DOCUMENTA PRAGENSIA IX/1 elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným svazkům periodika Documenta pragensia pouze pro nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování materiálu není možné bez případného písemného svolení Archivu hl. m. Prahy. Archiv hl. m. Prahy Archivní 6 149 00 Praha 4 [email protected] V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F. Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text. DOCUMENTA PRAGENSIA ClSLO IX./I. ARcHIV HLAVN1HO ~STA PRAffi 1991 DOCUMENTA PRAGENSIA CtSLO IX/I ARCHIV HLA VN1HO Mf:STA PRAHY 1991 . ' Sestavili: Václav Ledvinka a Jiří Pešek Odpovědný redaktor: Václav Ledvinka C Archiv hlavního města Prahy, 1991 ÚVODXÍ POZNÁMKA Sborník Documenta Pragensia IX pr1nas1 písemné verze dvaceti osmi referátů a diskusních příspěvků, přednesených na V. diskusním zasedání Archivu hlavního města Prahy, které se konalo ve dnech 6. a 7. října 1987 v Riegrově sále Obec ního domu a bylo věnováno tématu "Šlechta a církev v Praze od doby předhusitské do roku l848n. Vedle toho jsou zařaze ny též dva příspěvky pro toto zasedání původně připravené, avšak z technických důvodů nepřednesené (J. Čechura, J. Dou ša). Naopak někteří autoři, kteří v průběhu jednáni vystoupi li, písemné znění svjch sdělení nedodali, nebo se rozhodli publikovat je na jiném místě a v tomto sborníku tudíž nejsou zastoupeni (P. Čornej, I. Dejmková, E. Fučíková, J. Ludvová, J. Martínek, J. ·Petráň, T. Volek a o. Urban). Příspěvky byly pro zveřejnění v tomto sborníku autory vesměs textově rozšířeny a doplněny vědeckým aparátem. Sesta vování publikace bylo ukončeno v květnu 1988 a po tomto ter minu nebylo jiŽ možno provádět žádné další ~pravy a doplňky. V důsledku finančních problémů a skluzu ve výrobě dostávají se však stati vzniklé v r. 1987 a poč. r. 1988 do rukou čte nářů až s tříletým zpožděním a to má za následek určité za starání odkazů, citací, uváděných názvů institucí atd. Vyda vatelé se za tento nedostatek autorům i čtenářům omlouvají a prosí je o shovívavé přijetí svazku - především s odvoláním na krajně složité podmínky, za nichŽ je možno v poslední do bě vydáni publikaci tohoto druhu prosadit a realizovat. Redakce sborníku provedla v zařazených textech pouze nejnutnější zásahy, směřující k jednotné ~pravě rukopisu. Psaní vlastních jmen a názvů, transkripce i užití velkých písmen, zpracování edic a příloh, a rovněž věcný obsah i Úpl nost poznámek a odkazů byly ponechány na plné odpovědnosti autorů. Resumé do němčiny přeložila dr. Ivana Ebelová, revi- zi e techni~kou redakci textu proTedly Eva Čakrtová a dr. Ma rie Lišková, předlohu pro tisk napsaly Jaroslava Rohová e dr. Hana Svatošová. V. L. V Praze ,30. května 1991 -7- Rost~slav N o v ý ŠLECHTICKÁ REZIDENCE V PŘEDHUSITSKÉ PRAZE Termínem šlechtická rezidence ve městě rozumíme vlast nictví nemovitosti ve městě šlechticem, tj. feudálem, který je nebo byl trvale usazen na venkově. V nabytém městském do mě, dvorci nebo paláci sídlil šlechtic s rodinou z různých d'llvodů bud trvale, či dlouhodobě, nebo jej užíval podle okol ností k přechodnému pobytu, aniž by se vzdal mimoměstského pozemkového vlastnictví a aniž by přijal městské právo. Rezidenci tohoto druhu lze v předhusitské Praze doložit a v odborné literatuře se s konstatováním šlechtických us~ dlostí ve městě setkáváme běžně.l/ Je však třeba klást otáz ky, jak rozsáhlá byle, jaké měla důvody, do kdy ji lze za znamenat a konečně zda byla jevem obecDÝDl nebo jen spec~fic ky pražským. V následujícím textu budeme věnovat speciální pozornost zejména pražským poměrům a teprve po jejich zhod noceni se pokusíme o širší komparaci se situací v jiných mě stech. Zátladní přehled vývoje šlechtické rezidence vyznačují především normativní prameny 14. stol. Jsou jimi míněna čty ři privilegia, vydaná jednak Janem LucembUl'ským (13301 1341), 2 jednak Václavem IV. (1375, 1410) pro Staré Město pražské. / V Janových listinách je deklarována povinnost všech obyva~ tel města platiti poměrně královskou berni (1330), jakož i přispívat z veškerého jmění mov~tého i nemov~tého na měst skou sbírku pro potřeby města (1341). V obou písemnostech se pak objevuje shodn§· passus o "nevelkém počtu dvorců a do mů, .z nichž jejich