Naučné stezky v okolí Hranic na Moravě

46 Pages·2009·0.29 MB·Czech

by  Markéta Dlouhá

ě ě ě
Mendelova zem d lská a lesnická univerzita v Brn
Agronomická fakulta

Ústav aplikované a krajinné ekologie

č ě
Nau né stezky v okolí Hranic na Morav
ř
Bakalá ská práce

2009 Markéta Dlouhá
Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Naučné stezky v okolí Hranic na
Moravě vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím
v přiloženém soupisu literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendlovy lesnické a zemědělské
univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne……………………..

3
Poděkování

Děkuji vedoucímu práce Mgr. Dr. Jaroslavu Knotkovi, Ph.D., za cenné rady,
připomínky a trpělivost při tvorbě mé práce. Dále Ing. Alici Palacké ze SLŠ Hranice za
poskytnutí informací k naučné stezce Arboretum a Lesní naučné stezce Valšovice. A za
podporu mých rodičů a přítele.

4
OBSAH

1. Úvod………………………………………………………………………………8
2. Obecné zásady tvorby naučných stezek ……………………………………….9
2.1. Naučná stezky………………………………………………………………...9
2.1.1. Rozdělení naučných stezek ……………………………………………..9
2.1.2 Historie naučných stezek ……………………………………………….10
2.2. Podoba a texty informačních panelů………………………………………….10
2.2.1. Co by měl obsahovat správný panel naučné stezky……………………...10
2.2.2. Text informačního panelu………………………………………………..10
2.2.3 Grafická část informačního panelu……………………………………….11
2.2.4. Údržba naučných stezek………………………………………………..12
2.3. Umisťování panelů v terénu………………………………………………....12
2.3.1. Značení naučných stezek v terénu……………………………………….13
2.3.2. Piktogramy na naučných stezkách ………………………………………15
3. Charakteristika mikroregionu Hranicka………………..……………………..16
3.1. Mikroregion Hranicko ……………………………………………………16
3.1.1. Město Hranice a okolí …………………………………………………16
3.1.2 Teplice nad Bečvou ……………………………………………………17
3.1.2.1 Zbrašovské aragonitové jeskyně ………………………………….. 17
3.1.3 Moravská brána ………………………………………………………...18
4. Naučná stezka HŮRKA………………………………………………….……....19
4.1. Charakteristika trasy………………………………………………………….19
4.2. Popis jednotlivých zastavení………………………………………………….20
4.3. Zhodnocení trasy……………………………………………………………...22
4.4. Návrh zlepšení…………………………………………………………….......22
5. Naučná stezky VALŠOVICE……………………..…….……………………….26
5.1. Charakteristika trasy…………………………………………………………..26
5.2. Popis jednotlivých zastavení…………………………………………………..27
5.3. Zhodnocení stezky…………………………………………………………….33
5.4. Návrh zlepšení…………………………………………………………………34
6. Naučná stezka ARBORETUM…………………………………………………...36
6.1. Arboretum…………………………………………………………………...…36
6.2. Popis jednotlivých zastavení…………………………………………………...37
5
6.3. Zhodnocení stezky …………….………………………………………………38
6.4. Návrh zlepšení…………………………………………………………………39
7. Diskuze ………………………………………………………………….…………40
8. Závěr ………………………………………………………………...…………….41
9. Použité zdroje …………………………………………………………………......43
10. Seznam obrázků …………………………………………………………………46
11. Seznam příloh ……………………………………………………………………47
Přílohy …………………………………………………………………...……..........48

6
ABSTRAKT

Naučné stezky jsou dnes rozšířeny téměř v každé části naší republiky a to i díky
tomu, že jsou jedním z prostředků alternativního vzdělávání veřejnosti. Tato práce
popisuje nejnavštěvovanější naučné stezky v okolí Hranic. Dále navrhuje možná
zlepšení a úpravy informačních panelů, podle shromážděných informací v úvodní části
práce, tak aby stezky byly pro turisty ještě zajímavější.

