Ekonomická náročnost cvičení aikidó v klubech v České republice

94 Pages·2013·4.22 MB·Czech

by  Windows User

MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta sportovních studií
Katedra gymnastiky a úpolů

Ekonomická náročnost cvičení aikidó v klubech
v České republice
Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracoval:
doc. PhDr. Bc. Zdenko Reguli, Ph.D. Bc. Jiří Kala
Aplikovaná speciální edukace
bezpečnostních složek

Brno, 2013
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě
literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Moravském Žižkově dne 13. dubna 2013 podpis
Děkuji doc. PhDr. Bc. Zdenko Regulimu, Ph.D., za odborné vedení mé práce a za

veškeré cenné podnětné připomínky.
OBSAH
Úvod ................................................................................................................... 6
1 Aikido ....................................................................................................... 7
1.1 Aikido charakteristika ............................................................................... 7
1.2 Historie a vývoj ......................................................................................... 8
1.3 Principy a podstata aikidó ....................................................................... 11
1.4 Disciplína koordinace ............................................................................. 12
1.5 Aikido jako bojové umění ....................................................................... 13
1.6 Cesta harmonie........................................................................................ 13
2 Cíl práce .................................................................................................. 15
3 Metodika ................................................................................................. 16
3.1 Mapování klubů ...................................................................................... 16
3.2 Informace o klubech ............................................................................... 16
3.3 Zjišťování cen ......................................................................................... 16
4 Výsledky ................................................................................................. 17
4.1 Kluby dle krajů ČR ................................................................................. 17
4.1.1 Kraj Jihočeský ......................................................................................... 17
4.1.2 Kraj Jihomoravský .................................................................................. 24
4.1.3 Kraj Karlovarský ..................................................................................... 31
4.1.4 Kraj Králové-hradecký............................................................................ 33
4.1.5 Kraj Liberecký ........................................................................................ 37
4.1.6 Kraj Moravskoslezský ............................................................................ 39
4.1.7 Kraj Olomoucký...................................................................................... 44
4.1.8 Kraj Pardubický ...................................................................................... 48
4.1.9 Kraj Plzeňský .......................................................................................... 51
4.1.10 Kraj Praha ............................................................................................... 54
4.1.11 Kraj Středočeský ..................................................................................... 62
4.1.12 Kraj Ústecký ........................................................................................... 67
4.1.13 Kraj Vysočina ......................................................................................... 70
4.1.14 Kraj Zlínský ............................................................................................ 73
4.2 Ceny za cvičení dle krajů ........................................................................ 74
4.3 Ceny za cvičení dle organizací ............................................................... 80
5 Závěr ....................................................................................................... 86
6 Seznam použitých zdrojů ........................................................................ 88
7 Seznam použitých tabulek ...................................................................... 91
8 Resumé .................................................................................................... 94
ÚVOD
Již mnoho let uplynulo od mé první písemné práce o aikidu. Tehdy jsem
ve své bakalářské práci přibližoval současný stav a vývoj aikida v České
republice. Nyní se opět po osmi letech k tématu o aikidu vracím v této diplomové
práci. Po domluvě se svým bývalým a zároveň současným vedoucím práce, ve
snaze navázat na téma aikido z bakalářské práce, jsme se rozhodli pro zmapování
ekonomické náročnosti cvičení aikida v klubech po celé České republice.
V úvodu práce přiblížím v krátkosti co je aikido, v čem spočívám a jak
vzniklo. Tato úvodní kapitola číslo 2 ´Aikido´ je z důvodu vlastního zpracování
ve své bakalářské práci použita opět pro tuhle diplomovou práci. Hlavní část je
věnována výzkumu o klubech v celé České republice, jejich rozdělení podle krajů,
federací, ale hlavně získání cen, za které se cvičí. Každý klub v krátkosti popíši,
rozvrh tréninků, místo cvičení, vedoucí a ceny, za které se cvičí. V závěru bych
chtěl průměry všech cen srovnat a shrnout.

