NOVÉ POZNATKY KE STAVEBNÍ HISTORII VILY TUGENDHAT AK JEJÍ OBNOVů A ...

38 Pages·2008·9.04 MB·Czech

PrÛzkumY památek XV - 1/2008

N
OVÉ POZNATKY KE STAVEBNÍ HISTORII
T
VILY UGENDHAT A K JEJÍ OBNOVù
A REKONSTRUKCI V LETECH 1981-1985
D â J J K K P
agmar ernou‰ková - osef aneãek - arel sandr - avel
Z
ahradník
Účel stavby jí dává vlastní smysl. … Obytný dům má
sloužit pouze bydlení. Místo stavby, poloha ke slunci, pro-
storové rozvržení astavební materiály jsou podstatné faktory
pro tvorbu obytného domu. Ztěchto podmínek je třeba sklou-
bit stavební organismus.
Ludwig Mies van der Rohe, 1924
Vroce 2001 byl zpracován stavebněhistorický průzkum
brněnské vily Grety a Fritze Tugendhatových. Vzhledem
kmimořádnému významu stavby, která je stěžejním evrop-
ským dílem architekta Ludwiga Miese van der Rohe z let
1928–1930 ařadí se knejvýznamnějším vilovým realizacím
světové architektury 20. století, byl SHP zpracován jako
nadstandardní. Za tímto účelem byla sestavena multipro-
fesní skupina historiků umění, památkářů, archivářů, te-
oretiků architektury, zahradních architektů apřírodověd-
ců pod vedením Karla Ksandra.1) Obr. 1: Brno, situace území mezi ulicemi Drobného (dříve Sadová – Park-
Při zpracování SHP vily Tugendhat bylo nezbytné pro- strasse) a Černopolní (V černých polích – Schwarzfeldgasse) s pozemkem
za Löw-Beerovou vilou (č. 22) s historickou cestní sítí na mapě Brna z ro-
studovat veškerou dostupnou literaturu aodborné publi-
ku 1914; parcela pro vilu Thugendhat; (Archiv města Brna, fond U 9 sbír-
kace, týkající se stavby od doby jejího vzniku. Vedle sou- ka map a plánů, sign. H 8).
dobých recepcí vily, publikovaných W. Riezlerem, J. Bierem,
L. Hilberseimerem asamotnými stavebníky na stránkách úřadu Zemského hlavního města Brna a plánů všech po-
časopisu Die FormaDer Baumeistervroce 1931 byla jed- dlaží vily svodovodními rozvody ase zakreslenými zařizo-
ním znejdůležitějších pramenů publikace The Modern Hou- vacími předměty varchivu Brněnských vodáren akanali-
seod F. R. S. Yorka, která vyšla vroce 1934 vLondýně. Stě- zací a. s. Velmi cenné jsou materiály zpozůstalosti brněn-
žejní byl velmi podrobný archivní průzkum, na jehož základě ského architekta Františka Kalivody, uložené vMuzeu měs-
byla všechna dosud literaturou uváděná fakta adata opět- ta Brna. Kalivoda již od počátku 60. let poukazoval na
ně prověřena a případně poopravena a doplněna. Jedno- význam vily Tugendhat, která se vroce 1963 stala nemo-
značně za nejpřínosnější lze označit objev průpisu staveb- vitou kulturní památkou azahájil konkrétní kroky směřu-
ního povolení pro vilu Grety a Fritze Tugendhatových ze jící kjejí obnově adůstojnému využití.2)Koncem 60. let na-
dne 26. října 1929 s celkem 36 podmínkami stavebního vázal kontakty sGretou Tugendhat, která vlistopadu 1967
poprvé téměř po 30 letech navštívila Brno asvůj dům avled-
1)Viz K. Ksandr akol., Vila Grety aFritze Tugendhatových (Brno-sever,
Černá Pole čp. 237, Černopolní 45), stavebněhistorický průzkum. Pra- nu 1969 vystoupila vbrněnském Domě umění spřednáš-
ha: Státní ústav památkové péče 2001. Bc. Karel Ksandr – koordina- kou, která patří kzásadním pramenům pro poznání stav-
ce průzkumu, popis arozbor stavby, zpracování archivních plánů afo- by.3)Byly shromážděny avdigitální podobě kSHP přilože-
todokumentace; PhDr. Pavel Zahradník – průzkum archivních fondů
vČeské republice; prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc. – prostor vily; 2)Vila Tugendhat je vSeznamu nemovitých kulturních památek zapsá-
prof.Ing. arch. Petr Urlich, CSc. – zařazení do světového kontextu; na pod rejstř. č. 16079/7-98. Od r. 1995 je Národní kulturní památ-
Ing.Přemysl Krejčiřík aIng. Kamila Krejčiříková-Tošková – rozbor za- kou aod r. 2001 je zapsána na Seznam světového kulturního dědic-
hrady azeleně; PhDr. Helena Čižinská – mobiliář; Ing. Rudolf Šlesin- tví UNESCO.
ger – laboratorní průzkum vybraných povrchových vrstev; Prof. Leslie 3)VKalivodově pozůstalosti jsou vedle bohaté korespondence sGretou
van Duzer – materiál zarchivu Miese van der Rohe zMuzea moderní- Tugendhat např. idokumentární fotografie venkovní kliky garážových
ho umění vNew Yorku; Mgr. Martin Micka – aktuální fotodokumen- vrat ajedinečná fotografie vnitřní, dvakrát horizontálně zalomené kli-
tace. Jedná se převážně otým odborníků, kteří před několika lety ky ocelových prosklených dveří, která vychází zjednoduché kliky na-
zpracovali SHP pražské Müllerovy vily od architekta Adolfa Loose, za vržené vr. 1922 Waltrem Gropiem vrámci Bauhausu. Tyto jednodu-
než byli spoluoceněni cenou Evropské unie pro kulturní dědictví Eu- ché kliky jsou ve vile Tugendhat použity udřevěných dveří vinterié-
ropa Nostra za příkladnou obnovu stavby vletech 1997–2000. rech.
89
D. âernou‰ková, J. Janeãek, K. Ksandr, P. Zahradník - NOVÉ POZNATKY ...
Nedílnou součástí vily Tugend-
hat je zahrada, která byla pod-
robena průzkumu avyhodnoce-
ní návrhu zahradních úprav zro-
ku 1930, na kterém měla vedle
Miese velký podíl brněnská za-
hradní architekta Markéta Ro-
derová-Müllerová. Zároveň byla
určena původní skladba rostlin-
ného inventáře (včetně zimní za-
hrady) aprovedena podrobná in-
ventarizace současného rostlin-
ného inventáře svyhodnocením
původnosti, stáří a vhodnosti
v kontextu výsadby provedené
při dokončení stavby.
Do SHP byla zahrnuta také
svědectví doposud žijících osob,
které v minulosti byly s tímto
objektem v kontaktu. Nejdůle-
ži tější výpovědi podali autoři
projektu obnovy vily zlet 1981 až
1985 Ing. arch. Jarmila Kutějo-
Obr. 2: Greta Tugendhat, asi kolem roku 1930 (NPÚ- Obr. 3: Fritz Tugendhat, asi kolem roku 1930 (NPÚ-
ÚOP Brno, inv. č. 49079). ÚOP Brno, inv. č. 49080). vá aIng. Josef Janeček, dálepa-
ní Zdeňka Strouhalová, která
ny prakticky veškeré u nás dostupné plánové materiály, navštěvovala vilu vletech 1959–1961 vrámci ozdravné re-
především cca 300 ks plánů uložených vMuzeu města Br- habilitace. Cenná svědectví včetně rodinných fotografií po-
na, avinformativní náhledové formě iplány uložené vMie- skytli příslušníci rodiny Tugendhat.5)
sově archivu vMuzeu moderního umění vNew Yorku. Cen-
ným archivním pramenem je podrobné geodetické zaměře- Již vrámci SHP apoté inásledně byla důkladně analy-
ní vily Tugendhat, pořízené na jaře 1969 auložené varchivu zována obnova arekonstrukce vily zlet 1981–1985, která
Národního památkového ústavu – územního odborného byla adoposud často stále je unás ivzahraničí prezento-
pracoviště Brno (dále NPÚ-ÚOP Brno). Toto zaměření má klí- vána velmi negativně. Vtéto souvislosti zazněla abyla pub-
čový význam pro obnovu vily, neboť jsou zde zakresleny likována řada názorů, které však byly buď neúplné nebo
původní zařizovací předměty, radiátory, vypínače apod. Sa- zkreslené amnohdy zcela nepravdivé. Žádný zkritiků ne-
mostatné kapitoly SHP vily Tugendhat tvoří uměnovědné provedl důslednější aobjektivnější rozbor celé tehdejší si-
ateoretické analýzy našich předních historiků umění ate- tuace, kterou tvořila řada aspektů, o nichž není mnohé
oretiků architektury adále zhodnocení vily vkontextu svě- známo.6) Obnovu stavby z 80. let poprvé veřejně kladně
tové moderní architektury azhlediska památkové péče se zhodnotil Karel Ksandr vroce 2004.7)Tento názor podpořil
zdůrazněním výjimečné autenticity tohoto domu. také Ivo Hammer, který vobjektu vletech 2003–2005 vedl
Vrámci vlastního průzkumu stavby jako hmotného pra- aprováděl restaurátorské průzkumy, na základě jejichž vý-
mene byl proveden podrobný popis afotodokumentace stá- sledků mj. konstatoval, že brněnskou vilu Tugendhat lze
vajícího stavu domu. Byly shromážděny veškeré dostupné dnes označit za nejautentičtější Miesovu stavbu vEvropě.8)
fotografie vily zmeziválečného období, ke kterým byly po-
lerie vBrně. Vr. 2006 bylo toto umělecké dílo na základě zákona
řízeny pro nezbytnou konfrontaci shodné záběry. Byly se-
ozmírnění některých majetkových křivd způsobených holocoustem
staveny soubory fotografií zpoválečného období, zejména
vráceno příslušníkům rodiny Tugendhat avúnoru 2007 bylo prodá-
zkonce 60. let, dále zroku 1980, kdy byla vila již ve váž- no prostřednictvím londýnské pobočky aukční síně Sotheby’s sou-
ném havarijním stavu, azroku 1985, kdy byla dokončena kromému sběrateli do USA.
