Břeclav-Pohansko V. Sídlištní aglomerace v Lesní školce. Digitální katalog archeologických pramenů

105 Pages·2002·5.385 MB·Czech

by  Jiří Macháček

OPERA UNIVERSITATIS MASARYKIANAE BRUNENSIS
FACULTAS PHILOSOPHICA
SPISY MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ
FILOZOFICKÁ FAKULTA
Číslo 340
PAGINAE HIST0R1AE MEDIAEVALIS
STRÁNKY STŘEDOVĚKÉ HISTORIE
Series V /1 — Archaeologica
Medievistická bádání se v poslední době dostávají do popředí zájmu řady
oborů historických věd i dalších spolupracujících disciplin. Tento celoevrop­
ský trend inspiroval i redakci Spisů FF MU v Brně k založení zvláštní řady,
která má zveřejňovat a reprezentovat výsledky bádání specialistů, podílejících
se na výzkumných projektech i na výuce této problematiky. Vzhledem k šíři
studia středověku je tato řada dále členěna do jednotlivých sérií.
Interest in research in the field of Medieval Studies has in recent times
come to the fore in a number of historical and related fields. This European-
wide trend has inspired the editors of Journals at the Faculty of Arts of Masa­
ryk University to establish a speciál series focusing on the publication and
representation of specialist research in this field. This series would be partici-
pating in research projects and the teaching of this field of study. Given the
potential scope of Medieval Studies, the series will be further divided into
individual volumes.
Series I — Fontes
II — Historica
III — Philosophica et religio
IV — Philologica et litteraria
V — Archaeologica
VI — Historia artium
JIŘÍ MACHÁČEK
BŘECLAV - POHANSKO V.
SÍDLIŠTNÍ AGLOMERACE V LESNÍ ŠKOLCE
DIGITÁLNÍ KATALOG ARCHEOLOGICKÝCH PRAMENŮ
2002
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
Práce vyšla s podporou grantu Grantové agentury ČR č. GA404/99/D069
a výzkumného záměru Masarykovy univerzity v Brně č. MSM142100001
Recenzent: Doc. PhDr. Evžen Neústupný, CSc.
© Jiří Macháček, 2002
ISBN 80-210-2820-3
Obsah
Úvod 7
Historie archeologického výzkumu, jeho poloha a metoda 10
Historie projektu POHAN (M. Kučera- J. Macháček) 12
Datový model 15
Geoprostorové objekty 15
Přehledná mapa lokality 15
Povrch 16
Výplně 17
Výkopy 19
Výkopy - hroby 20
Výkopy-kůlové jamky 21
Výkopy - objekty 21
Výkopy - žlaby 21
Recenty 22
Negrafické atributy 22
Relační vazby datového modelu 22
Struktura databázových tabulek, deskriptivní systém 24
Deskripce terénní situace - popis tabulek atributů 25
Deskripce hlavních skupin nálezů - popis tabulek atributů 39
Deskripce drobných a nekeramických nálezů - popis
tabulek atributů 57
Technologie GAP (Aleš Dvořák) 79
Princip technologie GAP 79
Možnosti technologie GAP 79
Tvorba GAP aplikací 80
Standardní nabídka aplikací 80
Parcely 80
Územní plán 81
Technické mapy 81
GAPServer 81
Manuál digitálního katalogu archeologických pramenů 83
Mapové okno 83
5
Aplikační okno 84
Aktuální téma 85
Lokalizace geoobjektů v mapovém okně a zobrazení
jejich negrafických atributů 85
Výpis informací z databází 87
Vyhledání v DB 88
Literatura 90
Zkratky 92
Zusammenfassung 93
6
Úvod
Prof. František Kalousek konstatoval již v roce 1971 v úvodu první mono­
grafické publikace o Pohansku u Břeclavi, že jde o lokalitu řadící se k nejvý-
znaninéjším raně středověkým památníkům nejenom u nás, ale ve slovan­
ském světě vůbec. Na jeho tvrzení není ani dnes nutno nic měnit. Lze pouze
doplnit, že se jedná i o jednu z nejlépe a nejkomplexněji zpracovaných a pub­
likovaných lokalit z daného období ve středoevropském regionu. Kromě po­
četných studií a vědeckých článků je to především díky řadě monografických
prací, zahájené již zmiňovaným svazkem Břeclav-Pohansko I. Velkomoravské
pohřebiště u kostela. Archeologické prameny z pohřebiště (Kalousek 1971).