držitelé, těšíce se jakémusi právu, nemu sejí platit nic." 3/ Listina Václava IV. z r. 1375 opakuje v zásadě ustanovení privilegia Janova z r. 1341 a teprve druhá Václavova písemnost z r. 1410 rozšiřuje a prohlubuje předchozí ustanovení. Konstatuje se v ní, že Staroměstští -8- nabývají práva přijímat do města pány, zemany 1 panoše a poskytovat jim ve zdech města och=anu, a to za podmínky, že ti všichni budou městu platit desátek ze svých mimoměstských 4 statlcl. / Ani jedno ze čtyř privilegií se v žádném směru nedotýká základnÍho sociálně právního statutu šlechtické svobody, po čítá s civil!lě právní zásadou "juris advenarwn"~/ stejně ja ko s nesporností trestně právní jurisdikce města ve veřejném 6 zájmu. / Zdůrazňuje se tu však zvěcnění vztahu v majetkopráv ní rovině ve prospěch města podle zásady "qui.d pro quo". Že pak zmiňované listiny vykazuj~ v čase tendenci posilující zájmy města ve fiskálním slova smyslu,je nepochybné. Byly-li to důvody jediné, či nikoliv, bude třeba ještě prokázat. Vý vojová linie, naznačená obsahem citovaných právních pořízení, neplatí však jen pro 14. stol., ale dovoluje zmínce o exempci "nevelkého počtu dvorců či domů" v r. 1330 a opět 1341 - usu zovat na situaci starší. V těchto souvislostech je nutné, aby chom si položili otázku, o jaké dvorce a domy vlastně šlo a co bylo důvodem jejich eximování. S použitím staroměstské berní knihy (AMP, rkp. 20), je jíž berní katastr pro r. 1427, resp. 1429 zachycuje předhu si taký stav poplatnosti nemovi tostí ,7 I je možné eliminovat různé skupiny staveb, ze kterých se berně naplatila tradičně (městská zařízení, kostely, univerzitní koleje a královské rezidence ve městě) nebo zcela aktuálně (konfiskáty nemovi tostí por. 1421, dosud držené městem).8/ Učiníme-li tak, dospějeme posléze k vytčení šesti dvorců ·na ploše Starého Města pražského, které exempci vykazují. Jde o čp. 95-99-I (dvorec pánů z Lipé), čp. 21lb-I (dům pánů z Landštejna), čp. 212-213-I (dvorec pánů z Rožmberka), čp. 222-I, 946-I (dvorec pánů z Kunštátu), čp. 288-289-I (dům pánů z Hradce) a čp. 948-I (dům pánů z Říčan). S·výjimkou prvně uváděného dvorce pánů z Lipé v prosto ru Platnéřská-Valentinská, kde máme ovšem doklady písemné po- -9- vahy o šlechtické pozemkové držbě k polovině 13. stol. kolem emporového kostela sv. Valentina9/ na straně jedné a kolem 10 kostela sv. Linharta a tzv. Jarošova dvorce 1 na straně dru hé, tvoří zbývajících pět dvorců hnÍzdové osídlení, nakupené kolem někdejší templářské komendy u sv. Vavřince (později klášter sv. Anny) v Anenské, Liliové, Řetězové a Zlaté uli ci.ll/ Kombinací výpovědí písemných i hmotných pr~enů o všech z~ovaných stavbách, jmenovitě pak interpretací sta vebně historického průzkumu dvorce pánů z Kunštátu (čp 222-I, 12 946-I) 1 dospíváme k závěru, že šlo o stavební celky, které svými počátky tkvějí v poslední čtvrtině 12. a 1. třetině 13. stol. tedy v období před správně právním konstituováním Starého Města, a tedy na pozemcích, které měly povahu ryze feudálního pozemkového vlastnictví. Byly to tedy svobodné statky - dvorce a tuto s v ob odu si uchránily i v době následu jící. Lze-li šlechtickou rezidenci doložit už v počátcích Sta rého Města, potom o poměrech na Malé Straně po jejím ~fyteu tickém vysazení v r. 1257 nemůžeme říci takřka nic. Ani pokus o určení osoby lokátora v královském podkomořím Pitrolfovi, ani hypotéza o jeho malostranské rezidenci není prokazatelná!)/ Na základě stavebně historického hodnocení základů domů v lo kovaném prostoru se pak zdá být datování počátku šlechtické rezidence na Malé Straně v průběhu 2. poloviny 13. stol. vel mi nepravděpodobné. S naprostou jistotou lze pak podobný jev 41 vyloučit na Hradčanech, a to ještě 1 v 1. polovině 14. sto1: Totéž pochopitelně platí i pro Nové Město pražské, založené 1 až v r. 1348. 5/ Ačkoliv situace na Pražském hradě je meri torně mimo .okruh šlechtické městské rezidence, nelze nezmí nit, že Hrad v r. 1303 vyhořel, a ač zřejmě zcela neobyvatel ný nebyl v následujících letech, přenesl Václav II. a po něm i Jan Lucemhurský své sídlo do zdÍ Starého i!ěsta.16/ Ha základě uvedených skutečností můžeme spolehlivě kon statovat, že nej~éně do třicátých i čtyřicátých let 14. stol.
Description: