DOCUMENTA PRAGENSIA IX/1 elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy ...

322 Pages·2012·20.16 MB·Czech

DOCUMENTA PRAGENSIA IX/1
elektronická PDF verze
© Archiv hl. m. Prahy
Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným
svazkům periodika Documenta pragensia pouze pro
nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní
potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským
právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel
zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být
součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování
materiálu není možné bez případného písemného svolení
Archivu hl. m. Prahy.
Archiv hl. m. Prahy
Archivní 6
149 00 Praha 4
[email protected]
V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F.
Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text.
DOCUMENTA PRAGENSIA
ClSLO IX./I.
ARcHIV HLAVN1HO ~STA PRAffi
1991

DOCUMENTA PRAGENSIA
CtSLO IX/I
ARCHIV HLA VN1HO Mf:STA PRAHY
1991
.
'
Sestavili: Václav Ledvinka a Jiří Pešek
Odpovědný redaktor: Václav Ledvinka
C Archiv hlavního města Prahy, 1991
ÚVODXÍ POZNÁMKA
Sborník Documenta Pragensia IX pr1nas1 písemné verze
dvaceti osmi referátů a diskusních příspěvků, přednesených
na V. diskusním zasedání Archivu hlavního města Prahy, které
se konalo ve dnech 6. a 7. října 1987 v Riegrově sále Obec
ního domu a bylo věnováno tématu "Šlechta a církev v Praze
od doby předhusitské do roku l848n. Vedle toho jsou zařaze­
ny též dva příspěvky pro toto zasedání původně připravené,
avšak z technických důvodů nepřednesené (J. Čechura, J. Dou
ša). Naopak někteří autoři, kteří v průběhu jednáni vystoupi
li, písemné znění svjch sdělení nedodali, nebo se rozhodli
publikovat je na jiném místě a v tomto sborníku tudíž nejsou
zastoupeni (P. Čornej, I. Dejmková, E. Fučíková, J. Ludvová,
J. Martínek, J. ·Petráň, T. Volek a o. Urban).
Příspěvky byly pro zveřejnění v tomto sborníku autory
vesměs textově rozšířeny a doplněny vědeckým aparátem. Sesta
vování publikace bylo ukončeno v květnu 1988 a po tomto ter
minu nebylo jiŽ možno provádět žádné další ~pravy a doplňky.
V důsledku finančních problémů a skluzu ve výrobě dostávají
se však stati vzniklé v r. 1987 a poč. r. 1988 do rukou čte­
nářů až s tříletým zpožděním a to má za následek určité za
starání odkazů, citací, uváděných názvů institucí atd. Vyda
vatelé se za tento nedostatek autorům i čtenářům omlouvají a
prosí je o shovívavé přijetí svazku - především s odvoláním
na krajně složité podmínky, za nichŽ je možno v poslední do
bě vydáni publikaci tohoto druhu prosadit a realizovat.
Redakce sborníku provedla v zařazených textech pouze
nejnutnější zásahy, směřující k jednotné ~pravě rukopisu.
Psaní vlastních jmen a názvů, transkripce i užití velkých
písmen, zpracování edic a příloh, a rovněž věcný obsah i Úpl
nost poznámek a odkazů byly ponechány na plné odpovědnosti
autorů. Resumé do němčiny přeložila dr. Ivana Ebelová, revi-
zi e techni~kou redakci textu proTedly Eva Čakrtová a dr. Ma
rie Lišková, předlohu pro tisk napsaly Jaroslava Rohová e dr.
Hana Svatošová.
V. L.
V Praze ,30. května 1991
-7-
Rost~slav N o v ý
ŠLECHTICKÁ REZIDENCE V PŘEDHUSITSKÉ PRAZE
Termínem šlechtická rezidence ve městě rozumíme vlast
nictví nemovitosti ve městě šlechticem, tj. feudálem, který
je nebo byl trvale usazen na venkově. V nabytém městském do
mě, dvorci nebo paláci sídlil šlechtic s rodinou z různých
d'llvodů bud trvale, či dlouhodobě, nebo jej užíval podle okol
ností k přechodnému pobytu, aniž by se vzdal mimoměstského
pozemkového vlastnictví a aniž by přijal městské právo.
Rezidenci tohoto druhu lze v předhusitské Praze doložit
a v odborné literatuře se s konstatováním šlechtických us~­
dlostí ve městě setkáváme běžně.l/ Je však třeba klást otáz
ky, jak rozsáhlá byle, jaké měla důvody, do kdy ji lze za
znamenat a konečně zda byla jevem obecDÝDl nebo jen spec~fic­
ky pražským. V následujícím textu budeme věnovat speciální
pozornost zejména pražským poměrům a teprve po jejich zhod
noceni se pokusíme o širší komparaci se situací v jiných mě­
stech.
Zátladní přehled vývoje šlechtické rezidence vyznačují
především normativní prameny 14. stol. Jsou jimi míněna čty­
ři privilegia, vydaná jednak Janem LucembUl'ským (13301 1341),
2
jednak Václavem IV. (1375, 1410) pro Staré Město pražské. /
V Janových listinách je deklarována povinnost všech obyva~
tel města platiti poměrně královskou berni (1330), jakož i