5)Během zpracování SHP bylo od dárce, který si nepřeje být jmenován,
obnova vily. Součástí terénního průzkumu byly také prů-
získáno jedno kompletní menší svítidlo (typ svítidla umístěného původně
zkumy přírodovědné, konkrétně stratigrafie nejpodstatněj- vložnici Fritze Tugendhata) ajeden autentický širm většího typu sví-
ších povrchů (omítky, nátěry apod.), které jsou zdokumen- tidla.
továny na fotografiích jednotlivých nábrusů ve velkém zvět- 6)Prakticky jediné soudobé pozitivní zhodnocení publikoval prof. PhDr.Jan
Sedlák, CSc. – viz J. Sedlák, Krekonstrukci vily Tugendhat vBrně, Pa-
šení a rovněž na fotografiích vUF záření pro lepší vyhod-
mátky apříroda, roč. 12, 1987, s. 261–270.
nocení jednotlivých vrstev. V souvislosti s fyzickými 7)Stalo se tak na Mezinárodní konferenci snázvem Bílé domy nemuse-
průzkumy byly zpracovány ináměty pro památkově – res- ly být vždycky bílé aneb výsledky dosavadních průzkumů vily Tugen-
dhat vBrně, která se konala 11. listopadu 2004 vNárodním technic-
taurátorskou obnovu stavby.
kém muzeu vPraze adoprovodila ji výstava ovile Tugendhat, která pro-
Byl pořízen soupis a zhodnocení vnitřního mobiliáře běhla vNTM od 12. 11. 2004 do 9. 1. 2005. Viz např. D. Černouško-
včetně dokumentace současného stavu autentických prv- vá, Bílé domy nemusely být vždycky bílé. Výstava amezinárodní
ků dochovaných na území České republiky ivzahraničí.4) konference ovile Tugendhat, ERA 21, roč. 5, č. 1, 2005, s. 50–51.
8)Prof. Dr. Ivo Hammer, historik umění arestaurátor, profesor restau-
4)Vtomto soupisu je zahrnuta iplastika „Ohlížející se dívčí torzo“ od Wil- rování na univerzitě vHildesheimu; manžel nejmladší dcery stavebníků
helma Lehmbrucka zr. 1913, která byla součástí sbírek Moravské ga- vily, prof. Dr. Daniely Hammer-Tugendhat. Ve vile Tugendhat vedl se
90
PrÛzkumY památek XV - 1/2008
Oba badatelé se na základě prostudování projektové do-
kumentace zlet 1981–1982 apodrobného terénního prů-
zkumu shodli na tom, že projekt obnovy a rekonstrukce
vily, která proběhla v letech 1981–1985, byl na tehdejší
dobu vysoce profesionální. Tuto skutečnost také připomněli
na mezinárodní konferenci MATERIALITY v Brně v roce
2006, kde rovněž vystoupil Josef Janeček se samostatným
referátem na toto téma.9) Vlastní realizace pak proběhla
vrámci soudobých finančních, technických, materiálových
a technologických možností, a to téměř výhradně domácí
provenience.
Je třeba jasně zdůraznit, že vila nebyla obnovována are-
konstruována pro ni samu – jako instalovanou památku mo-
derní architektury. Velmi limitující v mnoha směrech byl
zvláště vtehdejší společenskopolitické situaci investor, kte-
rým byl odbor vnitřních věcí Národního výboru města Br-
na. Pro tohoto investora byla vysoce odborná hlediska na
obnovu stavby a z toho např. plynoucí kooperace se za-
hraničními partnery zcela irelevantní. Sama filozofie apře-
devším praktická realizace obnovy památek architektury
20. století byla unás, ale ive světě v80. letech ještě na sa-
mém počátku apoměry vsocialistickém Československu ne-
Obr. 4: Ludwig Mies van der Rohe, konec 60. let 20. století (NPÚ-ÚOP Brno,
byly pozitivně nakloněny těmto aktivitám. Památkové orgány inv. č. 29693-07).
se této konkrétní akce téměř vůbec neúčastnily, ačkoli při
snaze ozáchranu aobnovu vily Tugendhat v60. letech, ze- ka ookolnostech projektu arealizace obnovy arekonstrukce
jména díky osobnosti architekta Františka Kalivody, velmi vily v80. letech, který byl pořízen přímo ve vile Tugendhat
aktivně působil předchůdce dnešního Národního památ- v únoru 2006. Dále jsou to např. unikátní fotografie zro-
kového ústavu (Státní ústav památkové péče apozději Kraj- ku 1959 od brněnského fotografa Miloše Budíka abarev-
ské středisko státní památkové péče aochrany přírody vBr- né fotografie zroku 1969 od německého architekta Petera
ně). Vezmeme-li v úvahu jen tyto skutečnosti a také ne- Zerwecka, které byly získány vroce 2008.
příznivý stavebnětechnický stav, ve kterém se tehdy objekt Autoři příspěvku shrnují nejpodstatnější momenty ze
nacházel, lze jednoznačně konstatovat, že obnova arekon- stavební historie brněnské vily Tugendhat, které přinesl
strukce v80. letech vilu Tugendhat zachránila. SHP vroce 2001 akteré byly vnásledujícím období dopl-
Vroce 2005 vzniklo přímo ve vile Tugendhat, která je od něny novými poznatky, získanými v rámci činnosti SDC-
roku 1994 voperativní správě Muzea města Brna, Studij- VT.10)Samostatným tématem je pak obnova vily v80. letech
ní adokumentační centrum (MuMB, SDC-VT). Jeho hlav- a s ní spojené nejčastěji diskutované otázky, které byly
ním úkolem je shromažďovat fakta adokumenty ostavbě, ajsou předmětem kritiky. Obrazovou přílohu tvoří doposud
architektovi astavebnících vily apostupně je zpřístupňo- nepublikovaná plánová afotografická dokumentace.
vat zejména odborné veřejnosti. SDC-VT se zaměřuje také
na studium širších historických souvislostí sdůrazem na
brněnskou architekturu od 19. století až po současnost.
