Humor mezi silnými stránkami charakteru u lidí s roztroušenou sklerózou

168 Pages·2015·1.55 MB·Czech

by  Hynek Latta

Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
Psychologický ústav
Studijní rok 2015/2016
DIPLOMOVÁ PRÁCE
Humor mezi silnými stránkami charakteru u lidí s roztroušenou sklerózou:
jeho příspěvek pro rozvoj navozený stresem a psychickou pohodu
Hynek Latta
Vedoucí práce: doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D.
Brno 2015
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a
jiné prameny, které jsem použil.
V Brně 30. 11. 2015:…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Na tomto místě chci poděkovat především vedoucí mojí diplomové práce doc. PhDr. Aleně
Slezáčkové, Ph.D. za její zájem, vstřícný a přátelský přístup, ochotu, cenné připomínky a podněty
k práci. Naší spolupráce si velmi vážím. Dále chci poděkovat lidem, kteří mě podporovali v mé
snaze a nepřestali věřit, že povede k cíli. Moje rodina, přátelé, kolegové a lektoři - ti všichni byli
důležitou součástí mojí motivace a inspirace. Děkuji také lidem, kteří mi poskytli výzkumná data.
Bez jejich spolupráce by tento text nemohl vzniknout a bez jejich upřímnosti by neměl smysl.
Obsah
Teoretická část.......................................................................................................7
Úvod.......................................................................................................................8
1 Lidské zdraví................................................................................................ 11
1.1 Hlediska posuzování zdraví...............................................................................................11
1.2 Vymezení pojmu zdraví..................................................................................................... 13
1.3 Teorie a definice zdraví..................................................................................................... 15
2 Roztroušená skleróza...................................................................................18
2.1 Deskripce onemocnění......................................................................................................18
2.2 Roztroušená skleróza v životě člověka..............................................................................27
3 Rozvoj jako následek traumatizace..............................................................36
3.1 Základní otázky traumatizace............................................................................................36
3.2 Posttraumatický deficit.......................................................................................................39
3.3 Posttraumatický rozvoj...................................................................................................... 40
4 Silné stránky charakteru...............................................................................46
4.1 Vymezení pojmu charakter................................................................................................46
4.2 Identifikace silných stránek charakteru..............................................................................48
4.3 Klasifikace silných stránek charakteru...............................................................................49
4.4 Silné stránky charakteru a posttraumatický rozvoj............................................................ 52
5 Humor...........................................................................................................53
5.1 Vymezení pojmu................................................................................................................53
5.2 Teoretické uchopení humoru.............................................................................................56
5.3 Styly humoru......................................................................................................................58
5.4 Humor jako silná stránka jedince.......................................................................................62
6 Psychická pohoda........................................................................................67
6.1 Vymezení pojmu................................................................................................................67
6.2 Dimenze psychické pohody...............................................................................................68
6.3 Osobnostní souvislosti s psychickou pohodou..................................................................70
Empirická část........................................................................................................73
7 Výzkumné uvažování................................................................................... 74
7.1. Výzkumný problém............................................................................................................74
7.2 Cíle výzkumu.....................................................................................................................75
7.3 Výzkumné otázky a hypotézy............................................................................................76
7.3.1 Výzkumná otázka č. 1.......................................................................................................................................77
7.3.2 Výzkumná otázka č. 2.......................................................................................................................................77
7.3.3 Výzkumná otázka č. 3.......................................................................................................................................78
7.3.4 Výzkumná otázka č. 4.......................................................................................................................................78
7.3.5 Výzkumná otázka č. 5.......................................................................................................................................79
7.3.6 Výzkumná otázka č. 6.......................................................................................................................................79
7.3.7 Výzkumná otázka č. 7.......................................................................................................................................80
7.3.8 Výzkumná otázka č. 8.......................................................................................................................................80
7.3.9 Výzkumná otázka č. 9.......................................................................................................................................80
7.3.10 Hypotéza č. 1....................................................................................................................................................81
7.3.11 Hypotézy č. 2 a 3..............................................................................................................................................81
7.3.12 Hypotéza č. 4....................................................................................................................................................82
8 Metody a metodologické postupy.................................................................83
8.1 Sběr dat.............................................................................................................................83
8.2 Nástroje.............................................................................................................................83
