DOCUMENTA PRAGENSIA X/2 elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy ...

269 Pages·2012·23.94 MB·Czech

DOCUMENTA PRAGENSIA X/2
elektronická PDF verze
© Archiv hl. m. Prahy
Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným
svazkům periodika Documenta Pragensia pouze pro
nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní
potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským
právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel
zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být
součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování
materiálu není možné bez případného písemného svolení
Archivu hl. m. Prahy.
Archiv hl. m. Prahy
Archivní 6
149 00 Praha 4
[email protected]
V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F.
Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text.

DOCUMENTA PRAGENSIA
číslo X/2
Archiv hlavního města Prahy
1990

281
Aleoa R i ch t e r O v á
PRAŽ~TÍ KNIHKUPCI A KNIHVAZAČI VE SLUŽBÁCH
ROUDNICKÝCH LOBKOVICe
V příspěvku O základních rysech vývoje roudnické lob
kovické knihovny, který byl zveřejněn v ~inulém čísle toho
to sborníku, jsem se zaměřila především na údaje o kvanti
tativních změnách fondu, oborové skladbě, doplňování a na
základní informace o užívání fondu jeho vlastníky.l/
Roudnická lobkovická knihovna patří k těm typům 80U
'kromých knihoven, které prokazují svou oborovou skladbou
úzké vztahy k z'ájmŮDI a zálibám rodiny majitele. Jednotné
~azby knih charakteristické pro jednotlivé tvůrce f~ndu se
objevují především v jebo nejstarších vrstvách z doby Bohu
slava Hasištejnského, ZdeĎka Vojtěcha Popela z Lobkovic,
2
jeho manželky Polyxeny a Václava Eusebia z LobkoVic. /
V mladších etapách vývoje knihovního fondu není již tak
zřejmý osobní zájem vlastníka na vnější podobě knižn{ch ak
vizic a nejsou tedy tak zřetelné souvislosti mezi j;ho osob
ním vkusem a vnějším vybavením knihy. Přesto se však objevu
je v roudnické lobkovické knihovně několik typů častěji se
vyskytujících vazeb, pOdle nichž je možno na první pohled
určit provenienci svazků. V několika případech jde o unifi
kované vazby začleněnýoh knihovních soubor~ - především
knihy z majetku ~~tyáše Borbonia z Borbenheimu, Kichala,Ada
ma Francka z Franckensteina, Kryštofa Zichelia, v jinýoh
případech se jedná spíše o vazby charakteristické pro určité
knihařské dílny.
Pro zjištování akvizice a dop1Ďováni knihovního fondu
můžeme vycházet jak ze .. studia vazeb, tak z práoe a arohiv
ními prameny.
Zkušený znaleo v oboru.knižní vazby dokáže velmi pře.ně
datovat a lokalizovat její vznik. Mám na mysli předevJím
282
práce Bohumila Nusky, jemuž se podařilo z fondu roudnické
lobkovické knihovny přesně určit datování a lokalizaci
vzniku jednotlivých svazku ze sedmdesátých a osmdesátýcb
let 16. stol. i s určením knihařské diJ.ny Kryštofa Meyš
JI
nera.
V rodinném archivu soudnických Lobkoviců je uloženo
také několik starých dokladů o doplňování knihovny. Nabí
zela se tedy možnost zji§tovat akvizici jednotlivin i ce
lých souborů rozborem dochovaných archiválií. Jejich údaje
se týkají nejen získávaných svazku, ale mobou ledacos sdě­
lit rovněž o osobách, které se na obchodu s knihami podí
lely.
Ve zkoumaném archivním fondu se účty za nákupy a vazby
knih objevují poprvé sporadicky mezi lety 1641-1645, častě­
41
ji od devadesátých let 17. stol. Pro léta 1695-1728 jsou
dochovány průběžně, i když pravděpodobně v dochované~ roz
sahu neobsahují celý soubor' ročních akvizic. Na základě
formulací jednotlivých záznamů i podle adresování na kněž­
nu z Lobkovic lze předpokl!dat, že pro tato léta se docho
valy pouze účty týkající se nákupů do osobní knihovny kněž­
ny. Ve větším rozsahu se zachovala účetní evidence nákladů
sl
na doplňování až od konce 19. stol. Ze ž~dného z naleze
ných účtů však nelze vyčíst, kým byly náklady propláceny •.
