodifikace která přijímají generické koncepce odlišnosti, jež jsou zploš-
teorie vedou k politice reprezentace a k politice přítomnosti tělé, privatizované a zbavené kritiky moci.
GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 16, ČÍSLO 2/2015 | 6
STATI / ARTICLES
Katharyne Mitchell (2003) zkoumá průniky mezi stát- za sebe, že se musí postarat sama o sebe a nepotřebuje pod-
ní formací, ekonomickou organizací a vzdělávacími systé- poru financovanou z daní nebo komunální solidarity. Vý-
my v zemích s velkými populacemi emigrantů, jako jsou sledkem je privatizace odlišnosti, depolitizace hierarchie
Velká Británie, Spojené státy americké a Kanada. Analyzu- a úzce definované aktérství, které není v souladu s kolek-
je přitom posuny od multikulturalismu a etického libera- tivními formami boje za sociální spravedlnost.
lismu jako klíčových národních narativů unifikace v obdo- Ve své zásadní analýze právnického akademického pro-
bí od 60. do raných 80. let k tomu, co nazývá „strategickým středí Margaret Thornton (2003) říká, že neoliberální ra-
kosmopolitismem“. S tím, jak transnacionální, neoliberál- cionality doprovázené manažerským diskursem diverzi-
ní krajina globální konkurence přestrukturovala občanství ty (spíše než rozporuplnými realitami genderové a rasové
v 90. letech 20. století, strategický kosmopolitismus začal nespravedlnosti) mají zásadní dopad na udržitelnost ra-
být spojován se zmenšujícími se sociálními státy, privatiza- dikálních feministických a kritických rasových projektů
cí a kulturou efektivity a odpovědnosti. Radikální politika v akademickém prostředí. Brenda Weber (2010) podobně
odlišnosti a hnutí za sociální spravedlnost 60., 70. a 80. let argumentuje, že postfeminismus a neoliberalismus sdíle-
dvacátého století se posunuly k nic neohrožující správě spo- jí logiku „ideologické neutrality“ (s. 126), což vede k odmí-
lečenské smlouvy a individuální patriotismus zatemnil ro- tání feminismu jako společenského projektu ve prospěch
bustní pojetí kolektivního a veřejného dobra. Když tržní lo- marketingu vlastní identity, která je v souladu se sociální-
gika ukotvená v neoliberálním systému vládnutí infiltruje mi normami.
znalostní projekty na univerzitách a vůle ke kritice buď úpl- Abych ukázala, jak privatizace a management odlišnos-
ně chybí, nebo je trestána, jsou důsledky pro radikální ba- ti v kontextu postfeministických, postrasových diskursů
revné ženy a pro transnacionální protirasistické feministic- ovlivňuje přeshraniční cestování radikálních feministických
ké projekty hrozivé.6 a protirasistických projektů, zaměřím se v další části na to,
Konzervativní akademici, znalci médií, populární časopi- jak moje vlastní myšlení cestovalo do tří rozdílných geogra-
sy a noviny začali hovořit o postfeministické a postrasové fických/národních prostorů – Švédska, Mexika a Palestiny.
společnosti přesně v době, kdy projekt neoliberální restruk- Soustředím se zde hlavně na svoji práci, protože poukazu-
turalizace vzdělání začal sílit všude na světě. Tento posun je na některé zajímavé přeshraniční dialogy. Podobná ana-
ve slovníku od feminismu k postfeminismu a od rasy (a ra- lýza by ale mohla být provedena na radikálních myšlenkách
sismu) k postrase (a postrasismu) v populární kultuře měl z mnoha jiných zdrojů a kontextů. Tato analýza mé práce
znamenat posun od „starých“ forem dominance a nerov- a rozsáhlé rozhovory s feministickými badatelkami-akti-
nosti, jako jsou rasismus, sexismus a (hetero)patriarchát. vistkami na daných místech reprezentují boj za genderovou
V postrasovém, postfeministickém světě tak samotné ka- spravedlnost, který je ukotvený ve svém místě, a ukazuje,
tegorie genderové a rasové odlišnosti již neznamenají so- jak jsou myšlenky využívány nebo zneužívány, rozvíjeny,
ciální hodnoty nebo mocenské hierarchie, jde spíše o „trž- rozšiřovány a obohacovány ve vztahu ke konkrétním geo-
ní niky“ (Giroux 2003: 209). Podobně je posun k překonání politickým kontextům a komunitám.
intersekcionálních přístupů směrem k postintersekcionál-
ním postojům analogický posunu k postrase a postfemini- Feminismus napříč hranicemi: Geopolitické překlady
smu. Postmoderní skepse aplikovaná na intersekcionalitu Moje vědecká práce a aktivismus v posledních třech deká-
proměňuje to, co bylo původně přesvědčivou teorií prová- dách měly za cíl budovat genderovou, třídní a rasovou spra-
zaných struktur a nerovností moci do inertní teorie identi- vedlnost, přičemž tato práce byla čtena a chápána různý-
ty, která zdůrazňuje odlišnost na úkor toho, co je společné, mi způsoby, které se měnily podle materiálních podmínek
na úkor koalice a boje. a místních kontextů.7 Využití a překlady mé práce, jak se
Feministické akademičky zkoumaly neoliberální rasismus utvářejí v konkrétních místech, komunitách a feministic-
a ideologické přetvoření rasové spravedlnosti jako barvosle- kých projektech, ilustrují produktivní adaptace dekoloni-
post, která vede k normalizaci tržní demokracie a k privati- zujícího protirasistického feministického myšlení na straně
zovanému pojetí aktérství. Analýza Rachel Luft (2009), jež jedné, a stejně tak úskalí sbližování postmoderního femini-
se zaměřuje na zplošťování odlišností v diskursech barvo- smu a neoliberální logiky v akademickém prostředí na stra-
sleposti, naznačuje, že společenské popírání předsudků je ně druhé.
