MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zobrazení morálních hodnot v díle Andrzeje Sapkowského

51 Pages·2012·0.35 MB·Czech

by  Kateřina Blatná

Ě
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN
FILOZOFICKÁ FAKULTA
Seminář estetiky

Zobrazení morálních hodnot v díle Andrzeje
Sapkowského

ř
Bakalá ská diplomová práce

Autor práce: Kateřina Blatná
Vedoucí práce: Mgr. Hana Málková

Brno 2012
Bibliografický záznam

BLATNÁ, Kateřina. Zobrazení morálních hodnot v díle Andrzeje Sapkowského. Brno:
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář estetiky, 2012. 45 s. Vedoucí diplomové
práce Mgr. Hana Málková.

Anotace
Předmětem této bakalářské práce je zobrazení morálních hodnot u konkrétních postav
ve fantastické literatuře Andrzeje Sapkowského. Práce nejprve pojednává obecně
o fantastické literatuře a jejích počátcích. Dále stručně představuje polského autora fantasy
Andrzeje Sapkowského a ve zkratce se dotýká jeho tvorby. Hlavní část této práce se věnuje
hlavním postavám v sáze o zaklínači a v husitské trilogii, kde jsou postavy nejprve stručně
nastíněny, poté se zabýváme jejich osobnostmi za pomoci Aristotelova díla Etika
Nikomachova. Konkrétně se práce zabývá třemi ctnostmi, velkomyslností, statečností
a přátelstvím, které jsou u daných postav zkoumány. V závěru práce se budeme snažit tyto
dvě rozdílné postavy srovnat a najít společné vlastnosti.

Annotation
The topic of this bachelor thesis is a depiction of moral values at main characters in
the fantasy literature by Andrzej Sapkowski. First of all, the final work generally deals with
fantasy literature and its beginning. Then the work briefly introduces the Polish author of
fantasy literature Andrzej Sapkowski and outlines his work concisely. The main part of this
work is dedicated to the main characters in sága o zaklínači and husitská trilogie, where the
characters are briefly described. Afterwards, it deals with their personality through
Nicomachean Ethics. To be more concret, the thesis deals with three virtues, magnanimity,
braveness and friendship and these virtues are explored in the main characters. In the end of
the thesis we try to compare these two different characters and try to find some common
attributes.
č
Klí ová slova
fantasy, Andrzej Sapkowski, Aristoteles, Etika Nikomachova, zaklínač, ctnost,
velkomyslnost, přátelství, statečnost

Keywords
fantasy, Andrzej Sapkowski, Aristotle, Nicomachean Ethics, encounter, virtue, magnanimity,
braveness, friendship
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny
a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna
v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.

V Brně dne 25.4.2012 Kateřina Blatná
ě
Pod kování

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Haně Málkové za pomoc s výběrem tématu
a cenné rady. Také děkuji své rodině za podporu.
Obsah

1. Úvod.......................................................................................................................................1
1.1. Definice ctností u Aristotela............................................................................................2
2. Fantastická literatura..............................................................................................................3
2.1. Charakteristika................................................................................................................3
2.2. Vznik a vývoj..................................................................................................................5
3. Andrzej Sapkowski a jeho tvorba...........................................................................................7
3.1. Život a dílo......................................................................................................................7
3.2. Sága o zaklínači...............................................................................................................8
3.3. Husitská trilogie............................................................................................................10
4. Zaklínač Geralt z Rivie........................................................................................................14
4.1. Postava zaklínače a jeho charakteristika.......................................................................14
4.2. Statečnost......................................................................................................................15
4.2.1. Projevy statečnosti u zaklínače Geralta..................................................................17
4.3. Velkomyslnost...............................................................................................................21
4.3.1. Velkomyslné jednání..............................................................................................22
4.4. Přátelství........................................................................................................................25
4.4.1. Přátelství mezi zaklínačem a jeho druhy................................................................27
5. Reinmar z Bělavy.................................................................................................................29
5.1. Postava Reinmara a jeho charakteristika.......................................................................29
5.2. Existence statečnosti u Reinmara..................................................................................30
5.3. Velkomyslné jednání.....................................................................................................33
5.4. Přátelství mezi Reinmarem a jeho druhy......................................................................35
6. Závěr.....................................................................................................................................38
7. Resumé.................................................................................................................................40
8. Summary..............................................................................................................................42
9. Použitá literatura a prameny.................................................................................................44
1. Úvod

Každá obětavost, každé sebeodříkání z lásky,
každý účinný soucit, každá nezištnost se jeví jako oběť,
okrádání sebe sama, a přece právě toto znamená zrání a růst,
a to je přece jediná cesta vzhůru.1
Hermann Hesse