10)PhDr. Dagmar Černoušková, historička umění, Muzeum města Brna
Vrámci badatelské činnosti SDC-VT se prozatím podařilo
– Studijní adokumentační centrum ve vile Tugendhat (MuMB, SDC-
získat řadu nových cenných pramenů zbrněnských archi- VT); Ing. Josef Janeček, člen projekčního týmu ahlavní inženýr pro-
vů a kulturních institucí, ale i od příslušníků rodiny Tu- jektu vletech 1981–1985, Státní ústav pro rekonstrukce památkových
měst aobjektů vBrně (SÚRPMO); Bc. Karel Ksandr aPhDr. Pavel Za-
gendhat a žijících pamětníků. K nejhodnotnějším z nich
hradník (viz pozn. 1). Za řadu cenných podnětů ainformací autoři
patří především DVD záznam výpovědi Ing. Josefa Janeč-
příspěvku děkují prof. Dr. Daniele Hammer-Tugendhat, nejmladší dce-
ři stavebníků vily; prof. Dr. Ivo Hammerovi, který vedl restaurátorské
svými studenty adalšími profesními kolegy ze zahraničí izČeské re- průzkumy; Ing. arch. Josefu Němcovi, emeritnímu řediteli SÚRPMO Br-
publiky restaurátorské průzkumy povrchových vrstev abarevnosti no; Mgr. Jindřichu Chatrnému, vedoucímu oddělení dějin architektury
vnějších avnitřních omítek arozbory povrchových vrstev dřeva, kovů aurbanismu vMuzeu města Brna (MuMB); Ing. arch. Ivetě Černé,
apod. Výsledky těchto průzkumů byly prezentovány na konferenci vedoucí objektu vily Tugendhat (MuMB, VT). Zvláštní poděkování pat-
vNTM vPraze vr. 2004 (viz pozn. 7) apředevším na konferenci MA- ří PhDr. Petru Dvořákovi, PhDr. Mileně Flodrové, Ing. arch. Adéle Je-
TERIALITY vBrně vdubnu 2006 (viz pozn. 9). řábkové, Mgr. Monice Kratochvílové, prof. PhDr. Jiřímu Kroupovi, CSc.,
9)Mezinárodní sympozium MATERIALITY proběhlo 27.–29. 4. 2006 vBr- Ing. arch. Jarmile Kutějové, PhDr. Lence Likavčanové, Ing. Aleši Svo-
ně. Bylo uspořádáno pod záštitou ICOMOS International, primátora bodovi,PhDr. Jitce Vitáskové a Davidu Židlickému. Vrámci zpracování
města Brna aspodporou do.co.mo.mo. International, Vysoké školy uži- SHP (2001) apoté ještě přímo ve vile Tugendhat (14. 2. 2006) pro
tých věd aumění vHildesheimu, Muzea města Brna, Vysokého uče- SDC-VT poskytl Ing. Josef Janeček obsáhlou výpověď ookolnostech
ní technického vBrně – fakulty architektury, Národního technického aprůběhu obnovy arekonstrukce vily vletech 1981–85. Zvýpovědi
muzea vPraze aBrněnských výstav aveletrhů – Veletrhů Brno. Bylo vúnoru 2006 byl pořízen DVD záznam, který financoval Nadační fond
zaměřeno na průzkumy apéči ozachování povrchových ploch staveb vila Tugendhat (PhDr. Jitka Vitásková). Nahrávku za účasti PhDr. Pav-
klasické moderny avystoupili zde přední zahraniční ačeští badatelé, la Cipriana, ředitele Muzea města Brna, Ing. arch. Ivety Černé, PhDr.
restaurátoři aarchitekti, kteří se věnují této problematice. Vile Tu- Dagmar Černouškové aIng. arch. Zdeňka Přibyla, člena projekčního
gendhat byl věnován samostatný blok přednášek. Viz např. P. Dvořák, týmu ze Sdružení pro vilu Tugendhat, (projekt připravované obnovy vi-
Mezinárodní konference MATERIALITY vBrně 27.–29. dubna 2006, ly) realizovali Petr Baran aPetr Francán (DVD záznam uložen vMuMB,
ERA 21, roč. 6., č. 2, 2006, s. 7 adále informace na internetu. SDC-VT).
91
D. âernou‰ková, J. Janeãek, K. Ksandr, P. Zahradník - NOVÉ POZNATKY ...
Obr. 5: Vila Tugendhat:
a–situace, nedatováno;
b–půdorys suterénu, září 1929;
c –půdorys hlavního obytného patra,
září 1929;
d–půdorys horního ložnicového patra,
září 1929;
(plány z archivu Brněnských vodáren
a kanalizací, a. s.)
a c
b d
ARCHITEKT,
STAVEBNÍCI ADÒM
(STRUâN¯ EXKURZ)11)
Novomanželé Greta a Fritz
Tugendhatovi se po delším po-
bytu v Německu rozhodli na
konci 20. let, že se usadí trvale
vBrně apostaví si zde rodinnou
vilu. Oba mladí lidé pocházeli
z německých židovských rodin
průmyslníků aobchodníků, kte-
ří byli už po několikátou gene-
raci usazeni v Brně a na Mora-
vě.12)Oba také byli od dětství pře-
syceni bohatými interiéry svých
domovů, aproto si přáli mít mo-
derní prostorný dům jednodu-
chých tvarů. Předem daná byla
lokalita v brněnské rezidenční
čtvrti Černá Pole, neboť pozemek
byl součástí Gretiny rodičovské, tzv. Löw-Beerovy vily.13) také financoval.14)Ještě před sňatkem, který uzavřeli Gre-
Exkluzivní stavební parcelu, která skýtala nádherný vý- ta a Fritz na konci července 1928 v Berlíně, požádali oba
hled na historické panorama Brna, daroval Alfred Löw-Be- snoubenci architekta Ludwiga Miese van der Rohe oprojekt
er dceři Gretě vbřeznu 1929 astavbu jejího nového domu své brněnské vily.15)Tehdy již renomovaného umělce touži-

11)Tato kapitola jen velmi stručně shrnuje pro okamžitou orientaci vše- 19. století několik vil, které realizoval brněnský stavitel Josef Arnold.
obecně známé základní informace ostavbě. Vpoznámkách jsou upřes- Srov. J. Sedlák (ed.), Slavné brněnské vily. Praha: Foibos 2006, s. 27
něny adoplněny některé nové poznatky. Přehledné kalendárium vily až 28; P. Zatloukal, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce. Br-
avýběr znaší azahraniční odborné literatury je uveden na konci přís- no: Obecní dům aNPÚ ÚOP Brno 2006, s. 162. Sám Alfred Löw-Beer
pěvku. byl stavebníkem tzv. Malé vily ve Svitávce (Josef Nebehosteny 1906);
12)Osobní data některých jednotlivých členů rodiny Tugendhatových kVelké aMalé Löw-Beerově vile ve Svitávce viz J. Sedlák (ed.), Slavné
aLöw-Beerů jsou kdispozici např. vdomovských listech vArchivu měs- vily Jihomoravského kraje. Praha: Foibos 2007, s. 32–38.
ta Brna – viz AMB, fond B1/39, Národní výbor města Brna – karto- 14)Viz Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, pobočka Brno-venkov se
téka domovského práva 1850–1948, krabice 216 a377. sídlem vBrně, Archiv Pozemkové knihy, knih. vložka č. 1120 – Čer-
13)Secesní vilu na ulici Drobného 22 (dříve ul. Sadová – Parkstrasse) zlet nopolní č. 45 (čp. 237; pův. čp. 620), dále viz též sbírka listin ke knih.
1903–04 koupil Gretin otec Alfred Löw-Beer vroce 1913 od dědiců br- vl. č. 1120 – darovací smlouva z15. 3. 1929, zaknihovaná 29. 3. 1929;
něnského textilního průmyslníka Moritze Fuhrmanna – viz Katastrál- č. d. 2697/29. Vzhledem ktomu, že se nedochovaly žádné prameny
ní úřad pro Jihomoravský kraj, pobočka Brno-venkov se sídlem vBr- kfinancování stavby aani potomci stavebníků nemají ktéto otázce žád-
ně, Archiv Pozemkové knihy, knih. vložka č. 97 – Drobného č. 22 (čp.98), né informace, není přesně známa její pořizovací cena.
