DOCUMENTA PRAGENSIA VIII elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy ...

341 Pages·2012·25.01 MB·Czech

DOCUMENTA PRAGENSIA VIII
elektronická PDF verze
© Archiv hl. m. Prahy
Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným
svazkům periodika Documenta pragensia pouze pro
nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní
potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským
právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel
zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být
součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování
materiálu není možné bez případného písemného svolení
Archivu hl. m. Prahy.
Archiv hl. m. Prahy
Archivní 6
149 00 Praha 4
[email protected]
V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F.
Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text.
DOCUMENTA PRAGENSIA
Vlil
ČÍSLO
ARCHIV HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
.1988

DOCUMENTA PRAGENSIA
Vlil
ČÍSLO
ARCHIV HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
1988
Sestavili: Václav Ledvinka a Jiří Pe~ek
Odpovědný redaktor: Václav Ledvinka
•
C Archiv hlavního města Prahy, 1988
•
WODlrf POZNÁMKA
Osmý svazek sborníku Documenta Pregensia přiaáší čtr­
aáct příspěvků tématicky i rozsahem různorodých a zasahují
cích dlouhé časové období od skloaku 12. do poloviDY 20.
století. Jejich jednotícím prvkem je zaměření aa pro~lemati­
ku pražských dějin a pak také skutečnost, že (s· jediaou vý
...
jimkou) vzešly ze studia písemných pramenů uložených v Ar
chivu hlavního města Prahy. Jde o příspěvky povýtce materiá
lové, analytické, doplněné soupisy a edicemi, které si kla
dou za cíl podat nikoli zásadní historická hodaoceaí a zo
becnění, nýbrž "pouze" zpřístupnit delší části z nepřeberné­
ho bohatství dokumentů Archivu hlavního města Prahy, oboha
tit mozaiku poznání minulosti hlavního města a naznačit mno
hcetranné možnosti badatelského a vědeckého využiti existu
jících pramenů. Tato detailní výzkumná práce je podle názoru
redakce i autorů statí nezbytným předpokladem pokroku vědec­
kého poznání a vzniku skutečně přínosných velkých historic
o kých syntéz. Proto jsou publikaci postupných dílčích výsled
ků této práce věnovány všechny dosavadní svazky sborníku Do
cumenta Pragensia a stejně tak i následující stránky.
' Redakce sborníku prov~dle v publikovaných statích pouze
nejnutnější zásahy, směřující k sjednocení vnější úpravy ru
kopisů, a základní jazykovou (pravopisnou) revizi. Zpracová
ní tabulek a edic dokumentů, věcný obsah a úplnost poznámek,
interpretace terminů, pojetí a přepis vlastních jmen a další
náležitosti jednotlivých příspěvků byly ponechány na odpo
vědnosti autorů. Technickou redakci a definitivní rukopis
sborníku provedly Eva Čakrtová a dr. Marie Lišková. Resumé
do němčiny přeložila dr. Ivana Ebelo~'·
V Praze 10. říjne 1988 V. L.