Jedním z výrazných děl zabývající se problematikou morálky je bezpochyby
Aristotelova Etika Nikomachova, která i po dlouhá staletí zůstává stále aktuální a má co
nabídnout i dnešní společnosti. Pro Aristotela bylo nejdůležitější dobro a v člověku a lidstvu
viděl vyšší účel než jen živočišný, viděl v lidech účel kulturní a mravní, vrcholící
v dokonalém životě. Aristoteles se podrobně zabýval ctnostmi a jejich protiklady. Cílem této
práce je použít vybrané ctnosti, konkrétně statečnost, velkomyslnost a přátelství, a zjistit, zda
a v jakém měřítku se objevují v současné fantastické literatuře, v díle polského autora
Andrzeje Sapkowského.
Tyto ctnosti byly vybrány záměrně proto, že se s nimi v tomto druhu literatury
poměrně často setkáváme a nejinak je tomu i v případě Sapkowského. Nejprve se zaměříme
na pojem fantasy. Pokusíme se podat charakteristiku fantastické literatury a naznačit její
vznik a dosavadní vývoj. Následně si představíme významného polského autora Andrzeje
Sapkowského, který se proslavil díky svému knižnímu hrdinovi Geraltovi. Poté se pokusíme
nastínit obsah dvou stěžejních děl tohoto autora, ze kterých budeme vycházet při hledání výše
zmíněných ctností. V dalších několika kapitolách se pokusíme u hlavních hrdinů posoudit
jejich morálku a vycházeje z Etiky Nikomachovy zjistit, v jaké míře se u nich objevuje
statečnost, velkomyslnost a projevy přátelství.
V závěru práce se budeme snažit tyto dvě postavy mezi sebou porovnat, abychom
mohli ukázat, jak Sapkowski k uvedeným hodnotám přistupuje.

1 BERGMANN, F. – FIŠEROVÁ, K. Cesta začíná každý den. Praha: Vyšehrad, 2002.
1
1.1. Definice ctností u Aristotela

Aristoteles rozlišuje dva druhy ctnosti, jednak ctnost rozumovou a dále ctnost mravní.
Ctnost rozumovou lze chápat jako ctnost, ke které je nutné dospět pomocí učení, což vyžaduje
čas a určité zkušenosti. Naproti tomu ctnost mravní je dána zvykem, z čehož vyplývá, že tato
ctnost není nikomu dána přirozeně. Pokud bychom tuto ctnost získávali od přirozenosti,
nemělo by pak osvojování zvykem žádný význam. Ctnost můžeme získat po předchozí
činnosti – tím chceme říct, že pokud se chceme něco naučit, musíme se dané činnosti nejdříve
plně věnovat. Lidé mají přirozenou vlohu získávat ctnosti a díky zvyku se v nich poté
zdokonalovat. Neméně důležitým faktorem je také zvykat si na správné jednání hned
od mládí. Pokud jednou určité ctnosti dosáhneme, snažíme se tuto ctnost zachovat a dále ji
prohlubovat.
Dále se Aristoteles zabývá definicí duševní ctnosti. Po vyloučení citů a vrozených
schopností vyplývá, že ctnosti jsou určité stavy. Stavy pak můžeme popsat jako to,
„co působí, že se k citům chováme správně nebo nesprávně.“2 Příkladem je hněv. Pokud se
jedná o hněv prudký, chováme se nesprávně. Pokud však zachováme střed, chování je potom
správné. To znamená, že důležité je zachovávat střed a naopak se vyhýbat krajnostem. Ctnost
lze tedy nazvat „jakousi středností, která směřuje vždy ke středu.“3 Vzhledem k lidem,
nemůže být střed chápán pouze jako aritmetický průměr. Pro někoho může takový střed
znamenat mnoho, pro jiného zase málo. Člověk by si měl střed vybírat vzhledem k sobě
samému, neboť on sám je schopen vyhnout se nadbytku i nedostatku a vybrat si ten správný
střed. Nicméně ne vždy je možné správný střed určit. Aristoteles uvádí příklady citů, jako
jsou např. závist nebo vražda, které jsou špatné samy o sobě, aniž by se u nich projevoval
nadbytek či nedostatek. V takových situacích nelze jednat správně, ale vždy pouze chybovat.
V naší práci se budeme zabývat pouze vybranými ctnostmi, a to statečností,
velkomyslností a přátelstvím, které jsou častými motivy ve fantastické literatuře. Analýza
těchto ctností nám pomůže nahlédnout, do jaké míry se u zvolených postav vyskytují.