6
1 AIKIDO
1.1 Aikido charakteristika
Aikido je jedním z japonských bojových umění, jehož zakladatelem je
Morihei Ueshiba. V současné době vyvolává v celém světě značný zájem, neboť
se zaměřuje jak na fyzický, tak i na duševní rozvoj člověka. Mezi ostatními
bojovými uměními zaujímá zvláštní místo pro svou důsledně prosazovanou
neútočnost a soustavnou snahu o harmonizaci lidského jednání s přírodou a
vesmírem. Zdůrazňujeme fyzickou i duševní harmonii dokonce i s protivníkem.
Někteří odborníci ho z toho důvodu považují za nejhumánnější a nejvíce
intelektuální ze všech bojových umění. Současně je i jedním ze systémů
usilujících o využití skrytých sil v člověku, což aikido činí disciplínou nejen velmi
zajímavou, ale i potřebnou pro každého.1
Aikido vzniklo ze starého boje samurajů. Slovo samuraj znamená - ten,
kdo slouží. Aikido bylo založené na tradici japonského bugei (staré japonské
bojové umění s příponou džucu) a vlastně jeho přímým předchůdcem bylo
aikidžucu. Cílem aikidžucu bylo zbavit se toho, kdo stojí v cestě jakýmkoliv
způsobem. Změny a vývoj aikidžucu až po konečnou podobu aikido byly
vytvářené a začleňované do učení v přímé souvislosti s vývojem zakladatele
tohoto bojového umění.
Termín aikidó je tvořen třemi znaky. „Ai“ znamená harmonii, jednotu,
souhlas, „ki“ znamená vesmír, přírodu, energii a „do“ značí cestu, dráhu nebo
způsob života. Volně přeloženo aikidó znamená způsob života prostřednictvím
harmonie s přírodou. Jsou však možné i užší výklady ve smyslu „cesta harmonie s
protivníkem“ (cesta harmonie duch, záměrů), případně „metoda nebo cesta (dó)
pro koordinaci nebo harmonii (ai) mentální energie nebo ducha (ki).
Na základě duševních, filozofických a výchovných přístupů je aikido
přijímáno zvláště těmi lidmi, kteří odmítají násilí jako prostředek řešení konfliktů

1 FOJTÍK, I. (1999). Aikidó - cesta harmonie. Praha: Naše vojsko

7
a věří ve vítězství lásky nad zlem. Podobně jako většina bojových sportů je aikido
celosvětově rozšířeno, počty jeho cvičenců jsou však nižší z části proto, že jeho
šíření začalo později, ale také proto, že není soutěžním sportem. Zakladatel aikidó
byl proti sportovnímu chápání, což zcela jasně vyjádřil často citovaným výrokem:
„Chci-li dokázat, že jsem lepší než ten druhý, není to opravdové bratrství mezi
lidmi“.2
V systematice tělesné kultury je aikidó zařazené mezi sportovní úpoly,
používající nejvíce hody a znehybnění v boji, v postoji a na zemi. Bylo by mylné
domnívat se, že účinnost sebeobranného systému roste s počtem technik, které
jsou obránci k dispozici. Zkušenost ukazuje, že v sebeobraně i ve sportu je
vhodnější omezit se na důsledné a intenzívní studium několika technik, které jsou
mnohostranně použitelné, účinné a jednoduché. Přesto se občas uvádí, že počet
technik dosahuje asi tří tisíc. Tento počet by bylo nutné ještě zvýšit, pokud
bereme v úvahu značné množství přístupů k aikidó. Každá technika i přes
bezpočet variant obsahuje základní jádro, podstatu, kterou zakladatel ve své části
učení určeného instruktorům (kuden, okuden) nazývá „srdce techniky“.3
1.2 Historie a vývoj
Aikidó je jedním z nejmladších japonských bojových umění. Jeho
historické kořeny jsou však velmi dávného data. Ke vzniku přispěla však také
šermířská škola Katori, jak se datuje od 15. století a byla zařazena mezi japonské
kulturní památky. Dodnes vyučuje nejen boj mečem, ale také boj tyčí a kopím.4
V době, kdy se s ním seznámil Morihei Ueshiba (1883 až 1969), byl
pravděpodobně největším odborníkem v Japonsku na umění boje. Žil za éry
Meidži, vybojoval řadu soubojů na život a na smrt jako člen tělesné stráže soudců
a velitelů policie. Připisuje se mu i založení skupiny jakuza, samurajů
přeměněných na gangstery. Jeho chování bylo strohé, vždy nosil řadu skrytých
zbrani ve svém oděvu a odmítal veškeré nápoje a potraviny, které nepřipravil

2 FOJTÍK, I. (1999). Aikidó - cesta harmonie. Praha: Naše vojsko
3 ĎURECH, M. (2000). Úpoly. Bratislava: Univerzita Komenského
4 FOJTÍK, I. (1999). Aikidó - cesta harmonie. Praha: Naše vojsko