5
t Miroslav ,Mou t v i c
KDE HLEDAT STAVEBNÍKA PRAŽSKgHO PALÁCE
PÁNB Z KUNŠTÁTU A POD~BRAD ?
Románský palác dochovaný v hmotě objektu čp. 22?.ti
v Praze na Starém Městě v ~etězové ulici budí stéle oprivně­
ně zájem odborníků, i když široká veřejnoat si většinou ne
uvědomuje v dostetečné míře jeho důležitost.1/ Jedinečnost 1
význam objektu dokumentují v plné míře jeho zachovené román
ské části, ale problematické je podle mého názoru jeho běžné
označování, jak bude ukázáno v tomto článku.
V průvodcích pro turisty 1 v odborné literatuře je ro
mánský objekt v prostoru čp. 222/I označován jako "románský
dvorec pánů z Kunštátu a z Poděbrad". Tento způsob označení
každý návštěvník objektu i čtenář písemných sdělení o význa
ma památky může chápat jen tak, že se jedná o románskou
stavbu vybudovanou některým příslušníkem rodu pánů z Kunštá
tu a později i z Poděbrad.
Stavebníka románského objektu hledá v kunštátském rodu
i Vladimír Píša, ale zprávy, které pro podporu vysloveného
t
názoru o rodové příslušnosti stavebníka románského paláce
uvádí, nejsou ani jednoznačné, ani přesvědčivé.2/ Proberu
proto otázku určení stavebníka románského paláce v ~etězové
ulici na základě dochovaných písemných zpráv, pokud je to
vůbec možné.
Nejdříve je však nutno pro porozumění uvést základní
údaje o objektu:
Románský šlechtický dvorec v ~etězové ulici v Praze na
Starém Městě zaujímal nesporně minimálně stavební plochu
dnešního nájemního obytného domu čp. 222/I a 946/I. Při
označování domů domovními čísly byl celý objekt označen čís­
lem popisným 222/I. Číslem 946/I byla označena část domu le
žícího při Liliové ulici až v průběhu 19. stol. v důsledku
reálného rozdělení objektu na dva díly. Po stavební stránce
se však naštěstí toto administrativní dělení objektu výraz
něji neprojevilo.
Románská obytná budova vznikla, podle výsledk~ staveb•
nehistorického rozboru, někdy v poslední třetině 12. stol.)/
•
a byla v dalších staletích podle potřeby opravována i \'.pra
vována.4/ V písemných pramenech nejsou o dvorci zacbJvány
žádné zprávy nejen pro 12. stol., ale i pro celo~ epochu 1).
a 14. stol. Prvá zmínka je až z r. 1406, kdy je doloženo
označení objektu jako "curia domini Boczkonis".5/
Vzhledem k dalším zprávám je nepochybné, že "dominus
Boczko" byl přislušníkem moravsko-českého panského rodu, že
to byl předek českého krále Jiřího z Poděbrad a z Kunštátu.
Velký časový rozdíl mezi rozborem určenou dobou výstav
by románského paláce a prvým známým držitelem dvorce (po
slední třetina 12. stol. - r. 1406) vyvolává přirozeně otáz
ku, zda je možno hledat stavebníka románského paláce v ~etě­
zové ulici mezi předky Bočka z Poděbrad a z Kunštátu, nebo
zda je rod pánů z Kunštátu a z Poděbrad až následným držite
lem, nikoliv však budovatelem románského šlechtického dvorce
v ~etězové ulici. K objasnění těchto skutečnosti neexistují
přímé doklady. Je však možno problém vyslovit 1 obecněji:
Jaký byl vlastně poměr pánů z Kunštátu a z Poděbrad ku Pra
ze, jaké bylo postavení tohoto panského rodu v Čechách?
Zde vyslovené formulace je již možno na základě písem
ných zpráv zodpovědět. Co vlastně víme o vývoji rodu pánů
z Kunštátu, zejména o jeho poděbradské větvi?
Prvý v písemných pramenech doložený a spolehlivě zařa­
zený příslušník kunštátského rodu je Herelt (či Gerhert) z
6
Obřan, purkrebi v Olomouci, uváděný v letech 1236-1240. /
Jako jeho synové jsou doloženi Boček, Smil, Kuno a Mikuláš.
O vývoji kunštátského rodu ve 1). stol. i v následujících
staletích jsou zachovány poměrně obšírné zprávy ve Ždárských
letopisech.7/ Jako nejstarší sídle rodu jsou uváděny Obřany
u Brna a Zbraslav u Velké Bíteše. V průběhu 1). stol. držel
rod mimo Obřeny a Zbraslav Moravský Krumlov, Střílky u Bučo-
I)
7
..
vic, Brumov u Vizovic, Jevišovice u Znojma, Kunštát u Bosko
vic a Jaroslavice na jihu Moravy.
Člen rodu jménem Boček, zakladatel kláštera ve žaáře
nad Sázavou, byl v dobách Přemysla Otakara II. purkrabím
znojemským a užíval titul "hrabě" z Perneku (Berneku), ~o je
podle panství ležícího jihozápadně od Znojma v RakouP{ch,
které prý Boček s tamními svými statky vedle Znoj~a spravo
val.
V r. 1312 vymřela obřanská větev rodu a její majetek
dostal se většinou do drženi pán~ z Lipé, ale j1nak kunštát
ský rod kvetl na Moravě v řadě větví, takže jako rodové
statky se objevují ve 14. stol. nově Lysice, Rychvald, Bole
radice, Otoslavice, Obřany u Bystřice pod Hostýnem a Pot
štát. V pramenech 14. stol. jeou uváděny i větve rodu pánů z
Kv~tátu užívající přídomky z Leatnice a ze Stařecho~ic.8/
Od. r. 1348 je doloženo vlastnictví tzv. Kunštátského
demu v Brně v rukou příslušníků rodu, kterýžto d~ se nachá
zí v dnešní Dominikánské ulici ve svahu pod Petrovem.9/ Dům
•
byl po polovině 14. stol. rozšířen o sousední parcelu měšta­
10
na Turnknopha. /
S příslušníky kunštátského rodu se setkáváme v prame
nech pro dějiny Moravy 13. a 14. stol. velmi často. Na Mora
vě známe jejich statky, jsou doloženi v řadách zemských
úředníků i mezi správci panovníkova majetku, jsou uváděni
v řadách moravského kléru. Známe je i jako zakladatele dvou
moravských klášterů, tj. Vizovic a žaáru nad Sázavou. Pro
dobu vlády Přemysla Otakara II. v Rakousích známe stopy je
jich působnosti i v území mezi Dunajem a hranicemi Moravy.
Podle polohy jejich nejstarších doložených rodových statk~
je možno vyslovit názor, že předky kunštátského rodu je tře­
ba hledat v okruhu družiníků moravských údělných knížat z
přemyslovského rodu sídlících na brněnském hradě, který stá
val na dnešním Petrově. Pro dobu před druhou čtvrtinou 13.
stol. nemáme však o rodu žádné identifikující zprávy.
Dosud uváděné informace o kunštátském rodu se týkaly