Bible nespadla z nebe : (strhující historie jejího zrození) PDF
Preview Bible nespadla z nebe : (strhující historie jejího zrození)
Bernard Gillieron Bible nespadla z nebe (Strhující historie jejího zrození) Bernard Gillieron Bible nespadla z nebe (Strhující historie jejího zrození) 2011 MLÝN © Editions du Moulin 2. rev. vyd. 1992, La Bible n’est pas tombee du ciel Translation © Jan Kefkovsky 1993 ISBN 978-80-86498-44-7 ÚVOD Jak vznikla Bible? Rozhodne-li se autor, že napíše knížku, vybere si ob vykle téma, prostuduje si vše potřebné a pak vezme pa pír a tužku anebo psací stroj (dnes nejspíš počítač) a dá se do psaní: stránku po stránce, kapitolu za kapitolou. Tvořit bývá pracné a výsledek nemusí úplně odpovídat původní myšlence. A to už vůbec nemluvíme o tom, co teprve přijde, až se bude kniha vydávat a distribuo vat. .. Kniha jako žádná jiná Uvidíme, že Bible není ostatním knihám podobná v ni čem. Přesněji řečeno, vůbec to není kniha. Její řecký ná zev ta biblia (knihy) to říká rovnou: Je to celá knihovna. Pouhým pohledem na její obsah (najdete jej na konci této knížky) zjistíme ledacos zajímavého. Nejprve že Bibli tvoří dvě knižní sbírky: Starý a Nový zákon. Dále že Starý zákon má sám tři části: Tóru neboli Pen tateuch, prorocké knihy, které se ještě dále dělí do dvou skupin zvaných přední a zadní proroci, konečně spisy, 5 mezi něž patří Žalmy, Job, Přísloví, Píseň a pár dalších. Některé Bible obsahují ještě čtvrtou část: knihy deutero- kanonické neboli apokryfy. Dohromady je to třicet devět (případně čtyřicet osm) knih starozákonních. Nový zákon má dvacet sedm knih: čtyři evangelia, dějiny šíření křesťanství, jednadvacet dopisů neboli epištol a jednu knihu, kterou uvádí jako Zjevení Ježíše Krista. Víc než tisíc let Několik pozdních starozákonních textů je psáno aramej- sky, což byl jazyk užívaný na Blízkém východě od 5. sto letí př. n. 1., a knihy deuterokanonické jsou psány (nebo se alespoň dochovaly) řecký. To jsou ovšem výjimky, protože všechny knihy Starého zákona jsou jinak v heb rejštině. Proto se dnes mluvívá také o hebrejské Bibli (je to zároveň výraz respektu k našim židovským bratřím). Zato knihy novozákonní byly redigovány v řečtině: řecký se mluvilo i navzdory římským výbojům v celé východní oblasti kolem Středozemního moře. Nejstarší biblickou knihou je Amos, prorok z 8. sto letí před Kristem. Uvidíme však, že se v mnohých kni hách objevují ještě starší texty, z nichž některé sahají až k 10. století: Izraelci totiž znovu a znovu přepisovali své literární dědictví a pokoušeli se tak co nejvíce poro zumět přítomnosti. Nejmladší biblickou knihou, pocho pitelně novozákonní, je Druhý list Petrův psaný kolem roku 125 po Kristu. Zrození Bible tedy pokrývá více než jedno tisíciletí. Kolik je na světě knih, jež by se mohly pochlubit něčím podobným? 6 Zrozeny z okolností Proč ale tolik a tak různých knih? Proč byly sepsány? Kdo je psal a kdy? A proč je pak sbírali a jak dlouho, než vznikla tato veliká, jak jen možno nesourodá a při tom soudržná knihovna, zvaná Bible? Právě na tyto otázky se pokusíme odpovědět. Otázky nesnadné, jež budou čerpat i z nejnovějších historických výzkumů. A přesto velmi často dospějeme jen k čás tečné a provizorní odpovědi. To proto, že Bible nic ne říká o sobě samé, o svém vzniku a vývoji, a až když se naučíme číst mezi řádky, objevíme možná něco, co snad pronikne do jejího tajemství. Bude k tomu třeba trocha trpělivosti, hodně vytrva losti a veliká pokora. V některých podstatných bodech, mezi něž patří vznik pěti knih Mojžíšových, janovských spisů anebo chronologie Pavlova života, ještě nadto ne smírná opatrnost, abychom nepovažovali za jisté, co je jen hypotéza. Přesto však není nemožné alespoň do určité míry re konstruovat posloupnost okolností, jež vedly ke vzniku tohoto obsáhlého díla (dodnes držícího absolutní světový rekord nejprodávanější knihy.) Neboť - a to je objev, který nás skutečně čeká - Bible nespadla z nebe. Toto tvrzení vypadá možná provokativně, přísně se však drží toho, co se stalo. Neboť není v Bibli ani jedna kniha, ani jeden text, ani jedno slovo, jež by se zrodily jinak než právě z okolností, a to okolností bolestných (to když se Boží lid, Izrael a pak církev, ocitl v úzkých). Žádná kniha, žádný text a žádné slovo, jež by nebyly nástrojem v boji, který vedli Boží lidé pro tento lid a často 7 i proti němu: proto, aby nalézal svého Pána v hlubinách zkoušek a aby se k němu navracel. Skoro by se dalo říci: Bez těchto okolností, bez oněch bloudění i konfliktů a bez opakovaného volání k věr nosti by žádná Bible - Starý ani Nový zákon - prostě neexistovala. Svědkové smlouvy Tato oklika přes historii se možná bude zdát zbytečná. Není snad i při tom všem autorem Bible sám Bůh? Ne stačilo by tedy pouze převyprávět, jakým způsobem ji předal svátým spisovatelům? Jenomže, a tady jsme u samotného jádra problému, Bible nevzešla přímo z Božích úst, i když velmi dlouho taková představa převládala (Ex 31,18). Nesměšujme dik tát a inspiraci. Bůh Izraele a Ježíšův, náš Bůh, si totiž hned na úsvitu dějin zvolil svůj vlastní způsob, jímž se na svůj lid obrací. Vraťme se na chvíli ke slovu zákon, které svorně ozna čuje obě části Bible. Vulgáta (latinský překlad Bible) jím překládá hebrejské berít (smlouva) a připodobňuje tak vztahy mezi Bohem a lidmi někdejším vztahům mezi pánem a vazalem, jemuž pán poskytoval ochranu vý měnou za jeho poslušnost. Na první pohled vidíme, co všechno k tomuto slovu patří. Zdůrazňuje, že na rozdíl od jiných bohů, zajišťujících správný chod všech věcí, a na rozdíl od Boha filosofů, věčného, abstraktního a ne hybného, biblický Bůh je Bůh, který se vydává na cestu za lidmi a zjevuje se jim v jejich dějinách. Je to Bůh, jenž s neumdlévající trpělivostí vstupuje do radostí i ne 8
The list of books you might like