8.2.1 Scales of psychological well-being...................................................................................................................84
8.2.2 Signature strengths test....................................................................................................................................85
8.2.3 Humor styles questionnaire..............................................................................................................................87
8.2.4 Revised-stress-related growth scale................................................................................................................ 87
8.3 Zpracování dat...................................................................................................................89
8.3.1 Definování proměnných....................................................................................................................................89
8.3.2 Zpracování dotazníkových dat..........................................................................................................................89
8.3.3 Zpracování demografických dat........................................................................................................................91
9 Popisné statistiky..........................................................................................92
9.1 Demografická data............................................................................................................ 93
9.1.1 Věk................................................................................................................................................................... 93
9.1.2 Pohlaví..............................................................................................................................................................94
9.1.3 Rodinný stav.....................................................................................................................................................95
9.1.4 Nejvyšší dosažené vzdělání............................................................................................................................. 95
9.2 Popisné statistiky a reliabilita dotazníků............................................................................96
9.2.1 Scales of Psychological Well-Being................................................................................................................. 96
9.2.2 Signature Strengths Test..................................................................................................................................98
9.2.3 Humor styles questionnaire..............................................................................................................................99
9.2.4 Revised-Stress-Related Growth Scale.............................................................................................................100
10 Analýza dat a interpretace výsledků.............................................................102
10.1 Výzkumná otázka č. 1........................................................................................................102
10.2 Výzkumná otázka č. 2........................................................................................................103
10.3 Výzkumná otázka č. 3........................................................................................................105
10.4 Výzkumná otázka č. 4........................................................................................................106
10.5 Výzkumná otázka č. 5........................................................................................................109
10.6 Výzkumná otázka č. 6........................................................................................................111
10.7 Výzkumná otázka č. 7........................................................................................................113
10.8 Výzkumná otázka č. 8........................................................................................................116
10.9 Výzkumná otázka č. 9........................................................................................................118
10.10 Hypotéza č. 1.....................................................................................................................123
10.11 Hypotézy č. 2 a 3...............................................................................................................123
10.12 Hypotéza č. 4.....................................................................................................................125
11 Diskuze.........................................................................................................126
11.1 Smysl pro humor lidí s roztroušenou sklerózou.................................................................126
11.2 Rozvoj navozený stresem u lidí s roztroušenou sklerózou................................................130
11.3 Psychická pohoda u lidí s roztroušenou sklerózou............................................................134
11.4 Ověření vyslovených hypotéz............................................................................................140
11.5 Limity a přínos výzkumu....................................................................................................141
Závěr......................................................................................................................144
Zdroje............................................................................................................................................145
Přílohy...........................................................................................................................................152
Teoretická část
7
Úvod
Začněme naše teoretické pojednání příběhem, který se nedávno skutečně stal. Ve věku 59 let
zemřel na rakovinu prostaty muž, který měl mnoho přátel. Mezi nimi také jednoho Francou-
ze, žijícího již mnoho let v České republice. Když přišla řada na kondolence, přistoupil tento
francouzský přítel k matce zesnulého a pln dojetí jí popřál „příjemnou soustrast“. V tu chvíli
se zachmuřená tvář staré dámy, která právě pochovala svého syna, rozjasnila upřímným
smíchem. On byl zmatený a nerozuměl tomu, co se právě stalo. Později svou příhodu líčil
jako ohromný trapas, zatímco je možné, že maminka nebožtíka ten den už neslyšela nic
krásnějšího... :-) O čem vlastně je tento příběh? O nedorozumění, které vzniklo na základě
jazykové bariéry? O lásce matky, která navzdory tomu, co zachytil její sluch, přijala ze srd-
ce projev cizí bolesti nad ztrátou téhož člověka? O její potřebě alespoň na okamžik ztratit
kontakt s mučivou bolestí, kterou působila tato ztráta? Pravděpodobně o tom všem a také
o čarovném elixíru, který poskytuje různým národům společný jazyk, pomáhá objevovat
hluboké obsahy mysli a tlumí bolest - o humoru. Attardo (1994) upozorňuje na rozpory
ve vymezování humoru: zatímco podle některých autorů humor kontrastuje s vážností, pod-
le jiných kontrastuje spíše s tragičností. V našem příběhu kontrastoval s obojím, avšak mohl
vzniknout pouze proto, že se nejednalo o vtip. Kdyby totiž v takové situaci chtěl kdokoli
žertovat, patrně by jeho snaha narazila na hradbu bolesti pozůstalých. Jelikož ale nešlo o zá-
měr, nýbrž o upřímný omyl, jehož příčina byla zřejmá, zrodila se namísto krutého vtipu las-
kavost okamžiku.