v politické krajině USA doprovázeno popíráním celé historie Byly to zejména dva moje články, které překročily různé
strukturální přítomnosti rasy a rasismu. Brenda R. Weber hranice: „Očima Západu: Feministický výzkum a koloniální
(2010) si všímá toho, že soulad postfeminismu a neolibera- diskursy“ („Under Western Eyes: Feminist Scholarship and
lismu dává přednost podnikatelskému úspěchu a ideologii Colonial Discourses“, Mohanty 1986, česky 2007) a „Ještě
individuálního aktérství jako řešení společenských problé- jednou k textu ‚Očima Západu‘: Feministická solidarita pro-
mů, čímž se aktivně podkopávají formy politické solidarity, střednictvím antikapitalistických úsilí“8 („‘Under Western
které jsou základem feministických a rasových bojů za spra- Eyes’ Revisited: Feminist Solidarity through Anticapita-
vedlnost. Weber argumentuje, že postfeministický, neolibe- list Struggles“, Mohanty 2003b, česky 2007). Reflexe recep-
rální narativ normalizuje pohled, že každá žena je jen sama ce těchto textů v daném místě a jejich kritického rámová-
GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 16, ČÍSLO 2/2015 | 7
STATI / ARTICLES
ní osvětluje cestování teorií, totiž politiku (a komodifikaci) Na rozdíl od „Očima Západu“ znamená článek „Ještě jed-
cestování teorií přes sociální/kulturní a národní hranice. nou k textu ‚Očima Západu‘“ nejen posun v mojí vlastní loka-
Posun od „Očima Západu“ k „Ještě jednou k textu ‚Oči- ci v akademickém prostředí USA, ale také odlišný intelektu-
ma Západu‘“ odkazuje k mému explicitnímu potýkání se ální/politický moment produkce znalosti v souvislosti s tím,
se vzestupem neoliberalismu a normalizací korporátních jak neoliberalismus proměnil materiální podmínky vysoké-
praktik v akademickém prostředí. Rozšíření těchto pra- ho školství ve Spojených státech amerických i v dalších ze-
cí v různých geopolitických kontextech odkrývá spoluvinu mích světa. Můj status profesorky ženských a genderových
feminismu na etablování imperiálních a kapitalistických/ studií s přístupem k jisté míře institucionální moci a mezi-
neoliberálních projektů a poukazuje na limity znalostních národnímu obecenstvu byl zjevně klíčový pro to, jak byl text
projektů v akademickém prostředí. Signalizuje zároveň po- „Ještě jednou k textu ‚Očima Západu‘“ přijat a jak cestoval
kračující relevanci systémových analýz dekolonizace a od- napříč hranicemi (tentokrát si časopis Signs text vyžádal).
poru v transnacionální feministické praxi. Očima Západu Článek byl ale také psán jako intervence do interkulturní-
bylo napsáno z mé lokace pedagožky pracující na částečný ho feministického vědění. Mým cílem byla částečně i snaha
úvazek v akademickém prostředí Spojených států americ- odpovědět na to, jak byly moje dřívější práce (včetně „Oči-
kých, imigrantky z „třetího světa“ na elitní instituci. „Ještě ma Západu“) vstřebány hegemonickou intelektuální kultu-
jednou k textu ‚Očima Západu‘“ bylo napsáno o patnáct let rou postmodernismu. Šlo mi zvláště o to vypořádat se s tím,
později a ukazuje posun v mé vlastní lokaci do pozice profe- že materialistický základ diskursivní analýzy moci a výzva
sorky ženských a genderových studií v méně elitní, nicmé- k pozornosti vůči specifikům, historicitě a rozdílům mezi že-
ně stále převážně bílé vysoké škole humanitního zaměře- nami v marginalizovaných komunitách byly přepsány do ně-
ní. „Očima Západu“ je intervencí, která se explicitně věnuje čeho, co bylo popisováno, dosti podivně, jako podpora pro
kolonizujícímu gestu feministického vědění o ženách z tře- teoretický a metodologický důraz na „lokální“ a „partikulár-
tího světa. Text byl napsán zevnitř živoucí politické a vě- ní“, a tudíž proti všem formám generalizace. Zejména toto
decké komunity radikálních protirasistických, transnaci- konkrétní mylné chápání mé práce ignorovalo materialistic-
onálních barevných žen USA a velkého a stále rostoucího ký důraz na „společný kontext boje“ (Mohanty 2003b: 507)
objemu feministických prací z globálního Jihu. Článek byl a podkopalo možnost solidarity napříč odlišnostmi.10
ukotven ve zkušenosti marginalizace (a kolonizace) znalos- Jako moje dřívější práce se „Ještě jednou k textu ‚Očima
tí a intelektuálního aktérství barevných imigrantek ve Spo- Západu‘“ zaměřuje na dekolonizaci feminismu, politiku di-
jených státech amerických. Šlo jak o kritiku univerzalizu- ference a vzájemnosti a na specifikaci, historizaci a propo-
jících a kolonizujících tendencí ve feministických teoriích, jení feministických bojů. Problematické čtení mé rané prá-
tak o metodologickou intervenci, která argumentovala ve ce znamenalo, že materiální a historické návaznosti, které
prospěch historizujícího a kontextualizovaného feministic- byly důležité pro můj argument předložený v článku „Oči-
kého poznání. „Očima Západu“ mělo jasný politický záměr ma Západu“, byly ztraceny v překladu a spolu s tím i hlubo-
a bylo napsáno v kolektivní solidaritě s protirasistickými, ká kritika západní feministické teorie, která volala po revizi
feministickými aktivistickými projekty napříč kulturami přístupu k interkulturní práci v kontextu rasistického a ko-
80. let 20. století. loniálního dědictví. „Ještě jednou k textu ‚Očima Západu‘“
Poučná je sama publikační cesta textu „Očima Západu“. proto bylo napsáno s cílem věnovat se těmto ztrátám a od-
Text byl totiž nejprve časopisem Signs zamítnut. Jeden ex- politizování mého původního projektu. Mým cílem bylo zá-
terní čtenář si stěžoval, „proč jste tímto textem promarni- roveň i vytvořit formy feministického teoretizování pro za-
li můj čas? Neříká nic hodnotného!“9 Článek byl následně čátek 21. století, feministickou antikapitalistickou kritiku,
publikován v roce 1986 (a vydán s vročením 1984) levico- která bude radikálním zásahem do neoliberální akademic-
vým časopisem literárních a kulturních studií boundary 2. ké kultury a korporátního akademického prostředí a která
Okamžitě si ho všiml britský feministický časopis Feminist souzní se vzestupem antiglobalizačních solidárních hnutí
Review a následně jej přetiskl. Zároveň byl přeložen a pu- po celém světě.