Ze staršího období je pro bospodaření tzv. domácí pokladny,
určené na výdaje knížecí rodiny a jejího dvora včetně platů
dvorských úředníků, dochována jen jediná kniha účtů s opi
sy příloh.61 V letech 1669-1678 byla vedena úředníkem Jiřím
Šupem, důcbodním lobkovických českých panství. Náklady na
doplňování rodové knihovny MUsely být placeny z jiných zdro
jů, protože se v této knize vyúčtování neobjevují (kromě
jediné výjimky).
Pro léta l80J-18lJ existují vedle těchto účtů ještě
roční soupisy přírůstku, tedy jakási starší obdoba dnešních
akcesních seznamů.?1 Byly sestavovány knihovníky a byly
předkládány vlastníkovi ke schválení.
Ve všech uvedených písemnostech jsou údaje o kupova
ných knihách jen k~sé - obsahují povšechné označení díla,
formát, počet svazků, v některých případech typ vazby.
Záznamy tedy většinou jen obtížně umožňUjí věcnou identi
fikaci děl.V dochovaných účtech se však obje~~jí ještě
další údaje - jména jednotlivých knihkupců a knihvazačů -
a to bud ve formě tištěného záhlaví, nebo v podobě vlast
noručpího podpisu jako potvrzeni správnosti účtu. Podpisy
bývají ještě doplněny o určeni oboru činnosti. V německé
formulaci bývá zpravidla uváděno Buchbinder nebo Buchhand
ler, v dochovaných účtech se nikdy obě profese neobjevují
současně u téhož jména. Často chybí údaj o místu vystaveni
účtů, mnohdy neni zachyceno ani datum; zpravidla byly vy
stavovány za delší časové období společně pro několik za
kázek (pololetně nebo ročně). K celkové sumě vyčislené ob
chodníkem na základě součtu všech položek byla knížecím
úředníkem dodatečně připsána skutečně vyplacená částka.
Je však zřejmé, že pro období do konce 19. stol. máme dnes
k dispozici jen drobné torzo vyúčtování celého rozsahu běž­
ných nákupů do knihovního fondu. Není proto možné dospět
v tomto směru k závěrům, které by měly obecnější pla~nost.
Přesto je i z tohoto omezeného souboru pramenů zřejmé, že
knihy byly nakupovány ve všech významných evropských cen
trech knižního obchodu (Vídeň, Frankfurt, Řím, Lipsko, Aug
špurk) a také u významných domácích knihkupců v Praze, Brně
a Olomouci. Vázány byly většinou v místě nákupu nebo přímo
v městě Roudnici.
Nejstarší zmínky o pražských knihařích jsou v lobko
vických písemnostech dochovány v knize vyúčtování domácí
pokladny z konce 17. stol., o níž jsem se zmínila na před­
chozích ~tránkách. Týkají se tedy nákupů mimo vlastní rodo
vou knihovnu: svazků úředních knih, běžných tiskovin denní
potřeby (noviny, časopisy, kalendáře) a knižních darů pro
patronátní kostely a kláštery v Roudnici, Teplicích a Dok
sanech.
284
V r. 1673 byla evidována částka 51 kr., zaplacená za
zhotovení bí1é pergamenové vazby urbáře roudnického pan
8
ství pražskému knihvazači, který není uveden jménem. !
U vazby dalších úředních knih nejsou ~omě oeny zmíněny
žádné další údaje.
V r~ 1674 se ve vyúčtování objevuje záznam o propla
cení 13 ·zl. 30 kro knihkupci Mikuláši H~ssiDgovi za koupe
ný brevíř ve dvou svazcich.9! Da1ší částka 4 zl. byla pro
placena neznámému pražskému knihaři za svázání téhož breví
ře do pergamenu.10! Kniha by1a určena jako dar pro teplická
kapucíny ještě spolu s jinými svazky, u nichž nejsou zachy
ceny další údaje. Životní osudy knihkupce Mikuláše Hessinga
jsou dostatečně popsány v literatuře. ll! V Praze působil od
šedesátých let 17. stol.j spolu se svým švagrem Jiřím Al
brechtem vydával bohatou tištěnou prOdukci včetně rozsáhlých
právnických děl. V r. 1670 se on a knihkupec Kebrle dostali
do sporu s Danielem Vusínem pro neoprávněný prodej knih.
