Historie letničního hnutí. III, Autentické dokumenty [1958-1970]. PDF
Preview Historie letničního hnutí. III, Autentické dokumenty [1958-1970].
letničního lil. Autentické dokumenty Historie letničního hnutí III. Autentické dokumenty © Rudolf Bubik, 2006 © Křesťanský život, 2006 Pod Červenkami 504 735 43 Albrechtice Redakce: Rudolf Bubik, MUDr. Aleš Navrátil Jednotlivé články opatřil komentáři MUDr. Aleš Navrátil Překlady z polštiny: Emilie Bubiková Textové úpravy: Jindřiška Papežová Jazykové korektury: Věra Dvořáková, Marie Ribárská ISBN 80-7112-112-6 119-005-06 Děkuji všem svým spolupracovníkům - A. Navrátilovi, E. Bubikové, V. Dvořákové, J. Papežové a M. Ribárské -, bez jejichž práce na výběru, přepisu, překladu a úpravě dokumentů stejně jako další všestranné pomoci by tato kniha nemohla vzniknout. Vážený čtenáři, otevřel jsi třetí díl „historie", jehož úvodem se ti musím omluvit. V předmluvě k první knize jsem avizoval trilogii, nicméně v průběhu práce se množství materiálů tak rychle rozrůstalo, že již nyní je zřejmé, že rozsah celé práce bude oproti původnímu očekávání zhruba dvojná sobný. Kniha, kterou držíš v ruce, zahrnuje historické materiály z let 1958 až 1970. Některé oddíly zčásti zasahují do doby před i po tomto údobí, a je tak zachována návaznost na další díly. Většina dokumentů se věnuje událostem v „centru dění“ letničního hnutí na našem územi, tj. na těšín ském Slezsku. Část z nich však mapuje události i na dalších místech tehdejšího Československa, a doplňuje tak celkový obraz vývoje, který ve svém důsledku vedl nakonec k založení letniční církve. Zachycené období bylo pro letniční v tehdejším socialistickém Čes koslovensku těžké. Po násilném rozpuštění spolků ze strany státní moci v roce 1951 se letniění sbory na Slezsku připojily k tehdejší Jednotě čes kobratrské, ve které setrvaly až do roku 1963. Bylo to období vzájemné snahy o sblížení, které však postupně ztroskotalo na diametrálně odliš ném pojetí jak způsobu sborového života, tak případné spolupráce s teh dejší státní mocí. Klíčovou osobou ze strany Jednoty českobratrské byl ve vztahu k letničním sborům na Slezsku dr. Jan Urban, kazatel ostravského sboru Jednoty, do nějž byly tyto sbory organizačně začleněny. Právě na jeho osobu naráželi bratři při snaze zachovat si své původní zvyklosti vnitro- sborového života. Řada dokumentů je věnována vzájemné výměně názorů, do níž byla posléze zaangažována i státní církevní správa. Patová situace nakonec vyústila v rozchod a následnou žádost státním orgánům o uznání nové samostatné letniční církve. Tato hlavní historická linie je doplněna o řadu osobních příběhů i počiny velkého významu, jako bylo například vytvoření a následné vy tištění zpěvníku, který se na desítky let stal jedním z klíčových nástrojů církevní práce. Počátečním zápasem o vytvoření nové církve naštěstí historie ne končí. Její pokračování však již spadá do další knihy tohoto souborného díla. 5 Přeji ti, milý čtenáři, abys všechny vylíčené zápasy, které se něko mu mohou zdát samoúčelné nebo zhola zbytečné, viděl optikou jejich výsledku - samostatné letniční církve v naší zemi, která od svého zalo žení nepřetržitě roste a získává si stále pevnější postavení jak doma, tak v zahraničí. V samém závěru bych tě chtěl, drahý čtenáři, upozornit, že v deva desátých letech minulého století jsme se sešli s bratry z vedení Církve bratrské (bývalé Jednoty českobratrské), vyjasnili jsme si své postoje, odpustili si všechna minulá zranění a dohodli se, že dění uplynulých let nemůže a nesmí být překážkou ve vztazích Božího lidu. Když jsem se při jiném setkání zmínil o tom, že připravujeme práci o historických událos tech týkajících se letničního hnutí v naší zemi, sami bratři z vedení Círk ve bratrské prohlásili, že historická práce musí ukazovat všechny aspek ty života a nesmí zamlčovat žádné klíčové události, byť jejich zveřejnění může vynést na světlo i to, nač bychom raději zapomněli. Jen tak může být naplněno známé heslo: Historia est magistra vitae - historie je uči telka života. S přáním Božího požehnání z této knihy, Rudolf Bubik, biskup Apoštolské církve Následující článek „Za slowem idž“ J. Szymeczka, převzatý z polského časopisu Ka- lendarz Šlqski, je vhodným úvodem všech dále citovaných dokumentů. Popisuje totiž většinu historie letničního hnutí na Slezsku, takže následné citace jeho prostřednictvím získávají přehlednější časový i historický rámec. Většina článků o letničních jim obecně nebývá příliš nakloněna. O to zajímavější je tento, který byl napsán autorem stojícím mimo českou letniční církev, takže nejde o práci „na objednávku**. 6
The list of books you might like