blikován v německých a nizozemských feministických ča- Zatímco „Očima Západu“ bylo napsáno z osobního a in-
sopisech. „Očima Západu“ se tak dostalo do amerického stitucionálního prostoru kolonizace a marginalizace v rám-
akademického prostředí přes Evropu. Od jeho publiková- ci západního feminismu a akademického prostředí USA,
ní v roce 1986 byl text „Očima Západu“ přetištěn v mnoha práce „Ještě jednou k textu ‚Očima Západu‘“ byla napsá-
antologiích feministických, postkoloniálních, regionálních, na na základě zkušenosti s bojem proti neoliberální kultu-
rozvojových a kulturních studií a přeložen byl do více než ře a postmodernistické hegemonii v establishmentu femini-
dvaceti asijských, latinskoamerických a západo- i východo- stické teorie a kateder ženských a genderových studií. Oba
evropských jazyků. V posledních pětadvaceti letech tento články považuji za akty opozice proti produkci feministické
článek cestoval široce napříč mnoha disciplinárními, národ- znalosti ve Spojených státech amerických. V roce 2003 bylo
ními a jazykovými hranicemi. Je používán jako povinná čet- „Ještě jednou k textu ‚Očima Západu‘“ také povstaleckou
ba v mnoha oborech od antropologie a mezinárodních vzta- znalostní praktikou, která si nárokovala antikapitalistic-
hů po literární a vizuální studia. ký a antiimperialistický feministický prostor ve středu kor-
GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 16, ČÍSLO 2/2015 | 8
STATI / ARTICLES
porátního akademického prostředí a napadala neoliberální nou teorií dále zkoumám to, jak byly moje myšlenky čteny,
přisvojení si genderu, rasy/etnicity a sexuality jako „disci- chápány a využívány ve Švédsku, Mexiku a Palestině. V kaž-
plinovaných“ předmětů studia. Nepožadovala jsem hlas pro dém prostoru jsou moje práce dostupné v angličtině a v pře-
„ženy z třetího světa“ v akademickém prostředí, protože to kladu (do švédštiny, španělštiny a arabštiny). Ačkoli moje
už se tak jako tak dělo ve větších antirasistických komu- práce cestovaly také do dalších oblastí, rozhodla jsem se za-
nitách feministek/barevných žen a bylo to již obrušováno měřit právě na tato místa, protože mi to umožňuje zkoumat
neoliberální intelektuální kulturou. různé úrovně účasti a spolupráce s kolegyněmi na těchto
Moje autorské záměry ale nemohou kontrolovat to, jak územích. Můžu se proto věnovat otázkám překladu a vý-
je moje práce čtena. Závěrečná část tohoto článku proto měny konceptů stejně jako své vlastní odpovědnosti vůči
mapuje, jak byla moje práce na různých místech přijímá- myšlenkám a komunitám, se kterými pracuji.11 U každého
na a jak překračovala hranice. „Očima Západu“ rezonovalo místa začnu krátkou diskusí o dopadu neoliberalismu a glo-
s čtenáři a čtenářkami, kteří jej četli z pozice imigrantů, žen bální koloniality na znalostní ekonomiku a závazky gende-
z třetího světa nebo barevných žen v akademických a akti- rové spravedlnosti. Poté se věnuji tomu, jak byla moje prá-
vistických kruzích, kde má svůj význam omezená politika ce využita kolegyněmi feministkami, které jsou zapojeny do
znalosti, kterou „Očima Západu“ kritizuje. Text „Ještě jed- bojů za genderovou, třídní a rasovou spravedlnost v jejich
nou k textu ‚Očima Západu‘“ byl přijat intelektuály a inte- vlastních lokálních/globálních kontextech. Diskuse o mé
lektuálkami, učiteli a učitelkami a aktivisty a aktivistkami práci a o tom, jak je v těchto místech přijímána feministic-
v antikapitalistických, antiglobalizačních, materialistických kými aktivistkami a akademičkami, naznačuje, proč je sys-
feministických komunitách. Oba články byly nicméně také témová analýza dekolonizace tak důležitá pro feministické
interpretovány mylně. V kontextu neoliberální, postmo- komunity – napříč hranicemi.
derní/poststrukturalistické kapilární politiky mobility byly Švédsko je zajímavým příkladem neoliberálních gendero-
obě práce až příliš rychle čteny jako esencialistické a zjed- vých pletek. Je předkládáno jako jedna z nejprogresivněj-
nodušující. Tyto cesty ale nakonec rovněž rozkrývají limity ších zemí z hlediska politiky genderové rovnosti a švédský
„post“ přístupů v projektech tvorby znalosti. genderový diskurs je příkladem blízkých vazeb mezi státem,
feministkami z neziskové sféry a akademickými feminist-
Mapování místně ukotvených znalostí kami (Lykke 2004; Liinason 2006, 2010, 2011). Již od 90.