2 ARISTOTELES. Etika Níkomachova. Praha: P.Rezek, 1996, s. 56.
3 Ibid., s. 58.
2
2. Fantastická literatura
2.1. Charakteristika

„Fantastická literatura je souhrnné označení pro literární díla, vytvářející obraz
skutečnosti za pomoci prvků smyšlených, tj. takových, které neodpovídají běžné zkušenosti
ani obecně platnému pojetí a nazírání světa.“4
Ve fantasy se sice vyskytuje nepochopitelný fantastický element, ale schéma
je uspořádané tak, že působí uspokojivě až realisticky. Díky efektní instrumentaci námětů se
může zdát dokonce jako pravděpodobný. Fantastické motivy, pro které nenacházíme v našem
světě uspokojivý výklad, zaujímaly v literatuře vždy svoje místo. „Fantasy rekurzívne
nadväzuje na prastarý aj historicky novší materiál mýtov, kozmogonií a teodíceí, eposov,
sakrálnych spisov, bájok, rozprávok, povestí, legiend, mystiky, stredovekých povier,
okultizmu a špiritizmu či stredovekej romance.“5
Pokud budeme fantasy považovat za specificky a historicky určený žánr, musíme se
poohlédnout po nějakých znacích, které by umožnily tento žánr popsat a vymezit. Jedním
z prvních teoretiků tohoto žánru se stal Charles Nodier,6 který určil moderní fantasy 19. století
jako „všeobecně ověřenou zprávu o neuvěřitelných skutečnostech a stanovil také první
kritérium - téma.“7 Nodierovy poznámky se staly přehledem hlavních zásad, které se později
staly obecně platnými. Šlo o „princip pravděpodobnosti fantastického děje, princip
významové ambivalence a dvojznačné souhry fantastického s realistickým.“8
Jestliže se v našem světě přihodí událost, kterou nelze vysvětlit žádnými zákony našeho světa,
je na pozorovateli, které ze dvou nabízejících se řešení si vybere. První řešení se naskytuje
v podobě mámení smyslů, tedy určité dílo představivosti. V tomto ohledu zákony světa
zůstávají. Pokud se ovšem tato událost doopravdy přihodila, stává se součástí reality.
Nicméně se tato skutečnost musí řídit zákony, které jsou pro nás neznámé. Fantastično
v tomto případě trvá po dobu této nejistoty. Jakmile si zvolíme první nebo druhou variantu,
fantastický svět mizí.

4 TÁBORSKÁ, Jiřina. Fantastická literatura. In Vlašín, Š. (ed.). Slovník literární teorie. 1.vyd. Praha:
Československý spisovatel, 1977, s. 109.
5 HEREC, Ondrej. Z teórie modernej fantastiky. Bratislava: Literárne informačné centrum, 2008, s. 52.
6 Charles Nodier byl francouzský prozaik, básník a kritik. Významnou část jeho díla tvoří fantastické povídky,
eseje nebo úvahy. Je považován za jednoho z průkopníků fantasy ve Francii.
7 ŠRÁMEK, Jiří. Morfologie fantastické povídky. Brno: Masarykova univerzita, 1993, s. 3.
8 Ibid., s. 4.
3
„Fantastično je váhání pociťované bytostí, která zná pouze přírodní zákony, tváří v tvář
zdánlivě nadpřirozené události.“9 Fantasy bychom tedy mohli vymezit jako něco mezi
skutečným a pomyslným.
Podle Todorova vyžaduje tento žánr splnění několika podmínek. Text by měl čtenáře přinutit,
aby tento fantastický svět považoval za běžný svět a aby se rozhodoval mezi nadpřirozeným
a přirozeným výkladem jevů. Zmíněné váhání může pociťovat i postava. Tím pádem je role
čtenáře předána postavě a současně se zde objevuje váhání, které se stává jedním z motivů
díla. Nabízí se i možnost naivní četby, kde se skutečný čtenář ztotožňuje s postavou.
Ve výsledku je důležitá schopnost čtenáře osvojit si určité postoje k textu.
Čtenář by měl zavrhovat básnický a alegorický výklad. Často se setkáváme
s vyprávěními, která obsahují nadpřirozené prvky. Aniž by čtenář zjišťoval, o co se jedná,
je mu jasné, že tyto prvky nesmí brát doslova. Pokud se v knize objeví zvířata, která mluví,
je zcela jisté, že text musíme považovat za alegorický.
Naproti tomu básnický text bychom teoreticky mohli považovat za fantastický, pokud
by se ovšem od poezie nežádalo, aby byla důstojná. Jestliže je vyřčena určitá řada slov, pak
to není nic víc než pouhá řada slov, kterou je nutné chápat tak, jak je, a nehledat v nich skrytý
význam.10
Herec se ztotožňuje s myšlenkou toho, že fantasy je výjimečný jev, který není možné
definovat. Fantasy se neustále mění a je nemožné vymezit trvale platný svět. Fantastické dílo
přivádí čtenáře do určitého světa. Způsob, jakým autor čtenáře do tohoto světa uvádí,
je součástí přitažlivosti tohoto žánru, a také jedním z hlavních cílů autora. Čtenář fantasy
se stává součástí příběhu a dotváří jej ve své představivosti.
K charakteristice fantastické literatury se vyjádřilo nemálo autorů s různými, leckdy
protichůdnými názory a požadavky. Pro účely této práce postačí letmé načrtnutí základních
rysů tohoto žánru.

9 TODOROV, Tzvetan. Úvod do fantastické literatury. Praha: Karolinum, 2010, s. 26.
10 Ibid., s. 26, 31.
4