Hadu tvoří dále obdivuhodná a dosud nepřekonaná práce Bořivoje Dostála
o velkomoravském velmožském dvorci - Břeclav-Pohansko IV (Dostál 1975),
studie o časně slovanském osídlení lokality - Břeclav-Pohansko III (Dostál
1985) a poslední kniha z pera Jany Vignatiové o osídlení jižního předhradí -
Břeclav-Pohansko II (Vignatiová 1992).
Během dlouhého období od roku 1958, kdy byly na Pohansku zahájeny
archeologické odkryvy, zde nebylo nikdy přerušeno systematické vědecké bá­
dání a zpracování exploatovaného archeologického materiálu. Přesto je část
prozkoumaných ploch stále nevyhodnocena a nepublikována. Až dosud se to
týkalo i druhého nejrozsáhlejšího archeologického odkryvu na Pohansku - vý­
zkumu v poloze označované jako Lesní školka. Tento výzkum, který probíhal
převážně pod vedením prof. Bořivoje Dostála s přerušeními v letech 1961-1990,
přinesl zásadní soubor informací o ekonomicko-sociální struktuře významných
raně středověkých center, ke kterým Pohansko v rámci Moravy 9. století beze­
sporu patřilo. Již podle předběžných analýz je zřejmé, že zde byl prozkoumán
výřez z areálu, jehož obyvatelé zabezpečovali službu a specializovanou výrobu
pro příslušníky vyšší společenské vrstvy tehdejší společnosti. Význam učině­
ných objevů je možné srovnat s výsledky z výzkumů na špičkových lokalitách
jakými je např. Haithabu či Tilleda (Dostál 1993a; 1993b; Macháček 2001b).
Bohužel předčasný a nečekaný odchod Bořivoje Dostála v roce 1994 za­
bránil tomu, aby komplexní publikaci výzkumu přinesl člověk nejpovolanější.
Smutná událost tak způsobila i podstatné zpoždění při zveřejňování objevů
z Lesní školky. Dokončení započatého díla se proto v roce 1995 ujal autor této
práce. Vzhledem k velikosti celého úkolu však nebylo možné předložit vyhod­
nocení celého výzkumu najednou. Jeho zpracování je proto realizováno v ně­
kolika etapách. Výsledkem první fáze byla studie o nejpočetnější kategorii ar­
tefaktů, a to keramice (Macháček 2001a). Výstup druhé fáze, publikace
kompletní pramenné báze, je předložen v této monografii. Archeologicko-
historické zhodnocení sídlištního areálu v Lesní školce bude následovat v nej-
bližší budoucnosti.
7
Se zahájením nové etapy zpracování archeologických výzkumů z Pohan­
ská došlo i k inovaci metodiky celé vědecké práce. V masivním měřítku začaly
být využívány moderní informační technologie, které přinášejí nejenom nové
možnosti ve vyhodnocování vědeckých dat, ale i zásadní změny v jejich publi­
kování. Je to nesmírně důležitý pokrok v okamžiku, kdy se možnosti tradič­
ních postupů při zveřejňování informací z rozsáhlých archeologických vý­
zkumů již vyčerpaly a není možné je dále rozvíjet. Na tento problém upozor­
nila např. Jana Vignatiová ve své monografii o výzkumech jižního předhradí
na Pohansku, kde uvádí, že „... velmi početný nálezový soubor pramenného
materiálu nedovoluje, aby vyhodnocení všech poznatků ... bylo předloženo
v úplnosti, v rámci jedné publikace ... analýza a zpracování... si vyžádala nej-
vyšší míru zestručnění ..." (Vignatiová 1992, 7). I přes tyto problémy jsou ar­
cheologové povinni poskytnout společnosti, která do jejich bádání investuje
nemalé částky, včasný a pokud možno co nejúplnější souhrn informací o vý­
sledcích jejich výzkumů, tak jak to po nás požaduje např. maltská „Úmluva
0 ochraně archeologického dědictví Evropy" (článek 7 a 8) či jak po tom volají
zástupci jiných vědních oborů (např. Třeštík 2001, 8-9). Zveřejňování „veli­
kých kvant materiálu", získaného jak staršími výzkumy, tak i např. soudobými
výzkumy záchranného charakteru, je však nemalým metodickým oříškem.