a výměn feministického myšlení let jsou projekty ženských a genderových studií úzce prová-
Arturo Escobar (2008) tvrdí, že teorie diference cestují mezi zány s politikami rovných příležitostí švédského státu. Mia
místně ukotvenými významy a realizacemi eurocentrické/ Liinason argumentuje, že koncept genderu je reprodukován
koloniální globality. V rozboru geopolitiky znalosti Escobar s cílem ustavit progresivní příběh úspěchu (genderové rov-
správně podotýká, že „dynamika imperiální globality a její- nosti) národa. Podobně argumentovaly Nina Lykke, Chris-
ho režimu koloniality“ je „jedním z nejvýznamnějších rysů tine Michel a Maria Puig de la Bellacasa (2001), když tvrdi-
moderního koloniálního světového systému na začátku ly, že od 90. let poskytují politiky Evropské unie politickou
21. století“ (Escobar 2008: 4). Brazilská feministka Claudia a ekonomickou legitimitu genderové rovnosti na národní
de Lima Costa (2006) rámuje geopolitiku znalosti ve vzta- úrovni, což vede k provázání institucionalizace ženských
hu k nerovné migraci analytických kategorií přes hranice, a genderových studií s národními projekty genderové rov-
v procesu, který zapříčiňuje to, že některá znalost je tím, jak nosti. Dopad neoliberalismu na programy ženských a gen-
cestuje do různých hemisfér, „ztracena v překladu“. Costa derových studií v Evropě v sobě nese posun od radikální
tvrdí, že v závislosti na místě mají analytické kategorie růz- feministické kritiky k důrazu na práci orientovanou na po-
né racionality, a studuje cestování teorií zkoumáním toho, litiku, která vytváří „rovnopříležitostní experty a expertky“
jak základní feministické koncepty jako gender a barevné (s. 115).
ženy putovaly mezi feministickými prostory hispánských V posledních dekádách tak rozvoj protirasistického a po-
žen v USA a latinskoamerickými feministickými prosto- stkoloniálního feministického myšlení ve Švédsku (de los
ry. Jak Escobar, tak Costa přitahují naši pozornost k his- Reyes, Molina, Mulinari 2002; Mulinari, Rathzel 2007) vedl
torickým rozdílům mezi Severem a Jihem a ke koloniální k novátorskému výzkumu rasových a třídních parametrů
zpronevěře a špatným překladům místně ukotvených teo- švédské „genderové rovnosti“. Diana Mulinari a její kole-
rií diference. Oba trvají na potřebě reflektovat výměnu te- gové a kolegyně (Mulinari a kol. 2009) čerpají z konstrukcí
orií v neoliberální krajině, které vládne globální koloniali- intersekcionality a postkoloniálního feminismu a ukotvu-
ta a eurocentrická globalita. Richa Nagar (2002) pak píše jí své studie na poli postkoloniálního nordického feminis-
o „cestujících teoriích“ a ptá se po odpovědnosti a politic- mu. Tyto studie zkoumají pojetí nordické bělosti, imigrační
kých závazcích v teoretických jazycích a rámcích mobilizo- politiky a centrálnost rasy a etnicity ve veřejném prostoru.
vaných transnacionálními feministickými badatelkami a ba- Švédské feministické debaty o intersekcionalitě a postkolo-
dateli (srov. Alvarez 2000). niálním feminismu jsou živoucí a multidimenzionální zá-
V návaznosti na tyto myšlenky o vztahu mezi místně roveň. Z tohoto důvodu pro mě bylo opravdu zajímavé po-
ukotvenými znalostními praktikami a přeshraniční výmě- dívat se na to, jak byla moje práce využita, a sledovat boje,
GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 16, ČÍSLO 2/2015 | 9
STATI / ARTICLES
které díky tomu bylo možné bojovat v období, kdy se neo- jak moje vlastní práce překračuje geopolitické intelektuální
liberalismu podařilo získat si ve švédském státě, akademic- prostory. Její diskuse o tom, jak „gender“ nahrazuje „femi-
kém prostředí a feministickém hnutí silné místo. nismus“ v brazilském akademickém prostředí, nachází ode-
Kniha Feminism without Borders byla do švédštiny přelo- zvu u Liinason (2010), která analyzuje to, jak „gender“ ve
žena v roce 2007. Citace své práce jsem schopná sledovat švédském kontextu nahrazuje „ženy“. Obě naznačují asi-
pouze v angličtině (což – připouštím – je velké omezení), milaci a ochočení feminismu v neoliberálním akademickém
a tak jsem antirasistické, postkoloniální feministické bada- kontextu. Pokud se zaměříme specificky na Ekvádor a Bra-
telce Dianě Mulinari položila několik přímých otázek, kte- zílii, Lynne Phillips a Sally Cole (2009) popisují dva nesou-
ré se týkaly dopadu mé práce ve Švédsku.12 Její hodnocení rodé „překlady“ feminismu v éře pozdního neoliberalismu,
ukazuje, že konstrukty a teoretické/metodologické aspekty jeden vznikající zespoda a druhý shora (s. 187). Feminis-
mé práce, které byly produktivně využity, zahrnují kritiku mus „kolem OSN“ představuje přístup k genderové rovnos-
eurocentrických a kolonizujících diskursů západní feminis- ti, který je ukotven v systémových návrzích globální agendy
tické teorie, důležitost rasové a třídní intersekcionality, po- (s. 187). Feminismus „jiného světa“ je ukotven v decentrali-
litiku lokace v bojích žen na globálním Jihu a barevných žen zovaném, spolupracujícím a různorodém antiglobalizačním
ve Spojených státech amerických (epistemologie barevných hnutí (s. 187). Každý z těchto přístupů identifikuje kontex-
žen) a antikapitalistickou feministickou analýzu a chápání ty, ve kterých nachází jak věrné překlady povstalecké zna-
solidarity napříč hranicemi. Podle Mulinari tato témata re- losti, tak překrucující přivlastňování.
zonovala v akademickém prostředí, umění a kulturní pro- V mexickém kontextu použily badatelky jako R. Aída
dukci i v antirasistickém aktivismu.13 Hernández Castillo (2002, 2010), Anna Sampaio (2004)
Mulinari nicméně také pojmenovala „chybné výklady“ a Michelle Téllez (2008) moji práci k tomu, aby dostaly do
mé práce, ke kterým dochází „v procesech přisvojování si popředí aktérství chudých a domorodých žen. Čerpají při-
… poté, co je Mohanty uznána jako totemický symbol, (přes tom z konceptů opozičního vědomí, které je ukotveno v ži-
to všechno) „centrum“, (bílé) autorky a autoři nadále děla- votech jedněch z nejvíce marginalizovaných komunit žen,
jí bělost jako obvykle a zřídka analyzují nedostatek barev- a naznačují možnosti feministické solidarity a aliancí na-
ných žen v dynamikách produkce znalosti.”14 Její prozíravé příč hranicemi.15 Pojem diskursivního kolonialismu použí-
poznámky osvětlují dopad neoliberalismu na antirasistické vají k tomu, aby kritizovaly hegemonní mexický feminis-
feministické projekty a to, jak je moje práce přisvojována mus z epistemologických pozic domorodých žen v Mexiku.
