ebook img

Jan Amos Komensky PDF

164 Pages·2011·13.68 MB·Czech
by  
Save to my drive
Quick download
Download
Most books are stored in the elastic cloud where traffic is expensive. For this reason, we have a limit on daily download.

Preview Jan Amos Komensky

Jan Amos Komensky muz viry,lasky a nadeje N apsal a vjnatky z jeho spisu vybral RUDOLF it1CAN KALICH PRAHA 1971 OBSAH Ovodem 9 ZI V 0 T A DI LO I. Mlada Uita doma a na studHch 13 II. V poCiitcich prace pfed katastrofou 20 III. Trpici tesitel 23 IV. Nove sIovo Hospodinovo? 29 V. UeiteI 31 VI. V zafi nadeje na svobodu 35 VII. Pocatky vsevMy 39 VIII. V Elbinku 43 IX. Od vestfalskeho miru po zkiizu Lesna 49 X. V Amsterodame 56 XI. Posledni leta a zavereene prace 67 XII. Mlsto Komenskeho v narode a v cirkvi 71 VYNATKY ZE SPISO Pozntimka 79 List Petru Montanovi 80 Theatrum universitatis rerum 81 Retuiik proti Antikristu 85 Pl'emyslovani 0 dokonalosti kfesfanske 93 Labyrint sveta a rAj srdce 97 Didaktika eeska 106 Haggaeus redivivus 112 Cesta pokoje 116 Ksaft umirajici matky Jednoty bratrske 121 Rvani hrdlieky 125 Kancional 131 Vsenaprava 139 Seznam obrazovych p1'lloh 146 7 OVODEM Bllzkost tristeho vyrolJi smrti Jana Amosa Komenskeho nds stavl pred akol sezndmit se nove s nIm a s ;eho dZlem. Lze ovsem odkdzat na spisy ;emu venovane v nedavnyeh leteeh pri novem vyddnl ;eho "Veskeryeh spisu didaktiekyeh" (1657 ai 1957) a ze;mena z podnetu bliislho poznanl ;eho konecneho dUa, "Vseobeene porady 0 ndprave vecf lidskyeh", ob;eveneho teprve roku 1934 a vydaneho tiskem roku 1966. Minfm zvldste obsahle po;edndnl Jiriny Pope love "Cesta k vsendprave" (1957) a spolecnou knihu Jaromfra Kopeekeho, Jana Patocky a Jiriho Kyraska "Jan Amos Komensky, Ndstin zivota a dUa" (1957), kterou doplff.u;e studie Jana Patocky "Komenskeho Vseobeend porada" v ;eho knize "Aristoteles, ;eho predehudei a dedieove" (1964). Povseehny zivotopis psany historikem se zvltistnlm zre telem k politiekym uddlostem a vubee k doM Komenskeho podal Josef POlisensky (1963) v knize "Jan Amos KomenskY". Ne;rozsdhle;sfm ceskym dZlem Komenskemu venovanym zusta vd naddle spis Jana V. Novdka, dokonceny Josefem Hendri ehem "Jan Amos Komensky, ;eho zivot a spisy" (1932). Jemu po bok se nynl radl nemeeky psane dUo ceske autorky zi;lel v N orsku Milady Blekastadove "Comenius" (1969). DaZSl sirsl nebo k tednotlivym strdnkdm zamerene sptsy 0 Ja nu Amosovi budou nepoehybne ndsledovat. Jiste si od nieh smfme slibovat dalsl obohaeenf zndmosti 0 nasem velikem pedagogu a mys meli. it V teto nevelke knfzee, jejIz predem urceny rozsah ulozil podanl strucne a sevrene, eheeme si Komenskeho pribltzit z hlediska casto mdlo respektovaneho. Komensky se ndm tevl predevsim tako kFes(an, v samyeh zdkladeeh sve osobnosti urceny zakotvenlm v Jednote bratrske tako v nejvyraznejsl clrkvi vzesze z ceske reformaee. Clmkoli se stal na kteremkoli 9 poli sve einnosti, plyne z tohoto vychodiska. Tuto zakladnz skuteenost zde chceme vyzdvihnout, prokdzat