dále viz též sbírka listin ke knih. vl. č. 97 – kupní smlouva z13. 8. 1913, 15)Ludwig Mies van der Rohe(29. 3. 1886 Cáchy – 17. 8. 1969 Chica-
zaknihovaná 9. 1. 1914; č. d. 140/14. Součástí domu byl rozlehlý po- go); řemeslnou průpravu získal vkamenictví svého otce; 1905–07
zemek ve svahu nad lužáneckým parkem, kde vzniklo již po polovině kresličem vateliéru Bruno Paula vBerlíně; 1908–11 zaměstnán jako
92
PrÛzkumY památek XV - 1/2008
la oslovit především paní Gre-
ta, neboť dobře znala berlínský
Perlsův dům, který navrhl Lud-
wig Mies van der Rohe už vroce
1911,16) a nově byla okouzle-
na moderními stavbami sídliště
Weissenhof ve Stuttgartu.17)Mies
přijel do Brna vzáří 1928 anad-
šen polohou parcely, ale i vyni-
kající úrovní brněnské architek-
tury a stavitelství, zakázku při-
jal.18) Na stavebníky zapůsobily
nejen Miesovy realizace zposled-
ní doby (zejména dům Ericha
Wolfa vGubenu), které snimi ar-
chitekt navštívil, ale také jeho
osobnost. Byli ohromeni jeho
klidnou asebevědomou jistotou,
se kterou mluvil osvé práci asdí-
leli jeho názory na prostor, který
je nutno především cítit a také
na to, že dům se nemá stavět od
fasády, ale od vnitřku. Oslovilo je
i Miesovo zaujetí pro ušlechtilé
materiály. Bylo jim tak okamžitě
jasné, že projekt svého domu svě-
řují do rukou skutečného uměl-
ce. Mies naopak vtěchto staveb-
nících získal kultivované klien-
ty, kteří až na dílčí a vzájemně
dohodnuté změny respektovali
architektovu vizi, přičemž finan-
ční limity nehrály významnou ro-
li. Pouze jejich představa oobje-
mu a rozlehlosti stavby, která
byla realizována, byla původně
skromnější. Na Silvestra 1928,
který strávili až přes půlnoc roz-
mluvou sMiesem vjeho ateliéru,
převzali Tugendhatovi hotový
projekt. Byli překvapeni velkory-
sostí iarchitektonickou koncep-
cí domu, aaž na drobné výhrady, které Mies akceptoval, ji
architekt uPetra Behrense vBerlíně; 1913 otevírá vlastní architekto- beze zbytku přijali. Současně s projektem brněnské vily
nickou kancelář, která existuje až do jeho odchodu do USA (po první
Tugendhat vznikal projekt německého pavilonu pro světo-
světové válce si připojil ke jménu Mies po svém německém otci ještě
dívčí jméno své holandské matky van der Rohe); 1928 navrhuje ně-
mecký pavilon pro Světovou výstavu vBarceloně vr. 1929 (zbořen, ale don–New York: Prestel 2002, s. 162–165, 228–229.
jako unikátní stavba 20. století obnoven vr. 1986) avtomtéž roce pro 17)Sídliště Weissenhof ve Stuttgartu (Weissenhofsiedlung) prezentovalo no-
manžele Tugendhatovy navrhuje rodinný dům vBrně; 1930–33 ředi- vou bytovou výstavbu atrendy vbydlení. Výstavu organizoval vroce
telem Bauhausu; 1937 emigruje do USA avr. 1939 otevírá vlastní pro- 1927 německý spolek Werkbund aLudwig Mies van der Rohe se na ní
jekční kancelář vChicagu. Vychová dvě generace architektů ajeho dí- významně podílel jako tvůrce ijako tehdejší místopředseda Werkbun-
lo ivliv se nesmazatelně vepíše do vývoje světové architektury 20. sto- du. Přizval několik dnes již významných světových architektů, kteří zde
letí. navrhli domy, jejichž architektonické ainteriérové řešení mělo dale-
16)Tento dům vBerlíně-Zehlendorfu navrhl Mies vr. 1911 pro starožit- kosáhlý dopad pro budoucí stavební produkci. Viz např. K. Kirsch,
níka Hugo Perlse ana paní Gretu zapůsobil svým přehledným členě- Werkbund-Ausstellung „Die Wohnung“ Stuttgart 1927. Die Weissen-
ním aprostornou jídelnou, která byla přes lodžii propojena třemi vel- hofsiedlung. Stuttgart 1992. Unás byla výstava ve Stuttgartu poměr-
kými prosklenými dveřmi se zahradou. Ve 20. letech vlastnil tento ně obsáhle publikována vsoudobých časopisech (Architekt SIA, Stav-
dům historik asběratel umění Eduard Fuchs, pro kterého vr. 1928 ba, Stavitel, Styl aj.).
navrhl opět Mies rozšíření ogalerii. Právě od Eduarda Fuchse nebo od 18)Vdobě, kdy Mies navštívil Brno, viděl již řadu staveb, které patří kiko-
Miesovy spolupracovnice Lilly Reichové, získali Tugendhatovi kontakt nám brněnské meziválečné architektury adnes již ke špičkám evrop-
přímo na architekta. Viz např. D. Hammer-Tugendhat – W. Tegethoff ské architektury tohoto období vůbec (realizace Bohuslava Fuchse
(Hrsg.),Ludwig Mies van der Rohe. Das Haus Tugendhat. Wien–New aErnsta Wiesnera, právě dobudované výstaviště vPisárkách aj.). Vpří-
York 1998, s. 11; Z. Kudělka – L. Teplý, Vila Tugendhat. Brno: Fotep padě, že by Mies nabídku nepřijal, byli manželé Tugendhatovi připra-
2001, s. 10; T. Riley – B. Bergdoll (Hrsg.), Mies in Berlin. Ludwig Mies veni oslovit Ernsta Wiesnera, podle jehož návrhů byla vBrně mj. rea-
van der Rohe. Die Berliner Jahre 1907–1938. München–Berlin–Lon- lizována řada vilových staveb především pro židovskou klientelu.
93
D. âernou‰ková, J. Janeãek, K. Ksandr, P. Zahradník - NOVÉ POZNATKY ...
vou výstavu v Barceloně. Není však pravdou, že Tugend- stavebního řádu ze dne 16. června 1894, resp. 1914, pokud
hatovi Miesův návrh barcelonského pavilonu znali a ne- se týče zákona ostavebním ruchu ze dne 28. března 1928
chali se jím inspirovat. Sama paní Greta potvrdila, že oexi- čís. 43 sb. z. anař., atěmto zvláštním podmínkám.“Dále je
stenci barcelonského pavilonu nevěděli.19) uvedeno 36 bodů zmíněných podmínek, mezi nimiž mj. vy-
V dubnu 1929 požádala Greta Tugendhat o stavební niká např. bod č. 6, kde je uvedeno, že „Garáž povoluje se
povolení, které dostala až vříjnu. Stavební povolení bylo vy- jako provisorium do odvolání vkaždé době azjakýchkoliv
dáno 26. 10. 1929 av jeho textu se mj. uvádí: „Kžádosti důvodů. Vpřípadě odvolání povolení jest žadatelka povinna
ze dne 22. dubna 1929 uděluje městská rada zem. hlavní- garáž do hloubky 5 mvlastním nákladem odstraniti“. Povo-
ho města Brna dle svého usnesení ze dne 6. srpna 1929 pa- lení kužívání novostavby bylo uděleno od 1. 12. 1930 ano-
ní Gretě Tugendhatové … na základě komis. řízení ze dne vě postavený dům byl zapsán do pozemkové knihy pod po-
18. května 1929 stavební povolení k postavení rodinného pisným č. 620 aorientačním č. 45.20)Stavba však byla za-
domu na pozemku čís. parc. 429/3 Černopolní ul. v Brně hájena již včervnu 1929 arealizovala ji za pouhých 14 mě-
dle předloženého nákresu, bude-li vyhověno ustanovením síců brněnská stavební firma Artura aMořice Eislerových.21)
19)Inspiraci barcelonským pavilonem uvádí např. D. Riedl, Tugendhato- aIng. Mořic Eisler (1888–1972) vní spolupracovali se svými dalšími
va vila vBrně od architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Brno 1995, dvěma bratry Ing. arch. Otto Eislerem (1893–1968) aIng. Hugo Eis-
s. 11–12 ařada dalších autorů. Daniela Hammer-Tugendhat tuto in- lerem (1884–1943). Stavba vily Tugendhat patřila knejznámějším re-
formaci popírá stím, že její matka vdopise Nicholasu Taylorovi ze alizacím firmy, která vtomto případě kooperovala sřadou našich aza-
Sunday Times z23. 5. 1970 výslovně napsala, že plány barcelonské- hraničních firem adodavatelů. Zdalších známých staveb meziváleč-
ho pavilonu neznala. Viz D. Hammer-Tugendhat–W. Tegethoff (Hrsg.), né éry vBrně realizovala firma bratří Eislerových např. hotel Avion (Bo-
o. c. vpozn. 16, s. 11–12. huslav Fuchs, 1927), tzv. palác Morava (Ernst Wiesner, 1927–29),
20)Viz průklep stavebního povolení, plánová adalší spisová dokumenta- vilu Otto aMořice Eislerových (Otto Eisler, 1930), obchodní aobytný
ce vArchivu Brněnských vodáren akanalizací, a. s. zlet 1929–1951; dům JEPA (Otto Eisler, 1931), Všeobecný penzijní ústav (E. Králík,
spis domu čp. 620, Černopolní 45
(vpísemné agendě městských vodá-
ren zr. 1929 byl dům veden ještě pod
orientačním č. 43a; parc. č.429/3).
