DOCUMENTA PRAGENSIA V/1 elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy ...

197 Pages·2012·25.13 MB·Czech

DOCUMENTA PRAGENSIA V/1
elektronická PDF verze
© Archiv hl. m. Prahy
Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným
svazkům periodika Documenta pragensia pouze pro
nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní
potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským
právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel
zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být
součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování
materiálu není možné bez případného písemného svolení
Archivu hl. m. Prahy.
Archiv hl. m. Prahy
Archivní 6
149 00 Praha 4
[email protected]
V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F.
Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text.
DOCUMENTA PRAGENSIA
V./1.
ČÍSLO
ARCHIV HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
1985

DOCUMENTA PRAGENSIA
ČÍSLO V./1.
ARCHIV HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
1985
1 .
Sestavili I Václav Ledvinka a Jiří Pešek
Rediguje : František Holec
C Archiv hlavního města Prahy, 1985
-
...... ..
. . .
· .. [V J rWT' ..., .......
.
.
.
_
..
.
~
..
... Dfl I. • j
·~'"
,; ..._
~
"
-
:..
"_
....
"
t
:-
J
•
.::"' 'J
\.
~
_,
Jl
•. ;..·
•
~.J
•
vYVOJ PRAHY V MODiRNÍ VELKOMĚSTO
V OBDOBÍ 1784-1984
Materiály z II. diskusního zasedání
Archivu hlavního
města Prah~
pořádaného dne 28. listopadu 1984 u příležitosti
200. spojení pražských
výročí měst
a 30. výročí vzniku socialistického archivnictví
v Československu.
5
WODB! SLOVO
František H o 1 e c
Je neuvěřitelné, že o dějinách Prahy od r. 1784, kdy ze
~tyř dříve samostatných pražských měst byl vytvořen jeden
eprávní celek - hlavní město Praha, neby~a dosud vydána je
diná kniha, která by podrobněji a souhrnně pojednala o tomto
významném ÚSeku dějin hlavního města. Jediné syntetiok' zpra
cování tohoto období obsahují přehledné Dějiny Prahy, vydané
před dvaceti lety (1964) a dovedené do r. 1960. Autory pří­
elušných kapitol byli Josef Kočí, Zdeněk Šolle a Václav
• Hlavsa. Je však třeba také připomenout již několik vydání
Janáčkových Malých dějin Prahy, z nichž 3. vydání z r. 1984
obsáhlo události až do r. 1980. Kromě dílčích studií z ob
lasti průmyslu, dělnického hnutí, výtvarné kultury a městské
•
správy byly 18. a 19. stol. pražských dějin věnovány dva
.vazky Pražského sborníku historického z let 1967-1970, kte
ré se snažily alespoň částečně zaplnit mezeru v naší histo
rické literatuře. Dvacáté století však při celkové bilanci
(s výjimkou správních dějin) dopadá ještě hůře. Proto se
Archiv hl. města Prahy rozhodl věnovat tomuto dvousetletému
období jednodenní diskusní zasedání, které by mělo podnítit
zájam historiků o novější a nejnovější dějiny našeho hlavní
ho města. Vždyt je to období; v němž se uskutečnil rozvoj
původně provinčního města v hlavní město obrozeného českého
národa a konečně i samostatného československého státu. Toto
město se v průběhu 19. stol. změnilo v důležité průmyslové,
kulturní & politické centrum Čech a jeho představitelé suplo
vali v některých obdobích funkci reprezentantů nesvobodného
nároc:a • .A ž do první světová války měli v zahraničí větší
vážnost než volení čeští poslanci na říšské radě.
Zasedání bylo rozčleněno do čtyř diskusních bloků vě­
novaných nejdůležitějším ÚSekům pražských dějin tohoto ob
dobí, a to otázkám hospodářského a sociálního vývoje města,
6
Tfyoji urbanistickému, politickosprávnímu a kulturní Úloze
Prahy v 19. a 20. stol. Jsme si přitom plně vědomi skutečno­
sti, h při časovém členění tematiokáho obsazení jednotli
Týoh blokd bylo velmi málo zastoupeno období po r. 1918. To
Tšak bohužel souvisí se skutečností, že nejnovějšími dějina­