Klíčová slova: naučná stezka, informační panel, město Hranice

ABSTRACT

Nature trails are now widespread in almost every part of our country and also
because they are one of the means of an alternative public education. This bachelor
thesis describes the most popular nature trail in near Hranice. It also proposes possible
improvements and modifications of information panels, according to the information
collected in the introductory part of the work, so that pmatural trail are even more
interesting for tourists.

Keywords: nature trail, information panel, the city Hranice

7
1.ÚVOD

Vydáme-li se na odpolední procházku v blízkosti svého bydliště nebo na delší
dovolenou po naší malebné zemi ať už navštívíme hory, hrad či zámek nebo zavítáme
do národního parku, jistě narazíme na nějakou zajímavou naučnou stezku, která nám
prozradí něco o místě , na které jsme se vydali trávit svůj volný čas. Přestože čas , který
trávíme na procházkách či výletech málo kdo chce strávit nějakým zdlouhavějším
čtením textů informačních panelů, ale někdy zaujmou turistu natolik, že se u panelu
zdrží déle, ale naopak nějaké panely zcela vynechá, ale každý si vždy najde to co je pro
něj zajímavé. Turista tak opouští místo zrekreovaný a obohacen o nové poznatky.
Stezky se u nás budují téměř 45 let.
Stezky u nás vznikají hlavně na témata týkající se přírody. Jak se zaměřením na
faunu a flóru, tak i se zaměřením na životní prostředí. Je to způsobeno tím, že
v posledních desetiletích je čím dál tím větší zájem obyvatel o tyto témata. Tomu
nasvědčuje i počet zřízených stezek. Porovnáme li současnost s dobou před rokem
1989, kdy u nás bylo 60 naučných stezek.
Naučné stezky vybudovala řada organizací, lze odhadnout, že se jich v České
republice nachází okolo 700. Najdeme je v různém stavu – od perfektně udržovaných
po více či méně poškozené. Často jsou k nim vydány publikace. Některé stezky jsou
zakresleny v turistických mapách, o jiných najdeme informace na internetových
stránkách a někdy na ně člověk narazí pouhou náhodou. ( Drábek, 2005 )

8
2. OBECNÉ ZÁSADY TVORBY NAUČNÝCH STEZEK
Výhody a nevýhody naučných stezek
Naučné stezky jsou oblíbeným prostředkem šíření informací. K jejich největším
výhodám patří seznámení návštěvníků s ucelenými částmi přírody, historie a krajiny.
Zapomíná se však na nevýhody naučných stezek. Jednou vytvořená stezka se jen velmi
obtížně mění, informační panely jsou drahé, špatně odolávají povětrnostním vlivům a už
vůbec ne vandalům. Pokud Vás zajímají některé informace, nezbývá Vám zpravidla jiná
možnost, než si je opsat z panelu. K naučným stezkám se často vydávají i průvodci.
Tyto publikace mají obdobné problémy jako samotné naučné stezky - obtížně se
aktualizují, jsou v každém případě ztrátové a je problém s jejich distribucí.

2.1. NAUČNÁ STEZKA
Naučná stezka je předem určená turistická (nebo cykloturistická,
vodácká apod.) trasa (chráněným územím, lesem, lesoparkem, okolím měst, městem,
městským parkem, zámeckým parkem, zemědělskou krajinou atd.), která si klade za cíl
vzdělat, resp. přinést informace lidem, kteří ji procházejí. Využívá k tomuto účelu
buď informační panely, nebo tištěné průvodce, nebo jinou (originálnější) formu.
(zdroj: www3)

2.1.1 Rozdělení naučných stezek
- dle délky trasy (krátké, středně dlouhé, dlouhé, jednodenní, vícedenní)
- dle obsahové náplně (obsahově bohaté, méně bohaté)
- dle situování v krajině (v chráněných územích, mimo chráněné území)
- dle zaměření ( zoologie, geologie, ekologie,…)