V knize vyúčtování domácí pokladny jsem k r. 1675 na
lezla zmínku o jediné akvizici, později doložené ve fondu
. . 12!
rodové knihovny. Nevázané svazky Dre%eliových děl kvarto-
vého formátu byly koupeny za 20 zl. u knihkupce Kašpara Qui
rina z Málé Strany. Vazbu do černého kordovánu zhotovil
pražský knihvazač Kašpar Massburger.
Další. zmínky doložené v archivních pramenech a vztahu
jící se k pražským knihařům jsou již.o čtyřicet let mladší.
V r. 1728 se v lobkovických účtech objevuje jméno Pavla Loch
nera.13! Zakázka obsahovala sedm položek v celkové hodnotě
7 zl. 5 kro Tento knihkupec póvodem z Norimberka,. který do
Prahy Jezdil s Janem Jiřím Lehmanem, působil v Praze v le
tech 1718 až A736;1~! dále pracovala spOlečná firma Lochner
a Mayer až do r. 1788. Jeho nástupce Jiří Lochner obdržel
povolení ke knihkupeotví v Praze r. 1785.
Knihaři se ovšem podi~eli také na opravách poškozených
svazků zařazených ve fondu. V r. 1797 byla v roudnické lob-
285
kovické knihovně podniknuta rozsáhlá akce převazby poško
zených knih. První náznaky obdobného konzervačního zásahu
mohou být hrány v úvahu však již podstatně dříve - v r.
1725, kdy mezi běžnou vazbo~nových nákupů se objevuje ná
padně rozsáhlá zakázka 784 svazků.15/ Další údaje již cby
bějí - neznáme ani místo ani jméno knihaře. Pro r. 1797
máme však již prameny bohatší.16/ V roudnické knihovně by
lo pr~ evidenci opravovaných knih pořízeno několik důklad­
ných seznamů. Jeden ~eznam byl uspořádán pOdle formátů
a typů požadované vazby, další byl řazen podle oborů sta
vění označených písmeny A až N a pořadovými čísly a třetí
seznam byl sestaven podle tehdy platných signatur. Tento
rozsáhlý konzervační zásah, který je zároveň dokladem rané
ho zájmu o ochranu historických knihovních fondů v soukro
mých sbírkácb, zajištoval pražský knihař Karel Štastný, je
hož jméno se v letech 1797-1804 nejčastěji objevuje mezi
dodavateli lobkovické roudnické knihovny.17/ .
Mezi lobkovickými archiváliemi je dochován ceník, po
dle něhož byly s Karlem Štastným dojednány ceny za jedno
tlivé práce. lB/ Ceník datovaný r. 1797 má některé položky
dopisovány až dodatečně. Velmi přesně a pečlivě rozlišoval
cenu podle formátů (folio až dvanácterka) a podle typu pře­
vazby. U každého typu vazby zároveň odlišuje, zda jde o ce
lou novou vazbu, nebo jen opravu hřbetu, případně zlacení
hřbetu a titulu. Rozlišuje následujíoí typy vazeb: celá po
lokožená, polOViční polokožená, celokožená z vepřovice, per
gamenová. Ceny pro op~vu pergamenových rukopisů měly ~ýt
účtovány ind.ividuálně. Nejdražší' byla celokožená vazba z
vepřovice a celá polokožená vazba - v hodnotě 2-3 zl.;
opravy hřbetů a zlacení jsou zpraVidla oceněny jen na ně­
kolik krejcarů (9-30 kro podle formátu). V účtech však chy
bí vyúčtování celé zakázky po jejím dokončení. Podle docho
vaných seznamů dosahoval počet opravovaných svazků počtu ně­
kolika set, celková suma poskytnutá na opravu poškozenýoh