-aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul PDF
Preview -aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul
...aby žádný, kdo v .něho věří, Art o Hiimii lihnui ...aby žádný, kdo v neho verí, nezahynul Arto Hämäläinen Arto Hämäläinen ...aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul Překlad: Ladislav Vitvar Korektury: Věra Dvořáková Sazba a obálka: Křesťanský život © 2003 česká verze - nakladatelství Křesťanský život Vydáno ve spolupráci s Nadačním fondem Nehemia Křesťanský život Albrechtice 504 735 43 119-003-03 ISBN 80-7112-085-5 ráčíme za svitu měsíce po úbočí kopce. Někteří K držíme v rukou svítilny, ale používáme je jen zříd ka. Letní noc v této hornaté oblasti je celkem chlad ná. Zhruba dvacet lidí schází dolů do údolí, kde mají nara zit na řeku. Za řekou se vypíná hrozivá temná hora, jako by symbolizovala nebezpečí, které tu okolo číhá. Sleduje nás někdo pod přikrývkou tmy? Pod botami nám křupou drobné kamínky. Tu a tam šláp neme do prázdna. Stezka vede na louku u řeky. Tady za stavujeme. Bohuslav vstoupí do tiché vody. Křest může začít. Ze rtů okolostojících se nese tichá píseň díkůvzdání. Ženy i muži, jeden po druhém, vycházejí z řeky poté, co se zavá zali poslušností Kristu. Jsme v Československu roku 1985. Tuto událost by kdy koliv mohl přerušit příjezd veřejné bezpečnosti, po níž však v tuto chvíli není ani vidu ani slechu. Podzemní cír kev opět vydobyla jedno vítězství. Úřadům již odeslala více než sto přihlášek, aby činnost církve mohla být zlegalizo- vána. Nadarmo. Tuto církev vnímá systém jako nebezpeč nou. O několik let později pořádá tatáž církev shromáždění pod širým nebem na jednom pražském náměstí. Na místě již odstraněného Leninova pomníku se tyčí transparent s nápisem Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky“. Za několik posledních let se svět dramaticky změnil. To, co pro nás bylo tak známé, již není. Staré rozdělení na uzavřené a otevřené země již patří minulosti. Tam, kde křesťané bývali tvrdě pronásledováni, je nyní větší otevře nost než v mnoha takzvaných křesťanských zemích. Křes ťanské televizní pořady vyrobené ve Finsku jsou vysílány týden co týden z Běloruska do nejvýchodnějších oblastí Sibiře. Prosadit vysílání takového pořadu ve finské televi zi je naproti tomu skutečně těžká práce. Jde o nesmírnou změnu. Ani islámský svět již není stej ný. Mezi muslimy jsou oblasti, kde se Kristovo svědectví šířilo téměř tak svobodně, jako v křesťanských zemích. Změnily se i formy praktického provádění misijní prá ce. Nežijeme už v postkoloniální epoše. Cílové oblasti ne jsou stejné jako před deseti lety. Chceme-li sdělit dobrou zprávu lidem, kteří ji nikdy neslyšeli, musíme se zabývat jak našimi cíli, tak i metodami. Ježíšovo přikázání je jasné: • Jděte! To vyžaduje mobilizaci. • Do celého světa! Není nám dovoleno zaměřit se v klidu jen na naši oblast a vývoj ve světě pouze pozorovat. - 4 - • Kažte evangelium! Nestačí charita. Evangelium je moc, která vytváří cosi nového. • Všemu stvoření! Pro Boha je každý drahocenný. Nejsme lepší než ostatní. Každý má právo slyšet evangelium. Z toho vyplývá nutnost mobilizace. Na ni se musíme důkladně připravit. V této knize chceme prozkoumat klí čové faktory misijní práce. Budeme chtít poznat principy velkého Božího plánu na záchranu lidstva. Nastal čas jed nat. Nastal čas dokončit misijní dílo. Je to možné. Ty i já za sebe rozhodneme, jak brzy k tomu dojde. Vantaa, Finsko, říjen 1995 Arto Hämäläinen Je to možné. Evangelium může být ještě za našeho života kázáno vše mu stvoření. Církev, to znamená ty a já, rozhodne o tom, zda se tak stane. Jaká je misijně založená církev? Budeme-li brát Ježíšovo přikázání vážně, jak by mělo ovlivnit nás a naše konání? Nyní se budeme zabývat sedmi klíčovými faktory. - 5 ' Klíč první Výbušná moc modlitby ěli bychom znovu objevit modlitbu. Mnoho lidí M ji vidí naprosto zkresleně. Je to pro ně nudný, otravný rituál, související s náboženskými udá lostmi. Téměř ztratili ponětí o její moci. Buší do skály kla divem, přestože mají v kapse dynamit. Je na čase začít po užívat onu výbušnou sílu místo pouhého fušování. První církev si uvědomovala moc modlitby. Hned po prv ních úspěších museli věřící čelit velikým těžkostem. Ná boženští vůdcové jim přísně zapověděli hlásat Ježíšovo jméno. Petr s Jakubem byli již vsazeni do vězení. Začali v té situaci jednat, měli snad omezit svou činnost či ji přizpůsobit novým okolnostem? Nikoliv. Církev měla lep ší lék. „Když to bratří uslyšeli, pozdvihli jednomyslně hlas k Bohu a řekli: „Pane, který jsi učinil nebe i zemi i moře a všecko, co je v nich““ (Sk 4,24). Poté, co vzdali Bohu chválu, mu předložili svůj problém: „Pohleď tedy, Pane, na jejich hrozby a dej svým služební kům, aby s odvahou a odhodlaně mluvili tvé slovo; a vzta - 7 - huj svou ruku k uzdravování, čiň znamení a zázraky skrze jméno svého svátého služebníka Ježíše.“ „Pohleď na jejich hrozby.“ Udělali totéž, co dávno před nimi král Chizkijáš. Sancheríbova armáda obléhala měs to. Z lidského hlediska byl král i se svým lidem ve městě ztracen. V ruce držel dopisy, ve kterých mu bylo přikázá no kapitulovat. Jak zareagoval? Vešel do Božího chrámu a rozložil je před Hospodinem (Iz 37,14). Byl způsob, jakým jednala první církev, tedy prostá mod litba, pouhý rituál? Vykonával Chizkijáš jen svou nábo ženskou povinnost? Ne. Oni věřili v moc modlitby. První církev se ocitla v ohrožení. V nebezpečí se nachá zel i Chizkijáš se svým lidem. Hrozby existují i v misijní práci našich dnů. Není zapotřebí snažit se nějak přikráš lovat tuto stránku pravdy. Svět je politicky neklidný. „Budete slyšet válečný ryk a zvěsti o válkách; hleďte, abyste se nelekali. Musí to být, ale to ještě není konec“ (Mt 24,6). Náš Spasitel nám před bezmála dvěma tisíciletími podal přesnou analýzu toho, co sledujeme v dnešních zpravodajstvích. Byl jsem spolu se dvěma finskými bratry na Srí Laňce, abychom poznali tamější církev. Právě když jsme večeřeli v malém hotelu, zaduněl hlasitý výstřel. Uvědomovali jsme si, že jsme dorazili v klíčový moment. Týden před naším příjezdem probíhal ve znamení zákazů vycházení, stávek a nepokojů. Naše návštěva však měla slibný začátek. Mohli jsme navštívit některé vesnice, kde shromáždění proběhla v klidu, ačkoliv jsme z očí lidí mohli vyčíst strach. V té oblasti žili jak Tamilové, tak Sinhálci. -8-
The list of books you might like