prostřednictvím citační politiky (používání Mohanty jako Jak poznamenává Hernández Castillo, moje práce byla uži-
„totemického symbolu“) v rétorickém gestu, které je odpo- tečná zejména při formulaci kritik hegemonního městské-
jeno od systémové a materiální analýzy moci. I když tedy ho feminismu:
moje práce měla zásadní dopad na švédské intelektuální,
kulturní a aktivistické kruhy, Mulinari sleduje „přisvojová- Kritika diskursivního kolonialismu feminismu, kterou
ní si“. „Děláním bělosti jako obvykle“ pašuje hegemonní fe- rozvíjí Mohanty, byla aplikována na strategie hegemon-
ministická produkce znalosti přes hranice antirasistické fe- ního městského feminismu vůči domorodým ženám […].
ministické vědění, ochočuje si epistemologii barevných žen Koncept diskursivního kolonialismu byl použit v odkazu
způsoby, které ji buď vymazávají, nebo ji asimilují do euro- na mocenské dopady, které může mít reprezentace domo-
centrické feministické globality. Jde o mocný příklad toho, rodých žen a afro-hispánských žen „jako obětí“ na životy
jak reprezentační politika, která je typická pro neoliberál- a boje těchto skupin. Také koncept transkulturní femini-
ní prostory, zvládá vymazat základní teoretické a metodo- stické práce a politiky solidarity byl použit k přemýšle-
logické výzvy dekolonizace – téma, které je ústředním bo- ní o potřebě vytvářet spojení a aliance mezi různými že-
dem mé práce. nami v tomto těžkém historickém momentu militarizace
Feministické poznání v Latinské Americe odhaluje jiné (ve jménu války proti drogám) a kriminalizace sociálních
aspekty omezení a možností cestujících teorií. Práce Clau- hnutí.
die de Lima Costy (2000, 2006) mi poprvé představila dis-
kusi o tom, co je „ztraceno a nalezeno“ v překladu femini- Teoreticko-politická práce Chandry Mohanty přispě-
stické teorie napříč hranicemi. Costa tvrdí, že cestování la k rozvoji myšlení domorodých žen, které zpochybňu-
teorií a globální export feministických konceptů napříč hra- je etnocentrické vize akademického a politického femi-
nicemi musí být chápáno ve vztahu k dominantním a podří- nismu v Mexiku a ukazuje jeho obtíže s chápáním toho,
zeným institucionálním konfiguracím a historiografiím na- že podřízenost a genderová nerovnost nejsou izolované,
příč předělem Sever/Jih. Costa se sice zaměřuje specificky ale protínají se s etnickým vyloučením, třídou, rasou, ná-
na překlady mezi hispánským feminismem v USA a latin- boženstvím atd. Mohli bychom říci, že [její práce] posta-
skoamerickým feminismem v Jižní Americe, její teoretické vila mimo centrum hegemonní koncepce genderu, čímž
postřehy o možné nepřeložitelnosti určitých konceptů, jako přispěla k rekonceptualizaci pojmu genderu jako mnoha-
je pojem barevné ženy, či o nerovné migraci základních dimenzionální kategorie. Mayské intelektuálky a intelek-
konceptů, jako je gender, jsou důležité pro chápání toho, tuálové z Guatemaly v dialogu s prací [Mohanty] volají
GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 16, ČÍSLO 2/2015 | 10
STATI / ARTICLES
po uznání toho, že existují různé způsoby, jak pojmeno- zinárodnímu zaměření na genderovou rovnost. Podle Jad
vat identity a genderové projekty v konstelacích aktérů vstoupila má práce do palestinské intelektuální/politické fe-
a hnutí různorodé a nerovné Latinské Ameriky.16 ministické komunity právě v tomto kontextu depolitizace
a profesionalizace občanských feministických bojů:
Hernández Castillo (správně) říká, že adekvátní kritika ka-
pitalismu v Latinské Americe se musí vztahovat k disku- Vaše práce přišla do Palestiny v momentě, kdy diskurs
si o globalizaci vězeňského státu. A přesně určuje partiku- „mírového vyjednávání jako jediné možnosti“ začal domi-
lární kontexty, ve kterých bývá mylně vykládána má práce: novat po prvním palestinském lidovém povstání v roce
„Některé městské mexické feministky se domnívají, že prv- 1987. Vaše práce hodně pomohla při dekonstrukci tohoto
ní článek generalizuje „bílý, městský feminismus“, čímž hegemonního diskursu, který pracoval na marginalizaci
opakují stejné chyby, které článek kritizuje tím, že homo- toho, co bychom mohli nazvat „doma vypěstovaným fe-
genizuje akademický feminismus.“17 Tato kritika homoge- minismem“, který není poháněn novým liberálním a uni-
nizace akademického feminismu je ukotvena ve známých verzálním diskursem ženských práv. Vaše práce byla zá-
postmoderních argumentech, kde „rozdíly uvnitř“ vždy pře- kladem, který nám pomohl bránit naše vlastní pojetí
trumfnou kritické analýzy dominantníchdiskursů. To pak „militantního feminismu“, jenž se snaží osvobodit zemi
vede k odmítání existence hegemonního feminismu, což má a ženy zároveň.