V přiložených plánech (půdorysy
sklepa, přízemí apatra, M1:50) ze
září 1929 od firmy J. L. Bacon Brno
(realizace: instalatérské firmy J. L.
Bacon Brno aIng. Ferdinand Dir-
moser Brno), jsou vdispozici patrné
ještě drobné diference oproti koneč-
né realizaci. Jsou zde zakresleny
abarevně vyznačeny rozvody pitné
aužitkové vody (23 výtoků, 6 zácho-
dů, 4 koupelny) včetně veškerých za-
řizovacích předmětů azařízení ko-
telny. Průklep oznámení okolauda-
ci apovolení kpoužívání stavby od 1.
12. 1930 je datován 14. února 1931.
Plné znění 36 bodů zvláštních pod-
mínek viz K. Ksandr, Znovuobjeve-
ná Tugendhatova vila, Architekt
1/2003, s. 3–5.
21)Brněnská stavitelská firma bratří
Eislerových byla založena vr. 1921
abratři Ing. Artur Eisler (1887–1944)
94
PrÛzkumY památek XV - 1/2008
Obr. 6: Vila Tugendhat:
a–zahradní průčelí vily s dodatečně proraženými okny do prostor suteré-
nu a s původní vrbou v zahradě;
b–hlavní obytný prostor, pohled k zimní zahradě;
c –hlavní obytný prostor, pohled ke vstupu na zahradní terasu, vlevo
původní spouštěcí okno proti onyxové příčce;
d–hlavní obytný prostor, pohled k zimní zahradě, vlevo onyxová příčka;
e–hlavní obytný prostor, vlevo onyxová příčka a původní spouštěcí okno
proti ní;
f –hlavní obytný prostor, vpravo dřevěná výplň na místě stěny z mléčné-
ho skla, vlevo dodatečná příčka poblíž prostoru jídelny;
g–pokoj Ernsta a Herberta s průhledem do pokoje Hanny;
h–pokoj Hanny s průhledem na terasu směrem k pergole
(foto M. Budík [Brno], únor – březen 1959; MuMB, SDC-VT).
d e
a f g
b c h
95
D. âernou‰ková, J. Janeãek, K. Ksandr, P. Zahradník - NOVÉ POZNATKY ...
Po dokončení interiérů se začátkem prosince 1930 rodina robeny převážně v brněnské firmě Standard bytová spo-
mohla nastěhovat.22) lečnost architekta Jana Vaňka.27) Jediným výtvarným dí-
Volně stojící vila zasazená ve svažitém terénu je uni- lem vhlavním obytném prostoru byla socha Ohlížející se dív-
kátním uměleckým dílem reprezentujícím novátorské ře- čí torzood německého expresionisty Wilhelma Lehmbruc-
šení ve smyslu konstrukčního systému, prostorového uspo- ka.28)Na architektonických návrzích adesignu některých ku-
řádání, interiérového vybavení, technického zázemí acel- sů nábytku, ručně tkaných koberců či potahových
kového začlenění stavby do přírodního rámce. Poprvé vdě- a závěsových textilií se výrazně podíleli Miesovi spolupra-
jinách architektury zde byla vprivátním domě užita ocelová covníci Lilly Reichová,29)Hermann John Hagemann30)aSer-
nosná konstrukce vpodobě subtilních sloupů na půdory- gius Ruegenberg.31)Na návrhu zahrady spolupracovala sMi-
su kříže. Vinteriérech jsou vzácné aexotické materiály 23) esem brněnská architektka Markéta Roderová-Müllerová.32)
jako např. italský travertin, onyx ze severního Maroka,24) Její velkou část tvořila zatravněná louka svyužitím něko-
dřeva palisandr, zebrano a makassarský eben z jihový- lika stávajících solitérních stromů azákladní cestní síť, vy-
chodní Asie.25)Dům byl vybaven souborem nábytku navr- tyčená na pozemku již v19. století. Fasády byly časem po-
ženým architektem přímo pro brněnskou vilu. K nejzná-
27)Kosobnosti adílu architekta Jana Vaňka viz J. Chatrný (ed.), Jan Va-
mějším patří např. křesla typu Barcelona aTugendhat, žid- něk 1891–1962. Civilizované bydlení pro každého, Brno: Muzeum
le typu Brno aMR 20 aelegantní lehátko (tzv. chaise lon- města Brna 2008 – publikace kvýstavě „Civilizované bydlení pro kaž-
dého. Jan Vaněk 1891–1962“, která proběhla vMuzeu města Brna od
gue či spring chair), která se dodnes vyrábějí.26)Vestavěný
15. 5. do 28. 9. 2008.
nábytek azaoblená stěna vymezující prostor jídelny byly vy- 28)Tato plastika zr. 1913, kterou si Tugendhatovi velmi oblíbili, byla po
jejich konzultaci sMiesem vybrána namísto původně zamýšlené sochy
1931–32). Zakladatel firmy Artur Eisler zahynul vOsvětimi. Viz L. Ku- od Aristida Maillola.
dělková, Ing. Artur Eisler, podnikatelství staveb, Brno. Příspěvek kdě- 29)Architektka adesignérka Lilly Reichová(1885–1947); od r. 1908
jinám brněnské meziválečné architektury, Forum Brunense 2007. Br- pracovala uJosefa Hoffmanna ve Wiener Werkstätte; od r. 1912 člen-
no: Muzeum města Brna, s.177–184. ka německého Werkbundu; do r. 1924 vedla vBerlíně ateliér pro in-
22)Tehdejší guvernantka kdětem, Hedvika Jurečková (Hedwig Juretschka, teriér, dekoraci amódu; vr. 1932 vedla oddělení pro navrhování in-
1897–?), která pracovala umanželů Tugendhatových od 4. 2. 1930 (na- teriérů atkanin vBauhausu; vr. 1939 krátký pobyt vChicagu; 1945
stoupila knim krátce před narozením syna Ernsta), se do vily na Čer- až 1946 přednášela na Vysoké škole výtvarných umění vBerlíně.
nopolní ulici přestěhovala 8. 12. aod 9. 12. 1930 již byla přihlášena SMiesem spolupracovala od 20. let – vr. 1927 na výstavě německé-
na této adrese. Viz AMB, Fond Z1 – Pobytová evidence obyvatel. Hedvi- ho Werkbundu (sídliště Weissenhof ve Stuttgartu) ana výstavě vBer-
ku Jurečkovou zmiňuje také J. Sapák, Vila Tugendhat, Umění, roč.35, líně, jejímž ústředním tématem bylo hedvábí (koncepce, které zde by-
1987, s. 170. ly prezentovány, pak byly aplikovány vprojektech barcelonského pa-
23)Kjednotlivým typům materiálu viz např. J. Sapák, Atmosphäre durch vilonu avily Tugendhat). Její podíl na výrazu interiérů vbrněnsnké vi-
wertvolle Materialien: eine Beschreibung, in: A. Stiller (Hrsg.), Das le byl značný, mj. byla zodpovědná za výběr textilií ajejich barevnost.
Haus Tugendhat. Mies van der Rohe Brünn 1930. Salzburg 1999, Viz např. S. Günther, Lilly Reich 1885–1947. Innenarchitektin, Design-
s.84–93. erin, Ausstellungsleiterin. Stuttgart 1988; D. Hammer-Tugendhat –
24)Onyx nacházející se ve vile Tugendhat byl snad původně určen na vý- W.Tegethoff (Hrsg), o. c. vpozn. 16, s. 8, 19; S. Ricon Baldessarini, Wie
robu dekorativních váz pro zámořský parník aMies jej objevil azískal Frauen bauen. Architektinen von Julia Morgan bis Zaha Hadid. Ber-
na kamenické burze vHamburku. J. Sapák uvádí, že onyxovou stěnu lin 2001, s. 48–63.