a rozvinout v presvedcenl, fe prave odtud vede cesta k plnemu postifenf jeho vyznamu l jeho odkazu pro nas l pro budoucnost. Zvltistnz pozornost venujeme v teto kntfce literdrnzmu dtlu lana Amosa se zdmerem uvest naseho ctenare do jeho splsfl blifslm naznacenlm jejlch obsahu. lako t1vod do eetby jeho knlh ma sloufit vybor z leho spisfl, jenf tvoFt druhy dll teta publikace, opet obmezeny na neveliky rozsah, ale snad dosta teeny, aby vzbudil zajem a bohatsl pNme pozndnl leho dtla. v P R A Z E, 2 5. LIS TOP A 0 U 1 9 6 9 10 v Zivot a dilo I. Mlada leta doma a na studiich DvacAtliho osmeho bfezna roku 1592, v lltery po velikonocich, narodll se Martinovl a Ann~ Komenskych syn Tan, patrne z d~U nejmlad§t, a zfistal synem jedlnym. Pl'tjment rodin u nas tehdy je§t~ nebyla ustAlena; l!lenovli rodiny Komenskych, kterA pochAzela z Komny u Bojkovic na Uherskobrodsku, zfejm~ zvali se i jinymi jmliny: FOjtfi, Seges. Prvnl z ttl Stan~k, t~chto jmen svMl!1 0 rodin~zaujlmajlct pfednl spolel!enskli postavenl ve venkovsklim prostfedt. Poslednlm jmlinem, pfivodu zfejm~ madarskliho, oznacil se Jan Amos v pramenech nAm do n~ stupnych jedlnkrat, a to ve vysoklim stAfL Jlhovychodnl Mora va odedAvna styky s uherskym sousedstvlm; turecky m~la '~ivli vpAd r. 1526, stupnovany okupact stfedu zem~ po pAdu Budtna r. 1541, mohl pfisp~t k vyst~hovalectvl z Uher na Moravu; byly tu i obchodnl styky. Tak dochazelok mi§eni obyvatelstva po dobn~ jako v GechaCh. Nepochybn~ ~ila rodina Komenskych na Uherskobrodsku ji~ v prvni polovin~ 16. stoleti a nale~la k domAcimu obyvatelstvu l!eskliho jazyka. Pflslu§nost nednn~ k moravskli zemi a k l!eskli narodnosti byla Janu Amosovi samozfejma. Jako student a pak jako splsovatel se zpravldla podepisoval "Nivnll!an" (Nlvnicenus), teprve pozd~jl podle Komny "Ko mensky" (Comenius). Nivnice u Uherskliho Brodu byla patrn~ jeho jeho zamozny otec byl tam snad mlynAfem. rodist~m; Podepsal-li se Jan Amos v doM, kdy pfisobil v Blatnlim [Sarys sklim) Potoku, vtjlmel!n~ jako "Hunnobrodensis", tedy lIZ Uher skliho Brodu", hlasil se k m~stu svlimu rodl§ti nejblizslmu, v tomto snad 1 proto, se tak uherskli pflpad~ ~e cht~l pflblf~it mu prostfedl, v n~mz byl prav~ hostem. V Uhersk~m Brode zil s rodil!i jiz ve svych letech. Martin Komensky ostatn~ d~tskych byl tamntm m~§tanem jl~ dlouho pfed Janovym narozenim, 13 casem ziskal dfim na namesU a r. 1603 si koupll na pl'edmesU dvfir. Brod nalezel se svymi as1 dvema tislc1 obyvateli k vyznam nym moravskym mestfim. Komensky mohl jiz v mIadl vnlmave pozorovat ruch a snahy tohoto prostl'edl, at byly me~tanskeho obraceny k cilfim vezdej~lm nebo duchovnim. Ce~U a morav~ti mesiane te doby tvorili dfilezitou spole~enskou slozku. Jej1ch synove zlskavali skolenl doma 1 na akade vy~~l zahranl~nlch milch, jako prfivodci mladych ~asto ~lecht1co.. Martin Komensky patril se svou rodinou k Tednote bratrske a Jan vyrfistal od detstvi v jejl vire a v jejich fadech. V Komne bylo Bratfi jen malo. Vetsi