systematické dopady na marginalizované komunity. Proto
jsou ty aspekty mé práce, které jsou užitečné pro domorodé Myslím, že Vaše práce jednou provždy dekonstruovala
a mayské feministické intelektuálky v jejich snaze identifi- koncept „sesterství je globální“. Místo toho jste založi-
kovat diskursivní kolonialismus mexického akademického la „sesterství“ na základě solidarity a odporu vůči impé-
a politického feminismu a volání po sebereprezentaci do- riu a globálnímu kapitalismu a otočila jste tendenci vidět
morodých žen, zavrhovány na základě kritiky, která odmí- soudobý feminismus jako „apolitický“ a úzce zaměřený
tá uznat svoji vlastní hegemonní vůli po moci v neoliberální na „ženy“ v izolaci od jejich kontextu.18
postmoderní kultuře mexického feminismu a latinskoame-
rického akademického prostředí. V privilegovaných kruzích Na rozdíl od Mulinari a Hernández Castillo Jad kategoric-
je moje kritika moci hegemonního feminismu z pozic epis- ky říká, že moje práce „zde vůbec nebyla čtena mylně, právě
temologického prostoru marginalizovaných komunit žen naopak, dala nám obrovskou energii vzít si zpět ‚militant-
čtena mylně jako politika reprezentace, která se primárně ní feminismus‘ a velmi nám pomohla zdiskreditovat tábor
zaměřuje na rozdíly uvnitř akademického feminismu. A tak ‚mírových vyjednávání‘, který s pomocí donátorského fi-
zatímco mě ty, které analyzují moc a systematicky demysti- nancování úporně pracoval na ‚přinucení izraelských a pa-
fikují globální kapitalistické a neokoloniální procesy z epis- lestinských žen‘ budovat mír na základě předpokladu, že
temického místa chudých a marginalizovaných komunit feminismus je sám schopný dělat divy. Vaše práce nám vrá-
žen, chápou dobře, hegemonní verze feminismu, kterým tila ducha odporu na základě solidarity.“19 I v tomto případě
jde o privilegia, mají tendenci číst moji práci mylně. Tyto zhodnocení dopadu mé práce ze strany Jad nasvědčuje, že
vzorce jsou také rozpoznatelné v palestinském kontextu, ke migrace konceptů jako diskursivní kolonizace, antikapitali-
kterému obrátím svoji pozornost nyní. smus, antiimperialistický feminismus a solidarita na zákla-
V kontextu palestinského ženského hnutí je neoliberalis- dě vzájemnosti a odpovědnosti je v palestinském kontextu
mus pociťován velice silně. Vzhledem ke koloniální okupaci zcela zásadní. Jad souhlasí s Mulinari a Hernández Castillo,
a naléhavé potřebě národního osvobozeneckého boje upo- že nejdůležitější příspěvek mé práce leží v dekolonizaci zna-
zorňují mnohé palestinské feministické badatelky-aktivist- losti, politice diference a vzájemnosti a v historizaci a spe-
ky jako Islah Jad (2007, 2009) a Eileen Kuttab (2008, 2010; cifikaci ženských bojů a identit v kontextu antikoloniálních,
viz též Johnson, Kuttab 2001) na NGOizaci palestinského antikapitalistických bojů v neoliberální globální kultuře.
ženského hnutí v období po dohodách v Oslu. Od první in- Mulinari, Hernández Castillo i Jad moji práci situují
tifády se vlivem neoliberalismu a koloniální okupace stalo v kontextu mocných rozporů v transnacionální feministic-
palestinské ženské hnutí závislé na financování prostřed- ké praxi, díky čemuž moji práci vnímají jako kritickou in-
nictvím donátorských neziskových organizací, což vedlo tervenci proti hegemonním akademickým/politickým fe-
k profesionalizaci sociálních hnutí. Jad (2007) argumentu- ministickým formacím. Vytvářejí diskursivní prostor pro
je, že tato NGOizace vedla ke kooptaci občanských sociál- dekolonizaci feministických hegemonií tím, že přiznáva-
ních hnutí, která představovala přímou výzvu okupaci, a ta jí epistemické privilegium nejmarginalizovanějším komu-
se začala zaměřovat na politické změny týkající se konkrét- nitám žen. Všechny tři myslitelky-aktivistky tak ve svém
ních témat. Kuttab (2008, 2010) také zkoumá, jak neoli- vlastním kontextu rozvíjejí jeden z hlavních teoretických
berální globální rámce ovlivnily palestinský feminismus po a metodologických bodů mé práce, totiž důraz na dekolo-
dohodách v Oslu, a tvrdí, že od 90. let 20. století posunují nizaci feministického myšlení a teorií a na epistemologii
profesionalizované feministické NNO místní zaměření od barevných žen. Epistemologie barevných žen proto vzná-
provázanosti genderového a národního osvobození k me- ší otázky připisování rasových identit a politiky ve vztahu
GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 16, ČÍSLO 2/2015 | 11
STATI / ARTICLES
k rasovým/etnickým migrantkám do norských a švédských omezení znalostních projektů v neoliberálním akademic-
feministickýchdiskursů, otázky bojů domorodých žen a je- kém prostředí. Co by znamenalo věnovat pozornost politi-
jich aktérství do latinskoamerických feministických střetů ce aktivistických feministických komunit na různých mís-
a otázky palestinské feministické militantnosti a aktérství tech globálního Jihu a Severu a tomu, jak si představují
do diskursů míru a usmíření v izraelsko/palestinském femi- a vytvářejí přeshraniční feministickou solidaritu ukotvenou
nistickém kontextu.20 Každá z nich identifikuje systémové v místních bojích? Jak by se proměnily akademické femini-
analýzy dominance a odporu jako klíče k radikální femini- stické projekty, pokud bychom byly odpovědné vůči aktivi-
stické praxi: rasismus a antikapitalistické/odborové hnutí stickým/akademickým komunitám, jako jsou ty, o kterých
(Švédsko), kolonialismus a rasismus/domorodé aktérství hovoří Mulinari, Hernández Castillo a Jad? Věřím, že se
(Mexiko) a kolonialismus/militantní místní feminismus musíme vrátit k radikální feministické politice kontextuál-
(Palestina). Je důležité, že tyto komunity, které shledáva- ního jako zároveň lokálního a strukturálního a ke kolekti-
jí moji práci důležitou ve všech třech prostorech (imigrant- vitě, která je vytlačována z existence privatizačními projek-
ském, domorodém, barevném), nacházejí rovněž svůj odraz ty. Myslím, že se potřebujeme znovu zavázat povstaleckým
ve Spojených státech amerických, což opět zdůrazňuje důle- znalostem a komplexní politice protirasistických, antiimpe-
žitost systémové analýzy kolonizace a odporu a zároveň na- rialistických feminismů.