dodala berlínská kamenická firma Köstner aGottschalk (ostatní ka- 30)Architekt Hermann John Hagemann(1902–?), Miesův spolupracov-
menické práce dodala brněnská firma Oswaldo De Martin) – viz J. Sa- ník, který působil jako stavbyvedoucí na barcelonském pavilonu, vy-
pák, Rekonstrukce Tugendhatu, in: P. Liška – J. Vitásková (red.), Vila střídal na vile Tugendhat stavbyvedoucího Friedricha Hirze. Jeho po-
Tugendhat – význam, rekonstrukce, budoucnost, Sborník kmeziná- byt vBrně je doložen od 20. 12. 1929 do 7. 2. 1931, přičemž není vy-
rodnímu sympoziu vDomě umění města Brna, Brno: Dům umění měs- loučeno, že zde pobýval již dříve. Obě adresy jeho pobytu jsou vtěsné
ta Brna ve spolupráci sNadací Vila Tugendhat 2000, s. 61. Paní Gre- blízkosti stavby (od 21. 12. 1929 do 1. 9. 1930 na ul. Trávníky č. 26
ta vzpomíná, že Mies „osobně dohlížel na přesné rozřezání asestavení aod 1. 9. 1930 do 7. 2. 1931 na ul. Zemědělské č. 68/II). Dobu po-
ploten, aby správně vynikla kresba kamene. Když se dodatečně ukázalo, bytu jeho předchůdce F. Hirze, popř. dalších uvedených spolupracov-
že kámen je průsvitný aže určitá místa kresby na zadní straně rudě zá- níků se nepodařilo zjistit. Viz AMB, fond Z1 – Pobytová evidence oby-
ří, jsou-li zepředu osvětlena zapadajícím sluncem, bylo to ipro něho ra- vatel. Dále viz např. D. Hammer-Tugendhat–W. Tegethoff (Hrsg), o. c.
dostným překvapením“. Citace zpřepisu české přednášky Grety Tu- vpozn. 16, s. 7; J. Sapák, Umfeld und Entstehung eines berühmten
gendhat, přednesené 17. 1. 1969 vBrně (MuMB – Archiv FK). Hauses. Der Architekt aus Berlin im Dialog mit Bauherren und Unter-
25)Tmavě hnědé ažlutě žilkované ebenové dřevo, užité vhlavním obytném nehmern in Brünn, in: A. Stiller (Hrsg.), o. c. vpozn. 23, s. 63–75 (zvl.
prostoru pro vestavěnou knihovnu (dodnes zvětší části zachovanou s. 73 apozn. 17); Z. Kudělka – L. Teplý, o. c. vpozn. 16, s. 18, 22, 26,
vpůvodním stavu) apro zaoblenou příčku, která vymezovala prostor 28; I. Meder, Offene Welten. Die Wiener Schule im Einfamilienhausbau
jídelny, bylo vytěženo voblasti Makassar na ostrově Celebes. F. Kali- 1910–1938, Disertation, Universität in Stuttgart, Stuttgart 2004,
voda uvádí: „Brněnský interiérový architekt Viktor Průša dovede ještě s.642.
dnes kouzelně vypravovat odobrodružném vyhledávání ebenových klád 31)Architekt Sergius Ruegenberg (1903–1996) pracoval v letech
vimportních skladech celé Evropy pro rovnoleté dýhy zvlášť krájené 1925–1931 vMiesově berlínském ateliéru aspolupracoval sním na
náročnému projektantu brněnské vily vknížecí dýhárně na jižní Mora- návrzích barcelonského pavilonu avily Tugendhat (mj. je autorem ně-
vě“. Viz F. Kalivoda, Otázka brněnské vily Tugendhat je vyřešena, Ar- kolika skic kbrněnské vile). Viz např. M. Gärtner, Von der Feuerstel-
chitektura ČSSR, roč. 28, č. 4, 1969, s. 239. Paní Greta vzpomíná, že le zur Onyxwand. Sergius Ruegenberg und Mies van der Rohe zwischen
Mies „jel zvlášť do Paříže, aby nalezl dostatečně dlouhé dýhy zebeno- 1925 und 1931, in: E.-M. Amberger (Hrsg.), Sergius Ruegenberg. Ar-
vého dřeva makassaru pro okrouhlou zeď vjídelně, chtěl, aby nebylo vi- chitekt zwischen Mies van der Rohe und Hans Scharoun, Berlin 2000,
ditelné žádné dělení adýhy aby skutečně sahaly od podlahy až ke s. 33–39.
stropu“. Architekt Viktor Průša pracoval ve firmě architekta Jana Vaň- 32)Zahradní architekta Markéta Roderová-Müllerová(1898–1981) spo-
ka (viz pozn. 27). Zajímavá je zmínka oknížecí dýhárně na jižní Mora- lupracovala sbrněnským architektem Otto Eislerem, bratrem Artura
vě, kterou by mohla být např. některá zliechtenštejnských stavebních aMořice Eislerových, jejichž stavební firma realizovala stavbu vily Tu-
provozoven. gendhat. Tak se zřejmě dostala do kontaktu sMiesem, kterému mo-
26)Soupis nábytku – viz N. F. Schneider–W. Tegethoff, Katalog der ur- hl zejména vkomunikaci konvenovat její německý původ aberlínská
sprünglichen Möblierung des Hauses Tugendhat. in: D. Hammer-Tu- studia. Absolvovala Vyšší zahradnickou školu vLednici na Moravě
gendhat–W. Tegethoff (Hrsg.),o. c. vpozn. 16, s. 143–174; A. von Ve- (1919) apracovala vzámeckém zahradnictví vLednici (1919–1920);
gesack – M. Kries (Hrsg.), Mies van der Rohe. Möbel und Bauten in Stutt- externě studovala na prestižní Vysoké škole zahradnické vBerlíně-Dah-
gart, Barcelona, Brno, Weil am Rhein: Vitra Design Museum 1998, lemu (1920–1921) avNěmecku pracovala mj. vbotanické zahradě
s.180–211; H. Čižinská, Mobiliář azařízení domu, in: Vila Grety vMnichově; 1921–1927 působila vzahradnictví velkostatku Výšovi-
aFritze Tugendhatových vBrně, SHP, část E, Praha 2001. ce uProstějova; 1928–1942 vzahradnictví bratří Schützů vOlomu-
96
PrÛzkumY památek XV - 1/2008
rostlé vegetací adům se jakoby „rozpouštěl“ vzeleni.33)Zce- Naši přední a shodou okolností brněnští historikové
la výjimečné bylo itechnické zázemí domu, jako např. kom- umění vnímají „volný“ a„otevřený“ prostor domu jako ana-
binace teplovzdušného vytápění a chlazení,34) elektrické logický karchitektuře středověku abaroka. Václav Richter
spouštění velkoplošných oken či fotobuňka uvstupu.35) srovnal Miesovu prostorovou koncepci se Santiniho radi-
kálně barokním prostorem poutního chrámu na Zelené ho-
ře u Žďáru nad Sázavou. „Tugendhatova vila v Brně od
K UMùNOVùDN¯M INTERPRETACÍM STAVBY
L. Miese van der Rohe je paradigmatická pro interpretaci
AKOHLASU VILY TUGENDHATVSOUDOBéM
Santiniho Zelené Hory. Staré není možné bez nového, avšak
ODBORNéMTISKU
jde nám jen ostaré? Jistě nás zajímá, neboť je nyní přítom-
Uměnovědné výklady a interpretace nejen vily Tugen- né. Ale nechceme být starožitníky. Jde nám osoučasné. No-
dhat, ale Miesova díla vůbec, budou ještě dlouho vzrušovat vé není možné bez starého“.39)Richtrův žák Zdeněk Kuděl-
generace historiků umění ateoretiků architektury. Dopo- ka poukázal na gotizující aspekty tohoto prostoru, které
sud se téměř všichni shodli na tom, že podstatou jeho br- umocňuje křížový svazkový profil ocelových nosných slou-
něnské realizace je uspořádání hlavního obytného prosto- pů azrcadlový lesk jejich chromovaného krytu. „Jejich ztvár-
