kniha Jonáš PDF
Preview kniha Jonáš
_ * t *r. * * šrai^Éi^iítsí'•»•■ V í c e n e ž l i J o n á š . /tívod./ Kniha Jonáše je malá kniha,leč veliké ho významu.Není to pohádka s bájeslovným podkladem,jako třeba pověst o Herkulovi a mořské obludě; máme před sebou "slova pra vdy" .Rovněž to není vymyšlená příhoda,ob sahující snad několik pravdivých vložek, jež by v sobě skrývaly užitečná a důleži tá pro nás naučení,nýbrž všechno se událo tak,jak nám to zde Bůh s vysokým,vznešeném cílem sděluje. Všichni,kdo věříme ve vdechnutí Písma Svatého,ani na chvilenku nepochybujeme o věrohodnosti věcí,jež se s Jonášem staly, ale jsme přesvědčeni,že se všechno přiho dilo právě tak,jak nám Boží pisatel vyprá ví .Konec konců méně víry stačí k přesvěd čení, že prostně a stručně sepsané toto vy právění je pravé,než kolik víry je třeba k věření doměnkám,jež byly proto vymyšle ny, aby byla s Knihy Jonáše setřena její nadpřirozená moc. Všem,kdo jsou na rozpacích a táží se: "Udály se opravdu ty divné a tak zvláštní yěci?", odpovídáme: "Což nejsme na každý ien svědky divných věcí,ať již v rodině a- nebo v životě jednotlivců? A což není Bůh Bohem,jenž činí divý,a Jemuž nic není ne možné?" Domníváme se,že sám Jonáš tuto knihu Bepsal. Vždyť na počátku jejím čteme: "I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi..". Čtouce Knihu Jonáše nemůžeme se ubrániti dojmu,že sám prorok Jonáš napsal myšlenky, jimiž bylo jeho nitro naplněno,jež mu vnu kl Bůh,aby je na věčné věky uložil v kni 2 - - hu.Jako David v některých žalmech i Jonáš se tu neostýchá přímo,otevřeně mluvit o svých chybách a nedostatcích,o převráce ném smýšlení svého srdce. Nejmohutnějším dojmem však působí,vidí- me-li,jak Jonáš,muž.jenž se několikráte o- povážil mluvit proti Bohu,na konci svého zápisu umlká a předává slovo Bohu.Jonášo vo mlčení mluví za celé knihy. Podle sdělení jednoho Assyřana je po dnes v Assyrii,jejímž hlavním městem bylo Ninive /l.M.10:11/.místo označované za Jo nášův hrob.Lidová tradice tu dává výraz svému přesvědčení,že Jonáš vskutku žil. Jonáš je v 1.kap.knihy jmenován synem Amaty.Tato doložka nás upomíná na 2.Král. 14,kde rovněž čteme o jistém Jonášovi,sy nu Amaty, a je tu o něm řečeno,že byl pro rokem z Gethefer.Srníma mít listá 9.t* tn je tentýž muž,o němž co se tu o něm praví: zase dobyl končin Izraelských od tohoto místa,kudy se jde do Emat,až k moři pusté mu, podle řeči Hospodina Boha Izraelského, kterouž byl mluvil skrze služebníka svého Jonáše syna Amaty,proroka,kterýž byl z Gethefer.Neboč viděl Hospodin trápení Iz raele těžké náramně,a..