8
osobně jeho žák, neboť se bál, že by mohl být otráven. Proto si přinášel na
návštěvu i zákusky a čaj. Byl neustále ve střehu, dokonce i ve svých 80 letech.
Jeho vyučováním v r. 1905 se aikidžucu dostalo poprvé mimo rod Minamoto. V té
době působil na ostrově Hókkaidó jeden z jeho nejslibnějších žáků, Morihei
Ueshiba. Japonská vláda zamýšlela zproduktivnit tento řídce osídlený ostrov.
Ueshiba zde vedl skupinu osadníků se zaměřením na těžbu dřeva a pěstování máty
peprné. Jako jiní velcí mistři bojových umění brzy pochopil, že vskutku kritické
střetnutí člověka není ve fyzickém boji, ale spíše ve vnitřní konfrontaci se silami,
jež odvádějí člověka od harmonie s duchem vesmíru.5
Myšlenkové pozadí na nejvyšších úrovních výuky aikidó je cílem najít
vzájemnou souvislost s energii, která uvádí do chodu celý vesmír. Název aikidó se
začal přednostně užívat po druhé světové válce. Pod vlivem M. Ueshiby, který je
známý mezi všemi aikidisty jako ósensei (velký učitel), se aikidžucu změnilo v
aikidó. Ósensei fyzickou praxi povznesl na úroveň disciplíny duševní a duchovní,
o níž předpokládal, že je v těsném spojeni s přírodou a má formy, podobně jako
příroda, bohaté a přizpůsobivé. Hluboká jednota vychází z reality, z povahy věci a
zákonů, které je ovládají. Technika boje (džucu) má za cíl pouze zabít, zatímco
cílem bojových uměni (dó) je formovat osobnost. Opravdový praktikant aikidó je
ten, kdo se nespokojí s pouhým ovládnutím techniky, ale kdo neúnavně postupuje
no cestě (dó) k odkrývání své vlastní povahy. Dó zde značí neustálé putování. Síla
či mohutnost člověka nesídlí jen v jeho těle, ale je tvořena i silou charakteru,
ducha. Proto tento úpolový sport není jen hledáním fyzické sily. Technika je jen
nástrojem cvičeni, nejdůležitější je stát se co nejdokonalejším člověkem a
pokračovat v činnosti směrem ke shodě a vzájemnému porozumění mezi lidmi.
Morihei Ueshiba se narodil 14. prosince 1883 v prefektuře Wakayama ve
vesnici Tanabe. V roce 1902 se přestěhoval do Tokia s cílem začít obchodovat. Již
v Tokiu se začal vážně zajímat o bojová umění jujutsu a tradiční kenjutsu a
studovat. Na jaře 1925 se Morihei setkal s jedním důstojníkem válečného loďstva,
mistra v kendo, který ho vyzval na souboj. Souhlasil. Vyhrál prakticky bez boje,
protože byl schopen předvídat jakýkoliv úder dřevěným mečem, takže nebyl

5 VAILLANT, D. (1997). Aikido. Praha: Vodnář

9
nikdy zasažen. Od tohoto dne se rozhodl nazývat své vyučování jako aikibudo
místo aikibujutsu (nahrazení charakteru „do“ za „jutsu“ mění kompletně ducha
studia, přechází z „techniky boje aiki“ na „bojovou cestu aiki“).
V roce 1932 byla založena společnost pro rozvoj bojových umění
Japonska a o rok později byl Morihei zvolen prezidentem. V září 1939 byl
Morihei pozván do Mandchurie, aby tam předvedl veřejnou exhibici. Bojoval
proti bývalému zápasníkovi suma Tenryuovi a přibil ho k zemi pomocí jednoho
prstu. V roce 1942 bylo aikibudo zařazeno budokukai (vládní sbor, který
shromažďoval všechna bojová umění v jednu organizaci). V roce 1942 – tehdy
mu bylo 59 let – pojmenoval své bojové umění aikidó. Přesto, že to je velmi
mladé mění, bázi mu poskytují umění stará několik staletí. Techniky, které
zakladatel nastudoval u Takedy, rozvinul a dal jim jiné dimenze. Podobně jako
jiní velcí mistři bojových umění Uešiba brzy pochopil, že vskutku kritické
střetnutí člověka není ve fyzické boji, ale spíše ve vnitřní konfrontaci se silami,
jež člověka není ve fyzické boji, ale spíše ve vnitřní konfrontaci se silami, jež
člověka odvádějí od harmonie s duchem vesmíru či duchem přírody.
V roce 1955 začínají první veřejné ukázky aikidó a zároveň příliv dalších
cvičenců. V roce 1961 měl zakladatel ukázku na Havaji. Při této příležitosti se
vyjádřil těmito slovy: „Až do dnešního dne jsem zůstával v Japonsku, abych
postavil zlatý most a spojil celé Japonsko. Na Havaji chci začít stavět stříbrný
most, abych jej mohl později rozšířit na cely svět a spojil tak rozdílné národy
v harmonii a lásce, které jsou obsaženy v aikidu. Jsem přesvědčen, že aikikai,
který se rodí ze studia bojového umění, může spojit lidstvo a dát světu harmonii
v opravdovém duchu buda a zaplavit je stálou silou lásky.“
V roce 1960 mu byla udělena medaile japonské vlády za úsilí při zrodu a
zavedení tohoto sportu. Morihei Uešiba, zakladatel aikidó, zemřel 26. 4. 1969 ve
věku 86 let, dva roky po vybudování tokijského Aikikai, když se mu za podpory
významných osobností a oficiálních míst podařilo rozšířit aikidó v Japonsku
i v zahraničí. Jeho popel byl uložen v chrámu rodiny Ueshiba v Tanabe a
pramínky jeho vlasů byly uloženy v modlitebně aiki v Iwama, na rodinném
hřbitově v Ayabe a velké modlitebně Kumano.
10