ru ajeho propojení svnější přírodou. Jedním zvýchodisek nění podtrhlo absolutní prvenství prostoru: sloupky byly od-
byly nepochybně myšlenky F. L. Wrighta ajeho „open plan“, hmotněny až k hranici nosných možností, zbývající hmota
který již na přelomu 19. a20. století odstranil čtyři zdi vy- nadto (podobně jako usvazku gotických přípor) ajejich po-
mezující místnost, avznikl tak kontinuální prostor svaz- vrch byl pokryt chromovaným plechem sodhmotňující schop-
bou na exteriér stavby. Sám Mies van der Rohe obrněnské ností reflexe“.40)Tyto interpretace konvenují také sRichtro-
vile nic nenapsal, ale ojejí koncepci podrobně diskutoval se vou pozoruhodnou periodizací dějin „otevřeného“ architek-
svými vzdělanými klienty. tonického prostoru, který byl podle něj naplněn pouze
Zfilozofického hlediska se vsouvislosti svilou Tugen- v gotice, v radikálním baroku a ve skeletové architektuře
dhat poukazuje zejména na hnutí německé katolické mo- 20.století.41)Miesův žák Philip Johnson apo něm išvýcar-
derny. Americký historik umění Barry Bergdoll a u nás ský historik architektury Sigfried Giedion vykládají inte-
Rostislav Švácha upozorňují vtomto ohledu na myšlenky riér brněnské vily jako „plynoucí“ prostor, jehož „tok“ jen
filozofa Romana Guardiniho, jedné z nejvýraznějších po- jemně usměrňuje přímka onyxové a křivka makassarové
stav německého křesťanského personalismu.36) Mies se příčky v souladu s pravidelným rytmem nosných sloupů
sGuardinim stýkal ajeho idejí se dotkla ipaní Greta Tu- apečlivě rozestavěným nábytkem.42)
gendhatová: „Velké prostory osvobozují. Prostor má ve svém Brněnská vila Tugendhat byla poprvé prezentována ne-
rytmu zcela zvláštní klid, který nemůže poskytnout uzavře- celý rok po dostavbě Waltrem Riezlerem na stránkách ber-
ná místnost“.37) Manželé Tugendhatovi zřejmě Guardiniho línského časopisu Die Form. Vnásledujících dvou číslech
úvahy znali nebo o nich alespoň diskutovali s Miesem. vyšla polemika Justuse Biera na téma, zda „je možno ve vi-
Guardini ve svých textech, které vznikaly současně s ná- le Tugendhat bydlet“, dále Riezlerův komentář ktéto Bie-
vrhem vily, poukazuje na to, že dobře vybudovaný niterný rově úvaze a reakce samotných stavebníků k této otázce
prostor má stupně, které vedou do hloubky.38)Právě tak se sdoslovem Ludwiga Hilberseimera.43)Manželé Tugendhato-
sestupuje do prostoru vily Tugendhat, jehož intimitu chrá- vi odmítli názor, že monumentální až patetický obytný pro-
ní strohá uliční partie domu. stor dovoluje jen jakési sváteční avýstavní bydlení anao-
pak vyjádřili absolutní uspokojení sjeho variabilitou. Ne-
čanech, na jejichž popud se stala jednou zprvních pěstitelů trvalek
nucená domácí pohoda vyzařuje i z rodinných fotografií
unás; ve 20.–30. letech založila řadu zahrad vBrně. Po válce praco-
vala až do důchodu vzahradnictví vOlomučanech azasloužila se oza- Fritze Tugendhata, který byl nadšeným foto akino amaté-
ložení botanické zahrady aarboreta při Vysoké škole zemědělské, dnes rem.44)Naše odborná periodika tuto na tehdejší dobu zcela
Mendelově zemědělské alesnické univerzitě (MZLU), kde působila vle-
výjimečnou realizaci nejen na území Československa, ale
tech 1967–71. Viz Archiv MZLU; za rešerši kosobnosti M. Roderové-
Müllerové děkujeme PhDr. Aleně Mikovcové zarchivu MZLU (MuMB, 39)Viz V. Richter, Poznámky kbaroknímu umění, in: M. Kopecký (red.),
SDC-VT). Za další informace děkujeme Ing. Přemyslu Krejčiříkovi, spo- Obarokní kultuře. Sborník statí. Brno: Universita J. E. Purkyně 1968,
luautoru SHP zahrady vily Tugendhat. s. 147–159; V. Richter, Umění asvět. Studie zteorie adějin umění. Pra-
33)Podrobný rozbor vývoje zahrady včetně inventarizace dřevin viz P. Krej- ha: Academia 2001, s. 304, 314.
čiřík – K. Tošková, Zahrada, in: Vila Grety aFritze Tugendhatových vBr- 40)Viz Z. Kudělka, Vila Tugendhat Brno. Brno: KSSPPOP 1971, s. 4; dá-
ně, SHP, část D, Praha 2001. le viz též Z. Kudělka–L. Teplý, o. c. vpozn. 16, s. 36.
34)Systém dodala firma J. L. Bacon Brno, od které pochází také vodovodní 41)Viz V. Richter, Das Raumproblem in der Gotik, in: Sborník prací filo-
plány domu ze září 1929 (viz pozn. 20). Khistorii isoučasnosti firmy sofické fakulty brněnské university, F8, 1964, s. 27–33. Filozofický
viz např.http http://www.jl-bacon.de/chronik.html. exkurz ktéto periodizaci shrnul Václav Richter vpředmluvě ke Ku-
35)Na stavbě avybavení vily se podílela celá řada našich azahraničních dělkově monografii oBohuslavu Fuchsovi – viz Z. Kudělka, Bohuslav
firem, které ve svých publikacích jmenovitě uvádějí W. Bisome, Villa Fuchs. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců
arch. Mies van der Rohe, Měsíc I, červen 1932, s. 2–7, zvl. s. 7; J. Sa- 1966, s. 5.
pák, o. c. vpozn. 22, s. 170 a177; J. Sapák, in: A. Stiller (Hrsg.), o. c. 42)Viz R. Švácha, o. c. vpozn. 36.
vpozn. 23, s. 63–75 (zvl. s. 74); P. Zahradník, Dějiny objektu, in: Vi- 43)Viz W. Riezler, Das Haus Tugendhat in Brünn, Die Form, 6. Jahrg.,
la Grety aFritze Tugendhatových vBrně, SHP, část A, Praha 2001. Heft9, September 1931, s. 321–332; J. Bier, Kann man im Haus Tu-
36)Viz B. Bergdoll, Das Wesen des Raums bei Mies van der Rohe, in: T. Ri- gendhat wohnen? Die Form, 6. Jahrg., Heft 10, Oktober 1931, s. 392
ley–B. Bergdoll (Hrsg.), o. c. vpozn. 16, s. 67–105, zvl. s. 90–99; R. Švá- až 393; W. Riezler, Kommentar zum Artikel von Justus Bier, Die Form,
cha, Prostor vily Tugendhat, in: Vila Grety aFritze Tugendhatových 6. Jahrg., Heft 10, Oktober 1931, s. 393–394; L. Hilberseimer, Nach-
vBrně, SHP, část A, Praha 2001. wort zur Diskusion um das Haus Tugendhat, Die Form, 6. Jahrg.,
37)Viz G. AF. Tugendhat, Die Bewohner des Hauses Tugendhat äussern Heft 11, November 1931, s. 437–438.
sich, Die Form, 6. Jahrg., Heft 11, November 1931, s. 437–438. 44)Viz D. Hammer–Tugendhat–W. Tegethoff (Hrsg.), o. c. vpozn. 16, např.
38)Viz R. Guardini, Dobro, svědomí asoustřeďování, Praha 1999, s. 49 obr. na s. 14–25, 44–45, 82, 147–149; I. Barta –– M. Faber, Wohnen
(vněmeckém originále Das Gute, das Gewissen und die Sammlung in Mies van der Rohes Villa Tugendhat. Fotografiert von Fritz Tugen-
zr.1928). dhat 1930–1938, Wien 2002.