Ilustrovali jsme tedy jednu z důležitých vlastností humoru - schopnost slučovat neslučitelné.
Už v této charakteristice je obsažena inkongruence, která tvoří jeho základní kámen (viz dá-
le). Historické literární prameny jsou plné rozporů mezi pojetím krásna, ztvárněného v tra-
gédiích a lehkostí života, kterou ztvárňuje komedie (viz Pirandello, 2006). Jak tragédie, tak
komedie se však věnují (každá po svém) stejně tak otázkám štěstí, podléhajícího principu
hedonismu, jako otázkám mravnosti, která se řídí principem eudaimonie. Pozorujeme tedy
odlišnost pouze v úhlu pohledu, neboť zatímco estetika je oslavou dokonalosti, humor je
oslavou nedokonalosti. V tom spočívá moc humoru přenášet se přes frustrace, které vznikají
při všudypřítomné neschopnosti člověka dosáhnout dokonalosti. Takto pomáhá přenášet se
8
také přes bolest. Jsou však chvíle, kdy je bolest důležitější než úleva, kdy právě ona působí
jako lék na ztrátu, a proto ani humor (ponechme nyní stranou jeho formy a styly) nemá vždy
a všude své místo. Tím se vracíme zpět k pohřebnímu příběhu, abychom objasnili proč vů-
bec mohla celá situace na někoho působit příjemně i přes faux pas, které vlastně představo-
vala. A koneckonců proč tuto situaci líčíme jako humornou, nikoli jako trapnou.
Humor tedy může působit jako štít proti stresu, a tak jsme si položili otázku jakou roli se-
hrává v životě lidí, kteří se s dlouhotrvajícím stresem potýkají. Ze širokého spektra možností
jsme si vybrali problematiku autoimunitních onemocnění, která jsou se stresem spjata.
Okolnost, že se jedná o autoagresivní reakci imunitního systému člověka, je rovněž pod-
statným kritériem pro výběr tématu naší práce. Zajímají nás totiž primárně osobnosti lidí,
u nichž se takové onemocnění vyskytuje, abychom se pokusili nastínit některé jejich obecné
rysy. Problematika roztroušené sklerózy je pro tyto účely příznivá, neboť její rozvoj je
pozvolný a samo onemocnění se projevuje až v dospělém věku, kdy je osobnost již zralá.
V našem výzkumu však musíme pracovat s plným vědomím toho, že sama roztroušená skle-
róza může vzhledem ke své povaze významně primárně (skrze změny v centrální nervové
soustavě) i sekundárně (jako stresor a skrze environmentální vlivy) ovlivňovat behaviorální
projevy člověka, které bychom mohli mylně považovat za projevy, vyplývající z rysů jeho
premorbidní osobnosti. Toto odlišení sice není v rozsahu naší práce možné, avšak s využitím
nemalých znalostí současné medicíny a psychologie o problematice života s tímto onemoc-
něním můžeme přece jen nějaká relevantní data očekávat.