//že nebylo// kdo by spomohl Izraelovi.A nemluvil Hospodin, že by chtěl zahladit! jméno Izraele, aby ho nebylo pod nebem; protož vysvobodil je skrze Jeroboáma syna Joasova." Prorok Jo náš, o němž jedná Kniha Jonáše,prorokoval co prorok království deseti pokolení ná pravu věcí Izraele.Hospodin se znovu sli tuje nad lidem,jenž nemá žádného spomoc níka.Za vlády krále Jeroboáma II.se toto - 3 - proroctví Jonáše naplnilo .Deseti kmenůmse dostalo za podíl bohatých požehnání.Jistě že Jonáš musil mít za vznešenou úlohu mo ci zvěstovat svámu milovanému národu o ná pravě jeho věcí .Konal to v blahém ujiště>- ní,že jeho proroctví se naplní.Vidíme pro to i z dějin Izraele,zaznamenaných v Kni hách královských,že Jonáš,o němž námi u- važovaná kniha mluví,vskutku byl známým prorokem.Pokusíme se to objasnit dále. Ze Jonáš není nějakou důvtipně vybáje- nou osobou a že jeho kniha není básnickou smyšlenkou,nýbrž že muž,jenž toto jméno měl,opravdu žil a že se s ním staly všech ny věci tak,jak nám je Kniha Jonáše stru^- čně předvádí.ozřejmuje nám skutečnost nad jiné významná,totiž že sám Syn Boží více než jedenkrát o Jonášovi hovořil.Přitom Pán Ježíš o něm mluví jako o proroku,jenž opravdu žil a jenž zažil události v Božím Slově popsané. Na třech místech v Evange liích /Mat.12:38-41;16:4; Luk.11:29-32/ jsme odkazováni na významné příběhy Joná še.Odtud je zřejmé,že dvě hlavní události, jež se nevěrci stále pokoušejí podrývat. Pán Ježíš potvrzuje co pravé,totiž: 1/ že Jonáš v břiše ryby veliké vskutku byl, a 2/ že byl v Ninive a s velikým úspěchem tam kázal. Ani slovem se věrný Mistr nezmiňuje o Jonášově nevěře.Mluví jen o dobrém.Jonáš byl znamením,neboť byl jako kdosi, ^jenž zmrtvýchvstal .Kázal pak s takovým úspěchan, že se k jeho slovu obrátili muži Ninivit- ští.Pán Ježíš tyto skutečné události pro to připomenul,aby ukázal židům na jejich převrácenost,neboť zatím co pohané Jonáše uposlechli,opovrhli Židé svědectvím Toho, - 4 - o Němž je psáno, že jest "více nežli Jo náš*. Jestliže tedy s á m K r i s t u s Knihu Jonáše ve všem za Slovo Boží uzná vá a vyjímá odtud za Svého působení místa k varování Izraelského lidu, ba uvádí též příběh Jonášův v břiše veliké ryby^jejž mnozí mají za nevěrohodný,co pravou udá lost, - kterak bychom pak mohli m y tře ba jen na okamžik zapochybovat o pravdi vosti těchto, věcí? Jestliže však někdo z věřících tu přece dá místo nevěře,bude se z toho muset zodpovídat před soudnou sto licí Kristovou. Kniha Jonáše jest h i s t o r i c k á , Jonáš pak byl p r o r o k e m P á n ě . Proto budeme-li naslouchat sdělením té to Knihy,uslyšíme hlas Toho, jenž jest "ví ce nežli Jonáš".Sám Bůh tu k nám promlou vá skrze Svého Ducha; Duch Kristův je to, s Nímž se v té předivné Knize setkáváme. Jonáš je,pokud víme,jediným prorokem, jenž byl vyslán s přesně určeným úkolem k pohanům .Všichni proroci působili bud vju- dstvu nebo v Izraeli.Někdy sice překroči li pomezí Izraelské a zaměstnávali se pak jednotlivými osobami,ale jejich slovo po hanům přímo určeno nebylo. Jenom zde máme muže z Izraele,jejž sám Hospodin posílá do velikého pohanského města.Má tam pří sně a 8 vážností zvěstovat Boží Slovo, a konečně -Jonáš sám. to velice dobře pocho pil- kdyby ho uposlechli,má jim v Páně Jménu nést odpuštění. Měl tedy být poslem radostné zvěsti národům. Jakým způsobem musel být sám Jonáš tím vším uchvácen,když se později hlouběji po- - 5 - hroužil v myšlenky Boží,jež pod vedením