DOCUMENTA PRAGENSIA III elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy ...

374 Pages·2012·40.56 MB·Czech

DOCUMENTA PRAGENSIA III
elektronická PDF verze
© Archiv hl. m. Prahy
Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným
svazkům periodika Documenta pragensia pouze pro
nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní
potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským
právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel
zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být
součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování
materiálu není možné bez případného písemného svolení
Archivu hl. m. Prahy.
Archiv hl. m. Prahy
Archivní 6
149 00 Praha 4
[email protected]
V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F.
Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text.
DOCUMENTA PRAGENSIA
ČÍSLO III.
ARCHIV HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

--
DOCUMENTA PRAGENSIA
ČÍSLO III.
ARCHIV HLAVNÍHO dSTA PRAHY
I 1983
Sestavili' Jiří Pešek, Václav Ledvinka
Rediguje: František Holec
C Archiv hlavního města Prahy, 198)
Vydáno na 100.
počest výročí
Národního divadla
otevření
')

5
Prantišek H o 1 e c
K ROKU ~ESÚHO DIVADLA
V letošním roce oslavujeme dvě ddležitá výročí, která
mají v politických a kulturních dějinách českého národa zce
la mimořádný význam. Připomínáme si dvě stě let od zahájení
činnosti dnešního Tylova divadla a sto let od znovuotevření
Národního divadla. Toto stoleté období mezi oběma výročími
je dobou mimořádně velkého kvalitativního rozvoje českého
divadla.
21. dubna 1783 zahájilo provoz nově postavené divadlo,
které vybudoval hrabě lrantišek Antonín Nostic, po němž do
stalo i své první pojmenování. Již 20. ledna 1785 zazněla z
tohoto jeviště poprvé také česká řeč a do února 1786 zde by
lo uspořádáno deset českých představení. Bikdo z návštěvníkd
těchto her jistě netušil, že kladly základy novodobého čes­
kého divadla. V květnu 1792 se do Nosticova (v té době již
Stavovského) divadla vrátila česká představení, v roce 1826
zde byla provedena první česká opera Dráteník a v roce 1834
zde návštěvníci Tylovy hry Fidlovačka poprvé uslyšeli píseň
"Kde domov mdj", která se později stala národní a státní
hymnou. Jeviště Stavovského divadla nebylo jen místem formu
jících se počátkd české profesionální činohry, ale také čes­
ké dramatické tvorby spojené v první polovině 19. století se
jmény J. N. ~těpánka, V. K. Klicpery a J. K. Tyla.
V polovině 19. století se stále více prosazovala myš
lenka samostatného českého divadla, jež bylo snem Tylovým,
Havlíčkovým a mnoha dalších vlaatencd, kteří si uvědomovali
nezastupitelný význam této kulturní instituce. V roce 1850
se ustavil Sbor pro zřízení českého národního divadla, který
vydal výzvu k veřejným sbírkám. Byl zakoupen stavební poze
mek a v roce 1862 bylo na jeho jižní části postaveno Proza
a ( tímní divadlo, které mělo být první etapou výstavby ddstoj
ného Národního divadla, jehož základní kámen byl položen
6
v roce 1868 - tedy před 115 lety. Po třinácti letech bylo
Národni divadlo postaveno, avšak den před oficiálním otevře­
nim (12. srpna 1881) vyhořelo. Tato událost byla zpočátku
považována za národní tragédii, ale hned následující .den by
lo znovu započato se sbírkami na vybudováni nového Národniho
divadla. Podílely se na nich všechny vrstvy českého obyva
telstva a příspěvky přicházely i ze zahraničí, od Čechd i od
příslušnikd jiných slovanských národd. 18. listopadu 1883
bylo nové Národni divadlo znovu otevřeno Smetanovou operou
Libuše. Bylo to velké vítězství českého národa i českého di
vadelnictví, které přispívalo nejen ke kulturni soutěži s
ostatnimi evropskými národy, ale v době nacistické okupace
promlouvalo ke svým divákdm a upevňovalo v nich přesvědče­
ni, že věc našeho národa je spravedlivá a že přes všechna
protivenství se vláda našich věcí znovu vrátí do rukou čes­
kého národa.
K stému výročí znovuotevřeni Národniho divadla připra­
vili pracovnici Archivu hl. města Prahy sborník dokumentd k
dějinám naší první divadelní scény. Z rdzných fondd a sbírek
tohoto archivu vybrali zcela neznámé či málo známé archivní
prameny; které přinášejí mnoho nových skutečností, nebo ko
rigují některé dřívější nepřesnosti či omyly. Z množství ar
chivních pramend bylo nutné provést přísný výběr a přitom
záměrně pominout některé neméně závažné archiválie. Abychom
dokumentovali široký rozsah badatelských možností v našem
archivu, zařadili jsme také statě pojednávající o pozůsta­
lostnim řízení některých umělců spjatých s Národním diva
dlem, uložené ve fondech jednotlivých pražských soudů. Tímto
sborníkem dokumentů chceme nejen přispět k letošním oslavám
Roku českého divadla a především stého výročí Národniho di
vadla, ale chtěli bychom ~lespoň částečně splatit dluh před­
chozím generacím, které se s mimořádnou obětavostí zaslouži
ly o vybudováni nejpřednější české divadelní scény, na niž
je každý Čech oprávněně hrdý.
7
Milada H l o c h o v á - Jiří H l o c h
PRVll:f STÁLÁ VEŘEJBÁ DIVADLA PRAŽSKÁ
Tento příspěvek chce čtenáře především seznámit s mate
~iálem o prvním pražském městském divadle, pokud se dochoval
? Archivu hl. města Prahy. Ostatního pražského divadelního
~ivota až do postavení Boudy se dotkne jen velice stručně a
přede?ším ne základě literatury.
Dodnes cenné .je podrobné zpracování tohoto období v Teu
berových dějinách pražských divadel l/, které také uvádějí
znění mnoha archbních materiáld z fondd dnešního Státního
Ústředního archivu (dále SÓA), bohužel bez citací (Stará ma
nipulace, Gubernium), i z materiáld jiných institucí. V Ar
chivu hl. měeta Prahy (dále jen AJIP) čerpal Teuber ze Sbírlq
listin pepírayých I, zápisy v mistských knihách mu však
zřejaě unikly.
2
Česká práce Vondráčkova 1 je pro období do roku 1771
značně stručnější, e.č pro divadlo v Kotcích přináší proti
~euberovi některé nové poznatty.
Belze zde poainout ani Portovu stal 3/, která je širšího
pojetí, než jak svědčí její název. Autor zde např. podal a
lespoň v poznámce výčet míst, kde všude se v Praze hrálo. Be
rlo proti předchozím pracím plněji uužil materiálu AJIP, ov
iea především s ohledem na hla?ní téma své práce. I on však
čerpal zejména ze Sbírk:r listin papírayých I, Studium mu u
snadnily tehdejší podrobné rozpisy archiválií. Tyto po léta
budované pOIIlllclq bohužel shohly při zkáze Staroměstské rad
nice a. května 1945 a nebyly dosud v plném rozsahu obnoveny.
Práce předchddcd ještě doplnil Antonín Bovotný Stero
pražskými theatraliemi 4/, v nichž zveřejnil výsledky svého
bádání především ? nesignovaných spisech tehdejšího Archivu
?nitra.
mini~terstva
Po vydání akademických dějin českého divadla 5/ v šede
sátých letech, moderně a ddkladně zpracovávajících vývoj