97
D. âernou‰ková, J. Janeãek, K. Ksandr, P. Zahradník - NOVÉ POZNATKY ...
v rámci Evropy vůbec, ostentativně přehlížela nebo ji ko- puknutí druhé světové války byl dům konfiskován němec-
mentovala až dehonestujícím způsobem. Architekt Jaro- kou státní tajnou policií aod ledna 1942 se stal majetkem
mír Krejcar se zaměřil především na sociální aspekt. Vilu na- Německé říše. Vříjnu nebo listopadu 1940 si vilu podrob-
zval bibelotem moderní architektury a dodal: „Ze stanovis- ně prohlédl německý voják aněkdejší student architektu-
ka technického pokroku ahygieny jsou tyto stavby mnohem ry Louis Schoberth, který se spřátelil se správcem domu.50)
méně významné, než jednání obecní rady vZapadlé Lhotě Asi od počátku 40. let, možná od roku 1942 (přesnější da-
ozařízení primitivní kanalisace ve vsi“.45)Na Krejcarův text ta nejsou známa) byla vila pronajata Walteru Messerschmid-
reagoval Ing. Miloslav Prokop, který pozitivně ocenil ze- tovi, řediteli Klöcknerwerke vBrně, který zde měl byt akan-
jména technické vymoženosti stavby amj. vyslovil idnes vel- celář.51)Majetkoprávní istavební situace domu po roce 1940,
mi aktuální úvahu. „Stavebník, který vuvedeném případě apak po roce 1945, je podrobně popsána vobsáhlém přís-
jistě nestavěl levně, mohl jistě vystavět třeba barokní vilu. Ji- pěvku Zdeňka a Lenky Kudělkových, z něhož z důvodu
stě by nebyl pochválen. Další možnost – vystavět dnes již vy- přesné interpretace ty nejpodstatnější informace ostaveb-
zkoušený průměr, který by nepřinesl nic nového. Nebo ko- nětechnickém stavu domu doslova citujeme. Na devastaci
nečně – nestavět vůbec. Který postup za dnešních poměrů je objektu při osvobozování Brna Rudou armádou v dubnu
tedy nejlepší? Myslím, že právě ten, který volil“.46) Jediné 1945 se významnou měrou podepsal jezdecký oddíl maršála
kladné hodnocení stavby vdomácím tisku přinesl exkluzivní Malinovského, složený ze sovětských vojáků převážně asij-
společenský časopis Měsíc, který vilu představil jako jeden ského původu a pravděpodobně i z vojáků rumunské ar-
z vrcholných projevů současné duševní i technické vyspě- mády. O pobytu Sovětů v Černých Polích podává cenné
losti.47)Negativní postoje českých odborných kruhů jakoby svědectví Vlasta Hvozdecká, která vzpomíná, jak vstupem
předznamenaly nelehkou budoucnost vily ijejích obyvatel. přes zimní zahradu vodili vojáci koně do hlavního obytné-
ho prostoru vily. „Odbourali plot zahrady asi vdélce 6 matu-
dy na koních jezdili po Černých Polích, kde plenili byty. Apro-
OSUDY DOMU PO ODCHODU JEHO
tože jsme bydleli přímo proti zničenému plotu zahrady Tu-
OBYVATEL
gendhatových, byli jsme tímto počínáním zděšení. Z okna
Po odchodu paní Grety adětí vkvětnu 1938 zBrna do obývacího pokoje jsme viděli pouze bývalou zimní zahradu
švýcarského Sankt Gallen, zůstali v Brně ještě pan Fritz ve vile. Znádherné společenské místnosti si udělali stáj pro
a guvernantka dětí, slečna Irene Kalkofen,48) kteří připra- koně! Já, tehdy 21 letá vdaná žena jsem vůbec nechodila
vovali k transportu osobní věci a některé kusy nábytku. zdomu.“52)
Brno pak opustili během léta. Ve vile zůstal jen šofér Gu- ZPřiznání kdani činžovní za rok 1943, kde je uvedena
stav Lössl, popř. domovník Josef Schnürmacher.49) Po vy- formulace „částečně se nacházející zařízení“ je zřejmé, že
interiérové vybavení, zvláště mobiliář, nebyly ktomuto da-
45)Viz J. Krejcar, Hygiena bytu, Žijeme 1932 (Praha 1932–33), s. 132–134.
tu už delší dobu úplné. Část nábytku si rodina odvezla aně-
Už vr. 1931 vyšel včasopise Žijeme krátký nepodepsaný článek Stav-
ba architekta Miese van der Rohe vBrně, jehož autorkou by příp. mo- které kusy byly zdomu odvezeny neznámo kdy aneznámo
hla být redaktorka časopisu Milena Jesenská, přítelkyně Franze Kaf- kým. Zmíněný Louis Schoberth po prohlídce domu již na pod-
ky amanželka Jaromíra Krejcara, která se včasopise Žijeme podepi-
zim 1940 vypracoval zprávu, v níž se uvádí, že „mobiliář
sovala Milena Krejcarová.
46)Viz M. Prokop, Několik poznámek kčlánku arch. Krejcara v5. čísle, Ži- adokonce ipolokruhová stěna jídelny levně odprodány (kým
jeme 1932 (Praha 1932–33), s. 250–251. Ing. Miloslav Prokop (1896- akomu vhlídaném domě?) ahrozilo zašantročení nejen ve-
1954), propagátor a realizátor moderního a účelného osvětlení. Viz J.
stavěných skříní, ale také onyxové stěny jejím rozřezáním na
Pauly, Činnost Miloslava Prokopa a jeho sbírka v Národním technic-
náhrobní kameny (!). Kdalší, ato velmi radikální změně vin-
kém muzeu, in: Sté výročí narození ing. Miloslava Prokopa, Rozpravy
Národního technického muzea v Praze 146, Praha 1997, s. 11-19. teriéru vily došlo nepochybně s jejím prvním (nebo prvním
Včasopise Žijeme 1932 byla na s. 208 bez jakéhokoli komentáře pub- známým?) dalším uživatelem, nájemcem Walterem Mes-
likována jedna fotografie zinteriéru vily Tugendhat (prostor před ony-
serschmidtem, na jehož náklady byl dům ‚von Grund auf
xovou stěnou) pouze spopiskou Mies van der Rohe: Vila vBrně.
47)Viz W. Bisome, o. c. vpozn. 35, s. 2–7. Kinterpretaci vily Tugendhat hergerichtet‘. S tímto údajem lze především spojit asi jeho
vnaší azahraniční odborné literatuře viz např. O. Máčel, Místo vily Tu- největší stavební úpravy za války, nejčastěji vytvářením men-
gendhat vdějinách architektury, in: P. Liška – J. Vitásková (red.), o. c.
ších místností aprostor vestavbou přepážek, na vnějšku zvý-
vpozn. 24, s. 7–22; V. Šlapeta, Nechtěné setkání – vila Tugendhat
ajejí recepce vČeskoslovensku, in: P. Liška – J. Vitásková (red.), o. c. byt soustružníka Eduarda Anlanda srodinou (od září 1943) asociál-
vpozn. 24, s. 23–42. ní pečovatelky Edith Saegerové (počátkem r. 1945), které uvádí Z. Ku-
48)Nejstarší dcera Hanna odjela přímo do Anglie za svým otcem Hansem dělka, se nepodařilo dohledat – viz Z. Kudělka – L. Teplý, o. c. vpozn.16,
Weissem akrodině ve Švýcarsku se připojila později. Irene Kalkofen s. 20.
(1909–2004) pocházela zBerlína aměla německou národnost astát- 50)Viz Z. Kudělka – L. Kudělková, Nové poznatky ovile Tugendhat, 57. Bul-
ní příslušnost. UTugendhatových pracovala snad již vNěmecku avBr- letin Moravské galerie vBrně, 2001, s. 92–98. Příspěvek autorů se opí-
ně pak od 1. 9. 1928 do 1. 9. 1929 (na adrese Sadová-Parkstrasse 46) rá zejména oprameny zfondů Moravského zemského archivu Brno
apoté od 23. 2. 1931 ve vile na Černopolní, kde nastoupila po Hed- (H1008/1–4 – Moses Löw-Beer, národní správa soukromého jmění;
vice Jurečkové (viz pozn. 22). VBrně zůstala do konce června 1938 D23 – Soukromá alikvidační správa); dále písemnosti zPřiznání kda-
a2.7. 1938 odjela do Anglie (Shaftesbury vhrabství Dorset). Viz AMB, ni činžovní z let 1943–1951, z Protokolu o stavu domu z r. 1945
fond Z1 – Pobytová evidence obyvatel. Zvláště starší syn Ernst těžce asdalšími písemnostmi zNárodní správy nad soukromým majetkem
nesl toto odloučení ase slečnou Irene zůstal vkontaktu až do její smr- rodiny Löw-Beerů, zKrajského národního výboru vBrně, zArchivu Mi-
ti. Vroce 1995 paní Irene Kalkofen ještě osobně navštívila Brno avi- nisterstva vnitra aMinisterstva průmyslu aj. L. Schoberth publikoval
lu Tugendhat. Viz P. Liška – J. Vitásková (red.), o. c. vpozn. 24, s. 90, vr. 1949 ovile Tugendhat článek (viz pozn. 54).
obr. 22. 51)Walter Messerschmidt (nikoli Willy, jak se často mylně uvádí), měl vi-
49)Šofér Gustav Lössl (nar. 1904) pracoval pro Tugendhatovy ave vile po- lu pronajatu za měsíční nájemné 3 000,– korun. Viz Z. Kudělka–L. Ku-
býval do začátku září 1941 (neznámo však od kdy). Od 5. 9. 1941 byl dělková, o. c. vpozn. 50, s. 92–98 (zvl. s. 92–93).
již přihlášen vnovém bydlišti na nedaleké Senefelderstrasse č. 13 (ul. 52)Citace zdopisu paní Vlasty Hvozdecké zBrna, datovaného 4. 4. 2005,
Merhautova). Viz AMB, fond Z1 – Pobytová evidence obyvatel. Pobyt který pisatelka zaslala vedoucí objektu vily Tugendhat Ing. arch. Ive-
Josefa Schnürmachera, který měl vystřídat Gustava Lössla adále po- tě Černé ajejí následná osobní výpověď (MuMB, SDC-VT).
98