značuje limity „post“ přístupů.21
Je to ovšem právě moc dekolonizovaného feministického Poděkování
myšlení, ukotveného v epistemologii barevných žen, pono- Velké díky patří Satye Mohanty za celoživotní konverza-
řeného do systémové analýzy, co se snaží globální kolonia- ci a trvalou kritickou zpětnou vazbu; Jacqui Alexander
lita potlačit. Tento článek jsem začala diskusí o neoliberální a Zillah Eisenstein za promyšlenou kritiku; a Anye Stanger
intelektuální krajině a privatizaci a depolitizaci závazků gen- za skvělou vědeckou pomoc. Děkuji také Kimberlé Williams
derové a rasové spravedlnosti prostřednictvím ochočení fe- Crenshaw, Leslie McCall a Sumi Cho, editorkám tematic-
ministického myšlení ve státních a transnacionálních prak- kého čísla Signs zaměřeného na intersekcionalitu (Vol. 38,
tikách vládnutí, v akademických/institucionálních kulturách No. 4), a Beth Ribet za hodnotnou kritiku a zpětnou vazbu.
a v transformaci sociálních hnutí do sociálních kontraktů
poháněných donátory. Jedním z primárních aspektů této Literatura
diskuse byla privatizace sociálních rozdílů a individualiza- Abdulhadi, R., Chenzira, A., Davis, A. Y., Dent, G., Gar-
ce zkušenosti, zhroucení myšlenky kolektivity do osobního cia, G. M., Guevarra, A. R., Guy-Sheftall, B., Nadesan, P.,
a transformace moci a politického aktérství do spotřeby.22 Ransby, B., Mohanty, C. T., Waziyatawin, A. 2011. „Pa-
Jak ozřejmuje tento krátký průzkum přijímání mé práce lestine: A Call to Action from Indigenous and Women
v hegemonních a kontrahegemonních místech, uvnitř těch- of Color Feminists.“ Report, Women Living Under Muslim
to neoliberálních intelektuálních krajin skutečně existuje Laws. [ online]. [cit. 14. 10. 2011]. London. Dostupné z:
práh zapomínání intersekcionálních, systémových protirasi- <http://www.wluml.org/node/7422>.
stických feministických projektů. Nahodilé šíření příliš obec- Alexander, M. J., Mohanty, C. T. 1997. „Introduction: Ge-
ného postmodernistického skepticismu vůči veškeré sociální nealogies, Legacies, Movements.“ Pp. xiii–xlii in Femi-
a politické teorii by neoliberální agendě posloužilo velmi nist Genealogies, Colonial Legacies, and Democratic Futu-
dobře.23 Neoliberální privatizace a přizpůsobení si závazků res. New York: Routledge.
sociální spravedlnosti může jít ruku v ruce s postmodernis- Alexander, M. J., Mohanty, C. T. 2010. „Cartographies of
tickým/poststrukturalistickým rozpuštěním systémové kri- Knowledge and Power: Transnational Feminism as Ra-
tiky struktur a institucí, která je patrná v intersekcionálních, dical Praxis.“ Pp. 23–45 in Swarr, A. L., Nagar, R. (eds.).
transnacionálních materialistických feministických střetech. Critical Transnational Feminist Practice. Albany, NY: SUNY
Takové zpronevěření se naší politice nám připomíná, že je Press.
vždy důležité obrátit svoji kritiku privilegovanosti vůči sobě Alvarez, S. E. 2000. „Translating the Global: Effects of
samým. Rozpuštění systémové analýzy barevných a transna- Transnational Organizing on Local Feminist Discourses
cionálních feministických projektů do čistě diskursivních and Practices in Latin America.“ Meridians, Vol. 1, No. 1:
(reprezentačních) analýz rozkolů, tekutosti a diskontinuit, 29–67.
které jsou symptomatické pro poststrukturalistickou kriti- Ayers, W., Ayers, R. (eds.). 2011. „Education under Fire:
ku, přispívá k prahu zapomínání materialistických protira- The U. S.Corporate Attack on Teachers, Students, and
sistických feministických projektů, které si berou na mušku Schools.“ Monthly Review, Vol. 63, No. 3.
státní a další vládní instituce. Toto nebezpečí přivlastnění Ayotte, K. J., Husain, M. E. 2005. „Securing Afghan Wo-
si radikálních barevných a transnacionálních feministických men: Neocolonialism, Epistemic Violence, and the Rhe-
projektů by nás všechny mělo zásadně znepokojovat. toric of the Veil.“ NWSA Journal, Vol. 17, No. 3: 112–133.
Diskuse o výměně a překladech mé vlastní práce ukazuje Bradford, C. 2007. „Representing Islam: Female Subjects in
na trvající důležitost systémových analýz radikálních pro- Suzanne Fisher Staples’s Novels.“ Children’s Literature As-
tirasistických feministických projektů. Poukazuje také na sociation Quarterly, Vol. 42, No. 1: 47–62.
GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 16, ČÍSLO 2/2015 | 12
STATI / ARTICLES
Braidotti, R. 2005. „A Critical Cartography of Feminist Post- liberalism.“ Communication Education, Vol. 52, No. 3/4:
-postmodernism.“ Australian Feminist Studies, Vol. 20, 191–211.
No. 47: 169–180. Gupta, J. A. 2006. „Towards Transnational Feminisms:
Chen, C. 2007. „The Difference That Differences Make: Asi- Some Reflections and Concerns in Relation to the Globa-
an Feminism and the Politics of Difference.“ Asian Jour- lization of Reproductive Technologies.“ European Journal
nal of Women’s Studies, Vol. 13, No. 3: 7–36. of Women’s Studies, Vol. 13, No. 1: 23–38.