9
2.1.2. Historie naučných stezek
Naučné stezky vznikly již počátkem minulého století v národních parcích USA, jako
jeden z významných kulturně vzdělávacích prostředků. Před druhou světovou válkou
byly zakládány také v Německu. První naučnou stezkou v tehdejším Československu
stala Koglerova naučná stezka Krásnolipskem, 12 km dlouhá trasa vybudována již za
druhé světové války. ( Maršáková, 1977)

2.2. PODOBA A TEXTY INFORMAČNÍCH PANELŮ
Informační panely jsou bezesporu nejviditelnější částí naučné stezky. Jejich
prostřednictvím autoři stezky komunikují s návštěvníkem a snaží se ho zaujmout. V této
části se pokusím stručně shrnout, jak by měli, panely vypadat, a čemu se rozhodně
vyhnout.
2.2.1. Co by mělo být na každém informačním panelu stezky
Abychom návštěvníkovi usnadnili orientaci v terénu a na trase stezky, měl by
každý panel na zastávce naučné stezky obsahovat následující:
název naučné stezky (uvedený zřetelně v záhlaví),
pořadové číslo a název zastávky (uvedené jako podtitul),
plánek stezky s vyznačením trasy a umístění zastávky, u níž návštěvník právě stojí (na
úvodním panelu by měl být podrobnější a větší plánek, na každém dalším panelu stačí
menší, schematičtější).
2.2.2. Text na informačních panelech
Cílem naučné stezky by neměla být úporná snaha sdělit návštěvníkovi úplně
všechno a zahltit jej údaji, které při letmém čtení není ani schopen plně vnímat, natož
vstřebat. Text by měl naopak klást důraz na interakci, kontakt, komunikaci
s návštěvníkem, nevtíravě se v něm snažit vzbudit zájem o danou problematiku.

10
Měl by být:
co nejkratší
– tedy zbavený zbytečných přívlastků, složitých souvětí, bezvýznamných „výplňových“
vět; mluvit hned k věci, vyhnout se zdlouhavému blábolení a obšírným popisům,
schématicky strukturovaný
– tedy rozčleněn tak, aby se v něm návštěvník dokázal rychle zorientovat (tj. např.
zřetelně vyznačit nadpisy různých úrovní, dlouhé „špalky“ textu rozčlenit mezinadpisy,
používat odrážkové seznamy, klíčové údaje graficky zvýrazňovat),
srozumitelný
– tj. bez cizích slov (pokud nejsou zároveň ihned vysvětlena), latinských názvů (pokud
není např. zajímavou formou vysvětlen jejich původ, novotvarů, neobvyklých slov,
běžných slov v neobvyklém významu, žargonu specifického pro daný obor apod.,
pravopisně, stylisticky a typograficky správný. (zdroj: www 1)
Čemu se dále vyhnout
nedostatečný kontrast barev textu a pozadí
– protože panely časem vyblednou, je lépe se vyhnout experimentům např.
bílého textu na šedém pozadí. Nejvhodnější je kombinace „černé na bílém“ nebo jiných
kontrastních barev, dostatečně velkým a čitelným písmem,

vzorek na pozadí textu
– souvisí s předchozím bodem. Na pozadí textu (jako tapeta) nepatří
sebejemnější barevné vzorky, zesvětlené fotografie, výřezy z katastrálních map
apod. Vypadají sice efektně, ale většinou brání v pohodlném čtení a jsou zbytečné, bez
informační hodnoty

2.2.3. Grafická část informačních panelů
Za obecně nejvhodnější považujeme informační panely s minimem textu
a s převahou fotografií a obrázků. Jsou na pohled poutavé, a přístupné nejširšímu
spektru návštěvníků (dětem i dospělým). Pro představení fauny a flóry jsou
nejvhodnější kvalitní fotografie, nejlépe pořízené přímo v konkrétní lokalitě nebo
11