Peterson a Seligman (2004) zařadili smysl pro humor mezi tzv. silné stránky charakteru je-
dince. Takové vlastnosti člověku napomáhají překonávat jeho životní těžkosti a adaptovat se
na aktuální podmínky. Každý jedinec disponuje vlastním repertoárem těchto vlastností, a tak
první oblastí našeho výzkumu bude sledování míry zastoupení smyslu pro humor u lidí
s roztroušenou sklerózou. Věříme totiž, že humor může pozitivně ovlivňovat jejich vyrovná-
vání se s traumatizací, kterou jejich onemocnění způsobuje. Martin et al. (2003) však upo-
zornili na existenci čtyř stylů humoru, které působí různě, a tak je nutné tyto styly nejprve
od sebe odlišit. To představuje druhou oblast našeho výzkumu. Poté se lépe ukáže jak humor
ovlivňuje rozvoj lidí s roztroušenou sklerózou. Tedeschi a Calhoun (1996) totiž poukázali
9
na to, že traumatizovaný člověk může z nepříznivé situace vytěžit zpevnění a rozvoj někte-
rých svých vlastností, jež jsou pro něho za stávajících okolností důležité. Tento posttrauma-
tický rozvoj, který byl vlastně navozen masivním stresem, je tedy důsledkem jeho adaptiv-
ních schopností. U každého jedince však nedochází v téže situaci k rozvoji týchž vlastností a
některé vlastnosti bývají dokonce traumatizací potlačeny. Věříme, že toto je závislé na du-
chovním řízení člověka. Že každý z nás (často nevědomky) neustále volíme cestu, kterou se
v životě vydáme poté, co byly naše stávající podmínky změněny. A tak zatímco jedni směřu-
jí svou budoucnost do zcela jiné sféry než dosud, jiní ze života ustupují, neboť svoji novou
perspektivu v jiné sféře nalézt nedokážou. Třetí oblast našeho výzkumu tedy představuje
rozvoj navozený stresem (Park et al., 1996), přičemž nás zajímá také to, jakou roli v něm
hraje smysl pro humor. Čtvrtou výzkumnou oblastí je psychická pohoda (psychological
well-being), jak ji definovala Ryffová (1989). Díky jejímu sledování můžeme zachytit míru
pozitivního dopadu rozvojového procesu a lépe pochopit výše nastíněné souvislosti.
Než se lépe seznámíme s problematikou roztroušené sklerózy a oblastmi, na které se zamě-
řuje náš výzkum, zodpovíme si některé základní otázky lidského zdraví. Jak je chápeme a
proč má význam o ně usilovat? Představuje pouze množinu našich schopností nebo stav
nezávislý na objektivním výkonu? To, jak chápeme své zdraví je (jak již bylo řečeno) proje-
vem duchovní sféry. Tradiční model osobnosti, sestává ze sedmi složek, které tvoří pomysl-
né úrovně: 1. stavba těla, 2. temperament, 3. schopnosti, 4. motivace, 5. charakter, 6. jáství,
7. životní dráha (Smékal, 2002, s. 63). Podle logiky tohoto modelu stojí lidská osobnost
na základech biologické substance a z ní vyrůstá až k individuálnímu životnímu směřování.
My naproti tomu vycházíme z předpokladu, že biologická substance podléhá tomu, pro co
člověk žije. Současné poznatky z oblasti genetiky a buněčné biologie nám v tomto ohledu
nepřímo dávají za pravdu, když potvrzují větší provázanost biologické substance s psychic-
kou oblastí (zejména s emocemi) než se soudilo ještě v první dekádě 21. století. Nejsme
schopni posoudit kam až toto vzájemné ovlivňování těla a ducha zasahuje. Naše ambice se
omezují na pozorování těchto vztahů v oblastech, které jsou pozorování přístupné.
10