V této práci, jejímž cílem je zpřístupnit široké veřejnosti v komplexní podobě
archeologické prameny z výzkumu v Lesní školce na Pohansku, byl učiněn
pokus vyřešit tento složitý úkol s pomocí výpočetní techniky a moderních in­
formačních technologií. Odborná veřejnost snad nebude práci chápat jen ja­
ko pouhý katalog, ale i jako dílo metodologické povahy, které na konkrétním
příkladě naznačuje nový směr zpracování archeologických pramenů odpoví­
dající 21. století.
Jádrem celé aplikace je technologie pracující na bázi geografických infor­
mačních systémů (GIS). Při nasazení GIS jsme vycházeli z definice uváděné
Konečným a Raisem (1985), kteří geografický informační systém chápou jako
„...systém lidí a technických a organizačních prostředků, který provádí sběr,
přenos, uložení a zpracování údajů za účelem tvorby informací vhodných pro
další využití v geografickém výzkumu a jeho praktických aplikacích". Pod ve­
dením autora předložené práce byl v duchu této definice sestaven tým pra­
covníků, díky jejichž úsilí byl celý projekt v letech 1995-2002 realizován. Na
počátku celého projektu stál spolu s Jiřím Macháčkem také Ing. Michal Kuče­
ra, který je „duchovním otcem" aplikace GIS a který v rámci své vědecké práce
na Fakultě stavební VUT v Brně definoval základní struktury použitého geo­
grafického informačního systému (Kučera - Macháček 1997). Digitalizace
ohromného množství dat by nebyla možná bez aktivní účasti studentů Ústa­
vu archeologie a muzeologie FF MU, kteří byli do projektu cíleně zapojeni
v rámci přípravy na své budoucí povolání. Jedná se především o tyto bývalé
1 současné studenty Masarykovy univerzity: Z. Baarová, A. Danielisová, P.
Dresler, P. Fojtík, M. Golec, S. Krásná, T. Krásnokutská, E. Mezenská, G. Sa-
cherová, J. Střílková, R. Švecová, Š. Ungerman, B. Veselá, P. Vlasatíková, a dal­
ší. Na vzniku publikace se významně zasloužili i techničtí pracovníci Filozo­
fické fakulty MU, kteří prováděli dokumentační a organizační práce již dříve,
8
jak při vlastních terénních odkryvech, tak i v rámci postexkavačního zpraco­
vání. Jde jmenovitě o L. Davídka, E. Hepnera, M. Nešporovou, A. Šika, J. Špač­
ka, L. Švestkovou ad. Zvláštní uznání patří především P. Cápovi, který svými
hlubokými odbornými znalostmi o Pohansku podstatným způsobem napo­
mohl k realizaci celé práce. Nelze opomenout ani odborníky z jiných oborů,
kteří se zpracování nálezů účastnili v rámci interdisciplinární spolupráce. Dí­
ky patří E. Drozdové, H. Gilíkové, L. Horáčkové, Z. Kratochvílovi, V. Páralovi,
A. Přichystalovi, G. Sacherové. Využití moderních technologií při zpracování
archeologického výzkumu v Lesní školce bylo umožněno i speciální akade­
mickou licenční politikou firmy Intergraph Corporation. Konečná fáze publi­
kování digitálních dat s pomocí technologie GAP byla realizována ve firmě
VARS Brno a.s., za což si zaslouží uznání především vedoucí podpory A. Dvo­
řák a ředitel firmy T. Miniberger.
Zvláštní dík patří prof. Z. Měřínskému, vedoucímu Ústavu archeologie
a muzeologie FF MU, který vzniku publikace napomáhal jak odborně, tak
i organizačně.
Práce mohla být publikována díky grantovému projektu Grantové agen­
tury CR S názvem Ekonomicko-sociální struktura raně středověkého centra
a jeho zázemí (reg. č. 404/99/D069, řešitel: Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.) a vý­
zkumnému záměru Masarykovy univerzity v Brně s názvem Centrum archeo­
logických výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku
(reg. č. MSM 142100001, hlavní řešitel: prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc).
Práci věnuji památce Bořivoje Dostála, významného českého archeologa
a vedoucího výzkumů v Lesní školce na Pohansku u Břeclavi.
V Brně dne 12.4.2002
Jiří Macháček
9