Josef Veselý Kniha formulí – 1 – – 2 – Kniha formulí – 1 – – 2 – Josef Veselý Kniha formulí Soukromý tisk – 3 – Tato kniha vyšla v Praze roku 2011 jako soukromý tisk. Byla vytištěna na speciálním dřevitém papíru v počtu deseti číslovaných výtisků. Tento výtisk má číslo – 4 – Salute, o Satana, O ribellione, O forza vindice De la ragione! Giosue Carducci, 1869 – 5 – – 6 – Předmluva Tato publikace obsahuje kolekci invokačních formulí určených k volání entit, které se v minulosti převážně jen evokovaly. V sou- časné v podstatě již postkřesťanské éře je však dualistický pohled na svět charakteristický pro křesťanství postupně nahrazován po- hledem holistickým, což má za následek mimo jiné i to, že v dnešní magii ustupují evokační techniky do pozadí ve prospěch technik in- vokačních. Jedním z prvních představitelů tohoto dnes již poměrně rozšířeného trendu byl Aleister Crowley. Invokační postupy a for- mule byly přirozeně známy i v křesťanských dobách; jsou jich plné modlitební knihy. Neandělské spirituální inteligence však tehdejší magikové až na vzácné výjimky pouze evokovali. Právě proto jsou dnes invokační formule démonických entit poněkud nedostatkovým zbožím. Výjimku tvoří jenom Lucifer, Satan a možná i pár dalších velkých „pekelných šéfů“, v jejichž případě jsou k dispozici formule sepsané básníky, jako byl Ch. Baudelaire. J. Milton, G. Carducci a další. Pořádný kus práce odvedl v tomto ohledu též A. S. LaVey ve své Satanské bibli. Každopádně zde však dosud zeje jistá informační mezera, k jejímuž zaplnění bych touto knížkou aspoň do jisté míry rád přispěl. Invokace zpravidla nebývají doprovázeny nějakými spektaku- lárními úkazy, nicméně kontakt operatéra s volanou entitou bývá často velmi těsný. Vrcholným invokačním výkonem je identifi kační invokace, tedy přijetí formy volané entity transformací operatérova astrálního těla do podoby příslušné spirituální inteligence za účelem získání podílu na jejích kvalitách. Tato identifi kace může případně nabýt charakteru dočasné rituální posedlosti, při níž dochází nejen ke změně operatérova chování a hlasu, ale do jisté míry dokonce i jeho fyzického vzhledu. Kdo někdy viděl vúdúistického kněze ri- tuálně posedlého nějakým loa, nebo spiritistické médium posedlé duchem, ten ví, co mám na mysli. Identifi kační invokace se používají hlavně v případech, kdy je předmětem volání nějaké božstvo. – 7 – Protože těsný kontakt s archetypem dokáže alespoň s evropským operatérem někdy dost zamávat, upřednostnil jsem invokační formu- le spíše adoračního charakteru, jejichž identifi kační moment je pou- ze lehce naznačen v samém závěru inkantace. Příslušné technické postupy neuvádím vůbec, neboť se domnívám, že bude lepší, když si případní zájemci o praktické vyzkoušení těchto formulí sestaví vlastní rituální doprovod ušitý přesně na míru své osobnosti. Čtenáři zde najdou třináct textů. Nejprve je to Vzývání astrálního světla. Tato formule, poprvé publikovaná ve veršovaném dramatu Faustův deník, má charakter jakési modlitby za zdar operace a lze ji použít při různých příležitostech. Pak následují invokační formu- le sedmi faustovských planetárních démonů. Z dříve publikovaných formulí zde čtenáři najdou Bouškův satanský hymnus vhodný pro invokaci Lucifera, dále Invokaci Lilit, převzatou z knihy Lucifer a Lilit, a také Modlitbu k Choronzonovi, již dříve otištěnou ve sbor- níku Roj trubců lžimagických. Potom jsem zařadil adorační formuli pro démona Pazuzu, a nakonec, coby „třináctou do tuctu“, okultní říkanku věnovanou duchům šťastného húdú a jejich uctívačům, v níž mimo jiné odhaluji, co to je onen Bertiauxem zmiňovaný bílý krém, jehož obětinu duchové od pokročilého adepta húdú požadují. Ti, kteří by měli zájem s těmito formulemi experimentovat, se s výjimkou Vzývání astrálního světla neobejdou bez příslušných signatur. Nemá však smysl reprodukovat zde tyto pečeti, neboť jsem je již zveřejnil v jiných knihách. Poslední text přirozeně není žádnou magickou for- mulí, nýbrž spíše žertovně-polemickým popěvkem. Jako motto k této knížce jsem použil jednu sloku z Carducciho invokačního hymnu A Satana. Giosue Carducci (1835–1907) byl čelním představitelem italského zednářství a italští zednáři jeho sa- tanský hymnus při slavnostních příležitostech skutečně zpívali. Pro grafi ckou výzdobu této publikace byly použity motivy z výtvarného díla Bruno Schulze (1892–1942). – 8 –
Description: