DOCUMENTA PRAGENSIA II elektronická PDF verze © Archiv hl. m. Prahy Archiv hl. m. Prahy ...

271 Pages·2012·25.31 MB·Czech

DOCUMENTA PRAGENSIA II
elektronická PDF verze
© Archiv hl. m. Prahy
Archiv hl. m. Prahy poskytuje přístup k digitalizovaným
svazkům periodika Documenta pragensia pouze pro
nekomerční, vědecké a studijní účely a pouze pro osobní
potřebu uživatele. Texty příspěvků podléhají autorským
právům. Využitím digitální kopie publikace se uživatel
zavazuje dodržovat tyto podmínky využití, které musí být
součástí každé zhotovené kopie. Jakékoli další kopírování
materiálu není možné bez případného písemného svolení
Archivu hl. m. Prahy.
Archiv hl. m. Prahy
Archivní 6
149 00 Praha 4
[email protected]
V souboru lze vyhledávat fulltextově pomocí Ctrl+F.
Nevyhledává však prokládaný a méně čitelný text.
DOCUMENTA PRAGENSIA
CfSLO II.
AB.CHIV HLAVNÍHO M:ASTA P&AHY
\

DOCUJIENT.A PRAGElfSIA
ČÍSLO II •
.ARCHIV HLAVlÚHO rdsTA PRAHY
1981
J
$eatnilia JiM Peiek, Vllclav Ledvinka
Redigujea lrantiiek Boleo
Archiv hlavního města Prahy, 1981
..
"Vydáno k 60. výro~~ nDiku Komun1etick4
etraD1 ~eekoeloveneka"

5
..
Václav L e d v i n k a
ZASTOUPE!d KS~ V OBECNt SAJ40SPRÁ~ HLAVNtHO dsTA
PRAHY V OBDOBt 1923 - 1939
Od svého vzniku v r. 1921 Komunistická strana českoslo­
venska aktivně zasahovala do pražské obecní politiky. Získala
a po celou dobu existence buržoasně demokratické republiky si
udržela ·silné zastoupení v samosprávných orgánech hlavního
města státu a jeho jednotlivých obvodd. Stejně jako v ostat
ních sférách politického života zaujala i v oblasti komunální
politiky zásadní marxistické revolučně opoziční stanovisko
vůči buržoasní veřejné a státní moci. Z něho vycházela při
obhajování zájmů dělnické třídy a ostatních pracujících
•
vrstev v Praze, při organizování jednotné a lidové fronty
proti politické reakci a fašismu, při získávání a mobilizová
ní mas do boje za nový, spravedlivý společenský řád. l/
Základem politické pozice KSČ v Praze bylo její sepětí
s revoluční částí dělnické třidy v průmyslových předměstích.
Především zde nacházela strana pevnou bázi členstva, sympa
tizujících a voličd, jež jí umožňovala překonat bariéry bur
žoasního politicko mocenského systému a výrazně se prosadit
v zastupitelských sborech obecní a státní správy. 21
Souvislost mezi třídně sociální strukturou /početností
dělnické třídy/ a silou a vlivem organizací KSČ v jednotli
vých čtvrtích a obvodech však nebyla přímá a bezprostřední,
li
6
I
ani neměmlá. Strana měla četné stoupence _i v neproletářakých
vrstvách. niv na její pozici měla celková hospodářská a po
litická situace, specifické místní podmínky v rdzuich částech
města, roli hrály rovněž subjektivní faktory. lJepominutelntm
prvkem byla značná obmina členstva a stoupencd do sklonku
dvacátých let, související s vývojem a vyhraňováním politické
linie strany, ale též s generační výměnou ve stranických řa­
dách. Velikost zastoupení KS~ v orgánech mistaké samosprávy
pak byla bezprostředně ovlivňována i platným volebním systé
mem buržoasní ~SR.
Obecní volby v P.raze probíhal;y podle řádu volení
v obcích z r. 1919 (zákon č. 75/1919 Sb.) a zákond č. 115 a
116/1920 Sb. o organizaci městské správy a zpdsobu volení ..
'
městských orgánd v Praze • které bezprostředně navazovaly
na zákon č. 114/1920 Sb. o Velké Praze. T;yto právní nor:!Q'
zakotvovaly volební systém poměrného zastoupení politických
stran s rozdělováním mandátd formou skrutinií, se soustavou
volených náhradníkd, s kaucemi kandidujících stran, s voleb
ními censy věkovým a pobytovým a s možností vytvářet volební
koalice (sdružené kandidátky). Poměrně složitá volební sou
stava dávala státnímu aparátu a politickým seskupením vlád
noucí buržoasie možnost nepřímo ovlivňovat výsledky voleb.
Tendence k třídně podmíněnému usměrňování účasti na volbách
a tím i jejich výsledkd, k disproporčnímu rozdělování mandá
td podle koalic a zejména tendence k omezení pravomoci vole-
7
..
ných zastupitelských orgánd skutečně prdběhem doby sílily•
Výrazem toho byla volební praxe i celá řada normativních
úprav: tzv. finanční novela z r. 1921, omezující hospodář­
skou a potažmo i politickou pravomoc místních samospráv,
zákon o organizaci politická správy z r. 1927, podřizující
samosprávu de facto státnímu exekutivnímu aparátu, zákon
o volebním právu příslušníkd branná moci a četnictva z r.
1927, zbavující příslušníky ozbrojených složek volebního
práva, a novela volebního řádu pro obce z r. l9JJ, jež pro
dlužovala volební období obecních zastupitelstev z dosavad
ních čtyř na šest let, zaváděla potvrzování starostd obcí
zemským úřadem resp. ministerstvem vnitra a dávala okresním
.. a zemským úřaddm právo zakázat realizaci usnesení zastupi
telských orgánd, sesazovat volená fUnkcionáře a zastupitel
stva a jmenovat místo nich do obcí vládní komisaře a správ
ní komise.
V podmínkách takto ohraničená buržoasní demokracie by
lo voleno a vykonávalo svou pravomoc v hlavním městě Praze
stočlenné ústřední zastupitelstvo a třináct místních výbord.
Jl V čele ústředního zastupitelstva stál primátor, který spo
lu se třemi náměstky primátora a čtyřiadvacetičlennou městskou
radou byl jeho řídícím a operativním orgánem. V čele místních
výbord byli místní starostové a místní rady. Tito funkcionáři
a orgány byli voleni volebními skupinami jednotlivých politic
kých stran a koalic podle principu poměrného zastoupení.