přispívat z veškerého jmění mov~tého i nemov~tého na měst­
skou sbírku pro potřeby města (1341). V obou písemnostech
se pak objevuje shodn§· passus o "nevelkém počtu dvorců a do
mů, .z nichž jejich držitelé, těšíce se jakémusi právu, nemu
sejí platit nic." 3/ Listina Václava IV. z r. 1375 opakuje
v zásadě ustanovení privilegia Janova z r. 1341 a teprve
druhá Václavova písemnost z r. 1410 rozšiřuje a prohlubuje
předchozí ustanovení. Konstatuje se v ní, že Staroměstští
-8-
nabývají práva přijímat do města pány, zemany 1 panoše a
poskytovat jim ve zdech města och=anu, a to za podmínky, že
ti všichni budou městu platit desátek ze svých mimoměstských
4
statlcl. /
Ani jedno ze čtyř privilegií se v žádném směru nedotýká
základnÍho sociálně právního statutu šlechtické svobody, po
čítá s civil!lě právní zásadou "juris advenarwn"~/ stejně ja
ko s nesporností trestně právní jurisdikce města ve veřejném
6
zájmu. / Zdůrazňuje se tu však zvěcnění vztahu v majetkopráv
ní rovině ve prospěch města podle zásady "qui.d pro quo". Že
pak zmiňované listiny vykazuj~ v čase tendenci posilující
zájmy města ve fiskálním slova smyslu,je nepochybné. Byly-li
to důvody jediné, či nikoliv, bude třeba ještě prokázat. Vý
vojová linie, naznačená obsahem citovaných právních pořízení,
neplatí však jen pro 14. stol., ale dovoluje zmínce o exempci
"nevelkého počtu dvorců či domů" v r. 1330 a opět 1341 - usu
zovat na situaci starší. V těchto souvislostech je nutné, aby
chom si položili otázku, o jaké dvorce a domy vlastně šlo a
co bylo důvodem jejich eximování.
S použitím staroměstské berní knihy (AMP, rkp. 20), je
jíž berní katastr pro r. 1427, resp. 1429 zachycuje předhu­
si taký stav poplatnosti nemovi tostí ,7 I je možné eliminovat
různé skupiny staveb, ze kterých se berně naplatila tradičně
(městská zařízení, kostely, univerzitní koleje a královské
rezidence ve městě) nebo zcela aktuálně (konfiskáty nemovi
tostí por. 1421, dosud držené městem).8/ Učiníme-li tak,
dospějeme posléze k vytčení šesti dvorců ·na ploše Starého
Města pražského, které exempci vykazují. Jde o čp. 95-99-I
(dvorec pánů z Lipé), čp. 21lb-I (dům pánů z Landštejna), čp.
212-213-I (dvorec pánů z Rožmberka), čp. 222-I, 946-I (dvorec
pánů z Kunštátu), čp. 288-289-I (dům pánů z Hradce) a čp.
948-I (dům pánů z Říčan).
S·výjimkou prvně uváděného dvorce pánů z Lipé v prosto
ru Platnéřská-Valentinská, kde máme ovšem doklady písemné po-
-9-
vahy o šlechtické pozemkové držbě k polovině 13. stol. kolem
emporového kostela sv. Valentina9/ na straně jedné a kolem
10
kostela sv. Linharta a tzv. Jarošova dvorce 1 na straně dru
hé, tvoří zbývajících pět dvorců hnÍzdové osídlení, nakupené
kolem někdejší templářské komendy u sv. Vavřince (později
klášter sv. Anny) v Anenské, Liliové, Řetězové a Zlaté uli
ci.ll/ Kombinací výpovědí písemných i hmotných pr~enů o
všech z~ovaných stavbách, jmenovitě pak interpretací sta
vebně historického průzkumu dvorce pánů z Kunštátu (čp 222-I,
12
946-I) 1 dospíváme k závěru, že šlo o stavební celky, které
svými počátky tkvějí v poslední čtvrtině 12. a 1. třetině
13. stol. tedy v období před správně právním konstituováním
Starého Města, a tedy na pozemcích, které měly povahu ryze
feudálního pozemkového vlastnictví. Byly to tedy svobodné
statky - dvorce a tuto s v ob odu si uchránily i v době následu
jící.
Lze-li šlechtickou rezidenci doložit už v počátcích Sta
rého Města, potom o poměrech na Malé Straně po jejím ~fyteu­
tickém vysazení v r. 1257 nemůžeme říci takřka nic. Ani pokus
o určení osoby lokátora v královském podkomořím Pitrolfovi,
ani hypotéza o jeho malostranské rezidenci není prokazatelná!)/
Na základě stavebně historického hodnocení základů domů v lo
kovaném prostoru se pak zdá být datování počátku šlechtické
rezidence na Malé Straně v průběhu 2. poloviny 13. stol. vel
mi nepravděpodobné. S naprostou jistotou lze pak podobný jev
41
vyloučit na Hradčanech, a to ještě 1 v 1. polovině 14. sto1:
Totéž pochopitelně platí i pro Nové Město pražské, založené
1
až v r. 1348. 5/ Ačkoliv situace na Pražském hradě je meri
torně mimo .okruh šlechtické městské rezidence, nelze nezmí
nit, že Hrad v r. 1303 vyhořel, a ač zřejmě zcela neobyvatel
ný nebyl v následujících letech, přenesl Václav II. a po něm
i Jan Lucemhurský své sídlo do zdÍ Starého i!ěsta.16/
Ha základě uvedených skutečností můžeme spolehlivě kon
statovat, že nej~éně do třicátých i čtyřicátých let 14. stol.