sbor meli v Nivnio1. Uherskobrod sky sbor nalezel k prednlm centrfim Jednoty na Morave. Mezi tamnimi Bratry byli vedle chudych l1dl i zamozni jako me~tane prave otec Jana Komenskeho. Majetnost se 1 ve vystav zra~ila nosti sborovych budov a v jej1ch pomerne bohatem vybavenL Sbor mel raz kostela, byt jen 0 jedne lodl, zato v~ak s vezl. Nad vchodem cetl chlapec Komensky vyrok z kn1hy Pfls10vl (18, 10) "Veze pevna jest slovo Pane, k nfz se spravedlivy utika a nebude zahanben". Tento nap1s se mu snad vynofll na mysli, kdyz po letech spiskem "Nedobytedlny te~il ~tenafe hrad jmeno Hospodinovo". Latinsky napls vedle onoho ~eske­ ho - "Lucerna pedlbus meis verbum tuum, Domine" (2. 119, 105) - byl snad prvni vetou v jazyce vzdelanco. te doby, kterou chlapec Jan ~etl. V bratrskem dome meli kolem f. 1600 pomerne bohatou knihovnu. Mlady Jan zll v Brode do svych dvanacti let. Lze si predstavit, ze by v doM, kdy v mestan skych kruzich skolska a knizni vzdelanost zobecnovala, a v bratrsk8m prostredi, proslulem kulturou slova, ti~teneho nemel pristup ke knize nad slabikar a katechlsmus, I kdyz otec v jedinem synu snad vide 1 pfl~tiho me~tana ur~eneho k svetsk8mu podnikani? Brodsky sbor se konfesijnim sebevMo vyzna~oval zna~nym mim. Jeho duchovni spravcove dbali 0 zachovanl osobitosti Jednoty vedle cirkve podobojl a vzpirali se unii s nt Nas Jan byl s cirkevnlmi pomery ve sboru, v nemz jeho otec nalezel mezi predni osobnosti, jiste dfiverne seznamen. Ba vice: prllnul k Jednote, dal se proniknout jejlm duchem, zamiloval sl jejl fady. "Pflvykl jsem sladkemu jhu kazne uz od mladi, a tak 14 mi bylo pocely zivot slasH mit dozor nad sebou, i kdyz mn~ byl sv~ren dozor nad jinymi", psal ve sve "Obran~ dobreho jmena" (1659). Roku 1604 zemreli Komenskemu oba rodice. Byl pak u sve tety v nedaleke I zde zil ve 1 zde kvetl jeden Stra~nici. m~st~, z prednich sborfi Jednoty na Vynikajict bratrsky se Morav~. nior Matous Konecny (zemel 1622) pochazel ze Strainice jako potomni bratrsky clen prazske konzlstore a pak stejn~ starsi Jednoty v polskem exilu Pavel Kovar-Fabricius, jejz Ko mensky jako starstho druha v urad~ pochoval v Lesn~ r. 1649. Ve Strainici chodll do bratrske skoly s Mikulasem Drabikem, o starSim synem bohateho mesiana. Mezi evangel1ky n~co a Bratry tu vlMla dobra shoda. Zasadu vzajemne dobre vfile ve vztahu ohou cirkvi si Jan osvojil snad jiz zde. Bratrske skoly straznickB, ac snad jiz uherskobrodske, tykaly se jeho patrn~ pozdejsi zaloby na velmi nizkou uroven jake sl vzd~Iani, tehdejsi mIadez ze skol odnasela; nadto si v trpce dosp~losti stezoval na sve porucniky, ze ho nedali vcas do latlnsk-ych skol. Prist! klasik didaktiky meril zajiste skoly sveho mIMi tim clm vyssi cile prfstlm skolam vytycil. prisn~ji, Klidny zivot jihovychodni Moravy byl r. 1605 nastlnlj pFeru sen vpadem vojsk St~pana Bocksaie, jenz se postavll v celo odboje proti cisari Rudolfovi II. na obranu politickych a cir kevnich svobod uherskych stavfi, predevsim protestantfi. Vo jenskym zasahem Moravany, aby se k odboji pri cht~l prim~t pojili. Vysledkem jeho akce bylo zpustoseni hajeneho spatn~ kraje - smutna hrfiz tricetilete valky. predzv~st pozd~jsich Straznice i Brod a okoli tezke ztraty. Jan Komensky utrp~ly prisel 0 velkou cast sveho jm~ni: dvfir zd8d~ny po otcilehl po pelem. RozMhli se i zaci skoly ve vypalene Straznic1. A zd6 se, ze v daHi1ch dvou letech mlady Komensky wbec prHe nem~l zitost k soustavnemu vzd~lanr. V naslch v8domostech 0 jeho mIMi je tu mezera. Roku 1608 se s nlm setkavame jako s ~akem bratrsk~ skoly v Prerovlj pod dozorem blskupa sborfi severnt Moravy Jana Lanecia. Byl tedy v te doM urcen k duchovenskemu stavu v Nevime vsak, jaky byl k tomuto urceni, za Jednot~. podn~t nimi byl i viastni souhIas jiz sestnactileteho jino nepochybn~ chao Mohly tu pfisobit i prtbuzenske vztahy; jmeno Seges se 15 vyskytuje v seznamech bratrskych r. 1572 a pak zase kne~l ji~ po r. 1640. Nevlme, odekdy byl Jan bratrskym mlAdencem em akolutem, ani za veden! ktereho starslho kneze se pfipravoval k jahenstvl jako k dalslmu stupni vedouclmu k bratrskemu Mimoto marne zpravy, do vyssich oddeleni pferov kne~stvi. ~e sM skoly pfijimali teprve~aky, kteri pobyli dva 1 tft roky na nemecke bratrske skole ve Fulneku. Platilo to 1 v pripade Ja nove? Svedeilo by pro to jeho pozdejsl pl1sobenl prave v tomto meste. Svym knezskym m18dencl1m davall Bratfi pri jejich akolutsM ordinaci ke kfestnlmu jmenu nova,zpravidla lm~na btblicka. Tehdy pojmenovall Jana KomensMho Amosem. Heb rejsM jmeno starozakonnlho prorok a upomina svym zvukem zaroven na latinsM Amosus, mllujlcl, 18skyplny, milovany. (Bibliste a komeniologove trvajl na psanl v pl1vodnl forme: Amos, nikoli Amos.) se Jan konecne dostal na latinskou skolu slusne Urov Kdy~ ne, dohanel zfejme s vellkou dychtivosti, co v dosavadnim vzdeli:ini bez sve viny zameskal. Slo hlavne 0 latinu, snad i 0 fectinu, a 0 vedya vedomosti, ktere shrnujeme pod pOjmem skoleni humanisticM. Klasikove latinsti a fecti, anticti flloso fove, Msnici a fecnlci byli zdrojem ucenosti a vzorem k napo dobenl. Jen malo vedomosti matematickych, pflrodovednych, dejepisu a zemepisu bylo pridavano. Zakladem vzde18nl a vy chovy zl1stB.valo kfesfanstvl. Jmenovite ovsem vzdelanl pfistfho kazatele a duchovnlho pastyfe bylo u Bratfi zakotveno v Pismu a v dogmatice. Po tom, cemu se dflve z bIble, z katechlsmu, ji~ ze zpevniku, z mravoucnych pfirueek nauen doma v ni~sl bratrske skole nebo u starslho kneze, mel jiste dalsl vodltko v obvykle bratrske ueebnici "Naueenl mladencl1m" a 'V b9zne u Bratfl mravouene prlruece "Napomenutf vsechnem vernym", obe,cne zvane "Naprava". Osvojil si vel1kou 'znamost bible i bratrskych spisl1, vytflbU se v latine a v klasickych vedach tak, pflpravu k duchovenskemu povolani spojil s zadoucf ~e llrovnl vzdelance sve doby. Biskup Lanectus zastaval kalvlnlsmus, jeho~ vliv od konce 16. stoletf mezi Bratflml vO:bec pfevladal. smerem vedl Tym~ zajiste i sve Nekdejsi