Choudry, A. 2007. „Transnational Activist Coalition Poli- Hall, E. J., Rodriguez, M. S. 2003. „The Myth of Postfemi-
tics and the De/Colonization of Pedagogies of Mobiliza- nism.“ Gender and Society, Vol. 17, No. 6: 878–902.
tion: Learning from Anti-neoliberal Indigenous Move- Hanhardt, C., Gutierrez, L., Joseph, M., Licona, A. C., Soto,
ment Articulations.“ International Education, Vol. 37, No. S. K. 2010. „Nativism, Normatively, and Neoliberalism in
1: 97–112, 133. Arizona: Challenges Inside and Outside the Classroom.“
Clark, R. 2002. „Why All the Counting? Feminist Social Sci- Transformations, Vol. 21, No. 2: 123–148.
ence Research on Children’s Literature.“ Children’s Litera- Harvey, D. 2005. A Brief History of Neoliberalism. New York:
ture in Education, Vol. 33, No. 4: 285–295. Oxford University Press.
Coogan-Gehr, K. 2011. „The Politics of Race in U. S. Femi- Hernández Castillo, R. A. 2002. „Indigenous Law and Iden-
nist Scholarship: An Archeology.“ Signs: Journal of Women tity Politics in Mexico: Indigenous Men’s and Women’s
in Culture and Society, Vol. 37, No. 1: 83–108. Struggles for a Multicultural Nation.“ PoLAR, Vol. 25,
Costa, C. L. 2000. „Being Here and Writing There: Gender No. 1: 90–109.
and the Politics of Translation in a Brazilian Landscape.“ Hernández Castillo, R. A. 2010. „Indigeneity as a Field of
Signs: Journal of Women in Culture and Society, Vol. 25, Power: Multiculturalism and Indigenous Identities in
No. 3: 727–760. Political Struggle.“ Pp. 379–451 in Wetherell, M., Mo-
Costa, C. L. 2006. „Lost (and Found?) in Translation: Femi- hanty, C. T. (eds.). The Sage Handbook of Identities. Lon-
nisms in Hemispheric Dialogue.“ Latino Studies, Vol. 4, don: Sage.
No. 1–2: 62–78. Jad, I. 2007. „NGOs: Between Buzzwords and Social Mo-
Davies, B., Gottsche, M., Bansel, P. 2006. „The Rise and Fall vements.“ Development in Practice, Vol. 17, No. 4–5:
of the Neo-liberal University.“ European Journal of Educa- 622–629.
tion, Vol. 41, No. 2: 305–319. Jad, I. 2009. „The Politics of Group Weddings in Palestine:
Davies, B., Bansel, P. 2010. „Governmentality and Academic Political and Gender Tensions.“ Journal of Middle East Wo-
Work: Shaping the Hearts and Minds of Academic Wor- men’s Studies, Vol. 5, No. 3: 36–53.
kers.“ Journal of Curriculum Theorizing, Vol. 26, No. 3: 85–98. Johnson, P., Kuttab, E. 2001. „Where Have All the Women
Davis, A., Mendieta, E. 2005. Abolition Democracy: Beyond (and Men) Gone? Reflections on Gender and the Second
Empire, Prisons, and Torture. New York: Seven Stories. Palestinian Intifada.“ Feminist Review, No. 69: 21–43.
De los Reyes, P., Molina, I., Mulinari, D. 2002. Maktens olika Kuttab, E. 2008. „Palestinian Women’s Organizations: Glo-
förklädnader. Kön, Klass och etnicitet i det postkoloniala Sve- bal Cooption and Local Contradiction.“ Cultural Dyna-
rige [The various guises of power: Gender, class, and ethnicity mics, Vol. 20, No. 2: 99–117.
in postcolonial Sweden]. Stockholm: Atlas. Kuttab, E. 2010. „Empowerment as Resistance: Conceptua-
Eisenstein, Z., Mohanty, C. T. 2011. „In Support of Occupy lizing Palestinian Women’s Empowerment.“ Development,
Wall Street.“ [online]. Feminist Wire. [cit. 14. 10. 2011]. Vol. 53, No. 2: 247–253.
Dostupné z: <http://thefeministwire.com/2011/10/ Larner, W. 1995. „Theorizing Difference in Aoetearoa/New
in-support-of-occupy-wall-street/>. Zealand.“ Gender, Place and Culture, No. 2: 177–190.
Escobar, A. 2008. Territories of Difference: Place, Movements, Liinason, M. 2006. „Ph.D.’s, Women’s/Gender Studies and
Life, Redes. Durham, NC: Duke University Press. Interdisciplinary.“ NORA, Vol. 14, No. 2: 115–130.
Feigenbaum, A. 2007. „The Teachable Moment: Femi- Liinason, M. 2010. „Institutionalized Knowledge: Notes on
nist Pedagogy and the Neoliberal Classroom.“ Review of the Processes of Inclusion and Exclusion in Gender Stu-
Education, Pedagogy, and Cultural Studies, Vol. 29, No. 4: dies in Sweden.“ NORA, Vol. 18, No. 1: 38–47.
337–349. Liinason, M. 2011. „Feminism and the Academy: Exploring the
Felski, R. 1997. „The Doxa of Difference.“ Signs: Journal of Politics of Institutionalization in Gender Studies in Sweden.“
Women in Culture and Society, Vol. 23, No. 1: 1–21. Ph.D dissertation. Lund: Center for Gender Studies,
Foucault, M. 1969. The Archaeology of Knowledge. New York: Lund University.
Routledge (česky vydáno jako Archeologie vědění. Praha: Luft, R. E. 2009. „Intersectionality and the Risk of Flatte-
Herrmann a synové, 2002). ning Difference: Gender and Race Logics and the Stra-
Genz, S. 2006. „Third Way/ve: The Politics of Postfemi- tegic Use of Antiracist Singularity.“ Pp. 100–117 in Ber-
nism.“ Feminist Theory, Vol. 7, No. 3: 333–353. ger, M. T., Guidroz, K. (eds.). The Intersectional Approach:
Giroux, H. 2003. „Spectacles of Race and Pedagogies of De- Transforming the Academy Through Race, Class, and Gen-
nial: Anti-Black Racist Pedagogy under the Reign of Neo- der. Chapel Hill: University of North Carolina Press.
GENDER, ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI, VÝZKUM ROČNÍK 16, ČÍSLO 2/2015 | 13