Jeho Ducha sepsal! Avšak jak vážnou ce stou ho k tomu Bůh musel provést! Vpravdě je Bůh Izraelův Bůh spásy! Kniha Jonáše je zvláštní prorocká kni ha,výrazně odlišná od ostatních.Patří ke dvanácti tzv.Malým prorokům,ale v žádné z ostatních knih nenalézáme o s o b n í příběh toho neb onoho proroka co hlavní téměř obsah knihy.Mluví k nám jen o tom,oo Bůh prorokům dal,aby jiným zvěstovali. V dějepravných knihách bývá popisován životopis jedné nebo více osob,jejich chy by i jejich dobré stránky: v prorockých knihách tomu tak není.Tu i tam,jako např. v Izaiáši,v Jeremiáši a v Ezechieli a v Ma lých prorocích smíme z mnoha míst vyěíst, jakého věku dosáhli proroci.jakého stavu byli příslušníci,čím se zaměstnávali, ale jejich životopis nám není nikde podán tak, jako v případě Jonáše.A přece není jeho Kniha knihou dějepravnou,nýbrž prorockou, a byla proto zařazena do prorockých knih. Proč asi? Snad proto,že obsahovala proro ctví, jež se dosud nenaplnilo,když Ninive již uvěřilo Jonášovu kázání a obrátilo se? Nikoli,ale protože celý o s o b n í pří běh Jonášův,jenž nám je v té Knize sdělo ván, je proroctvím. Pozastavme se tu na okamžik,než zapo čneme Knihu Jonáše kapitolu za kapitolou uvažovat. Celá Kniha Jonáše se všemi událostmi je proroctvím,a to vztahujícím se jednak na Izraelefjednak na Krista. Uvažujme Knihu Jonáše nejprve jako pro roctví o I z r a e l i . J e zvláštní,že o 6 - - velikém Dni smíření čtou Židé Knihu Joná še .Kterýsi křesťan zeptal se jednou jedno ho rabína na skrytý smysl tohoto obyčeje a ten mu tiše -v doznání- odvětil: "My jsme Jonáš!" - Kniha Jonáše nám líčí Izraele co vyvo lený národ,jenž měl býti prorokem Páně k požehnání národů. Jméno "Jonáš" značí v he brejštině "holubice".Izrael měl zastávat úkol posla pokoje.Na neklidných vodách to hoto světa měl svědčit o pokoj i,jejž lze nalézt toliko v Bohu,v Hospodinu,v Tom \ě- čně Věrném.Ale národ toto nechtěl.Vzpěčo- val se milosti Boží a Jeho láskyplným my šlenkám a upadl v neposlušnost.Utekl od tváři Páně a jsa přesvědčen,že podle da ných možností jedná správně,"našel lo3... a zaplativ.. .vstoupil na ni,aby se plavil"! Tu se pak mohl rozložit,pohodlně ulehnout jako Jonáš,jenž za bouře spal. Když však Izrael utekl od tváře Hospo dinovy, daleko od Boha,a nevyřídil posel ství, jímž ho Bůh pověřil,octnul se v moři, ve zmítaných vodách moře národů. Lo3,jež se plavila na západ,představu je pohany,a mořem jsou národy,mezi něž byl Izrael co vyloučený vyvržen.Čteme pak v Jonášově příběhu,že když veliká bouře ná porem udeřila a lodi hrozilo ztroskotání, námořníci jati bázní volali ke svým bohům. Konečně se však obrátili k pravému Bohu. Obětovali Mu a činili slavnostní sliby JiCh se pak slitoval nad pohany,zatím co Izra el zůstává vyvržen. Vzácným způsobem uvádí nám tuto skute čnost v Listu flímanům apoštol Pavel /kap. 11/.Bůh dovede zlé obrátit v dobré.Loá se vším osazenstvem vlastně pro Jonášovu ne- - 7 - věrnost měla zahynout.To však,jak nám pří běh ukazuje,nebylo v souladu s