llzky vztah k luterskemu Vitem ~aky. berku vzal v Jednote od let sedmdesatych zasve, na tamnl kdy~ universite doslo k zmene orient ace ve prospech vylueneho lu- 16 terstvi. Vyrazni luterani odmitali smirlivejsti pojeU jednak pokud jde 0 zpllsob pritomnnsti Kristova tela ve svatosti vece re Pane, jedna:k 0 zpllsob spojeni bozstvi a lidstvi v Kristove osobe. Bratri by byl'i rAdi udrzeli stredni smer; slo jim 0 dobry vztah k luteranllm i ke kalvinistllm; jejich prikry rozchod je uvadel do rozpakll. Byla vsak rada bodll v uceni i v radech Jednoty, ktere ji pfiblizovaly k zapadni reformaci. Jejl vliv rostI, kdyz Jednota nynf posilala sve bohoslovce do Svycar a do zapadniho Nemecka. Byly ji bliz'k8 prisne mravnI rady, ktere na skolach reformovaneho smeru vIadly. Zapadoevrop skemu protestantismu byl oddan i pan Prerova, predni morav sky slechtic Karel st. ze Zerotina, velmi vzdelany muz, clen Jednoty, jehoz podpore dekovala i prerovska skola za svllj rozkvet a nejeden bratrsky bohoslovec za moznost studia v kal vfnskem zahraniCf. Vedle Jana Lanecia ucil od r. 1608 na prerovSk8 skole valas skomezirlCsky rodak Tomas Dubinus, jenz se prave vratil ze studii v Herbornu v zapadonemeckem Nasavsku a v nedalekem Marburku. Sel tedy cestou, na nIz ho mel Jan Amos brzy nasle dovat. Lze si predstavit, 'ze se mezi dychtivym a nadanym stu dentem, jakym mlady Jan nesporne byl, a mezi mladym ucite lem vyvinul uzky vztah, ze zejmena Dubinus svemu zaku rad sdeloval, cemu se sam nedavno naucil, a pestoval v nem zajem o predmety, ktere jej sameho na studiich zaujaly. V prazske universitni knihovne se chovajI dve drobne latinske prace, ktere Dubinus vydal v' Herbornu r. 1606 a 1608. Druha z nich se zabyva veceri Pane. v duchu Jednoty a jiste i svych nemec kych ucitelll Matyase Martinia a Jindficha Gutberletha klade zde dllraz na zakladnI veci bez zachazenI do zbytecnych ota zek, jasne vsak zastava nazor, ze je telo Kristovo pri svatosti pfftomno jen duchovne. PozIvani chleba je vericimu znamenim pozfvanf tela Kristova, jez se deje virou. Velice pak zalezi na zachovani vlastnIho cile sviltosti; je jim verejne pripominani smrti Kristovy a potvrzenl spojeni vericlho s Kristem a se spo luvyznavaci, kteri vsichni majl ke stolu Pane pristupovat radne pfipraveni. Po letech se vrati i Komensky v strucnem "NavrZe nl [Nacrtu] 0 pravdivem vsech vertcIch s Kristem sjednoceni" [1656] k temuz tematu v temz duchu. StarSl z obou Dubino vych spiskl1 podava prehled zemepisu, "pokud je dosud znam". 17

Description:
skeho tiskare Petra Montana [1661), povedel hned uvodem, ze jeho puvodnim zamerem vubec nebylo psat latinsky. Chtel prospet svemu narodu spisy prekazky umHajl a primesujl, crabel koukole, sv~t zpoury, t~lo. (a rozum tela) blaznovstvi sveho. I prostupuje vseeko to pre- divne moudrost jeho a
See more

The list of books you might like

Most books are stored in the elastic cloud where traffic is expensive. For this reason, we have a limit on daily download.