mi hlavního města se zabýTá jen několik historikd.
Po spojení pražských měst v r. 1784 měla Praha bez vo
jenak' posádky 74 000 opyvatel a stala se druhým největším
městem habsburské monarchie. Přes všechny nepříaniv' okolno
sti stále zůstávala důležitým hospodářským a prdmyslovým
střediskem země. Většina průmyslová výroby byla založena na
ř•eslnélt. základě • začala se však rozvíjet také ~tild
manufakturní výroba, původně soustředěná převážně uvnitř praž
ských hradeb, ale postupně pronikající na předměstí (Karlín,
Smíchov, Holešovice, Libeň). Od poloviny 19. stol. se na
první místo výroby v širším pražském Území (na předměstích) ..
dostalo strojírenství, jehož nejvýznamnější závody, jako
Breit!eld & Evans, Daněk a spol. (v r. 1872 spojené), První
továrna na stroje, Ruston a spol., Ringho!!e
českomoravská
roTa továrna na Smíchově (založená r. 1852 na Starám Městě)
a další se začaly významně prosazovat na světových trzích.
Za tímto stručným konstatováním vývoje pražského prdmyslu se
však bohužel skrývá že pražských manufak
skutečnost, kromě
tur, o nichž psal Zdeněk Míka v Pr~žském sborníku historic
kém XII a XIII, byla tato tematika dotčena jen v několika
přehledných pracích (eventuálně v dějinách několika pražských
. závodů) a stále čeká na svého autora. To se týká nejen obdo
bí od průmyslové revoluce do první světové války, ale i ča­
eov,ho úe~~u první republiky a především období nebývalého
rozmacl:u pražského prU!nyslu po znárodnění v r. 1945. Snad
ee b~y dočkáme alespoň dílčích výsledků práce komise pro
dějiny závodů, ustavené při Domu politické výchovy MV KSČ.
S rozvojem průmyslu je velmi těsně spjato dělnické
hnutí v Praze, o němž téměř před třiceti lety podal v ČSČH
obsáhlý nástin Zdeněk Šolle a před několika lety Renáta
7
t
Wohlgemuthová. Ačkoliv v obou případech jde o důkladnou prá
ci, domnívám se, že studiem nově zpřístupněných archivních
'
fondů by ji bylo možno v lecčems doplnit a rozšířit, a to
zejména o dělnické hnutí v předměstských obcích a o jeho
styky a návaznosti na Prahu. Poměrně malá pozornost byla do
•ud věnována dělnickému hnutí po r. 1918 (s výjimkou bojů o
Lidový dům), bojům komunistických zástupců na Staroměstské
radnici, ilefální činnosti pražských stranických organizací
za okupace I i dějinám pražské organizace KSČ po r. 1945.
Pro řešení problému demografického, sociálního a národnost
ního vývoje Prahy v druhé polovině minulého století jsou ne
zastupitelnými prameny sčítací operáty v Archivu hl. města
Prahy.
•
Velmi závažná je také otázka urbanistického a architek
tonického vývoje Prahy v 19. a 20. stol. Do této doby totiž
spadá asanace některých částí Starého a Nového Města. Asana
..
ce byla vpodstatě nepochybaě správná myšlenka, nebot měla
odstranit "neudržitelné hygienické a bytové poměry" některých
městských částí, ale brzy ji využily bezohledné podnikatel
ské záj~, které mimo jiné umožnily zničení mnoha významných
uměleckých památek. A po více než devadesáti letech od vydá
ní asanačního zákona (1893) nám stá~e chybí celkové zhodno
cení významu této dalekosáhlé akce.
Statistické knížky hl. města Prahy a Boháčova kniha
Hlavní město Praha podávají sice základní přehled o staveb
ním růstu Prahy a předměstských obcí v 19. a na počátku
20. stol., ale samy o sobě nám velmi málo prozradí o postup
né zástavbě jednotlivých předměstí a vůbec nic již o jejich
architekt.vnickém vývoji. Přitom však jde o otázky zásadní
důlež~.,osti, protože s výjimkou Karlína nemělo žádné před­
městi celkový zastavovací plán. Některá předměstí měla jen
dílčí regulační plány pro jednotlivé parcelované pozemky.
Ačkoliv schvalování těchto dílčích (polohopisných) plánů
náleželo do působnosti místodržitelství, jak stanovil teh
dejší stavební řád, zájem tohoto Úřadu byl zaměřen přede-