úmysly Bo žími o milosti.Podobně by býval musel i celý svět pro Izraelovu nevěrnost zahynou- ti.Třebaže odsuzuje zlo,přece se nad Svým lidem chce znovu slitovat.Ve Své spravedl nosti na 5as Izraele odstavuje stranou,ni koli však navěky,jak nám potvrzuje další vyprávění o Jonášovi.Mezitím však se náro- di\m dostává požehnání Vykupitele světa Je hož je Jonáš v nitru ryby tak výmluvným předobrazem. Ze srdce souhlasíme s tím,co kdysi pa stor J.G.Kunst o Jonášovi v bouři a o Jo nášovi v rybě napsal: "Izrael byl národem Božím.Avšak zabíjel proroky a kamenoval ty,kdo k němu bývali posíláni Bohem; - sám pak zůstával zatvrzelý ve svém modlářství. Proto musel být co lid Boží zavržen.Bůh I- zraelův se pak obrací k pohanům.Pohanští námořníci se v bouři modlí,zatím co Jonáš ve falešném pokoji spí .Tak se přihodilo I- zraelovi.Přicházejí pohané a ptají se po spasení Hospodinově,zatím co Izrael trvá v zatvrzení.Osádka lodi je zachráněna,Jo náš vyvržen ven, - to nám ukazuje,že při klonění Boží k pohanům se stane zavržením Izraele.Přitom musí být přinesena oběřJo náš uvržený v moře,položený za obšt pro spasení námořníků, úkazu je na onu j e d i n o u obět,jež znamená spásu světa." Avšak Jonáš,předobraz smrti Krista, o čemž později šíře chceme uvažovat,je před ně obrazem o Izraeli,jenž po dobu milosti národů je rozptýlen mezi pohany.Po stránce duchovní i s hlediska národa nalézá se I- zrael od okamžiku svého zavržení jakoby v hrobě.Tento hrob jsou národové.Zatím však 8 - - mluví proroci táž o tom,že Izrael jednou, v daleká budoucnosti,znovu ožije."Ožijí? mrtví tvoji,těla mrtvá vstanou... země vy vrhne stíny /tJ.zbité/!"/Iz.26:19,dle p./ Tři dny a noci byl Jonáš v nitru ryby a posláze byl vyvržen na pevnou zem.Tu máme svědectví o tom,že se Izrael po jisté do bě kázně a soužení navrátí.Pro národ Bo ží se rozední den třetí,den vzkříšení z mrtvých /Ozeáš 6:1-3/. Jak jsme již pověděli.Izrael se zatvr dil; nechtěl uposlechnout a proto hyne. Nadejde však doba,kdy se věrný jeho osta tek znovu obrátí k Bohu.Věřící prorok je toho zde předobrazem.Bůh měl Svůj věrný o- statek vždy.Bude tomu tak i v budoucnu. Zachariáš prorokuje ve 12.kapitole o Je ruzalému a o Judovi,že budou v hluboké lí tosti vyznávat svou vinu,a v Ezechieli se na různých místech zvěstuje obnovení desí ti kmenu. Pověděl-li onen rabín:"My jsme Jonáš", pak je to pravdou netoliko o zavržení Iz raele,ale též o novém jeho přijetí /fiím. 11:21-27/.Jonáš je obrazem nevěřícího ná roda i věrného ostatku,jenž se pod náti skem obrátí k Bohu.V uloženém Božím čase vystoupí tento ostatek znovu k požehnání národů. V břiše ryby,v hrobě národů způsobí Bíh toto dílo.I jim má být na základě oběti Krista,jíž Jonáš je předobrazem,uděleno blaženství.Všechen Izrael tedy bude spa sen,nebo? v mezidobí národy,o nichž Buh pracoval,opovrhly cestou spasení a budou proto opět odstaveny /Kím.ll: 15a,21 a 22/. Výraz "všechen Izrael" se vztahuje na vě řící ostatek,tudíž na lid,jenž pozůstane,
The list of books you might like
